čl. 1
(1)Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb. se mění a doplňuje takto: 1. § 17 zní:
§ 1
(1)Nemocenské se stanoví z průměrné čisté mzdy pracovníka připadající na pracovní den (dále jen „čistá denní mzda“), nejvýše však z částky 100 Kčs při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než šest pracovních dnů v průměru na týden (§ 85 zákoníku práce); při pětidenním pracovním týdnu činí 120 Kčs.
(2)Základem pro zjištění čisté denní mzdy je výdělek, kterého pracovník dosáhl po odečtení daně ze mzdy v zaměstnání zakládajícím jeho nemocenské pojištění nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním před vznikem nároku na nemocenské za období stanovené prováděcími předpisy.*)
(3)Nemocenské náleží za pracovní dny.*) Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za něž se poskytuje náhrada mzdy.“ 2. § 18 zní:
§ 1
(1)Výše nemocenského za pracovní den činí: při době zaměstnání:z čisté denní mzdy:do jednoho roku60 %nad jeden rok do 5 let 70 %nad 5 let do 10 let80 %nad 10 let90 %
(2)Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského: při době zaměstnání:z čisté denní mzdy:do jednoho roku50 %nad jeden rok do 5 let60 %nad 5 let do 10 let65 %nad 10 let70 % Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.
(3)Nemocenské činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže by však tato částka přesáhla 90 % pracovníkovy čisté denní mzdy, činí nemocenské 90 % této mzdy.
(4)Do doby zaměstnání rozhodné pro sazbu nemocenského se započítávají
- a)doby zaměstnání v pracovním poměru;
- b)doby výkonu jiných činností zakládajících nemocenské pojištění, pokud se pro tento účel hodnotí jako doba zaměstnání;
- c)doba studia na vysokých školách, doba vědecké (umělecké) aspirantury a doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem;
- d)doba výkonu základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách, doba služby příslušníků ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti;
- e)doba členství v jednotném zemědělském družstvu;
- f)doba, po kterou matka nebo žena, jež převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče;
- g)doba, po kterou občan byl po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání;
- h)jiné doby stanovené v prováděcích předpisech,**)
(5)Pokud se započitatelné doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené navzájem kryjí, započtou se jen jednou.“ 3. § 25 zní:
§ 1
(1)Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených pracovníku (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí 1. ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo 2. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že 3. ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.
- a)dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo
- b)dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo
- c)osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo
(2)Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s pracovníkem ve společné domácnosti a že v domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.
(3)Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu tří pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá; poskytování lze prodloužit až o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvních tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči.
(4)Pracovníku, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, může být poskytování podpory přiznané podle odstavců 1 až 3 dále prodlouženo; doba poskytování této podpory nesmí však v témž případě ošetřování (péče) přesáhnout 12 pracovních dnů.
(5)O stanovení podpory a o jejích sazbách platí obdobně předpisy o nemocenském.
(6)V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.“ 4. V § 41 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) se hranice věku zvyšuje z 25 let na 26 let. 5. § 51 odst. 1 písm. a) zní: 6. za § 63 se vkládá § 63a, který zní:
- a)„a) období, za které se zjišťuje výdělek pro určení peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu, které složky příjmů tvoří započitatelný výdělek pro stanovení těchto dávek a jak se postupuje při jejich výpočtu. Ústřední rada odborů může stanovit také odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám pracovního poměru.“
§ 1
Podpora při ošetřování člena rodiny
(1)Předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců platí přiměřeně pro nemocenské pojištění členů výrobních družstev; součástí tohoto pojištění však není rekreace.
(2)Nemocenské pojištění členů výrobních družstev provádějí výrobní družstva a Svaz výrobních družstev.
(3)Podrobnosti o nemocenském pojištění členů výrobních družstev, zejména o jeho organizaci a o řízení ve věcech tohoto pojištění, upraví Svaz výrobních družstev.*)“
čl. 2
(1)Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, se mění takto: V § 25 se částka 650 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.
čl. 3
(1)Podle tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na nemocenské a na podporu při ošetřování člena rodiny, i když důvod pro jejich poskytování vznikl za platnosti dosavadních předpisů; do celkové stanovené doby poskytování se započte i doba, po kterou dávka byla poskytována před 1. červencem 1968.
čl. 4
(1)Zrušují se: 1. vládní nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev; 2. zákon č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění.
čl. 5
(1)Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1968. Svoboda v. r. Smrkovský v. r. Ing. Černík v. r. *) § 4 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění. *) § 23 vyhlášky č. 143/1965 Sb. **) § 14 až 20 vyhlášky č. 143/1965 Sb. a vyhláška č. 97/1967 Sb., kterou se provádějí některá další ustanovení zákoníku práce a předpisů o nemocenském pojištění. *) Vyhláška č. 88/1967 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.