II.ÚS 3657/25

Předmět řízení

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele R. D., zastoupeného Mgr. Michalem Trkalem, advokátem, sídlem Šítkova 233/1, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 14. října 2025 č. j. ZT 394/2025-16, za účasti Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1

Citované předpisy

141/1961 §148 283/1993 §12d 182/1993 §72 182/1993 141/1961 40/2009 283/1993 2/1993 čl.39 1/1993 čl.1

Plný text rozhodnutí

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1.Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Ústavy.

2.Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že napadeným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích (dále jen "okresní státní zastupitelství") byla podle § 148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru České Budějovice, Oddělení hospodářské kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 8. 9. 2025 č. j. KRPC-2139-165/TČ-2024-020181, jímž bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

3.Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením napadeného rozhodnutí, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti ústavní stížnosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, což zahrnuje i posouzení, zda podání splňuje podmínku přípustnosti podle § 43 odst. 1 písm. e) uvedeného zákona.

4.Jak vyplývá z rozhodovací praxe Ústavního soudu, řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod je zásadně vybudováno na principu přezkumu pravomocně skončených věcí. Subsidiarita ústavní stížnosti se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

5.Z tohoto pohledu nabývá v případně nyní posuzované věci zásadního významu zjištění, že stěžovatel netvrdil ani neprokázal, že by před podáním ústavní stížnosti podal podnět k výkonu dohledu podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, který je podle judikatury Ústavního soudu v zásadě přijímán jako účinný procesní prostředek k ochraně jeho práv [srov. např. nálezy ze dne 2. 3. 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14 (N 51/76 SbNU 691), ze dne 2. 4. 2025 sp. zn. IV. ÚS 3248/24 , ze dne 3. 9. 2025 sp. zn. IV. ÚS 2582/24 aj.]. Citované ustanovení zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti. Stěžovatel tedy měl možnost přezkumu postupu státního zástupce okresního státního zastupitelství v rámci instančního dohledu ze strany Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích. Této možnosti však podle informací obsažených v ústavní stížnosti nevyužil.

6.Nevyčerpání procesního prostředku ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu činí ústavní stížnost nepřípustnou, proto ji Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2026

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj: originální text →Databáze Ústavní soud →

⚖CZ Rozhodnutív0.1.0