182
ZÁKON
ze dne 16. června 1993
o Ústavním soudu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ — ORGANIZACE ÚSTAVNÍHO SOUDU
§ 3
(1)Předseda Ústavního soudu
- a)zastupuje Ústavní soud navenek,
- b)vykonává správu Ústavního soudu,
- c)svolává zasedání pléna Ústavního soudu (dále jen „plénum“), určuje pořad jeho jednání a řídí jednání,
- d)jmenuje předsedy senátů Ústavního soudu (dále jen „senát“),
- e)plní další úkoly, které mu ukládá zákon.
(2)Nepřítomného předsedu Ústavního soudu zastupují místopředsedové Ústavního soudu v rozsahu a pořadí stanoveném plénem.
(3)Předseda Ústavního soudu může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy trvalým plněním některých svých úkolů.
§ 4
Soudci
(1)Funkce soudce je veřejnou funkcí.
(2)Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodování Ústavního soudu.
(3)Výkon funkce soudce je neslučitelný též s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
§ 7
(1)Soudce se může své funkce vzdát prohlášením učiněným osobně do rukou prezidenta republiky. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, může tak učinit prohlášením sepsaným formou notářského zápisu.
(2)Funkce soudce zaniká dnem následujícím po dni, v němž soudce učinil prohlášení podle odstavce 1 nebo v němž bylo prohlášení podle odstavce 1 prezidentu republiky doručeno.
(3)Funkce soudce dále zaniká
- a)uplynutím doby, na kterou byl soudcem jmenován,
- b)dnem, kdy soudce přestal být volitelný do Senátu,
- c)dnem právní moci rozsudku, kterým byl soudce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,
- d)vyhlášením usnesení Ústavního soudu o zániku funkce podle § 144.
(4)Uvolní-li se místo soudce, protože jeho funkce podle odstavce 3 zanikla, sdělí to předseda Ústavního soudu neprodleně prezidentu republiky.
§ 8
Asistenti soudců
(1)Každému soudci je jmenován alespoň jeden asistent soudce (dále jen „asistent“) na dobu určitou nepřesahující dobu, na kterou byl jmenován soudce, o jehož asistenta se jedná.
(2)Asistenta jmenuje a odvolává předseda Ústavního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná.
§ 9
(1)Asistentem může být jmenována bezúhonná osoba, která má vysokoškolské právnické vzdělání.
(2)Asistent se může své funkce vzdát; pracovní poměr asistenta zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno předsedovi Ústavního soudu, nebyl-li v oznámení o vzdání se funkce uveden den pozdější.
(3)Pracovní poměr asistenta dále zaniká
- a)zánikem funkce soudce, jehož asistentem byl jmenován,
- b)dnem právní moci rozsudku, kterým byl asistent odsouzen pro trestný čin,
- c)odvoláním,
- d)uplynutím doby, na kterou byl jmenován, byl-li jmenován na dobu určitou.
(4)Vykonával-li asistent funkci alespoň tři měsíce, náleží asistentu, jehož pracovní poměr zanikl podle odstavce 3 písm. a), odstupné podle počtu započatých let výkonu funkce asistenta, nejvýše však ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.
(5)Asistent je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Tato povinnost trvá i po zániku jeho funkce. Této povinnosti jej může zbavit předseda Ústavního soudu.
§ 11
Plénum
(1)Plénum je složeno ze všech soudců. Pokud tento zákon nestanoví jinak, může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň deset soudců.
(2)V plénu Ústavní soud rozhoduje
- a)o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“),
- b)o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,
- c)o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,
- d)o návrhu prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy,
- e)o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy,
- f)o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí podle čl. 87 odst. 1 písm. l) Ústavy,
- g)o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení podle čl. 87 odst. 1 písm. m) Ústavy,
- h)v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů (§ 21 odst. 1),
- i)o stanovisku k právnímu názoru senátu, které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu (§ 23),
- k)o dalších věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud si to vyhradí,
- l)o úpravě svých vnitřních poměrů,
- m)o ustavení senátů a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně.
(3)Ústavní soud dále v plénu rozhoduje o návrzích na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.
§ 12
(1)Každý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.
(2)Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.
(3)Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu (§ 13), hlasování se opakuje s tím, že před započetím hlasování se soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích setrvávají; soudci mohou předložit jiné návrhy na rozhodnutí.
(4)Jestliže postupem podle odstavců 1 až 3 nedojde k přijetí rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů.
(5)O zastavení kárného řízení (§ 139 odst. 1), námitkách proti usnesení v kárném řízení (§ 142 odst. 1 a 3) a o návrhu na usnesení, že soudci jeho funkce zaniká (§ 144 odst. 1), se hlasuje tajně.
§ 13
(1)Rozhodnutí pléna je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a), g) a h) a čl. 87 odst. 2 Ústavy nebo o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, je přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň devět přítomných soudců.
§ 15
Senáty
(1)Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a pro rozhodování podle § 43 odst. 2 vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.
(2)Předseda a místopředsedové Ústavního soudu nemohou být stálými členy senátu.
§ 19
(1)Zasedání senátu svolává a jeho jednání řídí předseda senátu.
(2)Senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů. Ve věci podle § 43 odst. 2 se vyžaduje k přijetí usnesení senátu souhlas všech členů senátu.
§ 20
(1)Každý člen senátu je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.
(2)Každý člen senátu je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.
(3)Při hlasování se postupuje tak, že každý člen senátu ústně sdělí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí.
§ 21
(1)Nezíská-li postupem podle § 20 většinu hlasů žádný z návrhů na rozhodnutí ve věci samé, postoupí předseda senátu věc bez zbytečného odkladu k rozhodnutí plénu [§ 11 odst. 2 písm. h)].
(2)V ostatních věcech rozhoduje při rovnosti hlasů v senátu hlas předsedy.
§ 24
(1)Obálku obsahující protokol o poradě a hlasování může otevřít předseda Ústavního soudu ve věci, která byla postoupena plénu [§ 11 odst. 2 písm. h)], pouze se souhlasem pléna.
§ 25a
Zajištění pořádku
(1)Ústavní soud pro výkon své působnosti podle tohoto zákona využívá
- a)referenční údaje ze základního registru obyvatel,
- b)údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
- c)údaje z agendového informačního systému cizinců,
- d)údaje z agendového informačního systému evidence občanských průkazů,
- e)údaje z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů.
(2)Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
- a)příjmení, rodné příjmení,
- b)jméno, popřípadě jména,
- c)pohlaví,
- d)datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
- e)adresa místa pobytu,
- f)datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
- g)státní občanství, popřípadě více státních občanství,
- h)omezení svéprávnosti,
- i)rodinný stav nebo registrované partnerství,
- j)čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
(3)Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
- a)jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
- b)datum narození,
- c)pohlaví,
- d)místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
- e)rodné číslo,
- f)státní občanství, popřípadě více státních občanství,
- g)adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
- h)počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
- i)omezení svéprávnosti,
- j)rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
- k)rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
- l)rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
- m)rodné číslo dítěte,
- n)osvojení,
- o)den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
- p)datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
- q)den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.
(4)Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
- a)jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
- b)datum narození,
- c)pohlaví,
- d)místo a stát, kde se cizinec narodil,
- e)rodné číslo,
- f)státní občanství,
- g)druh a adresa místa pobytu,
- h)číslo a platnost oprávnění k pobytu,
- i)počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
- j)omezení svéprávnosti,
- k)správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
- l)rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
- m)jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, rodné číslo, pokud je dítě cizincem; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
- n)jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, jejich rodné číslo, pokud jsou cizinci; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
- o)den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
- p)datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
- q)den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5)Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
- a)jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu,
- b)číslo, popřípadě série občanského průkazu,
- c)datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který osoba prohlášená za mrtvou nepřežila,
- d)datum skončení platnosti občanského průkazu, datum znehodnocení neplatného občanského průkazu a údaj o jeho ponechání nebo odevzdání,
- e)číslo, popřípadě série a datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.
(6)Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou
- a)jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu,
- b)číslo cestovního pasu,
- c)datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
- d)datum skončení platnosti cestovního pasu,
- e)číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního pasu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení.
(7)Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8)Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 25b
(1)Ústavní soud může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)Ústavní soud může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
§ 25d
(1)Soulad postupu Ústavního soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s rozhodovací činností Ústavního soudu a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými, sleduje zaměstnanec určený předsedou Ústavního soudu; zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit.
(2)Zaměstnanec určený podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení
- a)plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
- b)řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,
- c)ochrany utajovaných informací, nebo
- d)oprávněných zájmů třetí osoby.
§ 25e
(1)Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 9) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány Ústavním soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jeho pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění
- a)předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
- b)ochrany nezávislosti soudů a soudců,
- c)ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo
- d)vymáhání soukromoprávních nároků.
(2)Ústavní soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1.