Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Ryšky a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Ing. Daniela Bartoně ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovaným: 1. [anonymizováno], narozený dne [anonymizováno], zemřelý dne [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
2.[anonymizováno], narozená dne [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
oba zastoupeni opatrovnicí [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
o vyklizení bytu, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 19. června 2024, č. j. okresni/8_C_286_2023-81, --- VÝROK ---
I. Ohledně 1. žalovaného se rozsudek soudu prvního stupně ruší a řízení se zastavuje.
II. Ohledně 2. žalované se rozsudek soudu prvního stupně v I. výroku potvrzuje a ve II. výroku mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odvolání 2. žalované do III. výroku rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že jsou žalovaní povinni vyklidit a žalobci předat dvoupokojový byt č. 3 (1. pokoj o výměře 25,80 m², 2. pokoj o výměře 15,40 m², 3. kuchyň o výměře 8,20 m²) a dvoupokojový byt č. 1 o dispozici 2 + 1, podlahové ploše 59,45 m², nacházející se v prvním poschodí (II. NP) budovy [anonymizováno], která stojí na pozemku [anonymizováno] v obci [anonymizováno], katastrálním území [anonymizováno], zapsaném na listu vlastnictví [anonymizováno] u [anonymizováno] a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku (I. výrok). Dále soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 26 303,30 Kč (II. výrok) a ustanovené opatrovnici přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 13 500 Kč (III. výrok).
2.Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce prokázal nutnost provést opravu bytů na základě příkazu orgánu veřejné moci. Splnil taktéž svoji povinnost oznámit žalovaným nejméně 3 měsíce před zahájením prací povahu prací, předpokládaný den jejich zahájení, odhad jejich trvání, nezbytnou dobu vyklizení a současně ve výzvě žalované poučil o následcích odmítnutí vyklizení. Žalobce také poskytl žalovaným přiměřenou zálohu ve výši 30 000 Kč a žalobu na vyklizení bytu podal včas. Soud prvního stupně měl za to, že byl dostatečně prokázán stav pronajatého bytu; byt je v havarijním stavu, k bydlení nevhodný a ohrožující život a zdraví osob.
3.Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaní a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dle jejich názoru soud prvního stupně pochybil, když nepřipustil žádný z žalovanými navržených důkazů (svědecké výpovědi [anonymizováno], [anonymizováno], jednatele žalobkyně – [anonymizováno], [anonymizováno] v [anonymizováno], odboru památkové péče). Žalovaní dále upozornili na to, že žalobkyně k prokázání svých tvrzení o stavu nemovitostí předložila posudek statika [anonymizováno], který byl zpracován v srpnu 2021 a je tedy 3 roky starý. V tomto posudku odkazuje zpracovatel na řešení z roku 2013, tedy na dobu více než 10 let od podaného žalobního návrhu. Žalovaní uvedli, že je tento posudek neaktuální, neodpovídá reálnému stavu nemovitostí a žádali, aby soud prvního stupně provedl šetření na místě samém. Opakovaně ve svých vyjádřeních uváděli, že užívané nemovitosti jsou v dobrém stavu, kdy tyto nemovitosti užívají a jsou s jejich stavem spokojeni. Za situace, kdy jsou mezi tvrzeními účastníků takové podstatné rozpory, měl soud prvního stupně dostatečně zjistit skutkový stav věci, tedy provést navržené svědecké výpovědi osob, které se v předmětných nemovitostech každodenně pohybují a mohou se tak vyjádřit k jejich stavu. V případě, že by soud prvního stupně nevyslechl navržené svědky žalovaných, tak měl alespoň v souladu s § 130 odst. 2 OSŘ provést navržené ohledání na místě. Namísto toho soud prvního stupně rozhodl o stavu nemovitosti na základě posudku statika, který je několik let starý, a nezjišťoval, v jakém stavu se dané nemovitosti nacházejí v době rozhodování o podané žalobě. Takový postup je však v případě, kdy obecné soudy nezhodnotily skutková zjištění, která vyšla v řízení najevo, případně byla namítána účastníky řízení, a dostatečným způsobem neodůvodnily jejich irelevantnost, v rozporu s § 36 odst. 1 Listina i s čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Žalovaní mají za to, že soud prvního stupně pochybil, když neprovedl žalovanými navržené důkazy, nezjistil dostatečně stav předmětných nemovitostí, a tak dospěl k nesprávnému zjištění skutkového stavu věci. 4.Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedl, že soud není povinen provést všechny účastníky navržené důkazy, nýbrž je oprávněn (a povinen) v každé fázi řízení vážit, které důkazy vzhledem k uplatněnému nároku či tvrzením jednotlivých účastníků je třeba provést. Soud však musí o vznesených návrzích rozhodnout a pokud účastníky řízení vzneseným důkazním návrhům nevyhoví, pak musí ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl, resp. je nepřevzal pro základ svých skutkových zjištění. Toto bylo v řízení před soudem prvního splněno, poněvadž z protokolu a z odůvodnění rozsudku jednoznačně vyplývá odůvodnění v tom smyslu, že skutkový stav byl již zjištěn dostatečně pro rozhodnutí ve věci. Dále žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 06.03.2007, sp. zn. nsoud/21_Cdo_731_2006, a uvedl, že z judikatury vyplývá, že při objasňování skutkového stavu věci soud měl dbát na to, aby byly provedeny takové z navržených důkazů, které jsou v daném případě k prokázání sporných skutečností nejvhodnější. Je-li k prokázání sporné skutečnosti navrhováno více důkazů, může vhodnost důkazu určovat také jeho povaha. V projednávané věci není stav nemovité věci prokazován jen znaleckým posudkem, ale též ze zápisů z jednání na místě. Ze všech těchto důkazů jednoznačně vyplývá zcela havarijní stav nemovitosti. Důkazní návrhy žalovaných mají za cíl jen obstrukční jednání a jde o zdržovací taktiku žalovaných, což ostatně vyplývá i z toho, že po více než sedm měsíců byla řešena problematika zaplacení soudního poplatku s podáním odvolání. 5.Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 OSŘ) konstatuje, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnými subjekty (§ 201 OSŘ), s výjimkou odvolání proti III. výroku (viz níže) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 OSŘ) a bylo podáno včas (§ 204 OSŘ). 6.Provedením lustrace v informačním systému základních registrů odvolací soud zjistil, že 1. žalovaný dne [anonymizováno] zemřel.
7.Soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení; jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 103 ve spojení s § 104 odst. 1 věty první o. s. ř.).
8.V případě, že manželé měli společné nájemní právo k bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, a jeden z manželů zemřel, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel (§ 766 odst. 1 OZ). Nedochází k dědění a neuplatní se úprava přechodu nájmu; nájemní právo pozůstalého manžela pouze přestává být omezeno nájemním právem manžela zemřelého (viz Hulmák, M. In: Králíčková, Z. a kol. M. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, výklad k § 766, marg. č. 7.). Ve vztahu k nájmu bytu zde tudíž neexistuje právo, které by bylo způsobilé v důsledku úmrtí jednoho z manželů přejít na jeho právní nástupce a jež by umožňovalo pokračování řízení s těmito nástupci (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.12.2007, sp. zn. nsoud/26_Cdo_903_2007). 9.Podle § 107 odst. 5 OSŘ neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Podle § 107 odst. 5 OSŘ ve znění do 31.12.2013, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner před pravomocným skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší. 10.Z důvodové zprávy k zák. č. 293/2013 Sb., kterým se mění zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, kterým došlo k výše uvedené změně § 107 odst. 5 OSŘ, vyplývá, že ke změně tohoto odstavce došlo v souvislosti s odstraněním pasáží ohledně nesporného řízení z občanského soudního řádu. Pochybením zákonodárce však z tohoto odstavce vypadla pasáž ohledně zrušení předešlého rozhodnutí a zbyla pouze část ohledně zastavení řízení. V důsledku novelizace o. s. ř. tak již § 107 odst. 5 OSŘ neobsahuje (s účinností od 01.01.2014) ve vztahu k zastavení řízení pro smrt účastníka ustanovení o tom, že bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší. 11.Jelikož tedy dosavadní 1. žalovaný ztratil v průběhu řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno, a povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, rozhodl odvolací soud na základě § 107 odst. 1 a 5 o. s. ř. ve spojení s § 211 OSŘ tak, že v této části odstranil vydaný rozsudek jeho zrušením a zastavením řízení. 12.Podle § 2259 OZ nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce. 13.Podle § 2260 odst. 1 OZ nevyžaduje-li se nájemcův souhlas k provedení úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu vyžadující vyklizení bytu, má pronajímatel právo započít s prováděním prací až poté, co se vůči nájemci zaváže poskytnout přiměřenou náhradu účelných nákladů, které nájemci vzniknou v souvislosti s vyklizením bytu, a zaplatí nájemci na tyto náklady přiměřenou zálohu. 14.Podle § 2260 odst. 2 OZ nevylučují-li to okolnosti případu, sdělí pronajímatel nájemci nejméně tři měsíce před zahájením prací alespoň povahu těchto prací, předpokládaný den jejich zahájení, odhad jejich trvání, nezbytnou dobu, po kterou musí být byt vyklizen a poučení o následcích odmítnutí vyklizení; zároveň se pronajímatel zaváže k náhradě podle odstavce 1 a uvede, jakou zálohu na náhradu nabízí. 15.Podle § 2260 odst. 3 OZ neprohlásí-li nájemce pronajímateli do deseti dnů po oznámení, že byt na požadovanou dobu vyklidí, má se za to, že vyklizení bytu odmítl. 16.Podle § 2262 odst. 1 OZ odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu; nepodá-li však návrh do deseti dnů po nájemcově odmítnutí, právo domáhat se vyklizení bytu zaniká. Prokáže-li pronajímatel účelnost úpravy, přestavby nebo jiné změny bytu nebo domu a nezbytnost vyklizení bytu, soud návrhu vyhoví; přitom může stranám uložit přiměřená omezení, která na nich lze rozumně požadovat. Před rozhodnutím o vyklizení bytu nelze práce provádět, ledaže soud provádění prací povolí (§ 2262 odst. 2 OZ). 17.Pronajímatel může provádět úpravy bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu (dále také „změny“), zásadně pouze se souhlasem nájemce. Výjimkou jsou případy uvedené v § 2259 OZ, tj. prováděné změny nesníží hodnotu bydlení a lze je provést bez většího nepohodlí nájemce, pronajímatel změny provádí na příkaz orgánu veřejné moci nebo hrozí-li zvlášť závažná újma. Zvlášť závažná újma hrozí v situacích, kdy je zde riziko újmy na životě, zdraví či majetku, nikoliv pouze újma běžná; namístě je vždy zvážit konkrétní okolností (viz Janoušková, M. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, výklad k § 2259, marg. č. 4). 18.V souladu s § 2262 odst. 1 OZ může v případě, že nájemce odmítne byt za účelem provedení změn dle § 2259 OZ vyklidit, pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu. V případě, že pronajímatel prokáže účelnost změn bytu a nezbytnost vyklizení bytu, soud návrhu vyhoví (§ 2262 odst. 2 OZ). 19.Soud předtím zkoumá nejen to, zda byl návrh na vyklizení bytu podán v desetidenní prekluzivní lhůtě dle § 2262 odst. 1 OZ, ale také zda byly splněny podmínky dle § 2259-2261 o. z., tj. především zda se pronajímatel zavázal poskytnout přiměřenou náhradu účelných nákladů, které nájemci vzniknou v souvislosti s vyklizením bytu a zaplatil nájemci na tyto náklady přiměřenou zálohu (§ 2260 odst. 1 OZ) a také, zda informoval nájemce o povaze prací, jejich trvání apod. dle § 2260 odst. 2 OZ 20.Soud prvního stupně k výše uvedeným podmínkám přihlédl a správně posoudil jejich splnění.
21.Žalobce v dopise ze dne 04.09.2023 tehdejší žalované informoval o nutnosti vyklizení pronajatého bytu z důvodu, že je bytový dům v havarijním stavu a stavba hrozí zřícením. Žalobce uvedl, v čem bude spočívat povaha prací (odstranění zříceného zdiva a stropů vč. demontáže všech prvků napadených dřevokaznou houbou, nová střecha, zabezpečení statiky, celková rekonstrukce interiéru), předpokládaný termín zahájení prací (01.10.2023) a odhad doby jejich trvání (dva až tři roky) a tedy i dobu, po jakou je nutné byt vyklidit. Žalovaní byli taktéž žalobcem poučeni o následcích odmítnutí vyklizení bytu. Žalobce se zavázal k náhradě účelných nákladů, které žalovaným vzniknou v souvislosti s vyklizením bytu, a uvedl, že žalovaným poskytne zálohu na tyto náklady ve výši 30 000 Kč.
22.Ve vztahu k podmínce poskytnutí zálohy žalobce doložil již spolu s podáním žaloby na vyklizení poštovní poukázku C, podací lístek, dle kterého dne 15.09.2023 žalobce poukázal částku 30 000 Kč. Na jednání před soudem prvního stupně dne 18.04.2024 2. žalovaná uvedla, že částku 30 000 Kč neobdržela a zástupce žalobce uvedl, že mu není známo, zda si žalovaní částku vybrali či nikoliv. Dle poštovní poukázky C, podací lístek, byla dne 16.05.2024 žalobcem 2. žalované opětovně poukázána částka 30 000 Kč, přičemž na jednání dne 19.06.2024 zástupce žalobce uvedl, že nemá zprávu o tom, že by se částka žalobci vrátila. Opatrovnice žalovaných naopak uvedla, že nemá zprávu o tom, že by žalovaným byla částka vyplacena, a to s nimi jednala již po datu, kdy byla částka žalovaným zaslána. V odvolání však 2. žalovaná nic takového nenamítala, odvolací soud proto předpokládá, že zálohu obdržela. Žalobce každopádně doložil, že 2. žalované dvakrát poskytl možnost si zálohu vyzvednout a je nutné konstatovat, že nemohl dost dobře ovlivnit, zda tak žalovaná učiní či nikoliv (nedostatek její součinnosti by mu tedy nemohl být přičítán k tíži).
23.Dopis žalobce ze dne 04.09.2023 byl tehdejším žalovaným doručen dne 06.09.2023 (č. l. 71). Žalovaní na tento dopis nijak nereagovali. V souladu s § 2260 odst. 3 OZ se tudíž po uplynutí lhůty deseti dnů ode dne doručení dopisu, tj. dne 19.09.2023, uplatnila domněnka, že vyklizení bytu odmítli. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána ještě téhož dne, lze konstatovat, že byla podána včas, v prekluzivní lhůtě dle § 2262 odst. 1 OZ 24.Žalobce dále prokázal i účelnost změny bytu a nezbytnost jeho vyklizení.
25.Účelnost změny bytu je nutné vykládat v kontextu § 2259 OZ, přičemž komentářová literatura dovozuje, že pokud pronajímatel prokáže, že změnu je třeba provést z důvodu přímo hrozící zvlášť závažné újmy, popř. na příkaz orgánu veřejné moci, je soud povinen návrhu vyhovět a jeho volnost zde není žádná (srovnej Bajura, J., Salač, J. In: Švestka, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). Praha: Wolters Kluwer, právní stav k 01.07.2021, výklad k § 2262.). Ostatně i z dikce zákona je zřejmé, že míra uvážení soudu je v případě rozhodování dle § 2262 odst. 2 OZ značně omezená. 26.Žalobce ke svému návrhu doložil zápis z kontrolní prohlídky, kterou svolal Magistrát statutárního města [anonymizováno], Odbor územního plánování a památkové péče, Oddělení památkové péče, ze dne [anonymizováno], z něhož vyplynulo, že „objekt je v současném stavu neobyvatelný a obyvatele je nutné přesunout jinam, je nutné objekt zajistit tak, aby mohla být provedena diagnostika a nedocházelo k ohrožení osob v okolí objektu.“ Obdobné závěry obsahuje i statický posudek [anonymizováno] ze srpna 2021, který nechal vyhotovit žalobce.
27.Za účelem ověření aktuálního stavu odvolací soud kontaktoval Stavební úřad Magistrátu města [anonymizováno] (dále jen „stavební úřad“). Významným hlediskem při rozhodování o vyklizení dle § 2262 OZ je totiž právě i stanovisko stavebního úřadu (srovnej Janoušková, M. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, výklad k § 2262, marg. č. 2), poněvadž pokud by bylo toto stanovisko bylo negativní a stavební úpravy by dle něj nebyly nutné, nepochybně by to ovlivnilo posouzení věci soudem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.04.2008, sp. zn. nsoud/26_Cdo_1653_2007). 28.Stavební úřad v písemném sdělení ze dne [anonymizováno], [anonymizováno], jednoznačně konstatoval, že stav předmětné stavby je dlouhodobě špatný a je nutné provést zabezpečovací práce. Stavba je neobyvatelná, udržovací práce je nutné provést co nejdříve, ale nemohou být provedeny za přítomnosti nájemníků a v případě neprovedení oprav může dojít k ohrožení životů či zdraví osob nebo zvířat.
29.Ze stavebním úřadem předloženého odborného odhadu z července 2023, který autorizoval [anonymizováno] vyplývá, že v rámci provedené prohlídky byl zjištěn nárůst degradace konstrukcí oproti prohlídce provedené v roce 2022 a nejsou zde žádné známky stavebních úprav. Závěrem bylo, že je objekt v současném stravu neobyvatelný, obyvatele je nutné přesunout jinam a je nutné objekt zajistit tak, aby mohla být provedena diagnostika a nedocházelo k ohrožení osob v okolí objektu.
30.Ze stavebním úřadem předloženého statického posouzení ze září 2023, vypracovaného [anonymizováno], se části domu nachází v havarijním stavu a stávají se nebezpečným pro svoje okolí. Zásadním problémem je konstrukce střechy, kterou není možno zabezpečit a je potřeba ji provést novou. Dochází k degradaci stropní konstrukce z dřevěných trámů. Lokálně se objevují poruchy, které již vedly k pádu stropu. Zásadním problémem je také podepření ubouraných konstrukcí v zádní části domu. Jsou uloženy na nevhodném podkladu z pálených a nepálených cihel, který se působením vody a mrazu rozpadá. Porušené konstrukce je nutné vyměnit. Narušené konstrukce mohou být nebezpečné pro jeho obyvatele. Pád střešní konstrukce na veřejné prostranství by byl nebezpečný i pro další osoby pohybující se v blízkosti objektu.
31.Ve shodě s tím i z žalobcem předloženého statického posouzení, vypracovaného dne [anonymizováno] [anonymizováno] vyplývá, že stav domu je velmi špatný až havarijní. Havarijní je část domu kolmá na ulici, kde je historické smíšené zdivo, havarijní jsou i krovy a část stropů v nově zděné části.
32.Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že stavba je v takovém stavu, že hrozí zvlášť závažná újma a příslušný orgán veřejné moci má za to, že je nezbytně nutné stavbu vyklidit a provést zabezpečovací práce a stavební úpravy. Závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobce prokázal účelnost změn stavby a nutnost vyklizení je tudíž odvolacím soudem provedeným dokazováním jen podpořen.
33.Pokud 2. žalovaná v odvolání namítala, že soud prvního stupně pochybil, když neprovedl výslechy navržených svědků a nevyhověl návrhu na ohledání předmětné nemovitosti, pak soud má v řízení povinnost nejen o navržených důkazech rozhodnout, ale také, pokud jim nevyhoví, ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Zásada volného hodnocení důkazů totiž neznamená, že by soud měl na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli, nebo o které opře své skutkové závěry a které opomene; z odůvodnění soudního rozhodnutí musí totiž vždy dostatečným způsobem vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 30.05.2006, sp. zn. usoud/I.__S_116_05, a judikaturu tam uvedenou). Soud prvního stupně v souladu s výše uvedeným adekvátně odůvodnil neprovedení navržených důkazů (bod 23 napadeného rozsudku). Výslechy svědků i ohledání nemovitosti byly navrženy za účelem zjištění stavu předmětné stavby, nevyhovující stav stavby byl však dostatečně zjištěn z již provedených důkazů. Odvolacím soudem provedené důkazy plně podporují skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně. 34.S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle § 219 OSŘ I. výrok rozsudku soudu prvního stupně ohledně 2. žalované jako věcně správný potvrdil. 35.Podle § 150 OSŘ jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. 36.Ustanovení § 150 OSŘ je právní normou s relativně neurčitou hypotézou, tj. právní normou, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy z předem neomezeného okruhu okolností (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2016, sp. zn. nsoud/33_Cdo_5263_2015; dále také např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2015, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2728_2015). Předmětné ustanovení umožňuje, aby soud zohlednil existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, a zčásti nebo zcela nepřiznal náhradu nákladů řízení tomu, komu náleží dle § 142, 143, 146, 147 a 148 o. s. ř. (srovnej Kovářová Kochová In: Lavický, P. a kol. Lavický, P. a kol. Občanský osudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2016, s. 710). Moderační právo soudu dle § 150 OSŘ je však mimořádným procesním institutem, a takto je potřeba s ním v praxi zacházet. Výjimky z pravidla nemohou být interpretovány rozšiřujícím způsobem a jejich použití musí být náležitě odůvodněno (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 19.02.2013, sp. zn. usoud/III.__S_1526_12). Zmírňující právo soudu je totiž nutné vykládat nejen ve vztahu k účastníkovi, v jehož prospěch soud rozhoduje, ale zároveň i ve vztahu k ostatním, zejména k tomu, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení (srovnej Janek, K. Jirsa, J. In: Jirsa, J. a kol. Občanský soudní řád, 2. část. Soudcovský komentář. Praha: Wolters Kluwer, právní stav ke dni 01.01.2023, komentář k § 150.). 37.Za důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 150 OSŘ se tak považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (zvažováno může být i jen částečné nepřiznání těchto nákladů), (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.03.2018, sp. zn. nsoud/32_Cdo_304_2018). Příklady konkrétních kategorií důvodů pro užití moderačního práva mohou být nepřiměřená tvrdost, podíl obou stran na vzniku a průběhu sporu, povaha a okolnosti sporu, složitost dosud neřešené právní problematiky, osobní poměry účastníka a nedostatečná znalost procesního práva jeho zástupce, který není advokátem, nízký příjem, některé okolnosti restitučních případů a složitost případů způsobená výkladem mezinárodní úmluvy (k tomu viz Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, komentář k § 150.). 38.Po přihlédnutí k výše uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že v projednávané věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele dle § 150 OSŘ Jak vyplynulo z provedených důkazů, žalobce si musel být již delší dobu vědom toho, že je stavba ve velmi špatném stavu. Statický posudek [anonymizováno] byl zpracován již v srpnu 2021. Z jeho obsahu vyplývá, že špatný stav nemovitosti byl skutečně dlouhodobou záležitostí – autor posudku stav stavby sledoval již od 90. let 20. století a například uvádí, že v roce 2013 došlo k samovolnému zřícení štítu (žalobce se přitom vlastníkem předmětné nemovitosti dle výpisu z katastru nemovitostí stal již v roce 2008). Přinejmenším v srpnu 2021 však žalobci muselo být jasné, že je stav nemovitosti neúnosný a je třeba jej řešit. Skutečně snahy o řešení stavu stavby však započaly až poté, co na kontrolní prohlídce dne 12.07.2023 (paradoxně svolané na základě sdělení 2. žalované), správní orgán žalobce upozornil, že pokud nezačne jednat, bude přistoupeno k zahájení řízení o přestupku s možností sankce do výše 2 000 000 Kč. Nadto je v zápise o kontrolní prohlídce ze dne 12.07.2023 uvedeno, že majitel, tedy žalobce, dlouhodobě o objekt nepečuje, soustavně do něj zatéká, přičemž došlo ke zřícení stropu v koupelně, kterou využívají nájemníci, manželé [anonymizováno] 39.Odvolací soud má za to, že by nebylo spravedlivé, aby 2. žalovaná musela hradit žalobci náklady řízení za situace, kdy špatný stav stavby byl zjevně setrvalý a zapříčiněný také laxností žalobce. Žalobce, byť si byl vědom neutěšeného stavu stavby, namísto toho, aby věc řešil zavčasu a méně drasticky, nechal situaci zajít do bodu, kdy má dokonce hrozit, jak ostatně uvedl právní zástupce žalobce na jednání dne 18.04.2024 (č. l. 46), i demolice stavby.
40.Důvody pro aplikaci § 150 OSŘ odvolací soud dále spatřuje v majetkových a osobních poměrech 2. žalované. Finanční situace 2. žalované (žalovaných v době jeho rozhodování), dle usnesení soudu prvního stupně ze dne 03.12.2024, č. j. okresni/8_C_286_2023-124, odůvodnila přiznání osvobození od soudního poplatku v rozsahu 90 %. 2. žalovaná je nadto pokročilého věku, v době zahájení sporu a v průběhu řízení před soudem prvního stupně pečovala o nemocného 1. žalovaného trpícího Alzheimerovou chorobou a celá situace (představa vystěhování z bytu, v kterém strávila velkou část svého dosavadního života a v němž chce dožít) pro ni byla natolik emočně náročná, že jí byl soudem prvního stupně v návaznosti na jednání dne 18.04.2024 ustanoven ze zdravotních důvodů opatrovník dle § 29 odst. 3 OSŘ 41.Odvolací soud proto v zájmu předvídatelnosti a s ohledem na zákaz překvapivého rozhodnutí účastníkům předem avizoval aplikaci § 150 OSŘ, a protože žalobce proti tomuto názoru nenabídl plauzibilní argumentaci, změnil ohledně 2. žalované II. výrok napadeného rozsudku podle § 220 OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 42.Pokud bylo odvolání podáno do všech výroků napadeného rozsudku, tj. také do III. výroku, kterým byla ustanovené opatrovnici přiznána odměna za právní zastoupení a náhrada hotových výdajů ve výši 13 500 Kč, pak ve vztahu k III. výroku není 2. žalovaná osobou oprávněnou k podání odvolání. Judikatura sice dovozuje, že i osoba odlišná od ustanoveného opatrovníka může být subjektivně legitimována k podání odvolání proti rozhodnutí, kterým byla opatrovníkovi přiznána odměna a náhrada hotových výdajů, v projednávané věci se však tyto závěry neuplatní. 2. žalovaná by mohla podat odvolání v případě, že by rozhodnutí o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů opatrovnici mohlo mít vliv na její povinnost nahradit náklady řízení státu dle § 148 odst. 1 OSŘ (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.07.2015, sp. zn. nsoud/25_Cdo_1748_2015; usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31.05.2016, sp. zn. krajsky/91_Co_417_2015). Z povahy věci však tato situace nemůže nastat, poněvadž opatrovnice byla soudem prvního stupně ustanovena 2. žalované k ochraně jejích zájmů. Naopak v souladu s výše uvedenou judikaturou by byl, avšak pouze v případě neúspěchu ve věci, k podání odvolání subjektivně legitimován žalobce. 43.Napadený III. výrok rozsudku tudíž nezpůsobil (ani nemůže způsobit) 2. žalované určitou, byť i nepříliš významnou újmu na právech, kterou by bylo možné odstranit zrušením nebo změnou napadeného výroku (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.05.2011, sp. zn. nsoud/20_Cdo_922_2011). Z těchto důvodů bylo její odvolání proti III. výroku dle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítnuto. 44.O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, a to ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovaným na základě § 146 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 224 odst. 1 OSŘ a ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou na základě § 142 odst. 1 a § 150 ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř., protože jsou ve věci dány výše uvedené důvody hodné zvláštního zřetele. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.