Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. et Mgr. Alexejem Krenkem, advokátem, sídlem Budečská 1010/18, Praha 2, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 3. června 2026, č. j. MSP-98/2025-MOT-T/38, za účasti Ministerstva spravedlnosti, jako účastníka řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 3. června 2026, č. j. MSP-98/2025-MOT-T/38, se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1.Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra spravedlnosti s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2, čl. 3, čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2.Zároveň stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kterým ministr spravedlnosti povolil stěžovatelovo vydání k trestnímu stíhání na Ukrajinu. Návrh na odklad vykonatelnosti odůvodňuje stěžovatel tím, že výkon napadeného rozhodnutí představuje nenapravitelnou újmu, přičemž jeho odklad naopak nepůsobí újmu žádným soukromým osobám, ani není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. To ostatně potvrdil Ústavní soud v usnesení ze dne 14.05.2026, sp. zn. usoud/IV.__S_1264_26 . 3.Ústavní stížnost nemá odkladný účinek (§ 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
4.Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny. Vydáním stěžovatele by mohlo dojít k obtížně odčinitelným následkům v oblasti jeho základních práv a svobod. Podle sdělení Ministerstva spravedlnosti, zaslanému Ústavnímu soudu v uvedené věci, nebyl ministr spravedlnosti o zmíněném odkladu vykonatelnosti soudních rozhodnutí informován před vydáním napadeného rozhodnutí. Tuto skutečnost je nutno v řízení o ústavní stížnosti důsledně uvážit. Naproti tomu odkladem vykonatelnosti nehrozí újma žádným dalším osobám. Přestože nelze odhlédnout od veřejného zájmu na dodržování mezinárodního závazku vyplývajícího České republice z Evropské úmluvy o vydávání a obecněji na objasňování a potrestání trestné činnosti, při posouzení důvodnosti návrhu na odklad vykonatelnosti tento zájem (prozatím) nepřeváží nad ochranou práv stěžovatele. Ke stejnému závěru dospěl v případě stěžovatele Ústavní soud již v usnesení ze dne 14.05.2026, sp. zn. usoud/IV.__S_1264_26 , kterým odložil vykonatelnost soudních rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o přípustnosti vydání stěžovatele. 5.Dospěl-li Ústavní soud v minulosti opakovaně k závěru o nutnosti odložit vykonatelnost soudních rozhodnutí o přípustnosti vydání cizince k trestnímu stíhání (například usnesení ze dne 29.04.2025, sp. zn. usoud/I.__S_1054_25 , ze dne 30.01.2024, sp. zn. usoud/III.__S_185_24 , či ze dne 12.08.2019, sp. zn. usoud/II.__S_2299_19 ), která ani nejsou posledním rozhodnutím před samotným vydáním (tím je právě rozhodnutí ministra), je podle Ústavního soudu tím spíše namístě odložit vykonatelnost nyní napadeného rozhodnutí. 6.Ústavní soud, vzhledem k výše uvedenému, rozhodl o odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. června 2026
Jan Svatoň v. r.
předseda senátu