II.ÚS 234/26

Předmět řízení

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele L. P., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Brunclíkem, advokátem, sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno, proti výroku I. pod bodem a) a výroku V. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2025 č. j. 38 Co 170/2025-234, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Z. P. a nezletilého O. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Citované předpisy

182/1993 §63 292/2013 §469 89/2012 §943 359/1999 §4 182/1993 §72 182/1993 292/2013 89/2012 359/1999 2/1993 čl.36

Plný text rozhodnutí

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele L. P., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Brunclíkem, advokátem, sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno, proti výroku I. pod bodem a) a výroku V. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2025 č. j. krajsky/38_Co_170_2025-234, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Z. P. a nezletilého O. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Nezletilému O. P., narozenému dne X, se jmenuje opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. usoud/II.__S_234_26 statutární město P.

Odůvodnění

1.Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 32 odst. 4 a § 36 odst. 1 Listina základních práv a svobod.

2.Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Prostějově (dále jen "okresní soud") ze dne 17.02.2025 č. j. krajsky/0_Nc_7864_2021-170 byl mimo jiné nezletilý vedlejší účastník (dále jen "nezletilý") svěřen do střídavé péče rodičů (výrok I.) a stěžovateli (dále též "otec") byla stanovena povinnost platit na jeho výživu částku 5 800 Kč počínaje dnem právní moci výroku I. rozsudku (výrok III.) a částku 5 800 Kč počínaje dnem právní moci výroku rozsudku o rozvodu manželství (výrok X.). Vedlejší účastnici (dále jen "matka") byla stanovena povinnost platit na výživu nezletilého částku 5 800 Kč měsíčně počínaje dnem právní moci výroku I. rozsudku (výrok IV.) a 5 800 Kč počínaje dnem právní moci výroku rozsudku o rozvodu manželství (výrok XI.).

3.Proti výroku I. rozsudku okresního soudu nebylo podáno odvolání, ostatní shora uvedené výroky byly k podaným odvoláním změněny napadeným rozsudkem krajského soudu tak, že otci byla stanovena povinnost počínaje dnem 15.05.2025 (tj. dnem právní moci výroku I. rozsudku okresního soudu) platit na výživu nezletilého částku 6 000 Kč měsíčně a byla mu stanovena povinnost zaplatit dlužné výživné pro nezletilého za dobu od 15.05.2025 do 31.10.2025 ve výši 33 000 Kč [výrok I. bod a)]. Dále byla otci stanovena povinnost počínaje dnem právní moci výroku rozsudku o rozvodu manželství platit na výživu nezletilého částku 6 000 Kč měsíčně (výrok V.). Matce byla stanovena povinnost počínaje dnem 15.05.2025 platit na výživu nezletilého částku 3 500 Kč měsíčně a byla jí stanovena povinnost zaplatit dlužné výživné pro nezletilého za dobu od 15.05.2025 do 31.10.2025 ve výši 15 250 Kč [výrok I. bod b)]. Dále byla matce stanovena povinnost počínaje dnem právní moci výroku rozsudku o rozvodu manželství platit na výživu nezletilého částku 3 500 Kč měsíčně (výrok VI.).

4.Podle § 63 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 469 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, jakož i § 892 odst. 3 a § 943 OZ, občanský zákoník, rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.

5.V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení vedlejšího účastníka řízení a jeho zákonným zástupcem je otec, který je rovněž účastníkem řízení (stěžovatelem), a druhý zákonný zástupce - matka je vedlejší účastnicí tohoto řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilému vedlejšímu účastníku kolizního opatrovníka.

6.Z uvedeného důvodu Ústavní soud ustanovil nezletilému kolizního opatrovníka schopného účinně hájit jeho zájmy, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy, případně dalších nezbytných procesních úkonů. S ohledem na povahu sporu se jeví jako nejvhodnější opatrovník statutární město P., vystupující jako kolizní opatrovník nezletilého již v řízení před obecnými soudy, které je orgánem sociálně-právní ochrany dětí (§ 4 zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. února 2026

Jiří Přibáň v. r.

předseda senátu

Zdroj: originální text →Databáze Ústavní soud →

⚖CZ Rozhodnutív0.1.0