Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
pro zaplacení 2 741 156,86 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 741 156,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 12. 1. 2021 do zaplacení z částky 2 741 156,86 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 429 027,29 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou danou k poštovní přepravě dne 28. 4. 2021 domáhala na žalované shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazených závazků z Realizační smlouvy č. [anonymizováno] (dále je SoD), jež je smlouvou o dílo. Žalovaná jako objednatel uplatnila na žalobkyni jako zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla dle čl. 8.1 smlouvy, neboť, jak žalovaná tvrdí, žalobkyně opožděně zaslala závěrečnou zprávu. V souladu se smluvními ujednáními zhotovitel doručí závěrečnou zprávu pro každý oddělitelný celek nejpozději do 1 měsíce od dokončení a předání tohoto oddělitelného celku dle čl. 3.3 této smlouvy. Schvalovací proces závěrečných zpráv je rovněž upraven v bodě 12.1. této smlouvy. Způsob a termín předání díla s výjimkou ujednání obsažených v čl. III je dále upraven čl. XII. této smlouvy. Dle čl. 12.1 bylo sjednáno, že „ve lhůtě stanovené v čl. III. této smlouvy doručí zhotovitel všem zúčastněným subjektům dle Směrnice závěrečnou zprávu. K závěrečné zprávě vydají všechny subjekty dle Směrnice své stanovisko. Zhotovitel je povinen upravit závěrečnou zprávu dle těchto stanovisek nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce od jejich doručení“. Není tak výslovně ujednána povinnost žalobkyně doručit žalované závěrečnou zprávu. Žalovaná v souladu se smlouvou vydává své stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy. Smlouva odkazuje na Pravidla mezirezortní komise pro procesování programu řešení revitalizace Moravskoslezského kraje („Směrnice“), avšak nikde nestanoví, že Směrnice je její součástí. Ustanovení smlouvy mají před zněním Směrnice přednost. Žalovaná se potom nevyjadřuje ke konceptu, nýbrž ke konečné verzi zprávy, níž jsou zapracovány připomínky ostatních zúčastněných subjektů. Ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro nesrozumitelnost, neboť je dán rozpor mezi zněním smlouvy a Směrnice. Skutečnost, že koncept zprávy byl ostatním zúčastněným subjektům rozeslán, byla žalované známa, neboť dle Směrnice žalovaná vše kontroluje a je s ní vše konzultováno. Předmětné dílo bylo předáno řádně a včas, zpráva samotná byla bezprůtažně vyhotovena a rozeslána. Odlišný výklad smlouvy ze strany žalobkyně nezanechal žádné negativní následky. Proto trvání na zaplacení smluvní pokuty pro nezahrnutí žalované mezi adresáty prostého konceptu závěrečné zprávy se příčí dobrým mravům. Žalobkyně žádné průtahy nezpůsobila, a tak je smluvní pokuta necelých 3 miliónů Kč nepřiměřeně vysoká i s přihlédnutím k zajišťované povinnosti. Smluvní pokuta 0,2 % denně je sjednána pro každé porušení smluvní povinnosti žalobkyní bez ohledu na závažnost porušení. Nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatnila žalovaná přípisem z 8. 12. 2020. Žalobkyně reagovala žádostí o odpuštění pokuty, kterou žalovaná zamítla přípisem ze 14. 12. 2020. Žalovaná přitom dne 10. 2. 2021 zaslala žalobkyni přípis o započtení pohledávky, vněmž započítala pohledávku žalobkyně na vyplacení zadržených pozastávek ve výši 3,263 281,96 Kč na smluvní pokutu ve výši 2, 741 156,86 Kč a rozdíl v započtených částkách ve výši 522 125,10 Kč uhradila žalobkyni dne 12. 2. 2021.
2.Žalobkyně uvedla, že sjednané dílo dokončila a dne 8. 9. 2020 předala objednateli. Dle čl. 12.1 SoD bylo sjednáno, že ve lhůtě stanovené v čl. III. této smlouvy doručí zhotovitel všem zúčastněným subjektům dle Směrnice závěrečnou zprávu. K závěrečné zprávě vydají všechny subjekty dle Směrnice své stanovisko. Zhotovitel je povinen upravit závěrečnou zprávu dle těchto stanovisek nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce od jejich doručení. Objednatel vydá stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy. Dne 17. 9. 2020 proto žalobkyně zaslala návrh závěrečné zprávy technickému dozoru stavebníka (dále jen „TDS“), obci [anonymizováno] (dále jen „PO“) a supervizi (tedy ve lhůtě dle bodu 12.1. SoD). Téhož dne obdržela žalobkyně připomínky TDS, tyto dne 21. 9. 2020 zapracovala do návrhu závěrečné zprávy a dne 22. 9. 2020 zaslala upravený návrh závěrečné zprávy na [anonymizováno] (dále jen „[anonymizováno]“). Dne 25. 9. 2020 obdržela žalobkyně stanovisko PO a dne 1. 10. 2020 stanovisko supervize. Dne 16. 10. 2020 dále žalobkyně obdržela žádost o přepracování závěrečné zprávy z [anonymizováno]. Dne 19. 10. 2020 žalobkyně opět zaslala upravený návrh závěrečné zprávy na [anonymizováno]. Dne 22. 10. 2020 obdržela požadavek na přepracování zprávy od [anonymizováno], PO a supervize. Poté žalobkyně obdržela ve dnech 26. 10. 2020, 29. 10. 2020 a 3. 11. 2020 kladná stanoviska všech subjektů k návrhu závěrečné zprávy. Dne 19. 11. 2020 zaslala žalobkyně finální verzi závěrečné zprávy žalované (tedy opět ve lhůtě dle bodu 12.1. SoD), která ji dne 24. 11. 2020 schválila. Mezi účastníky tak vznikl spor o výklad SoD, přičemž tento výklad tvoří základ pro závěr, zda žalované vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty či nikoliv. Celá podstata sporu tkví ve výkladu ujednání obsaženého v bodě 12.1. SoD. Žalobkyně od počátku tvrdí, že žalované nárok na smluvní pokutu vůbec nevzniknul, neboť žalobkyně postupovala přesně v souladu s tímto ujednáním. Je rovněž přesvědčena, že první dvě věty předmětného článku smlouvy jsou v rozporu s druhými dvěma větami, neboť prostou logikou tomu nemůže být jinak. Prostou logikou nelze dospět k jinému závěru, že vyjadřuje-li se objednatel až k finální verzi závěrečné zprávy, musí ji předtím zhotovitel doplnit o stanoviska ostatních subjektů. Jelikož se objednatel nevyjadřuje ke konceptu závěrečné zprávy (což vyjadřuje slovo „POUZE“ v poslední větě předmětného ujednání), nemá zasílání konceptu závěrečné zprávy pro objednatele absolutně žádný význam a nemělo by to ani logiku. Poku podle věty čtvrté předmětného ujednání platí, že objednatel vydá stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy, pak se ke konceptu závěrečné zprávy nevyjadřuje (což vyjadřuje slovo „POUZE“). Argumentace žalované, že žalobkyně měla zaslat koncept závěrečné zprávy i žalované, je proto absolutním nesmyslem. Bylo by tomu tak pouze případě, pokud by bod 12.1. smlouvy o dílo neobsahoval poslední větu. Jestliže účelem předmětného ujednání účastníků bylo, aby objednatel obdržel k vyjádření finální verzi závěrečné zprávy, která obsahuje již doplnění o stanoviska ostatních zúčastněných subjektů, pak nelze podle metodiky (logické a teleologické) právních výkladů dospět k jinému závěru, než tomu, že zhotovitel buď koncept závěrečné zprávy objednateli nezasílá, nebo jsou první a druhá věta bodu 12.1. v rozporu se třetí a čtvrtou větou předmětného ujednání. Uvedené výklady mají přitom oporu o v jednotlivých druzích logického výkladu, kterými jsou argumentum a contrario (důkaz z opaku), argumentum per eliminationem (důkaz vyloučením) i reductio ad absurdum. Žalobkyně dále namítala platnost smluvní pokuty ve vztahu k platnosti celé Směrnice dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, protože v projednávané věci byla zveřejněna dle zákona jen a pouze smlouva o dílo, Směrnice zveřejněna nebyla. Poukázala na ust. § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, z nějž vyplývá, že dle tohoto zákona musí být zveřejněna smlouva včetně všech jejích změn a dodatků. Ze Směrnice přitom práva a povinnosti přímo vyplývají, proto není žádných pochyb o tom, že tato Směrnice měla být zveřejněna spolu se smlouvou o dílo. To se však nestalo a žalovaná zveřejnila pouze samotnou smlouvu o dílo. Závěrem poukázala na skutečnost, že vyjadřuje-li se dle SoD objednatel POUZE k finální verzi závěrečné zprávy, nemá pro něj doručení konceptu závěrečné zprávy žádný význam, neboť finální verze je doplněná o stanoviska ostatních dotčených subjektů. Z tohoto důvodu se jeví žalobkyni uplatněná smluvní pokuta i jako zjevné zneužití práva podle ust. § 8 občanského zákoníku a uplatněná smluvní pokuta je proto i v rozporu s dobrými mravy. Nakonec navrhovala, aby soud v souladu s ust. § 2051 občanského zákoníku moderoval jako nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, a to právě s ohledem na absolutní nevýznamnost konceptu závěrečné zprávy pro žalovanou. 3.Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, předmětné ujednání o smluvní pokutě má za srozumitelné a souladné s dobrými mravy, smluvní pokuta samotná je v přiměřené výši. Nesporovala okolnosti o existenci závazkového vztahu mezi účastníky ze SoD ani okolnosti o započtení své pohledávky z ceny díla. Uvedla, že přejímka díla byla dokončena dne 8. 9. 2020, do jednoho měsíce, tj. do 8. 10. 2020, byla žalobkyně povinna doručit závěrečnou zprávu žalované, ta byla doručena dne 19. 11. 2020, tedy s prodlením 42 dnů. Dle ujednání bod 12.1 smlouvy doručí zhotovitel všem zúčastněným subjektům směrnice závěrečnou zprávu, a to v ujednané lhůtě. Ze Směrnice přitom jasně vyplývá, že zmíněným subjektem je také žalovaná. Povinnost žalobkyně doručit zprávu (koncept) žalované je dána navzdory ujednání o tom, že stanovisko žalovaná vydává pouze k finální verzi zprávy. Není rozhodné, pokud žalobkyně tvrdí, že jejím jednáním žádná škoda nevznikla, zákon umožňuje domáhat se zaplacení smluvní pokuty, i když ke vzniku škody nedošlo.
4.Žalovaná dále uvedla, žalobkyně měla povinnost dle bodu 3.4 SoD doručit žalované závěrečnou zprávu pro každý oddělitelný celek nejpozději do 1 měsíce od dokončení a předání tohoto oddělitelného celku dle čl. 3.3 smlouvy, v projednávaném případě do 8. 10. 2020. Žalobkyně však tuto svou smluvní povinnost porušila, když doručila závěrečnou zprávu žalované až dne 19. 11. 2020, tj. s prodlením 42 dní. Dopisem ze dne 8. 12. 2020, č.j. [anonymizováno] vyzvala žalovaná na základě porušení smlouvy žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 741 156,86 Kč. V následném dopise ze dne 10. 12. 2020 žalobkyně uznala porušení své smluvní povinnosti a vznik nároku na smluvní pokutu, když uvedla: „Závěrečnou zprávu jsme zaslali všem zúčastněným v požadované lhůtě a v průběhu schvalování závěrečná zprávy všemi subjekty jsme dodrželi veškeré časové limity dle smlouvy. Bohužel našim špatným výkladem smlouvy jsme o našich krocích neinformovali objednatele. Objednatel se dle smlouvy má vyjádřit až k finální verzi závěrečné zprávy, čímž vznikl náš omyl, kdy jsme zcela jednoznačně nepochopili povinnost a posloupnost procesu schvalování. Pochybili jsme tedy, že jsme nezaslali první verzi závěrečné zprávy objednateli, tedy v podstatě „koncept“, který by byl pouze informativní a neměl by žádný vliv na průběh vypracování a schválení finální verze.“ Ujednání v bodu 12.1 SoD v sobě nese dvě povinnosti – první povinnost na straně žalobkyně, tedy rozeslat všem subjektům dle Směrnice ve stanovené lhůtě závěrečnou zprávu (tedy také žalované), a poté druhou povinnost, kterou má již žalovaná, a to vyjádřit se k finální verzi závěrečné zprávy. Tato povinnost žalované však nemá žádný vliv na výslovně sjednanou povinnost žalobkyně doručit závěrečnou zprávu všem subjektům dle Směrnice, tj. i žalované. Od doručení všech stanovisek subjektů dle Směrnice počíná totiž žalobkyni běžet lhůta pro úpravu a doručení finální verze závěrečné zprávy, a to pouze za předpokladu, že stanoviska obsahují připomínky. Skutečnost, že žalovaná vydává stanovisko až k finální verzi závěrečné zprávy, nemůže rušit povinnost žalobkyně doručit ve stanovené lhůtě závěrečnou zprávu také žalované. V praxi častokrát nastává situace, kdy subjekty dle Směrnice vydají svá souhlasná stanoviska již k první verzi závěrečné zprávy, pokud je tato zpráva v pořádku a subjekty nemají žádné připomínky. Nejedná se tedy o koncept závěrečné zprávy, jak uvádí žalobkyně, protože se předpokládá, že zhotovitel (žalobkyně) vyhotoví závěrečnou zprávu řádně a doručí ji řádně a včas všem subjektům dle Směrnice tak, aby ji tyto subjekty mohly schválit, tj. vydat souhlasná stanoviska. V takovém případě je poté běžné, že následně vydá souhlasné stanovisko i žalovaná, byť je to pro prvotní verzi závěrečné zprávy, nicméně ale již finální, protože neobsahuje nesouhlasná stanoviska. Pro případ, že závěrečná zpráva obsahuje nesrovnalosti, počítá avšak smlouva také s postupem nápravy těchto nesrovnalostí, které v sobě nese např. právě bod 12.1 smlouvy. Doložená e-mailová komunikace tedy nikterak nevysvětluje, z jakého důvodu nebyla závěrečná zpráva zaslána v prvotní fázi také žalované, pouze poukazuje na to, že v rámci komunikace s MPO, která probíhala až v průběhu vytváření stanovisek (viz e-mail ze dne 16. 10. 2020 či 20. 10. 2020) – a to s ohledem na nutné opravy v závěrečné zprávě – má být opravená závěrečná zpráva zaslána ke stanovisku také supervizi a právnické osobě, protože je zřejmé, že u těchto subjektů nebude přijato stanovisko bez připomínek, a žalovaná ([anonymizováno]) se tedy k tomuto nebude moci rovnou vyjádřit také, tzn. nepůjde o finální verzi, protože jsou zde připomínky ze strany [anonymizováno]. Argumentace žalobkyně je tak nepřesvědčivá, nepřiléhavá a v mnohých případech taky zcela účelová, mající za cíl pouze odvést pozornost od zcela zřejmé skutečnosti, že žalobkyně svým jednáním porušila ustanovení smlouvy, což sama uznala, a čímž žalované vznikl nárok na uplatnění smluvní pokuty. V bodě 3.4 smlouvy bylo ujednáno, že „zhotovitel doručí závěrečnou zprávu pro každý oddělitelný celek nejpozději do 1 měsíce od dokončení a předání tohoto oddělitelného celku dle čl. 3.3 této smlouvy.“ Žalovaná je subjektem dle Směrnice, kterému žalobkyně dle čl. 5.1 Směrnice a 12.1 Smlouvy má doručit závěrečnou zprávu. Z citovaných ujednání smlouvy tedy jednoznačně vyplývá, že žalobkyně měla povinnost závěrečnou zprávu doručit žalované (jakožto subjektu dle Směrnice) do 1 měsíce od dokončení a předání příslušného oddělitelného celku. Z výše uvedeného důvodu tak žalovaná postupovala při uplatnění smluvní pokuty zcela v souladu nejenom se smlouvou, ale také se zákony, a to zejména v souladu s § 2048 zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník (dále také „OZ“), či § 14 odst. 1 a 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, když uplatnila nárok na smluvní pokutu a požadovala po žalobkyni její zaplacení. Dále také v souladu s § 1982 a násl. OZ, když při odmítavém postoji žalobkyně přistoupila žalovaná k započtení vzájemných pohledávek, či v neposlední řadě dle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Také výše smluvní pokuty (ve výši 0,2 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení) je smluvně upravena zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, který navíc opakovaně uvádí, že v rozporu s dobrými mravy není smluvní pokuta až do výše 0,5% denně (např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 927/2016 a 33 Cdo 14/2021). 5.Účastníci shodně tvrdili a soud vzal za svá skutková zjištění následující: žalovaná jako objednatel a žalobkyně jako zhotovitel spolu uzavřely dne 21. 2. 2018 Realizační smlouvu č. [anonymizováno], smlouva o dílo na provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod – „[anonymizováno]“, ve znění dodatků, mezi stranami bylo ujednáno, že zhotovitel je při realizaci díla povinen postupovat v souladu s obsahem Směrnice, v případě rozporu mezi smlouvou a Směrnicí má přednost smlouva (čl. 1.4), cena za provedení díla bez DPH činí 26 270 953,85 Kč (čl. 2.1), zhotovitel doručí závěrečnou zprávu pro každý oddělitelný celek nejpozději do 1 měsíce od dokončení a předání tohoto oddělitelného celku (čl. 3.4), v případě prodlení zhotovitele v některém z termínů uvedených v čl. III. a XII. smlouvy nebo v případě prodlení zhotovitele s odstraňováním vad díla dle čl. XVIII. smlouvy je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla bez DPH za každý i započatý den prodlení (čl. 8.1), ve lhůtě stanovené v čl. III. smlouvy doručí zhotovitel všem zúčastněným subjektům dle Směrnice závěrečnou zprávu. K závěrečné zprávě vydají všechny subjekty dle Směrnice své stanovisko. Zhotovitel je povinen upravit závěrečnou zprávu dle těchto stanovisek nejpozději do 1 měsíce od jejich doručení. Objednatel vydá stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy (čl. 12.1). Dle Směrnice zhotovitel předloží závěrečnou zprávu k posouzení mj. MF, tj. žalované (čl. 5.1). Cena díla byla hrazena na základě faktur vystínovaných měsíčně žalobcem. Žalovaná měla právo ze smlouvy (čl. 5.4) zadržet a nezaplatit 10 % z každé fakturované částky. Celková výše zádržného činila 3 263 281,98 Kč. K dokončení a předání předmětného díla došlo dne 8. 9. 2020.
6.Soud provedl dokazování a vycházel z následujících důkazů:
7.Z realizační smlouvy č. [anonymizováno], bylo zjištěno, že byla uzavřena podle ust. 2586 a násl o. z., v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., jehož předmětem byl závazek žalobkyně provést dílo v rozsahu dle projektové dokumentace a nabídky zhotovitele. Cena díla byla ujednána v čl. II. ve výši 26 270 953,85 Kč bez DPH (31 854,16 Kč s DPH). Podle čl. III. zhotovitel doručí závěrečnou zprávu pro každý oddělitelný celek nejpozději do 1 měsíce od dokončení a předání tohoto oddělitelného celku dle čl 3.3. Schvalovací proces závěrečných zpráv je upraven v bode 12.1. smlouvy. Podle čl. VIII. Objednatel má právo za každé jednotlivé porušení povinností zhotovitele, kterým bude naplněn důvod odstoupení od této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla bez DPH za každý den prodlení, po který trvá porušení povinností zhotovitele. Podle č. XV. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy, jestliže prodlení zhotovitele s plněním termínů v čl. III. nebo XII. této smlouvy je delší než tři měsíce, pokud zhotovitel uvedl v nabídce informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení nebo v případě porušení smlouvy ze strany zhotovitele podstatným způsobem. Dodatkem ze dne 4. 9. 2020 účastníci ujednali změnu cenu díla bez DPH ve výši 32 632 819,71 Kč. 8.Z faktur – daňových dokladů číslo [anonymizováno] za období od července 2018 do září 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované za uvedené období fakturovala částku 39 485 711,85 Kč vč. DPH.
9.Z dopisu z 21. 12. 2020 adresovaného žalované bylo zjištěno, že dopisem doručeným žalované 23. 12. 2020 sděluje nadepsaný právní zástupce žalobce převzetí zastoupení žalobkyně, přikládá plnou moc s tím, že se vyjadřuje k předmětné smluvní a uvádí argumentaci proti povinnosti žalobkyně pokutu. Úhradu smluvní pokuty žalobkyně prostřednictvím zástupce odmítá.
10.Z dopisu z 7. 1. 2021 adresovaného právnímu zástupci žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná v reakci na dopis z 21. 12. 2020, kterým reagoval žalobce na úhradu smluvní pokuty a výzvu k zaplacení smluvní pokuty, žalovaná odkazuje na smluvní ujednání v předmětné smlouvě, konkrétně bodu 1.4, 12.1, 3.4, zastává názor, že smluvní pokuta vyplývá z ujednání stran předmětné smlouvy a že závěrečná zpráva nebyla dodána ve sjednané lhůtě, odkazuje též na Směrnici, která byla součástí smlouvy a ustanovení § 2051 občanského zákoníku, a dodává, že podle zákona o majetku České republiky, podle něhož v těchto právních vztazích není žalovaná oprávněna posuzovat otázku dobrých mravů. 11.Z dopisu ze 14. 12. 2020 adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že žalovaná v reakci na dopis z 10. 12. 2020, kterým žádala žalobkyně odpuštění smluvní pokuty, uvádí, že vznik škody není nutným předpokladem, a jedná se o vymáhání sankcí podle § 14 odstavec 5 zákona o majetku České republiky. 12.Z výzvy žalované k zaplacení smluvní pokuty z 8. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 741 156,86 Kč z důvodu prodlení s doručením závěrečné zprávy a nedoručení této zprávy do 8. 10. 2020 podle smluvního ujednání. Pokuta byla určena jako 0,2 % z ceny díla bez DPH za každý den prodlení, přičemž prodlení trvalo 42 dnů, a to od 8. 10. 2020 do 19. 11. 2020.
13.Z dopisu z 10. 12. 2020 adresovaného žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně žádala žalovanou o odpuštění smluvní pokuty.
14.Z dopisu datovaného 10. 2. 2020, adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že žalovaná dopisem, který, jak i z obsahu vyplývá, měl být správně datován 10. 2. 2021, projevuje vůli započíst svou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 741 156,86 Kč oproti pohledávce žalobkyně vyplacení na pozastávky ve výši 3 263 281,96 Kč s tím, že smluvní pokuta byla způsobilou k započtení. Po započtení byla dne 12. 2. 2021 zbylá částka 522 125,10 Kč uhrazena žalobkyni, což vyplývá i z výpisu z účtu žalobkyně u [anonymizováno].
15.Ze závěrečné zprávy o kontrolní činnosti z 29. 10. 2020 vyplývá, že supervizi podle této zprávy, prováděl [anonymizováno] [anonymizováno], supervize konala kontrolu prováděných prací dle předmětné smlouvy, supervize neměla námitky proti vystaveným fakturám, dle jejího názoru stavba začne brzy plnit svůj účel.
16.Z dopisu z 24. 11. 2020 adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že žalovaná k předání závěrečné zprávy mělo teda dojít do jednoho měsíce od dokončení a předání oddělitelného celku, k čemuž tedy došlo 8. 9. 2020, závěrečná zpráva měla být teda dodána do 8. 10. 2020. Předmětná závěrečná zpráva byla žalované doručena 19. 11. 2020.
17.Z emailové komunikace mezi jednatelem žalobkyně a [anonymizováno] [anonymizováno] za [anonymizováno] bylo zjištěno, že ministerstvem bylo potvrzeno přijetí dokladové části závěrečné zprávy (zprávou z 1. 11. 2020), sděleno vyhotovení souhlasného stanoviska (zprávou z 10. 11. 2020) a sdělena byla také skutečnost, že ministerstvo vyhotovuje stanovisko až poté, co mu budou k dispozici stanoviska právnické osoby a supervize, nepočítaje v to stanovisko žalované, která stanovisko vydává až na závěr (zprávou z 22. 9. 2020).
18.Z důkazů časová osa schvalování závěrečné zprávy, protokoly o odevzdání – zápis o odevzdání a převzetí části nedokončené stavby, Závěrečná zpráva zhotovitele stavby o hodnocení díla z 8. 9. 2020, Stanovisko právnické osoby k závěrečné zprávě zhotovitele z 19. 10. 2020, žádost o schválení adresovaná [anonymizováno] – Žádost o stanovisko k závěrečné zprávě nevyplynuly žádné podstatné skutečnosti nad rámec shodných vyjádření účastníků.
19.Důkaz svědeckou výpovědí [anonymizováno] [anonymizováno] soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti, lze mít totiž za to, že z důkazu by nebylo zjištěno nic podstatného nadto, co vyplynulo z provedených důkazů, zejm. z emailové komunikace s navrhovanou svědkyní. V řízení by jinak došlo ke zbytečnému průtahu spojeným se zajišťováním svědkyně, která se nedostavila k jednání.
20.Každý z provedených důkazů hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (jak také vyplynulo ze shodných tvrzení účastníků, podrobněji výše): spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 21. 2. 2018 smlouvu o dílo Realizační smlouvu č. [anonymizováno]. K přejímce díla zhotoveného na základě uvedené smlouvy došlo dne 8. 9. 2020. Žalobkyně se zavála do 1 měsíce od přejímky všem zúčastněným subjektům doručit závěrečnou zprávu. K závěrečné zprávě vydají všechny subjekty dle Směrnice své stanovisko. Zhotovitel (žalobkyně) je povinen upravit závěrečnou zprávu dle těchto stanovisek nejpozději do 1 měsíce od jejich doručení. Objednatel (žalovaná) vydá stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy. Žalobkyně rozeslala dne 22. 9. 2020 závěrečnou zprávu zúčastněným subjektům Ministerstvu průmyslu a obchodu, technickému dozoru a obci [anonymizováno]. Poté, co žalobkyně obdržela souhlasná stanoviska uvedených subjektů z 26. 10. 2020, 29. 10. 2020 a 3. 11. 2020, doručila žalobkyně finální verzi závěrečné zprávy žalované. Žalobkyně podstatným způsobem smlouvu neporušila, jednotlivé oddělitelné celky předala včas a řádně a žalované žádnou škodu nezpůsobila. Ke změně smlouvy nedošlo a žalovaná od smlouvy neodstoupila. Žalovaná z ujednané pozastávky v částce 3 263 281,96 vyplatila pouze částku 552 125,10 Kč. Žalovaná s odkazem na ujednání o smluvní pokutě a tvrzené prodlení s doručením závěrečné zprávy provedla zápočet pohledávky žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 741 156,86 Kč za 42 započatých dnů prodlení z ceny díla bez DPH 32 632 819,71 Kč ve výši 0,2% denně.
21.Podle § 2568 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) vznikne-li na zásilce škoda, podá dopravce odesílateli o škodě zprávu. Nabyl-li však právo na vydání zásilky již příjemce, podá dopravce zprávu příjemci. 22.Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 23.Podle § 580 odstavce 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 24.Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 25.Skutkové otázky nebyly mezi účastnicemi problematické, spor mezi nimi tkví v otázce platnosti a výkladu předmětné smlouvy a případně otázce přiměřenosti sjednané smluvní pokuty.
26.Předně k tomu, zdali bylo povinností žalobkyně doručit koncept závěrečné zprávy žalované, ta byla sjednána konkrétně v čl. 12.1 předmětné smlouvy. Výkladová pravidla jsou obsažena v ust. § 555 a násl. o. z. Dle soudu je správný ten závěr, že okruh adresátů, jimž byla žalobkyně zavázána doručit koncept závěrečné zprávy, zahrnuje také žalovanou. I když ne příliš vhodná formulace poslední věty předmětného ujednání Objednatel vydá stanovisko pouze k finální verzi závěrečné zprávy předestírá výklad, že žalovaná není tím subjektem, který by se měl seznámit s pouhým konceptem zprávy, přesto je nutné uzavřít, že právě toto bylo mezi účastnicemi ujednáno. Jednak přísně jazykově – smlouva říká všem zúčastněným se doručuje koncept zprávy; dále zmiňované ujednání odkazuje na Směrnici, která v části věnované ukončení a předání díla výslovně zmiňuje žalovanou jako adresáta závěrečné zprávy (na tomto místě se ovšem sluší poznamenat, že Směrnice na rozdíl od smlouvy nerozlišuje mezi konceptem a finální verzí). Uvedená poslední věta působící výkladové nesnáze upravuje ale pouze povinnost žalované ve vztahu k vypracovávání stanoviska a na povinnosti žalobkyně přímý vliv nemá. V neposlední řadě plní účel smlouvou (ve vztahu ke schvalování závěrečné zprávy), seznámí-li se objednatel (žalovaná) předem vydání svého stanoviska s konceptem závěrečné zprávy a případnými připomínkami ostatních zúčastněných subjektů. 27.Námitku neplatnosti z důvodu nesrozumitelnosti připustit nelze. Po rekodifikaci soukromého práva zákon zásadně preferuje platnost právního jednání (§ 574 o. z.). Existuje-li rozumný výklad právního jednání, jež neplatnost nepůsobí, je pak nutně právní jednání platné 28.K otázce rozporu ujednání o smluvní pokutě, z § 2051 lze v prvé řadě dovodit, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat neplatnost příslušného ustanovení o smluvní pokutě z důvodu porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem toliko k použití moderačního oprávnění soudu. (LASÁK, Jan. § 2051 [Snížení smluvní pokuty soudem]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1290, marg. č. 1.), viz také Nejvyšší soud, 33 Cdo 5377/2017, [C 18496]. 29.Případný rozpor ujednání o smluvní pokutě s dobrými mravy může zakládat toliko skutečnost, že požití takových ujednání by bylo za každé situace nesouladné s obecnými pravidly slušnosti a morálními zásady, resp. nemravné podmínky sjednávání smluvní pokuty. Argumentace žalobkyně je v tomto směru taková, že je příliš přísné s ohledem na nevýznamné porušení smlouvy. Zjevný rozpor s dobrými mravy dán není, pokud má být smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká je nutné se soustředit na ust. § 2051 o. z., soud tedy uzavírá, že sjednaná smluvní pokuta se nepříčí dobrým mravům. 30.I když dle názoru soudu nejsou dotčená ujednání o smluvní pokutě, resp. o povinnosti zhotovitele ohledně rozesílání závěrečné zprávy, postižena neplatností (ať už z důvodu neurčitosti či rozporu s dobrými mravy), má soud přesto návrh žalobkyně na snížení za případný, její argumentaci v tomto směru za správnou a aplikace výše citovaného ust. § 2051 o. z. je tak namístě. 31.Moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. již nelze chápat jako zvláštní případ obsahové kontroly smluvního ujednání, nýbrž je třeba ji vnímat jako způsob dodatečné kontroly přiměřenosti konkrétního nároku, při níž by mělo být přihlédnuto i k jiným okolnostem, než pouze k těm, jež byly dány při sjednání smluvní pokuty. Velký senát tedy uzavírá, že postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022) 32.V otázce přiměřenosti smluvní pokuty soud prvně zkoumal funkci pokuty, jak je sjednána v čl. 8.1 smlouvy. Je to motivace zhotovitele k řádnému plnění sjednaných lhůt při zhotovování díla, případná kompenzace následků průtahů při neplnění. V kontextu konkrétního porušení smluvní povinnosti, závěrečná zpráva samotná má význam pro revizi z hlediska průběhu vyhotovování díla, dodržení projektové dokumentace, vydáním souhlasného stanoviska k závěrečné zprávě je smlouvou podmíněno dokončení a předání díla.
33.Výši smluvní pokuty hodnotí soud jako nepřiměřeně vysokou, a to s ohledem na to, že předmětné 42denní prodlení žalobkyně s doručením finální verze závěrečné zprávy nebylo způsobené neschopností žalobkyně zprávu vyhotovit, v této době již probíhalo smlouvou předvídané připomínkování konceptu zprávy, příčinou prodlení byla prostá skutečnost, že žalovaná nebyla zahrnuta do rozdělovníku při rozeslání konceptu závěrečné zprávy. Stejný nepříznivý důsledek (pokuta ve stejné výši) by nastoupil, pokud by žádnou zprávu žalobkyně nedoručila žádnému z dotčených subjektů vůbec, což je povinnost, kterou měla pokuta zajistit primárně.
34.Ke snížení nepřiměřeně vysoké pokuty samotnému soud uzavřel, že není spravedlivé požadovat na žalobkyni, aby na smluvní pokutě cokoliv zaplatila. Přestože je soud toho názoru, že žalovaná měla povinnost pod hrozbou sjednané sankce koncept závěrečné zprávy doručit i žalované, je přesto porušení nevýznamné a setrvávání na povinnosti žalobkyně platit pokutu je automatismem, který naprosto pomíjí význam pokutou zajištěného závazku. Tvrzení žalované o významu porušení povinností jsou nedostatečná, resp. žalovaná netvrdí ničeho nad rámec obecného významu závěrečné zprávy. Jednoduše řečeno, není rozdílu mezi tím, byl-li by žalované doručen koncept závěrečné zprávy nebo ne. Významné je, že svou povinnost žalobkyně splnila vůči ostatním zúčastněným subjektům, kteří dle smlouvy na rozdíl od žalované ke konceptu předkládali připomínky. V souladu se smlouvou žalobkyně ve lhůtě 1 měsíce od zaslání stanovisek ostatních subjektů doručila žalované finální verzi závěrečné zprávy. Doručenou závěrečnou zprávu žalovaná obratem schválila s odkazem na souhlasná stanoviska ostatních subjektů. Je-li jediná výtka žalované v pozici věřitele ze smluvní pokuty formalistická – koncept závěrečné zprávy se prostě nedostal do sféry žalobkyně – ačkoliv proces schvalování závěrečné zprávy jinak běžel tak, jak předvídala smlouva, nemůže žalovaná na žalobkyni smluvní pokutu požadovat. Sankce podle smlouvy zajišťovala řádné provádění díla a jeho dodání, jímž se dle smlouvy považuje vydání souhlasného stanoviska objednatele k finální verzi závěrečné zprávy posledního předaného oddělitelného celku. Dílo tedy bylo dodáno až schvalovacím procesem žalované, nikoliv doručením finální verze závěrečné zprávy žalované den 19. 11. 2020 ani 8. 9. 2020.
35.Žalobě bylo vyhověno, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, jelikož soud shledal předmětnou smluvní pokutu nepřiměřeně vysokou a k návrhu žalobkyně přistoupil k její moderaci v rozsahu 100%, protože žalované reálně žádná škoda nehrozila ani objektivně nevznikla. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení s odkazem na ust. § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z., neboť žalovaná nedisponuje pohledávkou na zaplacení smluvní pokuty, kterou proti pohledávce žalobkyně na vrácení zádržného staví. Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 36.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 429 027,29 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 137 058 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 741 156,86 Kč sestávající z částky 19 300 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, výzva s právním rozborem, žaloba, replika k vyjádření, podání z 29. 11. 2022 a 13. 12. 2022, účast u jednání ve dnech 31. 10. 2022, 4. 5. 2023, 10. 8. 2023 a 7. 9. 2023) a z částky 9 650 Kč za jeden půl úkon dle § 14 odst. 2 a. t. jako náhrada za promeškaný čas za dostavení se dne 13. 3. 2023 k jednání, které se nekonalo, včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové výši 35 346,93 Kč jako náhrada za celkem 5 cest vykonaných k soudu (vždy 753 km [anonymizováno] a zpět a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t.) osobním automobilem s průměrnou spotřebou 5,3 l motorové nafty /100 km, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 31. 10. 2022 náhrada v částce 7 018,81 Kč (47,10 Kč za litr paliva, 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 5. 2023 náhrada v částce 7 275,59 Kč (44,10 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném ke dni vykonání příslušné cesty /dále jen „vyhláška 467“/), v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 8. 2023 náhrada v částce 6 888,47 Kč (34,40 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky 467), v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 9. 2023 náhrada v částce 6 888,47 Kč (34,40 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky 467) a v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 3. 2023 náhrada v částce 7 275,59 Kč (44,10 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky 467) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 241 296,93 Kč ve výši 50 672,36 Kč. 37.K otázce toho, že žalovaná nebyla ke splnění v přímém slova smyslu dle § 142a o. s. ř., soud zdůrazňuje, že dobrovolné nesplnění nebylo důsledkem opomenutí, postoj žalované k věci byl jasný a zasílání výzvy ke splnění stricto sensu by bylo nadbytečné. V tomto směru žalobkyně správně poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.