Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. října 2024 č. j. nsoud/26_Cdo_2561_2024-79, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. května 2024 č. j. krajsky/2_Co_6_2024-60 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. prosince 2023 č. j. okresni/16_C_23_2023-48, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti Slavia pojišťovna a. s., sídlem Táborská 940/31, Praha 4 - Nusle, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1.Dne 30.12.2024 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím. V ní stěžovatel uvedl, že odmítá "všechny soudce Ústavního soudu" pro jejich podjatost.
2.Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. 1.Ústavní soud zjistil, že podání stěžovatele trpí vadami. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom platí, že fyzické a právnické osoby musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle § 31 odst. 2 téhož zákona musí být v plné moci výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
2.Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace, byť ohledně předchozích ústavních stížností, byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
3.Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrací s návrhy trpícími stejnými vadami. Na nedostatky byl stěžovatel opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Navzdory tomu nadále volí postup, kterým opomíjí zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli o nich byl Ústavním soudem mnohokrát poučen.
4.Jde-li o vznesenou námitku podjatosti, je Ústavnímu soudu z úřední činnosti známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrací také s těmito požadavky; Ústavní soud přitom opakovaně uvedl a stěžovateli sdělil, že o námitce podjatosti vznesené proti všem soudcům Ústavního soudu nemá kdo rozhodovat (srov. např. usnesení ze dne 24.11.2023 sp. zn. usoud/II.__S_2903_23 , ze dne 06.02.2024 sp. zn. usoud/IV.__S_207_24 , ze dne 05.11.2024 sp. zn. usoud/II.__S_2869_24 či ze dne 20.11.2024 sp. zn. usoud/IV.__S_3085_24 ), což se uplatní i zde. 5.Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, stejně jako v dalších desítkách věcí stěžovatele u Ústavního soudu (srov. namátkou usnesení ze dne 05.02.2019 sp. zn. usoud/IV.__S_255_19 , ze dne 04.09.2024 sp. zn. usoud/III.__S_2287_24 , ze dne 09.09.2024 sp. zn. usoud/II.__S_1495_24 , ze dne 18.09.2024 sp. zn. usoud/I.__S_2544_24 či ze dne 30.10.2024 sp. zn. usoud/III.__S_2779_24 ). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2025
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj