Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 27.05.2026
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Příslušnost soudu místní
Exekuce
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 OSŘ § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.
Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 22.06.2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2001, sp. zn. nsoud/21_Cdo_123_2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz . USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, zastoupené Mgr. Martinou Řehořovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Československé armády č. 287/19, proti povinnému L. B. , pro 1 089 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 40 EX E 399/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 40 EXE 399/2026, projedná a rozhodne Okresní soud v Mladé Boleslavi.
Odůvodnění:
1. Soudní exekutor Exekutorského úřadu Chrudim Mgr. Petr Jaroš podal dne 17.03.2026 u Okresního soudu v Mladé Boleslavi spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 13.03.2026 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 1 089 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22.10.2025, č. j. okresni/19_C_224_2025-44. 2. Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 23.03.2026, č. j. 40 EXE 399/2026
-9, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že povinný „je občan XY republiky, přičemž jeho poslední pobyt na území České republiky je evidován k datu 15.11.2023“. Ze spisu „nalézacího soudu“ dále zjistil, že „v průběhu nalézacího řízení bylo povinnému doručováno na adresu na XY .“ Na základě uvedeného dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
3. Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle ustanovení § 45 odst. 2 ExŘ, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. 5. Podle ustanovení § 11 odst. 3 OSŘ jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. 6. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 ExŘ, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12.09.2012, sp. zn. nsoud/31_Nd_200_2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). 7. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12.11.2014, sp. zn. nsoud/31_Nd_316_2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 OSŘ na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. 8. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Mladé Boleslavi (§ 105 odst. 2 OSŘ) podle ustanovení § 11 odst. 3 OSŘ, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Mladé Boleslavi, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27.05.2026
JUDr. Pavel Malý
předsed a senátu