Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 28.05.2026
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Přípustnost dovolání
Bagatelnost
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 OSŘ Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 24.06.2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2001, sp. zn. nsoud/21_Cdo_123_2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz . USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně DEOM s.r.o., se sídlem v Praze 5, Jinonická 804/80, identifikační číslo osoby 27183521, zastoupené Mgr. Martinem Valo, advokátem se sídlem v Praze 1, Olivova 2096/4, proti žalovaným 1) Control Check s.r.o. , se sídlem ve Velkých Přílepech, Emy Destinnové 869, identifikační číslo osoby 09273646, 2) V. K. , oběma zastoupeným JUDr. Vratislavem Vlčkem, advokátem se sídlem v Praze 10, U Roháčových kasáren 1555/10, 3) J. R. a 4) Z. K. , oběma zastoupeným Mgr. Jiřím Bajerem, advokátem se sídlem v Praze 10, U Roháčových kasáren 1555/10, o ochranu před nekalou soutěží a náhradu škody, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. krajsky/79_Cm_23_2021, o dovolání žalovaných 1), 3) a 4) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12.11.2024, č. j. nsoud/3_Cmo_98_2023-741, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 10.02.2025, č. j. nsoud/3_Cmo_98_2023-754, takto: I. Dovolání žalované 1) se odmítá .
II. Dovolání žalovaného 3) se odmítá .
III. Dovolání žalovaného 4) se odmítá .
IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 4) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 OSŘ): 1. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 27.06.2023, č. j. krajsky/79_Cm_23_2021-573, ve znění opravného usnesení ze dne 23.08.2023, č. j. krajsky/79_Cm_23_2021-642, a ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 26.09.2023, č. j. krajsky/79_Cm_23_2021-648, zamítl žalobu, aby byli žalovaní povinni zdržet se užití kontaktů na zákazníky žalobkyně získaných žalovaným 2), žalovaným 3) či žalovaným 4) během jejich pracovního poměru k žalobkyni, zejména pak kontaktů uvedených v seznamu klientů, který je nedílnou součástí rozsudku (výrok I), uložil žalované 1), žalovanému 2), žalovanému 3) a žalovanému 4 povinnost zdržet se sdělování informací, že žalovaná 1) je jediný poskytovatel servisu a kalibrace zařízení Micro-Vu v České republice, na Slovensku a Polsku, že žalobkyně není oprávněna poskytovat servis a kalibraci zařízení Micro-Vu v České republice, na Slovensku a Polsku, a že žalovaná 1) převzala podnikání po žalobkyni, či ji nahradila (výrok II), uložil žalované 1) a žalovanému 2) povinnost na dobu 6 měsíců od právní moci rozsudku zveřejnit na webových stránkách www.controlcheck.cz text v rozsudku uvedeného znění a podoby (výrok III), uložil žalované 1) a žalovanému 3) povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 028 261,70 Kč s příslušenstvím (výrok IV), uložil každému ze žalovaných povinnost zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč (výroky V až VIII), zamítl žalobu, aby byla žalovaná 1) povinna zdržet se užívání označení DEOM jako klíčového slova v systémech placené optimalizace internetových vyhledávačů a platforem, a to ve spojení s inzercí výrobků a služeb, které nepochází od žalobkyně (výrok IX), zamítl žalobu, aby byla žalovaná 1) povinna zdržet se v souvislosti s propagací svých výrobků a služeb užívání sloganu „vidíme svět jinou optikou“ a propagačních materiálů a fotografií neoprávněně převzatých od žalobkyně, včetně fotografie počítačové myši pod laserovým scannerem (výrok X), zamítl žalobu, aby byla žalovaná 1) povinna na dobu 6 měsíců od právní moci rozsudku zveřejnit na úvodní webové stránce www.controlcheck.cz omluvu tam uvedeného znění a podoby (výrok XI), rozhodl o náhradě nákladů mezi účastníky (výrok XII) a vůči státu (výroky XIII a XIV) a zamítl žalobu, podle které byl každý ze žalovaných povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč (výroky XV až XVIII). 2. K odvolání všech účastníků Vrchní soud v Praze dovoláním napadeným rozsudkem, ve znění doplňujícího usnesení, opravil rozsudek, opravné usnesení a doplňující rozsudek soudu prvního stupně v záhlaví ohledně doplnění právní formy do názvu žalované 1) (první výrok), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II a III tak, že žaloba, aby bylo všem žalovaným uloženo zdržet se sdělování informací, že žalovaná 1) je jediný poskytovatel servisu a kalibrace zařízení Micro-Vu v České republice, na Slovensku a Polsku, že žalobkyně není oprávněna poskytovat servis a kalibraci zařízení Micro-Vu v České republice, na Slovensku a Polsku, a že žalovaná 1) převzala podnikání po žalobkyni, či ji nahradila, a aby bylo žalovaným 1) a 2) uloženo na dobu 6 měsíců od právní moci rozsudku zveřejnit na webových stránkách text tam uvedeného znění a podoby, se zamítá (druhý výrok), ve výroku IV ohledně částky 105 350 Kč s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc v tomto rozsahu zastavil a ohledně částky 922 911,70 Kč s příslušenstvím a ve výrocích XII až XIV rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (třetí výrok), ve výroku V ohledně částky 15 000 Kč rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, ohledně částky 55 000 jej změnil tak, že se žaloba proti žalované 1) v tomto rozsahu zamítá (čtvrtý výrok), ve výroku VI rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba s tím, aby bylo žalovanému 2) uloženo zaplatit žalobkyni 70 000 Kč, zamítá (pátý výrok), ve výroku VII rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 15 000 Kč potvrdil, ohledně částky 55 000 Kč jej změnil tak, že se žaloba proti žalovanému 3) v tomto rozsahu zamítá (šestý výrok), ve výroku VIII rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 15 000 Kč potvrdil, ohledně částky 55 000 Kč jej změnil tak, že se žaloba proti žalovanému 4) v tomto rozsahu zamítá (sedmý výrok), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi žalobkyní a žalovaným 2) (osmý výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi žalobkyní a žalovaným 4) (devátý výrok).
3. Rozsudek odvolacího soudu napadli dovoláním žalovaní 1), 3) a 4).
4. Žalovaná 1) napadla rozsudek odvolacího soudu v rozsahu čtvrtého výroku v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně co do povinnosti žalované 1) zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění.
5. Žalovaná 1) navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
6. Žalovaný 3) napadl rozsudek odvolacího soudu v rozsahu šestého výroku v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně co do povinnosti žalovaného 3) zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění.
7. Žalovaný 4) napadl rozsudek odvolacího soudu v rozsahu sedmého výroku v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně co do povinnosti žalovaného 4) zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění.
8. Žalovaní 3) a 4) navrhují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
9. Žalobkyně se k podaným dovoláním nevyjádřila.
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací [§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“)] po zjištění, že dovolání byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými, zastoupenými advokátem (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 OSŘ), posuzoval, zda dovolání obsahují zákonem stanovené náležitosti a zda jsou přípustná. 11. Podle ustanovení § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. 12. Podle § 238 odst. 1 písm. c) OSŘ dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. 13. I po novele občanského soudního řádu provedené s účinností od 30.09.2017 zák. č. 296/2017 Sb. platí, že za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je sice třeba považovat výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.06.2018, sp. zn. nsoud/25_Cdo_2384_2018, a na něj navazující judikaturu). 14. Každý z dovolatelů napadá rozsudek odvolacího soudu pouze v tom rozsahu, v němž jim byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč z titulu přiměřeného zadostiučinění.
15. Dovolání žalované 1), žalovaného 3) a žalovaného 4) není ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c) OSŘ objektivně přípustné, neboť každý z dovolatelů napadá toliko výrok, kterým bylo vůči němu rozhodnuto o nároku nepřevyšujícím částku 50 000 Kč a současně se nejedná o vztah ze spotřebitelských smluv či pracovněprávní vztah. Z hlediska přípustnosti dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není významnou ani otázka, zda v řízení byla uplatněna pouze část nároku, jehož celková výše přesahuje limit 50 000 Kč, nebo zda mezi účastníky jsou či se vedou další spory o peněžité plnění ze stejného či obdobného právního důvodu, nýbrž rozhodující je výše peněžitého plnění, o níž bylo odvolacím soudem rozhodnuto a do níž směřuje dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.07.1998, sp. zn. nsoud/25_Cdo_1286_98). 16. Na tom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle § 236 odst. 1 OSŘ dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy (bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo) o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.06.2002, sp. zn. nsoud/29_Odo_425_2002). 17. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalované 1), žalovaného 3) a žalovaného 4) odmítl podle § 243c odst. 1 OSŘ pro nepřípustnost. 18. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 4) není v souladu s § 243f odst. 3 OSŘ odůvodněn. 19. O náhradě nákladů řízení včetně tohoto dovolacího řízení rozhodne ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 3) soud v rozhodnutí, jímž se u něho řízení končí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28.05.2026
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.
předseda senátu