Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Datum rozhodnutí: 11.03.2026
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
Prohlášení viny
Dotčené předpisy: § 206c tr. ř.
§ 254 odst. 1 tr. ř.
§ 246 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí: D
Zveřejněno na webu: 05.05.2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2001, sp. zn. nsoud/21_Cdo_123_2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz . USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 11.03.2026 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný D. B. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 07.11.2025, č. j. krajsky/6_To_323_2025-195, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. okresni/3_T_54_2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného D . B. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále (dále také jako „soud“ či „soud prvního stupně“) ze dne 17.09.2025, č. j. okresni/3_T_54_2025-173, byl obviněný D . B. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) na základě rozhodnutí, jímž bylo přijato jeho prohlášení viny, a souhlasu s použitou právní kvalifikací ve smyslu § 206c odst. 1 tr. ř. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že: 1. dne 19.03.2025 kolem 17:47 hodin v XY, okres XY, od obchodního domu Albert, po ulici XY , k čerpací stanici Orlen, na ulici XY , řídil automobil značky Ford Tranzit, registrační značky XY , z majetku společnosti Miroka Europe s.r.o., i přesto, že mu byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 13.06.2023, sp. zn. okresni/2_T_27_2023, uložen mimo jiné trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 roků, 2. dne 20.03.2025 kolem 09:30 hodin v XY, okres XY, po ulicích XY, XY , až k obchodnímu domu Albert, řídil vozidlo značky Ford Tranzit, registrační značky XY , z majetku společnosti Miroka Europe s.r.o., i přesto, že mu byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 13.06.2023, sp. zn. okresni/2_T_27_2023, uložen mimo jiné trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 roků. 2. Za to byl podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Zároveň mu byl podle § 73 odst. 1 a 4 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu trvání 3 let.
3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Ostravě (dále také jako „odvolací soud“ či „krajský soud“) rozhodl rozsudkem ze dne 07.11.2025, č. j. krajsky/6_To_323_2025-195, tak, že výrok soudu prvního stupně o trestu odnětí svobody podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. ho nově odsoudil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 07.11.2025, č. j. krajsky/6_To_323_2025-195, napadl o bviněný dovoláním, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho třetí alternativě. 5. Obviněný v dovolání namítá, že 16.04.2025 mu bylo za přítomnosti jeho obhájce ve Vazební věznici Ostrava umožněno prostudování spisu policejního orgánu. Za hlavní důkaz byl v dané věci považován jeho předchozí výslech provedený v době, kdy obhájce neměl.
6. V návaznosti na to uvádí, že podle § 2 odst. 5 tr. ř. jsou orgány činné v trestním řízení povinny postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. V přípravném řízení tak mají tyto orgány postupovat i bez návrhu stran a objasňovat okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. Tento postup však podle něho nebyl v této trestní věci aplikován, jelikož policejní orgán zajišťoval pouze důkazy v jeho neprospěch a nevyvinul vůbec žádné úsilí k tomu, aby byly zjištěny také důkazy znějící v jeho prospěch. Takovým důkazem by podle dovolatele byl bezesporu jeho výslech za přítomnosti obhájce, a to např. v den, kdy mu bylo umožněno prostudování policejního spisu.
7. Na základě těchto skutečností navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 07.11.2025, č. j. krajsky/6_To_323_2025-195, jakož i rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 17.09.2025, č. j. okresni/3_T_54_2025-173, zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 8. Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který nejprve připomíná dosavadní průběh řízení, a to s důrazem na přijaté prohlášení viny a na odvolání, které obviněný podal výlučně proti výroku o trestu.
9. Státní zástupce odkazuje na ustálenou judikaturu (rozhodnutí č. 20/2004 Sb. rozh. tr., č. 68/2013 Sb. rozh. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 05.02.2003, sp. zn. nsoud/5_Tdo_82_2003, ze dne 22.10.2014, sp. zn. nsoud/5_Tdo_1241_2014, ze dne 25.01.2023, sp. zn. nsoud/6_Tdo_52_2023, a ze dne 09.08.2023, č. j. nsoud/11_Tdo_651_2023-297), podle níž může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Pokud směřuje dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle § 254 odst. 2, odst. 3 tr. ř., musí být takové do volání odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Pro úplnost pak státní zástupce poznamenává, že Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 17.06.2021, sp. zn. nsoud/11_Tdo_582_2021, rozšířil takovou nepřípustnost dovolání i na případy, v nichž obviněný brojí proti skutkovým zjištěním, která před tím prohlásil za nesporná podle § 206d tr. ř. 10. Podle judikatury je tedy prohlášení viny překážkou bránící podání odvolání proti výroku o vině, čímž brání i tomu, aby byl takový výrok napaden dovoláním. Dovolatel by mohl podle státního zástupce brojit pouze proti výroku o trestu, to však nečiní. Jeho argumentace hovořící o absenci blíže neoznačených důkazů ve vztahu ke stejně blíže neoznačeným skutkovým zjištěním představuje námitku směřující proti výroku o vině. Jeho dovolání je tedy nepřípustné.
11. Nad rámec pak státní zástupce upozorňuje, že ani kdyby soud výrok o vině přezkoumával, námitky dovolatele by nespadaly pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejde totiž o námitky proti postupu soudů ani o zamítnuté důkazní návrhy, dovolatel kritizuje jen postup policie v přípravném řízení. V hlavním líčení navíc z důvodu prohlášení viny žádné důkazy k vině prováděny nebyly a k otázce trestu strany provedení žádného důkazu nenavrhovaly. Dovolatel se k danému skutku doznal už při vazebním zasedání a nenamítá ani nedostatečné poučení před prohlášením viny ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 17.07.2024, sp. zn. usoud/II.__S_2138_23, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.02.2025, č. j. nsoud/4_Tdo_64_2025-368. 12. Na závěr svého vyjádření státní zástupce shrnuje, že prohlášení viny je překážkou bránící podání odvolání proti výroku o vině, a tím brání i tomu, aby byl takový výrok napaden dovoláním. Vzhledem k tomu navrhuje, aby Nejvyšší soud toto dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť je nepřípustné. Současně vyjadřuje souhlas s neveřejným zasedáním ve smyslu § 265r odst. 1 tr. ř.
13. Vyjádření státního zástupce bylo obviněnému zasláno k replice, avšak obviněný svého práva nevyužil a ve stanovené lhůtě své vyjádření dovolacímu soudu nezaslal.
III.
Přípustnost dovolání
14. Nejvyšší soud shledal, že dovolání podal obviněný jako oprávněná osoba podle § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), a dále zkoumal splnění podmínek přípustnosti dovolání podle § 265a odst. 1, odst. 2 tr. ř.
15. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Skutečnost, kdy zákon takovou možnost napadnout dovoláním rozhodnutí soudu druhého stupně dovoluje, vyplývá z povahy takového rozhodnutí a řízení, z jakého vzešlo. Dovolatel může napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom rozsahu, v jakém byl podle § 254 odst. 1 tr. ř. odvolací soud oprávněn či povinen přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně (srov. rozhodnutí publikované pod č. 20/2004 Sb. rozh. tr.).
16. Podle protokolu o hlavním líčení konaném soudem prvního stupně dne 17.09.2025 (č. l. 170 spisu) obviněný za přítomnosti svého obhájce po přednesení obžaloby státní zástupkyní a po poučení samosoudcem o možnosti sjednat dohodu o vině a trestu podle § 206b tr. ř., nebo prohlásit vinu podle § 206c tr. ř. prohlásil vinu ohledně celé obžaloby, čímž vyslovil souhlas jak s celým skutkovým základem věci, tak i s právní kvalifikací skutku. Státní zástupkyně k přijetí tohoto prohlášení zaujala kladné stanovisko. Samosoudce pak podle § 206c odst. 4, 6 tr. ř. vyhlásil usnesení, že „ soud přijímá prohlášení viny učiněné obžalovaným a dokazování se v rozsahu podané obžaloby Okresním státním zastupitelstvím v Bruntále neprovede “. Dále soud prvního stupně vyslechl obviněného již pouze k jeho osobním, majetkovým, rodinným a jiným poměrům, provedl listinné důkazy a ve věci rozhodl rozsudkem, jak je výše popsán (srov. body 1. a 2. rozsudku soudu prvního stupně).
17. Jestliže tedy v posuzované věci obviněný prohlásil vinu podle § 206c odst. 1 tr. ř. a soud toto prohlášení přijal, pak se zřetelem k ustanovení § 206c odst. 7 věta druhá tr. ř. (skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem) a § 246 odst. 1 písm. b) tr. ř. (rozsudek může odvoláním napadnout obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny), nebyl odvolací soud oprávněn ani povinen výrok o vině v rozsahu, v jakém bylo soudem prohlášení viny obviněného přijato, přezkoumat. Ostatně, obviněný svým odvoláním napadl pouze výrok o trestu z rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud správně přezkoumal pouze tento výrok a řízení jemu předcházející.
18. Podal-li obviněný za popsaného stavu věci dovolání, jímž napadl pouze výrok o vině (to je zřejmé z jeho argumentace, jíž namítá nedodržení zásady materiální pravdy podle § 2 odst. 5 tr. ř. při objasnění skutkového stavu věci z důvodu neprovedení dalších důkazů policejním orgánem), pak s ohledem na výše uvedené skutečnosti nutno učinit závěr, že jde o dovolání nepřípustné. Stručně shrnuto, obviněný napadl svým mimořádným opravným prostředkem toliko výrok, který odvolací soud nepřezkoumával a ani nebyl povinen přezkoumat, což v důsledku znamená, že tento opravný prostředek je v duchu výše zmíněného rozhodnutí č. 20/2004 Sb. rozh. tr. nepřípustný.
V.
Způsob rozhodnutí
19. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, není-li přípustné.
20. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 11.03.2026
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu