ČÁST PRVNÍ — ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Je zakázáno též takové jednání, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích, jakož i jednání spočívající v navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis nebo je pro to věcný důvod spočívající v povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný.
(2)Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona není dovoleno činit nabídky zaměstnání, které jsou v rozporu s ustanovením odstavce 1.
(3)Právem na zaměstnání se rozumí právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí,
- a)na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání,
- b)na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,
- c)na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání.
(4)Občan má právo na zabezpečení vhodného zaměstnání odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k jeho věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a možnosti ubytování (dále jen „vhodné zaměstnání“).
(5)Občan má právo svobodně si zvolit své zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
(6)Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů anebo je-li plnění běžných úkolů právnickou nebo fyzickou osobou svěřeno jiné právnické nebo fyzické osobě, která je povinna toto plnění zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Jinou právnickou nebo fyzickou osobou se pro tyto účely rozumí pouze osoba, jejíž předmět činnosti zahrnuje i činnosti, které ve smyslu věty druhé má svými zaměstnanci v pracovních vztazích zajišťovat.
§ 2
Právo na zaměstnání
(1)Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona jsou pokud zákon nestanoví jinak.
- a)Ministerstvo práce a sociálních věcí a územní orgán práce (dále jen „úřad práce“),
- b)občané,
- c)právnické a fyzické osoby zaměstnávající občany, jakož i cizince a osoby bez státní příslušnosti (dále jen „zaměstnavatelé“); za zaměstnavatele se považují právnické osoby a fyzické osoby uvedené ve zvláštním právním předpise31) a dále organizační složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,1)
- d)právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání, rekvalifikaci a pracovní rehabilitaci,
(2)Občané jako účastníci právních vztahů podle tohoto zákona jsou občané České republiky. Stejné právní postavení mají cizinci a osoby bez státní příslušnosti (dále jen „cizinci“); do zaměstnání mohou být přijati a zaměstnání na území České republiky však mohou cizinci vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a povolení k pobytu,32) pokud zákon nestanoví jinak. Udělení povolení k zaměstnání cizinci podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.33)
(3)Povolení k zaměstnání a povolení k pobytu se vyžaduje též, má-li cizinec vykonávat práci na území České republiky v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vyšle na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.
(4)Občané členských států Evropské unie (dále jen „občané Evropské unie“) a jejich rodinní příslušníci mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občané České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5)Rodinný příslušník občana Evropské unie má bez ohledu na svou státní příslušnost stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České republiky, pokud je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který
- a)na území České republiky vykonává zaměstnání nebo je osobou samostatně výdělečně činnou,
- b)má povolení k trvalému pobytu na území České republiky, není zaměstnán ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ale využil v souladu s právem Evropských společenství33a) právo zůstat na území České republiky po skončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, nebo
- c)má povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu podle zvláštního právního předpisu.33b)
(6)Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a) a b) rozumí jeho manžel nebo manželka, dítě do věku 21 let a dítě starší, pokud se podle odstavce 7 považuje za nezaopatřené. Pro účely uvedené v odstavci 5 písm. c) se rodinným příslušníkem rozumí manžel, manželka nebo dítě, jen pokud splňuje podmínku nezaopatřenosti podle odstavce 7.
(7)Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě, které
- a)se soustavně připravuje na budoucí povolání, je-li odkázáno výživou na občana Evropské unie,
- b)se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
- c)z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
§ 2a
(1)Povolení k zaměstnání může vydat cizinci úřad práce,2) v jehož obvodu bude zaměstnávání vykonáváno, s přihlédnutím k situaci na trhu práce a za předpokladu, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak.
(2)Povolení k zaměstnání obsahuje místo výkonu práce, druh práce, označení (jméno) a sídlo (místo pobytu) zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, a dobu, na kterou se vydává. Povolení k zaměstnání se vydává nejdéle na dobu jednoho roku. O povolení k zaměstnání je možno žádat opakovaně.
(3)Platnost povolení k zaměstnání zaniká
- a)uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
- b)skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
- c)uplynutím doby, na kterou bylo povolení k pobytu cizinci32) vydáno, nebo zánikem oprávnění k pobytu z jiného důvodu.
(4)Povolení k zaměstnání může úřad práce odejmout, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání.
§ 2b
(1)Povolení k zaměstnání za podmínek uvedených v § 2a může vydat úřad práce též cizinci, který bude
- a)zaměstnán v příhraniční oblasti České republiky a nejméně jednou za kalendářní týden se vrací do státu sousedícího s Českou republikou, kde má své bydliště a jehož je příslušníkem; příhraniční oblastí České republiky se rozumí území okresu přiléhajícího ke státním hranicím,
- b)sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně šesti měsíců,
- c)zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném povolání (stáž), avšak na dobu nejdéle jednoho roku; toto období zaměstnání může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České republice.
§ 2c
(1)Bez ohledu na situaci na trhu práce úřad práce vydá povolení k zaměstnání cizinci
- a)o němž to stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,36)
- b)do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci odborných praxí prostřednictvím organizací akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
§ 2d
(1)Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnání cizince
- a)kterému byl udělen azyl,37)
- b)kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České republiky,
- c)který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je mezinárodní smlouvou zaručena vzájemnost,
- d)jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka,34) akademického pracovníka vysoké školy,35) vědeckého pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce, osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,
- e)o němž to stanoví mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,38)
- f)který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelných pohrom a v případech humanitární pomoci,
- g)zaměstnávaného v mezinárodní hromadné dopravě,
- h)akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,
- i)který je příslušníkem ozbrojených sil nebo civilní složky smluvní strany Severoatlantické smlouvy.
§ 3
(1)Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání; zabezpečují ji Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušné úřady práce.2)
(2)Zabezpečování státní politiky zaměstnanosti zahrnuje zejména Opatření uvedená pod písmeny h) a i) nelze považovat za diskriminaci.
- a)soustavné sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a programů pro další pracovní uplatnění občanů,
- b)uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,
- c)koordinaci opatření v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti s evropskou strategií zaměstnanosti,
- d)tvorbu a zapojení do mezinárodních a dvoustranných programů souvisejících s rozvojem lidských zdrojů, zaměstnaností a trhem práce,
- e)hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,
- f)poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce,
- g)poskytování hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti,
- h)opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s občany se změněnou pracovní schopností a s dalšími skupinami občanů, kteří mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a ke specializovaným kurzům,
- i)opatření pro zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a dalších skupin občanů, kteří mají ztížené postavení na trhu práce,
- j)usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.
(3)Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí souhrn opatření směřujících k zajištění rovnováhy na trhu práce. Aktivní politika zaměstnanosti je zabezpečována z prostředků účelově určených na politiku zaměstnanosti. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti mohou ministerstvo a úřady práce přispívat na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti upravené tímto zákonem (§ 10, 11, 20 a 22), zvláštními právními předpisy38a) a na programy a opatření regionálního a celostátního charakteru, včetně mezinárodních programů zaměstnanosti.