lex.One
č. 149/1969 Sb.Účinnost od: 1970-01-01V platnosti
Synch.: 31. 7. 2026 17:42
Graf vazeb →
Verze: pouze aktuální znění (historické verze nejsou k dispozici)

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

149 ZÁKON ze dne 18. prosince 1969, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
čl. 1
(1)Článek I
Zákon ze dne 29. listopadu 1961, č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění vyplývajícím ze zák. č. 57/1965 Sb., se mění a doplňuje takto:
(2)„(9) V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu a samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to tento zákon výslovně stanoví.“
- v odstavci 1 se slova „Československého svazu mládeže“ nahrazují slovy „mládežnické organizace“
- vypouští se odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
- v odstavci 1 se na konec věty vkládají slova „jakož i orgán konající objasňování.“
- v odstavci 2 se slova „Nejvyšší soud“ nahrazují slovy „nejvyšší soudy.“
- v odstavci 3 se za slova „obvodní soud“ vkládají slova „popřípadě jiný soud se stejnou působností“ a za slova „městský soud“ slova „v Praze,“
- v odstavci 4 se za slova „obvodní prokurátor“ vkládají slova „popřípadě jiný prokurátor se stejnou působností,“ a za slova „městský prokurátor“ slova „v Praze,“
- na konec odstavce 9 se vkládají slova „a přípravným řízením úsek od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání.“
- vkládají se odstavce 10 až 14, které zní:
(11)„(10) Kde tento zákon mluví o trestném činu, rozumí se tím i přečin, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.
(12)Kde tento zákon mluví o obžalobě, rozumí se tím i návrh na potrestání, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.
(13)Pokud tento zákon mluví o Nejvyšším soudu, rozumí se tím podle povahy věci Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, Nejvyšší soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky.
(14)Pokud tento zákon mluví o generálním prokurátorovi, rozumí se tím podle povahy věci generální prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky nebo generální prokurátor Slovenské socialistické republiky.
(15)Kde tento zákon mluví o ministerstvu spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví ministerstvo národní obrany; kde mluví o ministru spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví ministr národní obrany.“
§ 1

Výkon trestního soudnictví

(1)Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, vojenské soudy a Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.“
(2)„(1) Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let anebo pokud je za ně možno uložit trest smrti. O trestném činu teroru, záškodnictví, sabotáže, podvracení republiky a poškozování státu světové socialistické soustavy a o trestných činech podle zákona na ochranu míru koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu nižší.“
(3)„(2) Společné řízení o trestném činu a přečinu, o kterých by měl konat řízení samosoudce, a o trestném činu, o kterém přísluší konat řízení senátu, koná senát.“
(4)„(2) Odejmout věc, o které přísluší konat řízení soudu se sídlem v České socialistické republice, a přikázat ji soudu v Slovenské socialistické republice, anebo naopak, možno jen tehdy, jestliže s odnětím a přikázáním věci souhlasí nejvyšší soud republiky, v které má sídlo soud, jemuž se věc odnímá.“
(5)„(2) Obviněný má právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. O jeho žádosti musí soud a v přípravném řízení prokurátor neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost obviněného zamítnuta, může ji, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dní.“
§ 1

Rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím o zajištění osob nebo majetku

(1)O stížnosti proti rozhodnutí, kterým
  • a)prokurátor vzal obviněného do vazby nebo zamítl žádost obviněného o propuštění z vazby,
  • b)prokurátor nebo vyšetřovatel nařídil, aby obviněný byl pozorován ve zdravotním ústavu, nebo je-li obviněný ve vazbě, ve zvláštním oddělení nápravného zařízení (§ 116 zák. č. 149/1969 Sb.),
  • c)prokurátor zajistil majetek obviněného k zajištění nároku poškozeného (§ 47 zák. č. 149/1969 Sb.),
  • d)prokurátor zajistil majetek obviněného (§ 347 zák. č. 149/1969 Sb.), rozhoduje soud, v jehož obvodě je činný prokurátor nebo vyšetřovatel, který napadené rozhodnutí vydal, a to zpravidla do pěti dnů.“
    • 16.Nadpis části druhé zní:
(2)„Vyšetřování a vyhledávání trestných činů a objasňování přečinů“
- v odstavci 1 se vypouští písm. a) a dosavadní písm. b) a c) se označují jako písm. a) a b),
- v odstavci 3 se vypouštějí dosavadní písm. b) a c) a dosavadní písm. d) se označuje jako písm. b),
- odstavec 5 se vypouští.
(4)„(1) Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán postoupí věc jinému orgánu, jestliže výsledky vyšetřování ukazují, že nejde o trestný čin ani o přečin, že však jde o přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.
(5)Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může postoupit věc orgánu příslušnému ke kázeňskému řízení, jde-li o trestný čin nebo o přečin, který lze vyřídit kázeňsky, a vzhledem k osobě obviněného a povaze jeho činu lze považovat toto vyřízení za postačující.“
§ 1
(1)O přečinech se koná objasňování.
(2)Objasňování konají orgány uvedené v § 168 odst. 2 zák. č. 149/1969 Sb. a 3.
§ 1
(1)Orgány konající objasňování
  • a)vyžadují vysvětlení od státních orgánů, státních, hospodářských a jiných organizací, včetně zprávy o pověsti a opisu rejstříku trestů,
  • b)vyžadují odborné vyjádření od příslušných orgánů,
  • c)obstarávají potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály,
  • d)vyžadují potřebná vysvětlení od občanů,
  • e)vyžadují provedení úkonů potřebných pro zjištění totožnosti osob,
  • f)zjišťují a zajišťují stopy činu,
  • g)provádějí ohledání věci,
  • h)provádějí ohledání místa činu,
  • ch)vyžadují provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu lékařem nebo odborným zdravotnickým pracovníkem, vyžadují a v některých případech samy provádějí prohlídku těla, jestliže je bezpodmínečně nutné zjistit, zda jsou na těle stopy nebo následky činu; přitom postupují podle § 114 zák. č. 149/1969 Sb.,
  • i)za podmínek stanovených v § 76 zák. č. 149/1969 Sb. mohou zadržet podezřelou osobu,
  • j)za podmínek stanovených v § 78 zák. č. 149/1969 Sb. a § 79 zák. č. 149/1969 Sb. mohou požadovat vydání věci nebo provést odnětí věci.
(2)V průběhu objasňování
  • a)není třeba o vysvětlení sepisovat protokol; stručný obsah výpovědi je třeba výstižně uvést ve zprávě shrnující výsledky objasňování; ukáže-li se potřeba provést svědecký výslech, je třeba postupovat podle oddílu druhého hlavy páté,
  • b)podezřelému je třeba vždy sdělit, z čeho je podezírán; při výslechu podezřelého, i když není zadržen, se postupuje podle § 76 odst. 5 zák. č. 149/1969 Sb.,
  • c)není přípustná účast obhájce.
§ 1
(1)Objeví-li se v průběhu objasňování potřeba provést některý zajišťovací úkon podle hlavy čtvrté, s výjimkou zadržení podle § 76 zák. č. 149/1969 Sb., vydání a odnětí věci podle § 78 zák. č. 149/1969 Sb. a § 79 zák. č. 149/1969 Sb. nebo osobní prohlídky podle § 82 odst. 2 zák. č. 149/1969 Sb. a 3, předá orgán konající objasňování, jsou-li důvody vazby, věc vyšetřovateli, jinak orgánu vyhledávání k zahájení trestního stíhání a vyrozumí o tom současně prokurátora.
§ 1
(1)Objasňování musí být skončeno nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se orgán oprávněný k provedení objasňování o činu dozví.
(2)Výsledky objasňování shrne orgán, který je prováděl, do zprávy o výsledku objasňování a zašle ji prokurátorovi spolu s návrhem na konečné opatření; ke zprávě připojí opis rejstříku trestů, protokoly o výsleších, pokud byly sepsány, a další písemnosti.
(3)Zpráva o výsledku objasňování musí obsahovat:
  • a)označení orgánu, který objasňování prováděl, a datum sepsání zprávy,
  • b)osobní údaje podezřelého v rozsahu § 177 odst. 1 písm. b) zák. č. 149/1969 Sb.,
  • c)stručné, ale výstižné vylíčení skutkového stavu spolu s obsahem výpovědí vyslechnutých osob a s uvedením, jaký přečin se ve skutku spatřuje, jakož i s důkazními prostředky, které podezření odůvodňují,
  • d)osobní údaje poškozeného.
(4)Nejde-li ve věci o podezření z přečinu, orgán, který objasňování prováděl, věc odloží, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména
  • a)odevzdání věci národnímu výboru nebo jinému orgánu k projednání přestupku, nebo
  • b)odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání.
(5)Shledá-li orgán, který objasňování prováděl, že trestní stíhání je nepřípustné podle § 11 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb. nebo že je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 zák. č. 149/1969 Sb., anebo je-li tu některý z důvodů pro přerušení trestního stíhání (§ 173 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb.), předloží zprávu o výsledku objasňování prokurátorovi s návrhem na odložení nebo přerušení věci.
(6)O opatřeních podle odstavce 4 vyrozumí orgán, který objasňování prováděl, vždy oznamovatele.
§ 1
(1)Prokurátor, jemuž dojde zpráva o výsledku objasňování,
  • a)podá soudu návrh na potrestání, shledá-li, že výsledky objasňování odůvodňují postavení podezřelého před soud,
  • b)věc odloží, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu nebo přečinu,
  • c)věc odloží, jestliže je trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb.,
  • d)věc může odložit též, jestliže je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 zák. č. 149/1969 Sb.,
  • e)věc přeruší, je-li tu některý z důvodů uvedených v § 173 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb.,
  • f)odevzdá věc národnímu výboru nebo jinému orgánu k projednání přestupku,
  • g)odevzdá věc jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání, nebo
  • h)vrátí věc orgánu konajícímu objasňování s pokynem, v kterých směrech je třeba objasňování doplnit.
(2)Jestliže spolu se zprávou o výsledku objasňování je prokurátorovi předána též zadržená osoba, odevzdá prokurátor tuto osobu, pokud ji nepropustí na svobodu, nejpozději do 48 hodin soudu spolu s návrhem na potrestání. O vazbě rozhodne soud.
(3)O opatřeních podle odstavce 1 písm. a) až d) vyrozumí prokurátor vždy oznamovatele.
§ 1
(1)Návrh prokurátora na potrestání obsahuje
  • a)označení prokurátora a den sepsání návrhu,
  • b)jméno, příjmení a osobní data podezřelého,
  • c)stručné uvedení skutku a příslušného zákonného ustanovení, jehož porušení prokurátor v skutku podezřelého spatřuje,
  • d)seznam důkazů, jejichž provedení při hlavním líčení prokurátor navrhuje.
(2)K návrhu připojí prokurátor vždy zprávu o výsledku objasňování spolu se všemi přílohami.“
- v odstavci 1:
písm. b) zní:
písm. c) zní:
písm. g) zní:
dosavadní písm. g) se označuje jako písm. h).
- odstavec 2 zní:
(7)„(2) Po předběžném projednání obžaloby může soud také zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2 zák. č. 149/1969 Sb..“
- odstavec 2 zní:
(9)„(2) Shledá-li soud v zažalovaném skutku toliko přestupek nebo kárné provinění, postoupí věc orgánu příslušnému k rozhodování o tomto přestupku nebo kárném provinění.“
- dosavadní odstavec 3 se vypouští a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
§ 1
(1)Jestliže stížnost pro porušení zákona směřuje proti rozhodnutí okresního nebo krajského soudu, rozhoduje o ní nejvyšší soud republiky; jestliže směřuje proti rozhodnutí nejvyššího soudu republiky, vojenského soudu nebo vojenského senátu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, rozhoduje o ní Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.“
(2)„(4) Generální prokurátor nebo ministr spravedlnosti mohou výkon rozhodnutí, proti němuž podali stížnost pro porušení zákona, odložit nebo přerušit až do rozhodnutí. Po podání stížnosti pro porušení zákona tak může učinit i nejvyšší soud.“
  • 31.V hlavě devatenácté se za oddíl třetí vkládá oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní:
§ 1
(1)Samosoudce koná řízení o přečinech a o trestných činech neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb., útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 154 odst. 2 zák. č. 149/1969 Sb., útoku na veřejného činitele podle § 156 odst. 2 zák. č. 149/1969 Sb., ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a zák. č. 149/1969 Sb., podněcování podle § 164 zák. č. 149/1969 Sb., schvalování trestného činu podle § 165 zák. č. 149/1969 Sb., nedovolené výroby lihu podle § 194a zák. č. 149/1969 Sb., opilství podle § 201 zák. č. 149/1969 Sb., výtržnictví podle § 202 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb., ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb., neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb. a 2, ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb., neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb., urážky mezi vojáky podle § 276 zák. č. 149/1969 Sb., svémocného odloučení podle § 284 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb. a 2, porušování povinností strážní služby podle § 285 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb. a porušování povinností dozorčí služby podle § 286 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb. trestního zákona.
(2)Ustanovení odstavce 1 se však neužije, jde-li o řízení o trestném činu proti mladistvému, proti uprchlému, proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, anebo jsou-li vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit, proti osobě, která byla soudem již odsouzena jako zvlášť nebezpečný recidivista, nebo jestliže má být uložen souhrnný trest a dřívější trest byl uložen v řízení před senátem.
§ 1
(1)Ve věcech, ve kterých se konalo pouze objasňování, se zahajuje trestní stíhání a nastávají účinky vznesení obvinění tím, že návrh prokurátora na potrestání byl doručen soudu.
(2)Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda.
(3)Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává.
(4)Koná-li se řízení jen o přečinu, není třeba zachovat lhůtu k přípravě podle § 198 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb..
(5)Při hlavním líčení přečte samosoudce k důkazu vždy též zprávu o výsledku objasňování a její přílohy.
(6)Poté, kdy byl návrh na potrestání doručen obviněnému, nemůže jej prokurátor vzít zpět.
(7)Neveřejné zasedání samosoudce nekoná; před rozhodnutím si však vyžádá vyjádření prokurátora.
§ 1
(1)Samosoudce po obdržení návrhu prokurátora na potrestání
(2)Do rozhodnutí podle odstavce 1 může prokurátor podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek.
(3)Jestliže samosoudce neučiní žádné z rozhodnutí uvedených v odstavci 1, doručí návrh na potrestání obviněnému spolu s předvoláním k hlavnímu líčení.
(4)Jestliže spolu s návrhem na potrestání byla samosoudci odevzdána osoba zadržená podle § 76 zák. č. 149/1969 Sb., rozhodne, pokud ji nepropustí na svobodu, nejpozději do 48 hodin o jejím vzetí do vazby.
§ 1
(1)Neučiní-li samosoudce při hlavním líčení žádné z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 písm. a) zák. č. 149/1969 Sb. až e), rozhodne ve věci rozsudkem.“
§ 1

Výkon trestu zákazu pobytu

(1)O uložení zákazu pobytu uvědomí předseda senátu národní výbor a orgán Veřejné bezpečnosti, na jejichž obvod se zákaz pobytu vztahuje, jakož i národní výbor a orgán Veřejné bezpečnosti, v jejichž obvodě má odsouzený trvalé bydliště.
(2)Jestliže odsouzený pracuje v obvodě, na který se vztahuje zákaz pobytu, uvědomí předseda senátu též organizaci, u které je obviněný v pracovním poměru.
(3)Z důležitých důvodů může orgán Veřejné bezpečnosti v místě jeho bydliště nebo pobytu povolit odsouzenému návštěvu místa nebo obvodu, na který se vztahuje zákaz pobytu.
(4)Po dobu, po kterou odsouzený vykonává činnou vojenskou službu, se trest zákazu pobytu nevykonává. Jestliže odsouzený nespáchal ve výkonu této služby žádný trestný čin a konal řádně vojenskou službu, soud od výkonu trestu zákazu pobytu nebo jeho zbytku upustí.
(5)Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
čl. 2
(1)Působnost, která podle tohoto zákona přísluší nejvyšším soudům republik a Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky, vykonává do dne ustavení těchto soudů dosavadní Nejvyšší soud. Rozhoduje přitom v senátu takového složení, které je předepsáno pro soud, jehož funkci plní.
čl. 3
(1)Jestliže ve věci, o níž podle § 17 odst. 1 zák. č. 149/1969 Sb. nového znění přísluší konat řízení v prvním stupni krajskému soudu, byla podána před účinností tohoto zákona obžaloba u okresního soudu, dokončí řízení o ní okresní soud.
(2)Věci, v nichž se u místního lidového soudu koná řízení o trestném činu a v nichž nebylo rozhodnuto v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, postoupí místní lidový soud okresnímu prokurátorovi, v jehož obvodě byl místní lidový soud činný. Věci, v nichž se konalo řízení o provinění, místní lidový soud postoupí národnímu výboru, který je příslušný k projednání provinění. Ve věcech, v nichž místní lidový soud rozhodl, platí o odvolání a řízení o odvolání dosavadní předpisy; okresní soud je však povinen rozhodnout ve věci samé.
(3)Řízení pro přestupek podle § 1 zák. č. 149/1969 Sb. a pro trestné činy uvedené v § 2 zák. č. 149/1969 Sb. zákonného opatření č. 99/1969 Sb., které bylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona před soudem už zahájeno, dokončí samosoudce.
čl. 4
(1)Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá ze změn a doplňků uvedených v tomto zákoně.
čl. 6
(1)Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Ing. Černík v. r.
§CZ Zákonv0.1.0