217
ZÁKON
ze dne 17. června 2009,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ — Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
čl. 1
(1)zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zák. č. 312/2006 Sb., zák. č. 108/2007 Sb., zák. č. 296/2007 Sb., zák. č. 362/2007 Sb., zák. č. 301/2008 Sb., zák. č. 458/2008 Sb. a zák. č. 7/2009 Sb., se mění takto:
- 1.V § 25 zák. č. 217/2009 Sb. odstavec 1 zní:
(2)„(1) Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 zák. č. 217/2009 Sb. a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 zák. č. 217/2009 Sb. až § 24 zák. č. 217/2009 Sb.. Ustanovení § 29 zák. č. 217/2009 Sb. tím není dotčeno.“.
- 2.V § 25 zák. č. 217/2009 Sb. se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu.“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu.“.
- 3.V § 34 zák. č. 217/2009 Sb. se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
(3)„(2) Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce vždy.“.
- 4.§ 82 zák. č. 217/2009 Sb. zní:
§ 1
(1)Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu.
(2)Předběžným opatřením může insolvenční soud také ustanovit předběžného správce.
(3)Neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, může insolvenční soud z důvodů hodných zvláštního zřetele předběžným opatřením rovněž
- a)udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v době trvání moratoria, nebo
- b)udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i po okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku, anebo
- c)zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.
(4)Předběžné opatření podle odstavce 3 lze nařídit jen na návrh dlužníka, insolvenčního správce, věřitele, jehož se započtení týká, nebo osoby, která na tom má právní zájem.
(5)Předběžné opatření podle odstavce 3 doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, osobě, která takový návrh podala, a v případě, že se předběžné opatření vztahuje na pohledávky jednotlivých věřitelů, i těmto věřitelům. Jestliže insolvenční soud nenařídí předběžné opatření, doručí rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 3 zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a osobě, která takový návrh podala.“.
- 5.V § 98 zák. č. 217/2009 Sb. odstavec 1 zní:
(6)„ (1) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě platební neschopnosti. Dlužník, který je právnickou osobou v likvidaci, je povinen podat insolvenční návrh také bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě předlužení. Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik.“.
- 6.V § 98 odst. 1 zák. č. 217/2009 Sb. větě první se slova „ve formě platební neschopnosti“ zrušují, věta druhá se zrušuje a ve větě třetí se slova „Povinnost podat insolvenční návrh má dlužník“ nahrazují slovy „Tuto povinnost má“.
- 7.V § 122 zák. č. 217/2009 Sb. se doplňuje odstavec 3, který zní:
(7)„(3) Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele není po dobu trvání moratoria přípustné, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením. To platí i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před vyhlášením moratoria.“.
- 8.V § 126 zák. č. 217/2009 Sb. se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
(8)„(3) Pro vyrozumění o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení se použije za trvání moratoria ustanovení § 102 zák. č. 217/2009 Sb. obdobně.“.
(9)Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
- 9.V § 140 zák. č. 217/2009 Sb. se doplňuje odstavec 4, který zní:
(10)„(4) Započtení podle odstavce 2 není rovněž přípustné v případech stanovených dále tímto zákonem nebo předběžným opatřením insolvenčního soudu.“.
- 10.V § 148 odst. 2 zák. č. 217/2009 Sb. se slova „všemi skupinami věřitelů“ nahrazují slovy „alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek“.
- 11.V § 168 odst. 1 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
- f)„f) pohledávky věřitelů z úvěrového financování.“.
- 12.V § 168 odst. 2 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci textu písmene f) doplňují slova „, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení“.
- 13.V § 169 odst. 1 písm. a) zák. č. 217/2009 Sb. se slova „které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm,“ zrušují.
- 14.V § 219 odst. 1 zák. č. 217/2009 Sb. se slova „musí být v souladu se zvláštními právními předpisy o oceňování majetku; nepromítá se však“ nahrazují slovy „se nepromítá“.
- 15.V § 219 zák. č. 217/2009 Sb. se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Při ocenění podle odstavců 1 až 4 se majetek oceňuje obvyklou cenou.“.
- 16.V § 316 odst. 5 zák. č. 217/2009 Sb. se slovo „schválený“ nahrazuje slovem „přijatý“.
- 17.V § 324 zák. č. 217/2009 Sb. se doplňuje odstavec 3, který zní:
(11)„(3) Od okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku není přípustné započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením. To platí i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před uvedeným okamžikem.“.
- 18.V § 339 zák. č. 217/2009 Sb. odstavce 2 a 3 znějí:
(12)„(2) Přednostní právo sestavit reorganizační plán však nemá dlužník, který insolvenčnímu soudu oznámil, že reorganizační plán předložit nehodlá.
(13)Přednostní právo sestavit reorganizační plán nemá rovněž dlužník, jehož věřitelé se tak usnesli na schůzi věřitelů. Schůze věřitelů, na které se projednává nebo schvaluje návrh na povolení reorganizace, je oprávněna přijmout takové usnesení vždy.“.
- 19.V § 352 zák. č. 217/2009 Sb. se doplňuje odstavec 3, který zní:
(14)„(3) Účinností reorganizačního plánu se ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3 zák. č. 217/2009 Sb..“.
- 20.V § 363 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Tímto rozhodnutím se rovněž ruší zákaz započtení pohledávek uvedený v § 324 odst. 3 zák. č. 217/2009 Sb..“.
- 21.V § 391 odst. 1 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
- d)„d) návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.“.
- 22.V § 391 zák. č. 217/2009 Sb. se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
(15)„(2) Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 zák. č. 217/2009 Sb. tím není dotčeno.“.
(16)Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
- 23.V § 398 odst. 3 zák. č. 217/2009 Sb. se za slova „rozvrhne dlužník“ vkládají slova „prostřednictvím insolvenčního správce“ a za slovo „uspokojí“ se vkládá slovo „jen“.
- 24.V § 398 zák. č. 217/2009 Sb. se doplňuje odstavec 4, který zní:
(17)„(4) Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.“.
- 25.V § 399 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře“.
- 26.V § 399 odst. 3 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci textu věty první doplňují slova „; obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře“.
- 27.V § 400 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Obdobně to platí pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře.“.
- 28.V § 401 zák. č. 217/2009 Sb. se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
(18)„(4) Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře.“.
(19)Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
- 29.V § 402 zák. č. 217/2009 Sb. se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
(20)„(4) Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře.“.
(21)Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
- 30.V § 405 odst. 1 zák. č. 217/2009 Sb. se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 5“.
- 31.V § 406 odst. 3 písm. a) zák. č. 217/2009 Sb. větě první se slovo „od“ zrušuje a slova „vždy ke každému 1. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29)“ se nahrazují slovy „prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 zák. č. 217/2009 Sb. z příjmů, které získá po schválení oddlužení“.
- 32.V § 406 odst. 3 písm. b) zák. č. 217/2009 Sb. se slova „dlužníka, a uvede způsob výpočtu částky, která z těchto příjmů zůstane dlužníku“ zrušují.
- 33.V § 406 odst. 3 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
- d)„d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen „plátce mzdy dlužníka“), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku.“.
- 34.V § 406 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.“.
- 35.V § 406 zák. č. 217/2009 Sb. se doplňuje odstavec 5, který zní:
(22)„(5) Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí insolvenční soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka. O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci.“.
- 36.V § 407 zák. č. 217/2009 Sb. se doplňuje odstavec 3, který zní:
(23)„(3) Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) zák. č. 217/2009 Sb. tím není dotčeno. Pro doručení, zveřejnění a účinky tohoto rozhodnutí platí totéž co o doručení, zveřejnění a účincích rozhodnutí o schválení oddlužení. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání pouze věřitel, který podle něj obdrží na úhradu své pohledávky méně než podle měněného rozhodnutí.“.
- 37.V § 409 odst. 3 zák. č. 217/2009 Sb. se na konci textu věty první doplňují slova „, požádá-li o to zajištěný věřitel“.
- 38.V § 410 odst. 1 zák. č. 217/2009 Sb. se slovo „plánu“ zrušuje.
- 39.V § 410 odst. 2 zák. č. 217/2009 Sb. se slova „plněním splátkového kalendáře“ zrušují.
- 40.V § 414 zák. č. 217/2009 Sb. se doplňuje odstavec 4, který zní:
(24)„(4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170 zák. č. 217/2009 Sb.), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.“.
čl. 2
Přechodné ustanovení
(1)zák. č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.