Hlava první. — Organisace státního soudu.
§ 3
Složení státního soudu.
(1)Služební místo presidenta státního soudu se systemisuje v I. stupnici funkčního služného, služební místa vicepresidentů se systemisují v II. stupnici funkčního služného.
(2)Služební místa předsedů senátů se systemisují v III. stupnici funkčního služného, služební místa ostatních soudců z povolání ve IV. stupnici funkčního služného.
(3)Počet služebních míst soudců uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví, a systemisaci služebních míst ostatních zaměstnanců státního soudu schvaluje vláda, a to v obou případech na návrh ministra spravedlnosti.
§ 5
Soudci z lidu.
(1)Soudce z lidu jmenuje vláda na návrh krajských národních výborů na období jednoho roku. Soudce z lidu z vojenských osob v činné službě (§ 21, odst. 2 a 3) jmenuje vláda z osob navržených ministrem národní obrany. Po uplynutí jednoročního období mohou být tytéž osoby znovu jmenovány.
(2)K úřadu soudce z lidu může býti povolán jen, kdo je zapsán do stálých voličských seznamů, je starší pětatřiceti let a není starší šedesáti let. Soudcem z lidu u nejvyššího soudu (§ 23, odst. 2) může býti jen osoba práva znalá.
(3)Za soudce z lidu nebuďte povoláváni president republiky, členové zákonodárných sborů, vlády a sboru pověřenců, soudci z povolání, konceptní úředníci úřadu veřejné žaloby, obhájci ve věcech trestních a duchovní.
(4)Přijmout a zastávat úřad soudce z lidu je občanskou povinností. Odmítnout úřad soudce z lidu nebo se ho vzdát lze jen z důležitých důvodů; rozhoduje o tom ministr spravedlnosti, a jde-li o vojenskou osobu, ministr národní obrany.
§ 9
(1)Soudce z lidu slíbí do rukou presidenta státního soudu přísahou, že bude zachovávat zákony a nařízení, vykládat je v duchu ústavy i zásad lidově demokratického zřízení a rozhodovat nestranně. Soudci z lidu činní u nejvyššího soudu (§ 23, odst. 2) vykonají přísahu do rukou prvního presidenta nejvyššího soudu.
§ 10
Přísaha soudců z lidu.
(1)President státního soudu řídí státní soud, dohlíží na jeho činnost a je ve věcech soudní správy služebním představeným všech zaměstnanců činných u státního soudu.
(2)Brání-li presidentu státního soudu ve výkonu působnosti nějaká překážka, vykonává jeho působnost vicepresident státního soudu ve služebním pořadí nejstarší.
(3)Účetní službu pro státní soud obstarává účtárna ministerstva spravedlnosti. Pro zbytek kalendářního roku 1948 činí tak účtárna zemského soudu.
§ 12
Veřejný žalobce.
(1)K úkonům veřejné žaloby stanoveným trestním řádem a předpisy jej měnícími a doplňujícími se zřizuje při státním soudu státní prokuratura.
(2)Členy státní prokuratury jsou státní prokurátor a státní viceprokurátoři.
(3)Služební místo státního prokurátora se systemisuje v II. stupnici funkčního služného, služební místa státních viceprokurátorů v III. stupnici funkčního služného.
(4)Počet služebních míst státních viceprokurátorů stanoví vláda na návrh ministra spravedlnosti.
§ 14
(1)Státní prokurátor řídí státní prokuraturu, dohlíží na její činnost, přikazuje pracovní úkoly jednotlivým jejím členům a jest služebním představeným všech zaměstnanců činných u státní prokuratury; je podřízen přímo ministru spravedlnosti.
(2)Brání-li státnímu prokurátoru ve výkonu působnosti nějaká překážka, vykonává jeho působnost státní viceprokurátor ve služebním pořadí nejstarší.
Hlava druhá. — Příslušnost státního soudu a ustanovení obecná.
§ 21
Senáty státního soudu.
(1)Senáty státního soudu jsou pětičlenné. Předseda a dva členové jsou soudci z povolání, dva členové jsou soudci z lidu. Soudci z lidu se však mimo hlavní přelíčení účastní rozhodování jen, kde to zákon výslovně stanoví.
(2)Podléhá-li obviněný nebo některý z obviněných jinak vojenské soudní pravomoci, je jedním členem senátu vojenský soudce, není-li vojenským soudcem již předseda. Jedním soudcem z lidu musí být příslušník onoho ozbrojeného sboru, k němuž náleží obviněný; náleží-li spoluobvinění k různým ozbrojeným sborům, budou soudci z lidu povoláni tak, aby každý sbor byl pokud možno zastoupen.
§ 23
(1)Nejvyšší soud vykonává soudní moc ve věcech, v nichž v první stolici rozhodoval státní soud, v pětičlenných senátech. Podléhá-li obviněný nebo některý z obviněných jinak vojenské soudní pravomoci, musí být dva členové těchto senátů vojenskými soudci činnými u nejvyššího vojenského soudu.
(2)Rozhoduje-li nejvyšší soud o opravném prostředku (mimořádném opravném prostředku) proti rozhodnutí, jehož se účastnili soudci z lidu, soudí v senátech rozšířených o dva soudce z lidu.
(3)Senáty uvedené v odstavcích 1 a 2 sestavuje počátkem každého roku první president nejvyššího soudu po dohodě s presidentem nejvyššího vojenského soudu.
§ 47
Senáty nejvyššího soudu.
(1)Zrušují se všechny předpisy odporující tomuto zákonu, zejména zákon č. 68/1935 Sb. Ustanovení § 128 zákona č. 131/1936 Sb. zůstává nedotčeno.
(2)V § 212 tr. ř. se připojuje další věta: „Je-li toho názoru, že je příslušný státní soud, vysloví toliko nepříslušnost soudu, u něhož byl podán obžalovací spis, a uvede tento důvod.“
(3)Ustanovení § 56, odst. 1 zák. ze dne 11. března 1931, č. 48 Sb., o trestním soudnictví nad mládeží, se mění a zní: „Příslušnost státního soudu se vztahuje i na osoby mladistvé; v řízení proti nim před státním soudem se užije ustanovení §§ 37 až 39, § 40, odst. 2 až 5, § 44, odst. 1 a 2, § 45 a § 47, odst. 5.“
§ 48
Ustanovení zrušovací a pozměňovací.
(1)Tento zákon nabude účinnosti osmým dnem po vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, vnitra a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády. Gottwald v. r. Dr. John v. r. Zápotocký v. r. arm. gen. Svoboda v. r. Nosek v. r. Dr. Čepička v. r.