§ 1
(1)Zřizuje se ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky s názvem Policie České republiky (dále jen „policie“).
(2)Policie plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Při plnění svých úkolů postupuje policie také podle Parlamentem schválených, ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“).
(3)Úkoly uvedené v odstavci 2 plní příslušníci policie (dále jen „policisté“).
(4)Policie působí na území České republiky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva jinak.
HLAVA PRVNÍ — Úvodní ustanovení
§ 2
ÚKOLY, ORGANIZACE A ŘÍZENÍ POLICIE
(1)Policie plní tyto úkoly:
- a)chrání bezpečnost osob a majetku;
- b)spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení;
- c)vede boj proti terorismu;
- d)odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele;
- e)koná vyšetřování o trestných činech;
- f)zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu;
- g)zajišťuje ochranu ústavních činitelů České republiky a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod;
- h)zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů, ochranu sídelních objektů Parlamentu, pokud zákon nestanoví jinak, prezidenta republiky, Ústavního soudu, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a dalších objektů zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost, které určí vláda na návrh ministra vnitra; rovněž zajišťuje ochranu objektů, pro které taková ochrana vyplývá z mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána;
- i)dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení;
- j)odhaluje přestupky;
- k)projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon;2)
- l)vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů;
- m)vyhlašuje celostátní pátrání; přitom je oprávněna zveřejňovat údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob;
- n)na základě vyrozumění orgány Vězeňské služby České republiky provádí úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody;
- o)zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání;
- p)zajišťuje pohotovostní ochranu jaderných zařízení, která určí vláda České republiky, a podílí se na fyzické ochraně jaderného materiálu při jeho přepravě podle zvláštního zákona,2a)
- q)kontroluje doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu.4a)
(2)Policie plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.3)
(3)Policie plní rovněž úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, které jí ukládají příslušné orgány obcí za podmínek stanovených zvláštními předpisy.4)
(4)Úkol odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je policista, a zjišťovat pachatele plní postupem podle trestního řádu útvar ministerstva pro inspekční činnost (dále jen „útvar inspekce“), přímo řízený ministrem vnitra (dále jen „ministr“).
§ 3
Úkoly policie
(1)Policie je podřízena Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).
(2)Policii tvoří Policejní prezidium České republiky, útvary s působností na celém území České republiky a útvary s územně vymezenou působností. Útvary policie zřizuje ministr na návrh policejního prezidenta.
(3)V policii působí služba pořádkové policie, služba kriminální policie a vyšetřování, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba cizinecké policie, služba rychlého nasazení, služba železniční policie a letecká služba.
(4)Činnost policie při plnění úkolů podle tohoto zákona řídí Policejní prezídium České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5)V čele Policejního prezídia České republiky stojí policejní prezident, který je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných ministrem k plnění úkolů ministerstva.
(6)Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.
(7)V čele služeb uvedených v odstavci 3 a v čele útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stojí ředitelé.
(8)Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.
§ 3a
Organizace a řízení policie
(1)Vyšetřování koná služba kriminální policie a vyšetřování v útvarech s územně vymezenou působností; ministr může pověřit vyšetřováním i jiné útvary policie a stanovit jejich působnost.
(2)Součástí služby kriminální policie a vyšetřování je též Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je útvarem s působností na celém území České republiky.
(3)Při provádění úkonů trestního řízení je policista vázán pokyny státního zástupce. Pokyny v trestním řízení dává státní zástupce podle povahy věci příslušnému útvaru nebo přímo policistovi. V ostatních věcech týkajících se výkonu služby v policii je policista vázán pokyny nadřízených.
HLAVA TŘETÍ — POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY POLICISTY
ODDÍL PRVNÍ — POVINNOSTI POLICISTY
§ 6
(1)Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem.
(2)Policista je povinen při provádění služebního zákroku a služebního úkonu spojeného se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je o jejich právech, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují; v opačném případě je poučí dodatečně.
§ 7
(1)Policista ve službě je povinen v mezích tohoto zákona provést služební zákrok, služební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku nebo služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2)Policista i v době mimo službu je povinen v mezích tohoto zákona provést služební zákrok, popřípadě učinit jiné opatření k provedení služebního zákroku, zejména vyrozumět nejbližší policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 8
(1)Policista není povinen provést služební zákrok, jestliže
- a)je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání;
- b)k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje;
- c)tomu brání důležitý zájem služby.
§ 9
(1)Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy.
(2)Pokud to povaha služebního zákroku dovoluje, použije policista před výzvou slov „Jménem zákona!“.
(3)Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.
§ 10
(1)Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policii, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují.
(2)Příslušnost k policii prokazuje policista služebním stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením „policie“.
(3)Ústním prohlášením „policie“ prokazuje policista svou příslušnost k policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolí.
ODDÍL DRUHÝ — OPRÁVNĚNÍ POLICISTY — Oprávnění požadovat vysvětlení
§ 12
(1)Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku a jeho pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(2)Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3)Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4)Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(5)Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.
(6)Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
(7)Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(8)Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(9)Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.
(10)O předvedení sepíše policista úřední záznam.
§ 13
(1)Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.
(2)Policista je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.
- a)přistiženou při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku,
- b)od které je požadováno vysvětlení podle § 12 odst. 1,
- c)která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,
- d)která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněných objektů,
- e)která má na místě veřejně přístupném zbraň (17 odst. 2) a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,
- f)která se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, k dopravní nehodě, požáru nebo jiné mimořádné události,
- g)která je důvodně podezřelá, že se protiprávně zdržuje na území České republiky,
(3)Policista je rovněž oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu, osoba je povinna výzvě vyhovět.
- a)která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle zvláštních předpisů,5a)
- b)která je oznamovatelem,5b)
- c)na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnosti žádá;
(4)Byla-li prokázáním totožnosti zjištěna osoba pohřešovaná, vyrozumí policista toho, kdo pohřešování osoby oznámil, popřípadě ji předá příslušnému orgánu nebo zákonnému zástupci.
(5)Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 a odstavci 3 písm. a) prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je policista oprávněn takovou osobu předvést k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a řádného objasnění věci. Poskytnutí potřebné součinnosti není nutné, pokud by se tím při zjišťování totožnosti více osob ve stejném okamžiku zmařil účel úkonu nebo zákroku. Po zjištění totožnosti policista předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.
(6)Nemůže-li policista totožnost osoby předvedené podle odstavce 5 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla provedení nezbytných služebních úkonů, jako je snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení; měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař.
(7)Nelze-li úkon podle odstavce 6 pro odpor osoby provést, je policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.
(8)Nezjistí-li policista totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu propustit.
(9)O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.
§ 14
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1)Policista je oprávněn zajistit osobu, která
- a)svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek;
- b)se pokusila o útěk při předvedení podle § 12 odst. 8 a § 13 odst. 5;
- c)na policejním útvaru slovně uráží jinou osobu nebo policistu anebo úmyslně znečišťuje či poškozuje zařízení nebo policejní majetek,
- d)byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci,
- e)je mladší patnácti let a byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci.
(2)Pominou-li důvody zajištění, je policista povinen osobu ihned propustit.
(3)Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4)Po zajištění je policista povinen na žádost osoby zajištěné vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 12 odst. 3, popřípadě jinou jím určenou osobu. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je policista povinen ihned vyrozumět zákonného zástupce této osoby; jedná-li se o osobu mladší patnácti let, vždy též bez odkladu vyrozumí orgán sociálně-právní ochrany mládeže. Jde-li o vojáka, je policista povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar.
(5)O zajištění sepíše policista úřední záznam.
§ 15
Zajištění
(1)Policista je oprávněn zajistit cizince za účelem jeho předání orgánu, který rozhoduje podle zvláštního právního předpisu o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění,6) jestliže
- a)se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění,
- b)bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a policista zjistí důvod pro zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,6)
- c)cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn,
- d)je důvod se domnívat, že cizinec neoprávněně vstoupil na území České republiky nebo zde neoprávněně pobývá.
(2)Orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění, je oprávněn zajistit cizince do doby, než učiní úkony podle zvláštního právního předpisu.6)
(3)Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Je-li orgán, který cizince zajistil podle odstavce 1, shodný s orgánem rozhodujícím o ukončení pobytu nebo správním vyhoštění, lhůty zajištění se sčítají. Celková doba zajištění podle odstavců 1 a 2 nesmí být delší než 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
§ 16
(1)Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo policistu nebo poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu.
(2)Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, než osoba od jednání upustí nebo než bude umístěna v policejní cele, nejdéle však 2 hodiny.
§ 17
Oprávnění k omezení pohybu agresivních osob
(1)Policista je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, která je předváděna nebo zajištěna nebo proti které směřuje služební zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život a zdraví jiných osob, a odebrat ji.
(2)Policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání zbraně odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví policista potvrzení o jejím převzetí.
(3)Zbraní podle odstavců 1 a 2 se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější.7)
(4)Odebranou zbraň podle odstavce 1 je policista povinen vrátit proti podpisu při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby. To neplatí, brání-li vrácení zbraně zákonné důvody. O odebrání zbraně vystaví policista osobě, které byla odebrána, potvrzení.
(5)Jestliže pominuly důvody pro odebrání zbraně podle odstavce 2 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u útvaru policie uvedeného v potvrzení o převzetí zbraně.
§ 18
Oprávnění odebrat zbraň
(1)Při pronásledování pachatelů některého ze zvlášť závažných úmyslných trestných činů8) anebo jiných úmyslných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a při pátrání po těchto pachatelích a věcech pocházejících anebo souvisejících s uvedenými trestnými činy, je policista oprávněn prohlížet dopravní prostředky, zda se v nich tito pachatelé anebo věci nenacházejí.
(2)Při pátrání po osobách hledaných nebo protiprávně se zdržujících na území České republiky, zbraních, střelivu, výbušninách, omamných prostředcích nebo odcizených věcech, jsou policisté oprávněni přesvědčit se, zda se hledaná osoba nebo věc nenachází v dopravních prostředcích, je-li důvodné podezření, že tomu tak je.
§ 19
Oprávnění k prohlídce dopravních prostředků
(1)Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je podle zvláštních právních předpisů a mezinárodních dohod poskytována osobní ochrana, je policista zařazený v ochranné službě oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí, dopravních prostředků nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby, ověřit dodržení hygienických limitů ukazatelů pitné vody, potravin a pokrmů, jakož i zachování hygienických požadavků pro výkon činností epidemiologicky závažných,8c) jestliže jich má být užito pro potřeby chráněné osoby.
(2)Prohlídku osob je policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)K prohlídce objektů musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z objektu by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.
(4)Prohlídka objektu, zavazadel, věcí a dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
(5)Při ověřování zdravotní nezávadnosti a zachování hygienických požadavků podle odstavce 1 má policista zařazený v ochranné službě oprávnění a povinnosti kontrolních pracovníků podle zvláštního právního předpisu;8d) stejným zákonem se řídí nesení a hrazení nákladů vzniklých při tomto ověřování.8e)
§ 20
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob
(1)Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů uvedených v tomto zákoně, je policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval. Každý je povinen příkazu policisty uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků.
§ 20a
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
(1)Policista k tomu určený je oprávněn pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti apod. držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Takovými látkami se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky, jedy, zacházení s nimiž upravují zvláštní předpisy,8a) padělky peněz, známek a cenných papírů.
§ 20b
Oprávnění k držení nebezpečných látek
(1)Při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy před teroristickými útoky je policista oprávněn provádět prohlídku osob a zavazadel, jakož i prohlídku letadla za účelem zjištění, zda cestující nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku.
(2)Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména zbraň střelná, bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.
§ 20d
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy
(1)Policista je při plnění úkolů policie oprávněn vstupovat v živnostenských provozovnách8b) do všech prostor určených pro zákazníky; v prostorách, ve kterých probíhá nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, je oprávněn vstupovat i do ostatních prostor. Po skončení jejich prodejní nebo provozní doby je oprávněn tak činit, lze-li mít důvodně za to, že se v těchto prostorách zdržují osoby. Tím není dotčeno ustanovení § 21, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru.
§ 20e
Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven
(1)Policista služby železniční policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn
- a)v souvislosti s pátráním po hledaných zásilkách se přesvědčit, zda hledaná věc není v dopravních prostředcích nebo ve skladištích, popřípadě jiných prostorech provozovatele celostátních drah a vleček, které jsou umístěny v obvodu dráhy,
- b)k bezplatné přepravě po celostátních drahách, a to i vlaky určenými výlučně pro mezinárodní přepravu, vlaky místenkovými, a to včetně přepravy služebního psa, k jízdě na stanovišti strojvedoucího, ve služebním voze a v nákladním vlaku, jakož i k bezplatnému používání sdělovacích zařízení Českých drah a ke vstupu do vyhrazených prostor objektů a zařízení, dopravních prostředků a ostatních prostor provozovatele celostátních drah a vleček, které jsou umístěny v obvodu dráhy.
§ 21
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti železniční dopravy
(1)Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen „byt“), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky, služební úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
(2)Oprávnění uvedená v odstavci 1 má policista též v případě, vznikne-li důvodné podezření, že se v bytě nachází mrtvola.
(3)Při provádění služebních zákroků, služebních úkonů nebo jiných opatření podle odstavců 1 a 2 je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(4)Po provedení služebního zákroku, služebního úkonu nebo jiného opatření podle odstavce 1 je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(5)O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.
§ 21a
Oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj
(1)Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou (dále jen „společné obydlí“), jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy bylo prokazatelně sděleno osobě, proti které směřuje. Osoba, proti níž vykázání směřuje (dále jen „vykázaná osoba“), je poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje.
(2)Není-li ten, vůči komu směřuje opatření podle odstavce 1, v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, je policista takové osobě oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy se o něm osoba, proti které směřuje, dozví. Osoba, které byl zakázán vstup do společného obydlí, poté nesmí vstupovat na místo, na které se toto rozhodnutí vztahuje.
(3)Rozhodne-li policista o vykázání osoby ze společného obydlí nebo o zákazu vstupu do něj podle odstavce 1 nebo 2 (dále jen „vykázání“), vždy specifikuje prostor, na který se tato omezení vztahují, a stanoví rozsah bezprostředního okolí společného obydlí. O takto stanoveném prostoru je policista vykázanou osobu povinen poučit. Územní rozsah vykázání se určí podle míry požadavku účinné preventivní ochrany osoby ohrožené útokem podle odstavce 1 (dále jen „ohrožená osoba“).
(4)Pokud je vykázání spojeno s ohrožením provozu objektu nebo znemožněním výkonu zaměstnání vykázané osoby podle zvláštního zákona8f), je o této skutečnosti třeba bezodkladně vyrozumět zaměstnavatele nebo provozovatele objektu, který přijme příslušná opatření k náhradnímu zajištění provozu objektu.
(5)Při provádění úkonů souvisejících s vydáním rozhodnutí o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, ledaže hrozí nebezpečí z prodlení.
(6)O provedených úkonech a opatřeních sepíše policista neprodleně úřední záznam.
§ 21b
(1)Rozhodnutí o vykázání se vydává bez projednání věci a z úřední povinnosti, přičemž souhlas ohrožené osoby se nevyžaduje.
(2)Rozhodnutí o vykázání se písemně vyhotoví do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí. Vyhotovené rozhodnutí se v opise doručí vykázané osobě a ohrožené osobě. Opis rozhodnutí o vykázání doručí policista do 24 hodin od jeho vydání spolu s opisem úředního záznamu podle § 21a odst. 6 příslušnému intervenčnímu centru8g); v případě, že ve společném obydlí, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje, žije nezletilá osoba, doručí se opis rozhodnutí o vykázání spolu s opisem úředního záznamu ve stejné lhůtě též příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(3)Opravným prostředkem proti rozhodnutí o vykázání je odvolání, které nemá odkladný účinek.
(4)Při vydání rozhodnutí o vykázání se postupuje, nestanoví-li tento zákon jinak, podle správního řádu.
§ 21c
(1)Rozhodne-li policista o vykázání, vyzve vykázanou osobu, aby mu vydala všechny klíče od společného obydlí, které drží, a vykázaná osoba je povinna klíče vydat. Policista zároveň poučí vykázanou osobu o následcích neuposlechnutí takové výzvy8h). Policista je dále povinen umožnit vykázané osobě, aby si nejpozději při výkonu rozhodnutí o vykázání vzala ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty, a ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání pak další osobní věci a věci nezbytné pro její podnikání nebo výkon povolání.
(2)Vykázané osobě poskytne policista informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím i nezbytnou součinnost. Policista je povinen vykázanou osobu poučit o jejím právním postavení, o jejích právech a povinnostech a o dalším možném postupu ve věci. Za tímto účelem policista vyžádá od vykázané osoby adresu pro doručování.
(3)Ohroženou osobu poučí policista o možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu8i) a o možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Policista poučí ohroženou osobu i o následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při rozhodování o vykázání přihlíží. Je-li toho třeba, přivolá policista ohrožené osobě nezbytnou lékařskou pomoc.
§ 21d
(1)Vykázání, o kterém bylo rozhodnuto podle § 21a odst. 1 nebo 2, trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby.
(2)Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu v průběhu vykázání se lhůta uvedená v odstavci 1 prodlužuje až do pravomocného rozhodnutí soudu o tomto návrhu.
(3)Policista je povinen ve lhůtě do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání provést kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná osoba i ohrožená osoba. O provedené kontrole sepíše policista úřední záznam.
§ 22a
(1)Policista je oprávněn použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla v případě, že vozidlo bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno, a jeho řidiče se na místě nepodařilo zjistit.
(2)Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen jsou-li zajištěny nepřetržité podmínky pro jejich bezodkladné odstranění.
(3)Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení nebo po zjištění totožnosti řidiče, který vozidlo na zakázaném místě ponechal, nebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby.
(4)Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které
- a)tvoří překážku silničního provozu,17a) nebo
- b)je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
(5)Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo ponechala na místě, kde je to zakázáno.
(6)Na použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle odstavců 1 až 5 se nevztahují ustanovení oddílu pátého.
§ 23a
Oprávnění k používání výbušnin a výbušných předmětů
(1)Policista je při předcházení trestným činům a v souvislosti s řízením o trestných činech oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou
- a)krycí doklady,
- b)konspirativní prostředky,
- c)zabezpečovací technika,
- d)zvláštní finanční prostředky,
- e)využití informátora.
§ 23b
Oprávnění k používání podpůrných operativně pátracích prostředků
(1)Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby anebo k jiným podobným účelům.
(2)Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad žijící nebo zemřelé osoby.
(3)Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je policista oprávněn v nezbytné míře zajistit vložení a vyjmutí potřebných údajů do informačních systémů vedených podle zvláštních zákonů. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a ani se nevedou odděleně od ostatních osobních údajů, pokud policista nestanoví jinak. Správní úřady a jiné orgány veřejné správy jsou povinny provést úkony požadované policií a vydat krycí doklady.
(4)Krycí doklad opatřuje policie se souhlasem ministra. Ministerstvo vede evidenci krycích dokladů.
§ 23e
Zabezpečovací technika
(1)Zvláštními finančními prostředky se rozumí vyčleněné finanční prostředky, které jsou používány k úhradě některých výdajů v souvislosti s používáním operativně pátracích prostředků9a) a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků. Na nakládání se zvláštními finančními prostředky se nevztahují právní předpisy upravující hospodaření s peněžními prostředky státu.
(2)Policista nakládající se zvláštními finančními prostředky je povinen s nimi nakládat hospodárně a řádně v souladu s účelem, na který byly poskytnuty.
(3)Pravidla pro nakládání se zvláštními finančními prostředky stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.
§ 24
Oprávnění k úkonům v souvislosti s řízením o přestupcích
(1)Policista je v souvislosti s řízením o přestupcích oprávněn vyžadovat dále je policista oprávněn provádět ohledání místa přestupku, ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.
- a)opis rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu;
- b)lékařské vyšetření včetně odběru krve a moče ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky;10)
- c)jiná odborná vyjádření;
(2)Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(3)Odběr krve musí být proveden, požádá-li o to osoba podezřelá z přestupku.
§ 25
(1)Policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci tuto věc odejmout, jestliže lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí11) nebo může být zabrána.12)
(2)Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3)O odnětí věci sepíše policista úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzení o odnětí věci; odňatou věc policista předá orgánu, který o přestupku rozhoduje.
ODDÍL TŘETÍ — POLICEJNÍ CELY
§ 26
(1)Policista je oprávněn osobu zajištěnou podle § 14 a 15 umístit do policejní cely (dále jen „cela“) zřízené pro tento účel u policejního útvaru.
(2)Policista je dále oprávněn umístit do cely i osobu, která
- a)byla zadržena;13)
- b)byla zatčena;14)
- c)má být dodána do výkonu trestu odnětí svobody;15)
- d)byla policistou převzata k provedení procesních úkonů z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody;
- e)byla předvedena podle § 13 odst. 5 a nelze-li jinak zajistit provedení úkonů uvedených v § 13 odst. 7.
§ 27
(1)Před umístěním osoby do cely odebere policista této osobě věci, kterými by mohla ohrozit zdraví nebo život vlastní nebo jiné osoby. Pro odebrání zdravotních pomůcek, jejichž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být zvláštní důvod.
(2)Policista sepíše seznam odebraných věcí, který podepíše spolu s osobou umísťovanou do cely. Při propuštění osoby z cely jí odebrané věci vrátí proti podpisu.
§ 28
(1)Do cely se vždy umísťují odděleně osoby
- a)různého pohlaví;
- b)mladší 18 let a dospělé;
- c)zadržené13) nebo zatčené14), u nichž lze předpokládat, že proti nim bude vedeno společné trestní řízení nebo jejich trestní věci spolu souvisejí;
- d)které se chovají agresivně.
(2)Osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění na protialkoholní záchytné stanici nebo ve zdravotnickém zařízení anebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro její přijetí do protialkoholní záchytné stanice nebo zdravotnického zařízení.16)
(3)Zjistí-li policista, že osoba, která má být umístěna v cele, je zraněna nebo upozorní-li tato osoba na svou závažnější chorobu anebo je důvodné podezření, že tato osoba takovou chorobou trpí, zajistí její lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře, zda osoba může být umístěna v cele.
§ 32
(1)Jestliže osoba umístěná v cele onemocní, ublíží si na zdraví, či se pokusí o sebevraždu, policista, který vykonává ostrahu cely, učiní potřebná opatření směřující k ochraně jejího života a zdraví, zejména jí poskytne první pomoc a přivolá lékaře, od něhož vyžádá stanovisko k dalšímu setrvání osoby v cele nebo o jejím umístění ve zdravotnickém zařízení.
(2)O případech uvedených v odstavci 1, jakož i v případě úmrtí osoby umístěné v cele, policista bezodkladně vyrozumí svého nadřízeného; ten neprodleně vyrozumí příslušného prokurátora. V případě úmrtí je policie povinna oznámit tuto skutečnost též osobám blízkým zemřelému uvedených v § 12 odst. 3, pokud jsou známy.
ODDÍL PÁTÝ — POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ POLICISTOU — Donucovací prostředky
§ 38
(1)Donucovacími prostředky jsou
- a)hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany;
- b)slzotvorné prostředky;
- c)obušek;
- d)pouta;
- e)služební pes;
- f)vytlačování koňmi;
- g)technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla;
- h)zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla;
- i)vodní stříkač;
- j)zásahová výbuška;
- k)úder střelnou zbraní;
- l)hrozba střelnou zbraní;
- m)varovný výstřel.
(2)Donucovací prostředky je policista oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje.
(3)Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. To neplatí v případě ustanovení odstavce 1 písm. g). Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu.
(4)O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje policista podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.
(5)Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
(6)Policista je oprávněn použít pouta také při doprovodu osoby je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku.
- b)zadržené13),
- c)zatčené14),
- d)dodávané do výkonu trestu odnětí svobody15), nebo
- e)převzaté policistou k provedení procesních úkonů z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,
§ 39
(1)Policista je oprávněn použít zbraň,
- a)aby v případě nutné obrany nebo při pomoci v nutné obraně odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby;
- b)jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt;
- c)nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku;
- d)aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;
- e)aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;
- f)nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštního předpisu9) nezastaví;
- g)aby v bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů9) nezastaví;
- h)když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby střelnou zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů policisty směřujících k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby;
- i)když je třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
(2)Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a sečná, nejde-li o speciální zbraň podle tohoto zákona.
(3)Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až g) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(4)Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu.
(5)Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
§ 39a
Použití zbraně
(1)Policisté zařazení v zásahových jednotkách služby pořádkové policie a v zásahové jednotce rychlého nasazení, v ochranné službě, jakož i ve službě cizinecké policie na letištích jsou oprávněni používat speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní při zákrocích k ochraně životů a zdraví osob a k ochraně majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)Speciální donucovací prostředky jsou:
- a)dočasně zneschopňující prostředky;
- b)speciální vrhací prostředky, pokud nemají povahu zbraně nebo speciální zbraně podle tohoto zákona;
- c)speciální úderné prostředky.
(3)Speciální zbraně jsou:
- a)odstřelovací puška;
- b)broková zbraň;
- c)zbraň s tlumičem zvuku;
- d)mechanická střelná zbraň;
- e)speciálně upravená střelná zbraň;
- f)výbušnina, speciální výbušný předmět a speciální náloživo.
(4)Speciální donucovací prostředky podle odstavce 2 písm. a) a speciální zbraně podle odstavce 3 písm. a) a b) mohou používat i policisté neuvedení v odstavci 1, pokud byli k jejich používání zvlášť vycvičeni.
(5)Použití speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní se řídí ustanovením § 38 odst. 2 až 5, § 39 a § 40 až 42 tohoto zákona.
§ 40
(1)Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2)Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí policista ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
(3)Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků a zbraně, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
§ 41
Povinnosti policisty po použití donucovacích prostředků a zbraně
(1)Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let nesmí policista použít úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků, zásahové výbušky, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, hrozby zbraní, varovného výstřelu a zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje životy a zdraví policisty nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
§ 42
Zvláštní omezení
(1)Zakročují-li policisté pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně za podmínek uvedených v tomto zákoně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacích prostředků a zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení až do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacích prostředků a zbraně musí být zadokumentováno na zvukovém nebo písemném záznamu.
(2)Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití donucovacích prostředků a zbraně podle odstavce 1, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití těchto prostředků nebo zbraně policisté.
HLAVA TŘETÍ A — Služební zákroky pod jednotným velením
§ 42a
ZÁSAHOVÉ JEDNOTKY SLUŽBY POŘÁDKOVÉ POLICIE A ZÁSAHOVÁ JEDNOTKA RYCHLÉHO NASAZENÍ
(1)Zásahové jednotky služby pořádkové policie (dále jen „zásahové jednotky“) zřizuje ministerstvo jako organizační součásti útvarů s územní působností s výjimkou Policejního prezídia České republiky.
(2)O vyslání zásahové jednotky rozhoduje ředitel útvaru s územní působností, jehož organizační součástí zásahová jednotka je.
(3)O vyslání zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra.
(4)O nasazení zásahové jednotky a zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje velitel, oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením.
§ 42b
(1)Zásahové jednotky a zásahová jednotka rychlého nasazení provádějí služební zákroky proti:
- a)teroristům;
- b)únoscům osob a dopravních prostředků;
- c)nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení.
(2)Zásahové jednotky je možno nasadit rovněž k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku, jakož i k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.
(3)Zásahové jednotky je možno nasadit dále i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií.
(4)Ministerstvo může při zřízení zásahové jednotky stanovit menší rozsah úkolů zásahové jednotky, než je uveden v odstavcích 1 až 3.
§ 42c
(1)Zákroky zásahových jednotek a zásahové jednotky rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením za podmínek stanovených v § 42.
(2)Policisté zařazení v zásahových jednotkách a v zásahové jednotce rychlého nasazení jsou oprávněni používat speciální donucovací prostředky a speciální zbraně podle tohoto zákona pouze při zákrocích podle § 42b odst. 1.
HLAVA ČTVRTÁ — ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ POLICIÍ
§ 42e
(1)Policista, který při plnění úkolů policie nemůže získat osobní údaje, umožňující budoucí identifikaci, jiným způsobem, je oprávněn u osob obviněných ze spáchání trestného činu, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu, u osob, jimž bylo uloženo ochranné léčení, nebo u osob nalezených, po nichž bylo vyhlášeno pátrání a které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,
- a)snímat daktyloskopické otisky,
- b)zjišťovat tělesné znaky,
- c)provádět měření těla,
- d)pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy, nebo
- e)odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.
(2)Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 1 provádí policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost odborně způsobilý zdravotnický pracovník, odběr krve nebo odběr jiného biologického materiálu, který je spojen se zásahem do tělesné integrity, provádí na žádost policisty pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník. Obdobně se postupuje i u odběru, který není spojen se zásahem do tělesné integrity, je-li při něm překonáván odpor osoby. Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který nesmí ohrozit zdraví osoby.
(3)Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor osoby provést a nejde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, je policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu.
§ 42f
(1)Policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku.
(2)Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
HLAVA PÁTÁ — ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ POLICIÍ
§ 42g
(1)Při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech (dále jen „plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením“) je policie při zpracovávání osobních údajů povinna
- a)stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
- b)shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu,
- c)uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
- d)zpracovávat osobní údaje podle tohoto ustanovení odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie,
- e)neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů17c) zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.
(2)Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna v rozsahu potřebném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením
- a)sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,
- b)zpracovávat nepravdivé, nepřesné a neověřené osobní údaje; tyto osobní údaje tak musí být označeny.
(3)Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna zpracovávat citlivé údaje,17d) je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.
(4)Policie zpracovává osobní údaje podle odstavce 1 i bez souhlasu osob; přitom je povinna dbát práva na ochranu jejich soukromého a osobního života. Policie je povinna, jakmile tím již není ohroženo plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, osobě sdělit, že zpracovává její osobní údaje, nebo provést likvidaci jejích osobních údajů.
(5)Policie neprovede likvidaci osobních údajů v případě, že jde o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu a nejsou zpracovávány automatizovaně.
(6)Podle ustanovení této hlavy zpracovává policie osobní údaje též při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně17e) a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.
§ 42h
Zpracovávání osobních údajů při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením
(1)Při pátrání po osobách, po nichž bylo vyhlášeno pátrání, je policie oprávněna
- a)v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům, a
- b)zpracovávat citlivé údaje těchto osob, je-li to nezbytné k jejich nalezení.
(2)Policie provede likvidaci osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby bez zbytečného odkladu po jejím nalezení. Likvidace osobních údajů nemusí být provedena,
- a)byla-li osoba pohřešována nebo hledána opakovaně,
- b)lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešována nebo hledána,
- c)jsou-li její osobní údaje zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.
§ 42i
Zpracovávání osobních údajů při pátrání po osobách
(1)Policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracovávané osobní údaje nadále potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách. Zjistí-li policie při prověřování nebo v průběhu zpracovávání osobních údajů, že již nejsou potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách, provede bez zbytečného odkladu likvidaci těchto osobních údajů.
(2)Pro potřeby prověřování podle odstavce 1 jsou orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky povinny policii v mezích své působnosti průběžně informovat o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie.
§ 42j
Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů
(1)Policie na písemnou žádost sdělí žadateli osobní údaje vztahující se k osobě žadatele, a to do 30 dnů od jejího doručení.
(2)Policie na písemnou žádost provede bezplatně likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele, a to neprodleně po jejím doručení.
(3)O žádostech podle odstavců 1 a 2 rozhoduje Policejní prezidium České republiky.
(4)Policie žádostem podle odstavců 1 a 2 nevyhoví, pokud by tím došlo k nevyhovuje-li se žadateli, musí být rozhodnutí o žádosti písemně odůvodněno.
- a)ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, nebo
- b)ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby;
(5)Nezpracovává-li policie žádné osobní údaje vztahující se k žadateli nebo pokud by sdělením odůvodněného rozhodnutí došlo k ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, žadatel se písemně vyrozumí o tom, že policie nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k žadateli.
(6)Na postup při vyřizování žádosti se nevztahuje správní řád.
§ 42k
Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů
(1)Policie předá osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,
- a)stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon,
- b)je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat, nebo
- c)je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku.
(2)Policie předá podle odstavce 1 osobní údaje na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány. V případě podle odstavce 1 písm. a) a c) lze předat osobní údaje i bez žádosti.
(3)K předávaným osobním údajům musí být připojeny informace o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, pokud k těmto údajům mají vztah.
(4)Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.
(5)Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem policie.
(6)Do zahraničí lze předat osobní údaje
- a)mezinárodní organizaci Interpol,
- b)při využívání informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie17f) (dále jen „Schengenský informační systém“), v rozsahu a za účelem stanoveným těmito mezinárodními smlouvami a předpisy Evropské unie17f), nebo
- c)za podmínek stanovených v odstavci 1 mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti.
§ 42m
Zveřejňování osobních údajů
(1)Na zpracovávání osobních údajů útvarem inspekce při plnění úkolu podle § 2 odst. 4 se použijí ustanovení této hlavy obdobně.
(2)O žádostech podle § 42j odst. 1 a 2 rozhoduje ministerstvo.
§ 42n
Zpracování osobních údajů útvarem inspekce
(1)Podle ustanovení této hlavy zpracovává policie též osobní údaje ohrožené osoby a vykázané osoby (§ 21a); v případě, že ve společném obydlí, na které se vztahuje vykázání (§ 21a odst. 3), bydlí nezletilá osoba, zpracovává policie též osobní údaje této osoby.
(2)Osobní údaje osob uvedených v odstavci 1 se zpracovávají podle zásad stanovených v § 42g.
HLAVA ŠESTÁ — Zpracovávání osobních údajů v souvislosti s vykázáním ze společného obydlí a zákazem vstupu do něj
§ 44
(1)Policejní útvary poskytnou ochranu soudním exekutorům při výkonu exekuční činnosti17g) a osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu anebo orgánu obce, nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést a požádají-li o poskytnutí této ochrany. Policejní útvary poskytnou za stejných podmínek ochranu též insolvenčnímu správci při výkonu jeho pravomoci.
§ 45a
(1)Informace z evidencí, které vede policie podle § 42d se poskytují službám, které působí v policii, ministerstvu vnitra, Bezpečnostní informační službě České republiky, Vojenskému obrannému zpravodajství a Vojenské policii; dalším státním orgánům a organizacím a soudním exekutorům17g), jen je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle zákona.
§ 46
(1)Služební zákroky směřující k rozpuštění shromáždění provádějí policejní útvary na základě rozhodnutí příslušného orgánu; bez tohoto rozhodnutí mohou provést služební zákrok, pokud tak stanoví zvláštní zákon.18)
(2)Jestliže byl služební zákrok proveden bez rozhodnutí příslušného orgánu, je policejní útvar povinen neprodleně vyrozumět tento orgán o provedeném služebním zákroku.
§ 47
(1)Policejní útvary jsou oprávněny při plnění úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné podklady a informace. Ustanovení § 12 odst. 3 až 5 platí přiměřeně.
(2)Orgány a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout, pokud jim v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle jiných obecně závazných právních předpisů.
(3)Policejní útvary upozorňují orgány a osoby uvedené v odstavci 1 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení veřejného pořádku anebo ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.
§ 47a
(1)Policie je v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie oprávněna žádat z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele, a to na náklady správce evidence nebo zpracovatele. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li zvláštní právní předpis pro výdej informací policii jiný režim.18a)
(2)Policie je při plnění svých úkolů oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie žádat z databáze účastníků veřejné telefonní služby,18b) evidence občanských průkazů,18c) evidence cestovních dokladů,18d) evidence diplomatických a služebních pasů18e), a registru řidičů18f) poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout způsobem umožňujícím pouze nepřetržitý přístup.
(3)Policie je při sledování osob a věcí oprávněna žádat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie od právnických a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost,18g) předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby18h) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Právnické a fyzické osoby, které zajišťují telekomunikační činnost, jsou povinny žádosti policie bez zbytečného odkladu vyhovět ve vyžádané formě a v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.18i)
(4)Policie je oprávněna žádat poskytnutí informací podle odstavců 1 až 3 pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení služebního úkolu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o útvaru policie nebo o policistovi, který o výdej informací žádal, a o účelu, k němuž byl výdej informací žádán, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty prvé je správce evidence nebo zpracovatel povinen zachovávat mlčenlivost.
(5)Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že je ohrožen její život nebo zdraví, je policie oprávněna požadovat po provozovatelích a správcích evidencí vedených na základě zvláštních právních předpisů, aby policii oznamovali každý výdej osobních údajů.
(6)Policie předává nebo zveřejňuje informace, které nejsou osobními údaji, neohrozí-li to plnění úkolů policie. Pro předávání těchto informací do zahraničí se užije ustanovení § 42k obdobně. Policie může předat utajované informace do zahraničí i bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu.
(7)Policie je povinna zajistit ochranu informací před jejich neoprávněným zveřejněním nebo předáním. Tím nejsou dotčeny povinnosti policie podle zvláštních zákonů.18j) Policista je oprávněn informace získané podle odstavců 1 až 3 využívat pouze pro plnění úkolů policie.
§ 47b
(1)Ministerstvo vnitra poskytuje policii pro výkon působnosti podle tohoto zákona a dalších právních předpisů z informačního systému evidence obyvatel18k) údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu18l).
(2)Ministerstvo vnitra dále poskytuje policii pro výkon působnosti podle tohoto zákona a dalších právních předpisů z registru rodných čísel údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1. Pokud to umožňuje technický stav registru rodných čísel, poskytují se údaje podle věty první pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)Poskytovanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje o 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, 8. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, 9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 10. zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, 11. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 12. rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství, 13. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, 14. rodné číslo dítěte, 15. osvojení dítěte, 16. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 17. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, 18. záznam o poskytnutí údajů, 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. pohlaví a jeho změna, 4. místo a stát, kde se cizinec narodil, 5. rodné číslo, 6. státní občanství, 7. druh a adresa místa pobytu, 8. číslo a platnost povolení k pobytu, 9. počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu, 10. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 11. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 12. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, 13. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození, 14. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, rodné číslo, pokud je dítě obyvatelem; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, 15. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, jejich rodné číslo, pokud jsou obyvateli; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 16. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, 17. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, 18. záznam o poskytnutí údajů.
- a)státních občanech České republiky
- b)cizincích, kteří jsou obyvateli,
(4)Poskytovanými údaji podle odstavce 2 jsou
- a)jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
- b)rodné číslo,
- c)v případě změny rodného čísla původní rodné číslo,
- d)den, měsíc a rok narození,
- e)místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila.
(5)Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 48
Poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel
(1)Policista je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 12 odst. 3 anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti.
HLAVA SEDMÁ — VZTAHY POLICIE K ZAHRANIČÍ
§ 48a
(1)Policie je při plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol, s jinými mezinárodními organizacemi a zahraničními bezpečnostními sbory.
(2)Policie je oprávněna použít na žádost zahraničního bezpečnostního sboru operativně pátrací prostředky, je-li to třeba k objasnění skutku, který by v České republice byl úmyslným trestným činem.
§ 48b
(1)Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou, vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti policisty.
(2)Není-li uzavřena mezinárodní smlouva a je to třeba k plnění úkolů policie, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem k plnění úkolů policie příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru
- a)jako agenta,
- b)k provedení předstíraného převodu,
- c)ke sledování osob a věcí,
- d)k použití zabezpečovací techniky,
- e)k provedení služebního zákroku proti teroristům.
(3)Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.18k)
(4)Při náhradě škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů podle odstavce 2 se postupuje podle § 49 a podle zvláštního zákona.18l)
§ 48c
(1)Policista je oprávněn působit na území jiného státu
- a)za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou,
- b)na základě rozhodnutí vlády o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo s níž má uzavřeny příslušné dohody, nebo
- c)je-li vyslán k plnění úkolů policie na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu.
(2)Při vyslání policisty do zahraničí podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštního zákona.18k)
§ 48d
(1)Policejní prezidium České republiky je příslušné k plnění úkolů svěřených Národní jednotce Úmluvou založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu).
(2)Policejní prezidium České republiky je příslušné k přijetí žádosti o uplatnění práva na přístup k údajům, které jsou uloženy u Evropského policejního úřadu, a žádosti o přezkoumání těchto údajů.
§ 48e
(1)Policie provádí v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejících předpisů Evropské unie17f) zpracování informací včetně osobních údajů v Schengenském informačním systému.
(2)Policejní prezidium České republiky zřizuje a provozuje národní součást Schengenského informačního systému a plní úkoly orgánu centrálně odpovědného za národní součást Schengenského informačního systému a úkoly orgánu zajišťujícího výměnu doplňujících informací k záznamům v Schengenském informačním systému.
(3)Policejní prezidium České republiky provede na základě žádosti soudu, státního zástupce, celního orgánu nebo zpravodajské služby podané v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie17f) operaci v Schengenském informačním systému. Operaci učiní bez zbytečného odkladu a v rozsahu vyplývajícím z této žádosti. V odůvodněném případě tak učiní po předchozím projednání s orgánem navrhujícím příslušnou operaci.
HLAVA OSMÁ — NÁHRADA ŠKODY
§ 49
(1)Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2)Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu
- a)náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění;
- b)se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(3)Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou policii nebo policistovi.
(5)Stát odpovídá i za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok vyvolala.
(6)Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
HLAVA DEVÁTÁ — USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 50a
(1)Vláda České republiky může při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem19) povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů policie, pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.
(2)Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.
(3)Vojáci uvedení v odstavci 2 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením „POLICIE“, popř. i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.
(4)Ministerstvo může stanovit vyhláškou další podrobnosti o prokazování příslušnosti vojáků uvedených v odstavci 2 k plnění úkolů policie.
§ 50b
Povolávání vojáků k plnění úkolů policie
(1)Vláda České republiky může k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby policie povolat příslušníky Vězeňské služby České republiky, pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti.
(2)Příslušníci Vězeňské služby České republiky povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.
(3)Příslušníci Vězeňské služby České republiky prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením „POLICIE“, popřípadě i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.
(4)Ministerstvo může stanovit vyhláškou další podrobnosti o prokazování příslušnosti příslušníků Vězeňské služby České republiky povolaných podle odstavce 1 k plnění úkolů policie.
§ 52
(1)Policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru policisty.
(2)Každý, koho policejní útvary nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3)Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit policistu nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.
§ 53a
(1)Kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle zvláštního zákona19a) vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců výboru určeného Poslaneckou sněmovnou.
(2)Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech Policie po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost požadované informace o použití prostředků podle odstavce 1. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.
(3)Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat tajnost utajovaných informací, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně utajovaných informací.
§ 54
(1)Služební stejnokroj a odznaky policie je oprávněn nosit jen policista.21)
(2)Policie je oprávněna užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel, plavidel a letadel.
(3)Způsob vnějšího označení a odznaky policie, vzory služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel policie upraví ministerstvo vyhláškou.
§ 54a
(1)Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštního barevného provedení a označení používaného na služebních vozidlech, plavidlech a letadlech policie, anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného.
(2)Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.
(3)Na přestupky podle odstavce 1 a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy.22)
§ 55
Ustanovení přechodná
(1)Pokud se v obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru národní bezpečnosti, útvarech Sboru národní bezpečnosti a příslušnících Sboru národní bezpečnosti, dále o Veřejné bezpečnosti, útvarech Veřejné bezpečnosti a příslušnících Veřejné bezpečnosti, rozumí se tím, pokud jde o útvary a příslušníky podřízené ministerstvu, policie a policisté.
§ 59
Ustanovení závěrečná
(1)Zrušuje se ustanovení § 12 odst. 4 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 60
Ustanovení zrušovací
(1)Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Burešová v. r. Pithart v. r. 2) § 52 písm. b) zákona ČNR č. 200/1990 Sb. 2a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. 3) Např. zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů, zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech. 4) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). 4a) § 17 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 5a) Např. § 52 odst. 2 občanského soudního řádu, § 90 odst. 3 trestního řádu, § 42 odst. 2 správního řádu. 5b) Např. § 67 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 158 trestního řádu. 6) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 7) § 89 trestního zákona. 8) § 41 odst. 2 trestního zákona. 8a) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 8b) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 8c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 8d) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 8e) § 20 zákona č. 552/1991 Sb. 8f) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. 8g) § 74a a 74b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 8h) § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 8i) § 76b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 9) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb. 9a) § 158b trestního řádu. 10) § 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 11) § 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. 12) § 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. 13) § 75 a 76 trestního řádu. 14) § 69 trestního řádu. 15) § 321 odst. 3 trestního řádu. 16) § 8 zákona ČNR č. 37/1989 Sb. a § 2 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 16a) Např. zákon č. 135/1982 Sb. 17) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. 17a) § 37 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). 17b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17c) § 2 zákona č. 101/2000 Sb. 17d) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. 17e) § 3 trestního zákona. 17f) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu. 17g) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 18) Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. 18a) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 18b) § 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů. 18c) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. 18d) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech). 18e) § 29a zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 136/2006 Sb. 18f) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. 18g) § 84 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb. 18h) § 84 odst. 3 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb. 18i) § 86 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb. 18j) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 18k) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 18l) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 19) Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.). 19a) § 88 a § 158d odst. 2 a 3 trestního řádu. 20) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb. 21) § 21 odst. 1 písm. i) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 22) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 124/1993 Sb.).