ČÁST PRVNÍ — INTEGRAČNÍ SOCIÁLNÍ PODNIK
§ 1
(1)Tento zákon upravuje podmínky, za kterých má zaměstnavatel právo na přiznání statusu integračního sociálního podniku (dále jen „status“), práva a povinnosti zaměstnavatele spojené s přiznáním statusu, registr zaměstnavatelů s přiznaným statusem (dále jen „registr“) a příspěvky a podmínky pro jejich přiznání poskytované zaměstnavateli, kterému byl přiznán status (dále jen „integrační sociální podnik“).
(2)Integrační sociální podnik vykonává svou činnost v souladu s hodnotami sociální a enviromentální udržitelnosti, solidarity, důvěry, vzájemnosti, místního rozvoje, sociální soudržnosti a začleňování.
§ 2
Předmět úpravy
(1)Integrační sociální podnik musí zaměstnávat v průměrném čtvrtletním přepočteném počtu nejméně 30 % osob se specifickými potřebami podle § 3 z celkového počtu svých zaměstnanců. Maximální délka doby, po kterou je zaměstnanec pro účely plnění této povinnosti hodnocen jako osoba se specifickými potřebami, činí 2 roky od vzniku pracovního poměru, s výjimkou osob podle § 3 písm. a) bodu 6 a písm. b).
(2)Integrační sociální podnik poskytuje zaměstnancům podle § 3 podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. Tato podpora spočívá zejména v pomoci se začleněním na trh práce a do společnosti formou poskytování informací o aktuální situaci na trhu práce, poradenství a doprovázení při vyřizování záležitostí nezbytných pro začlenění na trh práce a integraci do společnosti.
(3)Integrační sociální podnik provádí pro zaměstnance podle § 3, s výjimkou zaměstnanců podle § 3 písm. a) bodu 1, vstupní diagnostiku bariér bránících těmto zaměstnancům získat zaměstnání u zaměstnavatele, který není zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti nebo integračním sociálním podnikem, na základě které zpracuje individuální plán zaměstnance s hodnotitelným cílem a způsobem jeho naplňování. Kontrolu plnění individuálního plánu provede integrační sociální podnik jednou ročně.
(4)Integrační sociální podnik zajistí prostřednictvím sociálního pracovníka podporu podle § 35 odst. 1 zákona o sociálních službách svým zaměstnancům, jejichž situace to vyžaduje a kteří jsou osobami se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodu 2, 4 a 5 a písm. c) až e).
§ 3
Zaměstnávání osob se specifickými potřebami
(1)Osobou se specifickými potřebami je fyzická osoba, 1. osobou osobně pečující o fyzickou osobu, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s touto osobou trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, nebo jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, 2. osobou, která nedosáhla žádného ze stupňů středního vzdělání, 3. osobou do 2 let po ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání; soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 5 písm. d) zákona o zaměstnanosti, 4. osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, 5. osobou, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce na peněžité plnění, nebo 6. osobou, která dosáhla alespoň 60 let,
- a)která byla ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky (dále jen „Úřad práce“), v posledních 24 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního sociálního podniku byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce v součtu alespoň 12 měsíců a ke dni vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku byla současně
- b)která je osobou se zdravotním postižením podle § 67 zákona o zaměstnanosti,
- c)které byla v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru u integračního podniku poskytnuta služba sociální prevence podle zákona o sociálních službách,
- d)která byla ke dni vzniku pracovního poměru u integračního podniku osobou bez přístřeší,
- e)která je osobou po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo
- f)která je osobou do 10 let po ukončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy v diagnostickém ústavu, dětském domově, dětském domově se školou nebo výchovném ústavu anebo po ukončení poskytování služeb ve středisku výchovné péče v internátní formě podle zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.