lex.One
č. 527/2020 Sb.Účinnost od: 2021-01-01V platnosti
Synch.: 23. 7. 2026 15:34
Graf vazeb →
Verze: pouze aktuální znění (historické verze nejsou k dispozici)

Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů

527 ZÁKON ze dne 1. prosince 2020, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ — Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

čl. 1
(1)zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zák. č. 227/2009 Sb., zák. č. 281/2009 Sb., zák. č. 285/2009 Sb., zák. č. 199/2010 Sb., zák. č. 139/2011 Sb., zák. č. 420/2011 Sb., zák. č. 428/2011 Sb., zák. č. 457/2011 Sb., zák. č. 18/2012 Sb., zák. č. 377/2012 Sb., zák. č. 399/2012 Sb., zák. č. 241/2013 Sb., zák. č. 303/2013 Sb., zák. č. 257/2014 Sb., zák. č. 166/2015 Sb., zák. č. 377/2015 Sb., zák. č. 188/2016 Sb., zák. č. 243/2016 Sb., zák. č. 368/2016 Sb., zák. č. 183/2017 Sb., zák. č. 371/2017 Sb., zák. č. 35/2018 Sb., zák. č. 94/2018 Sb., zák. č. 111/2019 Sb. a zák. č. 49/2020 Sb., se mění takto:
  • 1.Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.“.
  • 2.Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV.“.
  • 3.V poznámce pod čarou č. 2 se věta první nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (EU) 1889/2005.“.
  • 4.Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
  • 5.Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
  • 6.V § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 1 se za slova „centrální evidenci“ vkládá slovo „zaknihovaných“.
  • 7.V § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 4 se slova „investiční společnost, samosprávný investiční fond, hlavní administrátor investičního fondu“ nahrazují slovy „osoba oprávněná k provádění administrace investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu, právnická osoba, která spravuje majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu“.
  • 8.V § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. bodech 6 a 7 se slova „peněžních půjček“ nahrazují slovy „peněžitých zápůjček“.
  • 9.V § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 8 se slova „s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna nese odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností,“ zrušují.
  • 10.V § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 9 se slova „dluhy a“ nahrazují slovy „dluhy nebo“ a slova „a obchoduje s nimi“ se nahrazují slovy „anebo s nimi obchoduje“.
  • 11.V § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. se na konci textu bodu 14 doplňují slova „nebo pronájmu bezpečnostních schránek“.
  • 12.V § 2 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. písmena d) a e) znějí:
  • d)„d) osoba, která
    • 1.nakupuje nebo prodává nemovité věci,
    • 2.je realitním zprostředkovatelem; v případě zprostředkování realitní smlouvy podle § 2 písm. d) bodu 2 zákona o realitním zprostředkování, jde-li o nájem, podnájem nebo pacht, však pouze tehdy, pokud výše měsíční platby nebo poměrná část výnosu z nemovité věci poskytnutá propachtovateli přepočtená na jeden měsíc, případně jejich součet, dosáhne alespoň 10 000 EUR,
    • 3.je dražebníkem podle zákona o veřejných dražbách při činnosti související s dražbou nemovité věci,
  • e)osoba oprávněná provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech (dále jen „auditor“), osoba oprávněná poskytovat právní pomoc nebo finančně ekonomické rady ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, podle zákona o daňovém poradenství (dále jen „daňový poradce“), jiná osoba při poskytování právní pomoci nebo finančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, k tomu oprávněná podle jiného právního předpisu26) a osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona,“.
    • 13.V § 2 odst. 1 písm. g) zák. č. 527/2020 Sb. úvodní části ustanovení se slovo „advokát“ nahrazuje slovy „osoba oprávněná k výkonu advokacie podle zákona o advokacii (dále jen „advokát“)“, slovo „jménem“ se nahrazuje slovem „za“ a slova „na jeho účet“ se nahrazují slovy „pro něj“.
    • 14.V § 2 odst. 1 písm. g) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 1 se slovo „nemovitosti“ nahrazuje slovy „nemovité věci“.
    • 15.V § 2 odst. 1 písm. g) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 2 se slovo „jménem“ nahrazuje slovem „za“ a slova „na jeho účet“ se nahrazují slovy „pro něj“.
    • 16.V § 2 odst. 1 písm. g) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 3 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „korporace“ a slova „takového subjektu“ se nahrazují slovy „takové korporace, seskupení nebo útvaru“.
    • 17.V § 2 odst. 1 písm. g) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 3 se slovo „nebo“ zrušuje a za bod 3 se vkládá nový bod 4, který zní:
    • 4.„4. zakládání nebo správě svěřenského fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu (dále jen „svěřenský fond“), jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenský fond nebo za účelem jeho založení nebo správy, nebo“.
(2)Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 5.
  • 18.V § 2 odst. 1 písm. h) zák. č. 527/2020 Sb. úvodní části ustanovení se slova „v rámci své podnikatelské činnosti nebo činnosti svěřenského fondu nebo činnosti jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ zrušují a za slovo „které“ se vkládají slova „mají spočívat nebo“.
  • 19.V § 2 odst. 1 písm. h) zák. č. 527/2020 Sb. se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo svěřenských fondů“.
  • 20.V § 2 odst. 1 písm. h) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 2 se slova „jménem právnické osoby, anebo jiné osoby v obdobném postavení“ nahrazují slovy „za právnickou osobu nebo svěřenský fond“ a na konci textu se doplňují slova „nebo svěřenského fondu“.
  • 21.V § 2 odst. 1 písm. h) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 4 se za slova „obchodování na“ vkládá slovo „evropském“.
  • 22.V § 2 odst. 1 písm. h) zák. č. 527/2020 Sb. bodě 5 se slova „jejím jménem nebo na její účet“ nahrazují slovy „za tuto osobu“.
  • 23.V § 2 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. písmeno i) zní:
  • i)„i) osoba
    • 1.obchodující s uměleckými díly podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturními památkami nebo předměty kulturní hodnoty, nebo zprostředkovávající takové obchody,
    • 2.oprávněná ke skladování uměleckých děl podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, pokud k němu dochází ve svobodných pásmech,“.
(3)Poznámky pod čarou č. 10 a 11 se zrušují.
  • 24.V § 2 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. písmeno l) zní:
  • l)„l) osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem,“.
  • m)„m) svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u svěřenskému fondu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení, které se řídí právem jiného státu, (dále jen „svěřenský správce“).“.
(4)„(3) Povinnou osobou není osoba, která činnosti podle odstavce 1 nevykonává jako předmět svého podnikání, s výjimkou
  • a)osoby podle odstavce 2 písm. d),
  • b)advokáta, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie,
  • c)osoby podle odstavce 1 písm. h), která tuto činnost vykonává jako činnost svěřenského fondu.“.
(5)„(4) Povinnou osobou není, s výjimkou plnění informační povinnosti podle § 24 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb., vázaný zástupce oprávněný k činnostem podle odstavce 1 písm. b) bodů 3, 7 a 8.“.
(6)„(4) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí
  • a)skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů nebo
  • b)fyzická osoba, za kterou se obchod provádí.“.
    • 35.V § 4 odst. 5 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. bodech 2 a 3 se slova „nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ zrušují.
    • 36.V § 4 odst. 8 zák. č. 527/2020 Sb. se slova „virtuální měnou“ nahrazují slovy „virtuálním aktivem“, za slovo „spravuje,“ se vkládá slovo „převádí“, slova „virtuální měny“ se nahrazují slovy „virtuálního aktiva, poskytuje finanční služby týkající se nabídky nebo prodeje virtuálního aktiva,“ a slovo „další“ se nahrazuje slovy „jiné obdobné“.
    • 37.V § 4 zák. č. 527/2020 Sb. odstavce 9 a 10 znějí:
(7)„(9) Virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovatelná nebo převoditelná jednotka, která je
  • a)způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, pokud se nejedná o
  • b)jednotkou podle písmene a) bodu 2 a kterou lze v konečném důsledku zaplatit pouze za úzce vymezený okruh zboží nebo služeb, který zahrnuje elektronicky uchovatelnou nebo převoditelnou jednotku podle písmene a).
(8)Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podle zákona o finančních konglomerátech.“.
(9)„(12) Třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát, který není členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.
(10)Příslušnou profesní komorou se pro účely tohoto zákona rozumí
  • a)Česká advokátní komora, je-li povinnou osobou advokát,
  • b)Notářská komora České republiky, je-li povinnou osobou notář,
  • c)Komora auditorů České republiky, je-li povinnou osobou auditor,
  • d)Exekutorská komora České republiky, je-li povinnou osobou soudní exekutor,
  • e)Komora daňových poradců České republiky, je-li povinnou osobou daňový poradce.“.
  • b)„b) u právnické osoby
    • 1.základní identifikační údaje právnické osoby, kterými jsou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo a identifikační číslo právnické osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
    • 2.údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a
    • 3.základní identifikační údaje právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu této právnické osoby nebo kterou tato právnická osoba zmocnila, aby ji ve statutárním orgánu zastupovala,“.
    • 41.V § 5 odst. 1 písm. c) zák. č. 527/2020 Sb. se slova „nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ a slova „, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení“ zrušují a za slova „údaje jeho“ se vkládá slovo „svěřenského“.
    • 42.V § 6 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. úvodní části ustanovení se slova „a to pokud například“ nahrazují slovy „zejména pokud“.
    • 43.V § 6 odst. 1 písm. h) zák. č. 527/2020 Sb. se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou.
    • 44.V § 6 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
  • j)„j) klient odmítá podrobit se kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.“.
(11)Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
(12)„(1) První identifikaci klienta, který je
  • a)fyzickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného,
  • b)právnickou osobou nebo svěřenským fondem, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti fyzické osoby jednající za klienta.“.
    • 50.V § 8 odst. 2 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. se za slova „existenci právnické osoby“ vkládají slova „získaného z důvěryhodného zdroje“ a slova „jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo ovládající osobou této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje“ se nahrazují slovy „za právnickou osobu jedná v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu“.
    • 51.V § 8 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
  • c)„c) svěřenským fondem, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci svěřenského fondu získaného z důvěryhodného zdroje a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jedná za svěřenský fond v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu.“.
(13)„(3) Pokud při první identifikaci klienta jedná za klienta, který je fyzickou osobou, zákonný zástupce nebo opatrovník, provede povinná osoba identifikaci zákonného zástupce nebo opatrovníka podle odstavců 1 a 2. Osoba jednající za klienta je povinna doložit identifikační údaje klienta s tím, že fyzická přítomnost zastoupeného se nevyžaduje.
(14)Jedná-li za klienta, který již byl identifikován, jiná osoba, provede povinná osoba její identifikaci podle odstavců 1 a 2.
(15)Při dalších obchodech s klientem, který již byl identifikován, nebo jedná-li za klienta jiná osoba, pokud již byli identifikováni klient i tato jednající fyzická osoba, ověří povinná osoba vhodným způsobem totožnost klienta nebo této jednající fyzické osoby. Ověření lze provést i bez fyzické přítomnosti těchto osob a lze k němu využít rovněž elektronickou identifikaci, při které se nepoužije kvalifikovaný systém elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci.
(16)Jedná-li za klienta jiná osoba, je tato osoba povinna doložit oprávnění k tomuto jednání, ledaže je oprávnění k jednání zjistitelné z veřejného rejstříku. Povinná osoba ověří, zda a v jakém rozsahu je tato osoba oprávněna za klienta jednat.“.
(17)„(7) Doložení oprávnění k jednání za klienta se nevyžaduje, jestliže osoba, která jinak nebyla oprávněna k nakládání s peněžními prostředky na účtu, ukládá na účet hotovost a současně doručuje povinné osobě již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady nebo pouze doručuje doklady, na základě kterých má být uskutečněna dispozice s peněžními prostředky na účtu.
(18)V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda
  • a)klient, fyzická osoba jednající za klienta v daném obchodu nebo obchodním vztahu a jeho skutečný majitel, pokud je povinné osobě znám, není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, a
  • b)jiná osoba ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, pokud je povinné osobě známa, není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.“.
(19)Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 9 až 11.
(20)Poznámka pod čarou č. 39 zní:
„ 39) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky.“.
(22)Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
  • 65.V § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 527/2020 Sb. se za slovo „získání“ vkládají slova „a vyhodnocení“ a na konci textu se doplňují slova „a informací o povaze podnikání klienta“.
  • 66.V § 9 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. písmeno b) zní:
  • b)„b) zjištění totožnosti skutečného majitele a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů s tím, že v případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nebo obdobného registru, povinná osoba ověří skutečného majitele vždy alespoň z této evidence nebo obdobného registru a jednoho dalšího zdroje, a zjištění, zda skutečný majitel není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, “.
  • c)„c) v případě, že je klientem právnická osoba nebo svěřenský fond, zjištění vlastnické a řídící struktury klienta, a zjištění, zda osoba v této struktuře není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,“.
(23)Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
  • 68.V § 9 odst. 3 zák. č. 527/2020 Sb. větě první se slova „písm. c) a d)“ zrušují.
  • 69.V § 9 odst. 6 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. se slova „nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ zrušují.
  • 70.V § 9 odst. 6 zák. č. 527/2020 Sb. písmeno c) zní:
  • c)„c) oprávněného ze životního pojištění, který je
    • 1.určen jako konkrétní osoba nebo svěřenský fond, jeho jméno a příjmení nebo název,
    • 2.určen na základě jeho vztahu k pojištěnému anebo jinak, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního oprávněného v okamžiku výplaty plnění,
    • 3.politicky exponovanou osobou, všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu,
    • 4.právnickou osobou nebo svěřenským fondem a kterému byla postoupena smlouva o životním pojištění nebo který byl určen jako nový oprávněný, rovněž totožnost jeho skutečného majitele k okamžiku postoupení smlouvy o životním pojištění nebo k okamžiku určení nového oprávněného a postup při jeho zjišťování,
    • 5.právnickou osobou nebo svěřenským fondem a u kterého je zjištěno zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, rovněž totožnost skutečného majitele k okamžiku výplaty plnění a postup při jeho zjišťování.“.
    • 71.Za § 9 zák. č. 527/2020 Sb. se vkládá nový § 9a zák. č. 527/2020 Sb., který včetně nadpisu zní:
§ 1

Zesílená identifikace a kontrola klienta

(1)Povinná osoba provádí zesílenou identifikaci a kontrolu klienta v případě, že na základě hodnocení rizik podle § 21a zák. č. 527/2020 Sb. představuje klient, obchod nebo obchodní vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(2)Povinná osoba uplatní opatření zesílené identifikace a kontroly klienta vždy
  • a)při vzniku a v průběhu obchodního vztahu s osobou usazenou ve vysoce rizikové třetí zemi,
  • b)před uskutečněním obchodu souvisejícího s vysoce rizikovou třetí zemí,
  • c)před uskutečněním obchodu nebo při uzavírání obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou.
(3)Při zesílené identifikaci a kontrole klienta povinná osoba v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika nad rámec opatření uplatňovaných při identifikaci a kontrole klienta
  • a)získá další dokumenty nebo informace o
    • 1.skutečném majiteli,
    • 2.zamýšlené povaze obchodního vztahu a
    • 3.zdroji peněžních prostředků a jiného majetku klienta a skutečného majitele,
  • b)ověřuje získané dokumenty nebo informace z více důvěryhodných zdrojů,
  • c)pravidelně a zesíleně sleduje obchodní vztah a obchody v rámci obchodního vztahu,
  • d)získá souhlas člena svého statutárního orgánu nebo osoby jím pověřené k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu k uzavření obchodního vztahu nebo k jeho pokračování,
  • e)požaduje provedení první platby v rámci obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah z účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce, která podléhá povinnostem identifikace a kontroly klienta, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, nebo
  • f)provádí jiná opatření s ohledem na povahu povinné osoby, její činnosti a vlastní hodnocení rizik.
(4)V případě podle odstavce 2 písm. a) nebo b) provede povinná osoba alespoň opatření podle odstavce 3 písm. a) až d) a f). V případě podle odstavce 2 písm. c) provede povinná osoba alespoň opatření podle odstavce 3 písm. a) bodu 3 a odstavce 3 písm. c) a d).“.
(5)„(3) Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí získat informace o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti jeho skutečného majitele nejpozději před vznikem obchodního vztahu nebo před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah. Dále musí povinná osoba zajistit, aby jí úvěrová nebo finanční instituce nebo osoba, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla, na vyžádání poskytla související dokumenty a kopie příslušných dokladů, a to bez zbytečného odkladu.“.
(6)„(5) Povinná osoba nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 527/2020 Sb. a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a totožnosti jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb., pokud tyto úkony byly před uskutečněním obchodu nebo před vznikem obchodního vztahu provedeny osobou, která za povinnou osobu jedná a je vázána jejími vnitřními předpisy, a jestliže povinná osoba nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby. Tyto informace včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, se ukládají u povinné osoby. Povinná osoba za provedení těchto úkonů odpovídá, jako by je provedla sama.“.
(7)„(7) Povinná osoba, s výjimkou povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. c) zák. č. 527/2020 Sb., může postup podle § 8 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. až 4 nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, tak, že
  • a)klient, který je
    • 1.fyzickou osobou, zašle povinné osobě kopie příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit údaje podle § 8 odst. 2 písm. a) zák. č. 527/2020 Sb., pořízené podle § 10 odst. 4 zák. č. 527/2020 Sb.,
    • 2.právnickou osobou, zašle povinné osobě doklad o své existenci a své identifikační údaje nebo si povinná osoba existenci a identifikační údaje klienta zjistí z veřejného rejstříku nebo evidence svěřenských fondů, nebo
    • 3.svěřenským fondem, zašle povinné osobě doklad o své existenci a své identifikační údaje,
  • b)v případě, že za klienta jedná jiná osoba, klient zašle kopie dokladů podle písmene a) bodu 1 fyzické osoby oprávněné jednat za něj v tomto obchodu nebo obchodním vztahu a oprávnění této fyzické osoby k jednání za klienta,
  • c)povinná osoba zaznamená a ověří údaje a oprávnění zaslané podle písmen a) a b) a nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta nebo osoby, která za klienta jedná,
  • d)povinná osoba uzavře s klientem o tomto obchodu nebo obchodním vztahu smlouvu, jejíž obsah bude zaznamenán v textové podobě,
  • e)klient hodnověrným způsobem prokáže existenci platebního účtu vedeného na jeho jméno u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
  • f)první platba z této smlouvy bude provedena klientem prostřednictvím účtu podle písmene e) a
  • g)umožňuje-li to daný platební systém, bude tuto platbu doprovázet informace o účelu identifikace a označení povinné osoby, spolu se jménem a příjmením fyzické osoby, která dala platební příkaz k provedení platby podle písmene f); je-li klientem fyzická osoba, za kterou nejedná jiná osoba, a odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a zák. č. 527/2020 Sb., není třeba zasílat kopii podpůrného dokladu podle písmene a) bodu 1, doprovází-li platbu tato informace.“.
(8)„(8) Povinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. a § 8 odst. 2 písm. a) zák. č. 527/2020 Sb. nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, tak, že
  • a)tato fyzická osoba povinné osobě sdělí své identifikační údaje a požadované další údaje k identifikaci podle § 5 odst. 2 povinnou osobou stanoveným způsobem, přičemž je opatří svým kvalifikovaným elektronickým podpisem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu41),
  • b)povinná osoba ověří u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru, zda se údaje získané tímto poskytovatelem od této fyzické osoby při vydávání kvalifikovaného certifikátu použitého při vytváření podpisu podle písmene a) shodují s údaji sdělenými touto fyzickou osobou podle písmene a); povinná osoba může ověřit údaje sdělené podle písmene a) rovněž z dokumentu vydaného orgánem veřejné správy opatřeného kvalifikovanou elektronickou pečetí tohoto orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, který přiřazuje ke kvalifikovanému certifikátu použitému při vytváření podpisu podle písmene a) identifikační údaje osoby, jíž byl tento certifikát vydán, a
  • c)povinná osoba nemá pochybnost o totožnosti této fyzické osoby.
41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES .“.
(10)„(2) Převzetí identifikace podle § 11 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb., 2 a 6 je možné jen od toho, kdo provedl identifikaci klienta nebo fyzické osoby jednající za klienta podle § 8 zák. č. 527/2020 Sb. nebo § 8a zák. č. 527/2020 Sb..
(11)Získá-li poskytovatel služby informování o platebním účtu nebo služby nepřímého dání platebního příkazu (dále jen „služba třetích stran“) prostřednictvím vyhrazeného rozhraní podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace, informaci o existenci platebního účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, není třeba v rámci postupu podle § 11 odst. 7 zák. č. 527/2020 Sb. splnit podmínku podle § 11 odst. 7 písm. f) zák. č. 527/2020 Sb.. Je-li zároveň klientem fyzická osoba, za kterou nejedná jiná osoba, a odůvodňuje-li to hodnocení rizik poskytovatele služby třetích stran, není třeba v rámci podmínky podle § 11 odst. 7 písm. a) zák. č. 527/2020 Sb. bodu 1 zasílat kopii podpůrného dokladu.
(12)Službu třetích stran lze poskytovatelem této služby v rámci postupu podle § 11 odst. 7 zák. č. 527/2020 Sb. poskytnout i přes to, že tento poskytovatel u klienta doposud neprovedl první identifikaci, a to výlučně za účelem provedení první identifikace jeho klienta.
(13)Pro účely odstavců 3 a 4 se službou třetích stran rozumí rovněž obdobné služby podle práva jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(14)Povinná osoba může při identifikaci podle § 11 odst. 7 zák. č. 527/2020 Sb. prováděné za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru nahradit postup podle § 11 odst. 7 písm. f) zák. č. 527/2020 Sb. a g) provedením první platby ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na účet klienta podle § 11 odst. 7 písm. e) zák. č. 527/2020 Sb., kterou bude, umožňuje-li to daný platební systém, doprovázet informace o účelu identifikace a označení povinné osoby. Doprovází-li platbu tato informace a odůvodňuje-li to hodnocení rizik poskytovatele spotřebitelského úvěru, není třeba v rámci podmínky podle § 11 odst. 7 písm. a) zák. č. 527/2020 Sb. bodu 1 zasílat kopii podpůrného dokladu.
(15)Povinná osoba, která postupovala podle odstavce 3 nebo 6, musí před tím, než s klientem identifikovaným tímto způsobem uskuteční jiný obchod nebo naváže jiný obchodní vztah než služby podle odstavce 3 nebo 6, provést identifikaci způsobem stanoveným tímto zákonem pro provádění první identifikace.
(16)Omezení podle odstavce 7 se neuplatní, je-li klientovi v rámci postupu podle odstavce 3 prokazatelně zobrazena informace o účelu identifikace a označení poskytovatele služby třetích stran. Naplnění této podmínky musí být poskytovatel služby třetích stran schopen prokázat po dobu podle § 16 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb..“.
(17)„(1) Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů, obchodních vztahů, produktů nebo obchodů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokud
  • a)je jejich nižší rizikovost řádně odůvodněna v hodnocení rizik podle § 21a zák. č. 527/2020 Sb.,
  • b)nejsou označeny jako rizikové v hodnocení rizik na úrovni České republiky a
  • c)nejsou naplněny podmínky pro provedení zesílené identifikace a kontroly klienta.
(18)V případě použití zjednodušené identifikace a kontroly klienta povinná osoba alespoň
  • a)ověří a zaznamená splnění podmínek podle odstavce 1,
  • b)vhodným způsobem zjistí a zaznamená
  • c)provádí další úkony v rámci identifikace a kontroly klienta v rozsahu potřebném k účinnému řízení rizik.“.
(19)Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
(20)Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
(21)„(5) Platební příkaz, který byl dán platebním prostředkem podle odstavce 1 vydaným ve třetí zemi, může úvěrová nebo finanční instituce předat a odpovídající platební transakci zpracovat pouze tehdy, splňuje-li platební prostředek požadavky rovnocenné požadavkům podle odstavců 1 až 4.“.
§ 1

Postup při zjištění nesrovnalosti

(1)Má-li povinná osoba důvodně za to, že při provádění identifikace nebo kontroly klienta zjistila nesrovnalost podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „nesrovnalost“), upozorní na to klienta. V rámci upozornění povinná osoba uvede, v čem nesrovnalost spatřuje. Pokud je to vzhledem k okolnostem účelné, povinná osoba umožní klientovi se k této nesrovnalosti vyjádřit.
(2)Neodstraní-li nebo nevyvrátí-li klient nesrovnalost bez zbytečného odkladu od upozornění podle odstavce 1, oznámí povinná osoba nesrovnalost soudu, který je příslušný k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(3)Oznámení nesrovnalosti soudu musí být doloženo skutečnostmi nebo písemnostmi, které nesrovnalost osvědčují, a vyjádřením klienta, pokud jej učinil.
(4)Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) může udělit povinné osobě pokyn, aby postup podle odstavců 1 až 3 neuplatňovala, pokud by mohl zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení.“.
(5)Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h).
(6)„(3) Povinná osoba uchovává údaje podle odstavců 1 a 2 způsobem a v rozsahu, který zajistí průkaznost jednotlivých obchodů a postupů s nimi spojených.“.
(7)Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
(8)„(8) Oznámení podezřelého obchodu není porušením smluvní povinnosti mlčenlivosti povinné osoby, jejích zaměstnanců nebo fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu. Tyto osoby nesmějí být z důvodu oznámení podezřelého obchodu vystaveny jednání, které mohou důvodně považovat za zásah do svých práv či oprávněných zájmů (dále jen „odvetné opatření“).“.
(9)„(6) Strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1 zahrnují také
  • a)kontrolu dodržování právních předpisů povinnou osobou, prověřování zaměstnanců a osob činných pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu a prověřování účinnosti těchto strategií, postupů a komunikací; je-li to opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby, zřídí za účelem tohoto prověřování nezávislý útvar přímo podřízený statutárnímu orgánu povinné osoby, a
  • b)vnitřní oznamovací systém přiměřený rozsahu a povaze činnosti povinné osoby, který umožňuje zaměstnanci nebo fyzické osobě, která je pro povinnou osobu činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, anonymně podat oznámení o porušení tohoto zákona; oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.
(10)Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1, a to v rozsahu, který je v souladu s právním řádem České republiky. Tyto strategie a postupy povinné osoby rovněž uplatňují ve svých pobočkách a provozovnách a zajistí jejich uplatňování v dceřiných obchodních korporacích působících na území jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo třetí země, a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje.“.
(11)Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 8 až 11.
(12)„(12) Příslušná profesní komora vypracuje písemně metodickou informaci k zavedení a uplatňování strategií a postupů podle odstavce 1 při činnosti jejích členů. Součástí metodické informace je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 4 zák. č. 527/2020 Sb.. Tuto metodickou informaci a její změny doručí příslušná profesní komora Úřadu do 30 dnů ode dne jejich vypracování. Zjistí-li Úřad nedostatky v doručené metodické informaci nebo jejích změnách, stanoví termín k jejich odstranění. Příslušná profesní komora ve stanoveném termínu podá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků. Konečné znění metodické informace příslušná profesní komora zpřístupní svým členům.“.
  • 124.V § 21a odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. větě druhé se slovo „i“ nahrazuje slovy „rovněž výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik,“, slovo „vyššího“ se nahrazuje slovem „zvýšeného“ a na konci textu se doplňují slova „, další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti povinné osoby, a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou podle odstavce 4“.
  • 125.V § 21a odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. větě první se text „a h)“ nahrazuje textem „, h) a l), pokud se na ni nevztahuje výjimka podle § 21 odst. 3 zák. č. 527/2020 Sb. nebo 4,“.
  • 126.V § 21a zák. č. 527/2020 Sb. se odstavec 3 zrušuje.
(13)Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
  • 127.V § 21a zák. č. 527/2020 Sb. se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a před zahájením využívání nových technologií, které mohou mít vliv na řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
  • 128.V § 21a zák. č. 527/2020 Sb. odstavec 4 zní:
(14)„(4) Příslušná profesní komora písemně identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci činnosti jejích členů, a toto písemné hodnocení rizik zpřístupní svým členům. Při posuzování rizik zohlední výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik, faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti jejích členů.“.
  • 129.V § 22 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. větě první se za slovo „zaměstnance“ vkládají slova „nebo člena statutárního orgánu“, slova „, pokud tyto činnosti nebude zajišťovat přímo statutární orgán“ se zrušují, ve větě druhé se slova „c), d) a h) neprodleně“ nahrazují slovy „c), d), h) a l)“ a za slovo „Úřad“ se vkládají slova „do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, nebo do 30 dnů ode dne, kdy změny nastaly,“.
  • 130.V § 22 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. se slova „nezbytné s ohledem na velikost instituce, způsob řízení či počet zaměstnanců“ nahrazují slovy „opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby“.
  • 131.V § 22 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, ledaže by to bylo opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby“.
  • 132.V § 22 odst. 4 zák. č. 527/2020 Sb. se slova „přímo statutární orgán“ nahrazují slovy „člen statutárního orgánu“ a slova „se statutárním a dozorčím orgánem povinné osoby“ se nahrazují slovy „s členem statutárního a dozorčího orgánu povinné osoby“.
  • 133.Za § 22 zák. č. 527/2020 Sb. se vkládá nový § 22a zák. č. 527/2020 Sb., který včetně nadpisu zní:
§ 1

Pověřená osoba

(1)Povinná osoba písemně pověří člena svého statutárního orgánu zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona.
(2)K pověření podle odstavce 1 dojde do 60 dnů ode dne, kdy se tato osoba stala povinnou osobou, nebo ode dne, kdy zaniklo členství osoby pověřené podle odstavce 1 ve statutárním orgánu.
(3)Pokud má povinná osoba pouze jednoho člena statutárního orgánu, platí, že byl pověřen podle odstavce 1.“.
(4)„(3) Povinná osoba na pokyn Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede povinná osoba účinný systém odpovídající rozsahu a povaze její podnikatelské činnosti.“.
  • 137.V § 24a odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. větě první se za slovo „pobočkách“ vkládá slovo „, provozovnách“, slova „společnostech32), působících ve státech, které nejsou státy Evropského hospodářského prostoru,“ se nahrazují slovy „obchodních korporacích působících ve třetí zemi“ a na konci textu se doplňují slova „, a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje“.
(5)Poznámka pod čarou č. 32, která zní:
„ 32) § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“,
(7)se zrušuje.
  • 138.V § 24a odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. se za slovo „pobočku“ vkládá slovo „, provozovnu“, slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní korporaci“, slova „státě, jehož“ se nahrazují slovy „třetí zemi, jejíž“, slova „a dalších států Evropského hospodářského prostoru“ se nahrazují slovy „, jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“ a na konci se doplňují věty „Pokud tato opatření nebudou dostatečná, může dozorčí úřad povinné osobě na základě nedostatků zjištěných při kontrole uložit opatření k jejich nápravě a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Opatření k nápravě mohou zahrnovat požadavek, aby pobočka, provozovna nebo dceřiná obchodní korporace povinné osoby nenavazovaly nebo ukončily obchodní vztahy v této třetí zemi nebo aby neuskutečňovaly obchody související s touto třetí zemí, případně aby zcela ukončily působení v této třetí zemi. Povinná osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, informuje dozorčí úřad o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí určené lhůty.“.
  • 139.V § 24a odst. 3 zák. č. 527/2020 Sb. se za slovo „unie“ vkládají slova „nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor“ a na konci textu se doplňují slova „Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“.
  • 140.V § 24a zák. č. 527/2020 Sb. se odstavec 4 zrušuje.
  • 141.V § 25 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci písmene b) doplňují slova „zda vůči ní nebylo vedeno šetření nebo řízení v souvislosti s porušením opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,“.
  • 142.V § 25 odst. 2 písm. c) zák. č. 527/2020 Sb. se za slovo „vyžádání,“ vkládají slova „a to zejména ve vztahu k průběžným účtům,“.
  • 143.V § 25 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
  • d)„d) určí a zaznamená rozdělení povinností a odpovědnosti souvisejících s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu mezi touto úvěrovou nebo finanční institucí a respondenční institucí.“.
(8)„(4) Úvěrová nebo finanční instituce průběžně aktualizuje informace získané podle odstavce 2. Představuje-li korespondenční vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, upraví úvěrová nebo finanční instituce jeho podmínky anebo ho ukončí.“.
(9)Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
(10)„(6) K postoupení plnění ze životního pojištění na politicky exponovanou osobu, u které je zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí vydat souhlas statutární orgán příslušné pojišťovny nebo zaměstnanec jím pověřený k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je dostatečně obeznámen s riziky v této oblasti a který má dostatečné postavení k tomu, aby přijímal rozhodnutí k řízení těchto rizik.“.
§ 1

Zvláštní ustanovení o zahraničních poskytovatelích platebních služeb

(1)Povinná osoba, která je zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz a která na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo, pokud
  • a)je splněna alespoň jedna z podmínek pro jeho určení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst42) nebo
  • b)tak rozhodne Česká národní banka na základě skutečnosti, že některá z provozoven povinné osoby představuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a stanovení této povinnosti je přiměřené riziku, které představují tyto povinné osoby nebo jejich provozovny.
(2)Pokud jsou podmínky pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) splněny u druhově určených osob, může Česká národní banka vydat namísto rozhodnutí opatření obecné povahy.
(3)Přestanou-li být plněny podmínky, na základě kterých byly rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydány, Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zruší.
(4)Činnost ústředních kontaktních míst povinné osoby vykonávají v rozsahu činností podle čl. 4 a čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu podle odstavce 1 písm. a).
42) Čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst.“.
(6)„Povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. i) zák. č. 527/2020 Sb., s výjimkou provozovatele svobodného pásma, a povinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. c) zák. č. 527/2020 Sb. a d), pokud se povinnou osobou stávají tehdy, jestliže uskutečňují obchod ve výši 10 000 EUR nebo vyšší, mají povinnost pouze“.
(7)„(2) V rámci národního hodnocení rizik Úřad, povinné osoby a orgány veřejné moci identifikují a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat na území České republiky, a zohlední faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, nadnárodní hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky. Národní hodnocení rizik obsahuje popis institucionální struktury systému boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a přidělených lidských a peněžních zdrojů.“.
(8)„(4) Při zpracování hodnocení rizik se Úřad a orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na základě dílčích hodnocení rizik Úřad zpracuje a předloží vládě k projednání národní hodnocení rizik, a to nejpozději do 5 let od schválení předchozího hodnocení rizik vládou.
(9)Úřad poskytne výsledky národního hodnocení rizik příslušnému výboru Rady Evropy, Evropské komisi, evropskému orgánu dohledu a orgánům ostatních členských států Evropské unie za předpokladu, že mají srovnatelnou věcnou působnost a že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Úřad zajistí, aby shrnutí národního hodnocení rizik bylo veřejně přístupné.“.
(10)„(6) Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů.
(11)Úřad průběžně informuje povinné osoby o rizicích identifikovaných v národním hodnocení rizik a opatřeních prováděných k jejich zmírnění.
(12)Úřad průběžně aktualizuje národní hodnocení rizik, a to zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. Ustanovení vztahující se k národnímu hodnocení rizik se použijí obdobně.“.
  • 173.V § 31 odst. 3 zák. č. 527/2020 Sb. se za větu první vkládá věta „Tyto údaje jednou ročně poskytuje Evropské komisi pro účely vypracování a zveřejnění její výroční zprávy o účinnosti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v Evropské unii.“.
  • 174.V § 31 zák. č. 527/2020 Sb. se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
(13)„(4) Úřad zašle Evropské komisi seznam tuzemských významných veřejných funkcí. Úřad tento seznam průběžně aktualizuje a může jej uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(14)Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky poskytne na žádost Úřadu údaje o svých významných veřejných funkcích. Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky, která poskytla tyto údaje, má povinnost je aktualizovat.“.
(15)„(7) Pokud Úřad zpracovává osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci, tak zajistí, že k takovému osobnímu údaji má přístup pouze kvalifikovaná úřední osoba.
(16)Úřad zajistí proškolení kvalifikované úřední osoby v oblasti ochrany osobních údajů zpracovávaných podle odstavce 7 nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců.“.
§ 1

Mezinárodní spolupráce

(1)K dosažení účelu stanoveného tímto zákonem Úřad spolupracuje se zahraničními orgány a mezinárodními organizacemi se srovnatelnou věcnou působností v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisem Evropské unie43).
(2)Obsahem mezinárodní spolupráce je zejména předávání a získávání údajů na žádost či z moci úřední, a to bez zbytečného odkladu. Mezinárodní spolupráci nelze omezit; ustanovení § 39 odst. 4 zák. č. 527/2020 Sb. tímto není dotčeno.
(3)Úřad může spolupracovat s
  • a)mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány se srovnatelnou věcnou působností na základě vzájemnosti,
  • b)dalšími mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(4)V případě mezinárodní spolupráce na žádost Úřadu musí být žádost odůvodněna a musí obsahovat způsob využití získaných údajů. Údaje získané v rámci mezinárodní spolupráce Úřad použije podle podmínek, které stanoví dožádaný zahraniční orgán či mezinárodní instituce.
43) Čl. 51 až 57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 .“.
§ 1

Poskytnutí údajů souvisejících se závažnými trestnými činy

(1)Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu orgánu vykonávajícího působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti45) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“), týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46), poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.
(2)Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu Europolu, poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti Europolu, zaslané prostřednictvím národní jednotky podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46) (dále jen „národní jednotka Europolu“), údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Úřad při vyřizování této žádosti uplatňuje stejné zacházení, jaké by poskytoval zahraničnímu orgánu s věcnou působností srovnatelnou s Úřadem. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.
(3)Bez souhlasu Úřadu nelze údaje poskytnuté podle odstavce 1 využít k jiným účelům, než ke kterým byly poskytnuty, ani je nelze předat jinému orgánu veřejné moci nebo orgánu jiného státu. Odepření poskytnutí souhlasu k využití k jiným účelům Úřad odůvodní.
(4)Úřad vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle odstavce 1 nebo 2, která obsahuje:
  • a)název a kontaktní údaje žadatele,
  • b)jméno a kontaktní údaje fyzické osoby, která jménem žadatele o údaje požádala,
  • c)název nebo jméno příjemce poskytnutých údajů,
  • d)spisovou značku obsaženou v žádosti,
  • e)předmět žádosti a
  • f)opatření přijatá Úřadem v souvislosti s vyřizováním žádosti.
(5)Evidenci podle odstavce 4 lze použít pouze pro ověření zákonnosti zpracování osobních údajů. Úřad zpřístupní evidenci podle odstavce 4 orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů na základě žádosti pro účely výkonu jeho působnosti.
(6)Úřad uchovává údaje v evidenci podle odstavce 4 po dobu 5 let ode dne jejich vzniku.
45) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.
46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV , 2009/934/SVV , 2009/935/SVV , 2009/936/SVV a 2009/968/SVV .“.
  • 179.V § 34 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. se za text „b)“ vkládají slova „, s výjimkou činnosti spočívající v provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),“.
  • 180.V § 34 odst. 2 písm. a) zák. č. 527/2020 Sb. se slova „v souvislosti s hlavní činností povinné osoby“ nahrazují slovy „klientovi, se kterým uzavírá obchod nebo je navázán obchodní vztah v rámci hlavní činnosti“.
  • 181.V § 34 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. se na začátek písmene b) vkládá slovo „čistý“, za slova „této činnosti“ se vkládají slova „za účetní období“, slovo „ročního“ se nahrazuje slovem „čistého“, za slovo „osoby“ se vkládají slova „za účetní období“ a na konec písmene b) se doplňuje slovo „a“.
  • 182.Za § 34 zák. č. 527/2020 Sb. se vkládá nový § 34a zák. č. 527/2020 Sb., který včetně nadpisu zní:
§ 1

Systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona

(1)Úřad a příslušné profesní komory zavedou systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona (dále jen „systém pro přijímání oznámení“).
(2)Systém pro přijímání oznámení obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky.
(3)Postupy podle odstavce 2 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona.
(4)Oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.“.
  • 183.V § 35 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. úvodní části ustanovení se slova „povinnými osobami“ zrušují a slova „Kontrolu plnění povinností stanovených tímto zákonem dále provádí“ se nahrazují slovy „Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem je také“.
  • 184.V § 35 odst. 1 písm. b) zák. č. 527/2020 Sb. se slova „správní úřady s působností“ nahrazují slovy „orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor“ a slova „držitelů povolení k umístění herního prostoru“ se nahrazují slovy „povinných osob“.
  • 185.V § 35 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
  • d)„d) příslušná profesní komora u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce.“.
(5)„(7) Výkon správního dozoru je založen na analýze rizik, která zohledňuje rovněž výsledky národního hodnocení rizik, nadnárodního hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou. Tato analýza je aktualizována v závislosti na vývoji rizik.
(6)Úřad a Česká národní banka
  • a)v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou se sídlem v České republice, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě, spolupracují s dozorčím orgánem tohoto jiného členského státu,
  • b)v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou, která v České republice působí prostřednictvím pobočky nebo provozovny, spolupracují s dozorčím úřadem členského státu, ve kterém má tato právnická osoba sídlo,
  • c)vykonávají správní dozor nad uplatňováním skupinových strategií a postupů úvěrovými nebo finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice, a spolupracují za tímto účelem s dozorčími úřady z členských států, ve kterých mají tyto finanční nebo úvěrové instituce sídlo, pobočku nebo provozovnu,
  • d)poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad dodržováním skupinových strategií a postupů úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a které mají sídlo, pobočku nebo provozovnu v České republice,
  • e)poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice.
(7)Úřad zašle Evropské komisi seznam dozorčích úřadů, včetně jejich kontaktních údajů. Tento seznam Úřad průběžně aktualizuje.
(8)Úřad a Česká národní banka spolupracují v souvislosti s výkonem správního dozoru nebo dohledu s Evropskou centrální bankou.
(9)Úřad a Česká národní banka informují evropské orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi o všech pravomocných rozhodnutích, kterými byl uložen správní trest za přestupek podle tohoto zákona.
(10)Při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovateli služeb spojených s virtuálním aktivem nebo služeb podle § 2 odst. 1 písm. h) zák. č. 527/2020 Sb. zkontroluje Úřad rovněž, zda je daná povinná osoba oprávněna k provozování živnosti volné a zda ohlásila obor činnosti podléhající povinnému ohlášení podle živnostenského zákona.“.
  • 189.V nadpisu § 36 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci textu doplňují slova „nebo k uložení sankce“.
  • 190.V § 36 zák. č. 527/2020 Sb. větě první se za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo k takové činnosti není oprávněna“, za slova „oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“ se vkládají slova „nebo k uložení sankce“ a slova „jeho odnětí“ se nahrazují slovy „odnětí oprávnění nebo uložení sankce“.
  • 191.§ 37 zák. č. 527/2020 Sb. včetně nadpisu zní:
§ 1

Zvláštní ustanovení o správním dozoru u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce

(1)Příslušná profesní komora provede kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem rovněž na základě písemného podnětu Úřadu a písemně Úřad uvědomí o zahájení kontroly a o jejím výsledku.
(2)Úřad může zahájit kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem, pouze pokud příslušná profesní komora na základě písemného podnětu Úřadu podle odstavce 1 nezahájí kontrolu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jí byl podnět doručen.
(3)Úřad je oprávněn vstupovat do prostor, v nichž se může nacházet písemnost, která obsahuje informace podle § 26 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb., s výjimkou informací podle § 26 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb., nebo § 27 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. nebo 2, pouze za přítomnosti povinné osoby. Pokud povinná osoba o písemnosti prohlásí, že obsahuje tyto informace, může se Úřad s jejím obsahem seznámit pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce příslušné profesní komory, kterého na základě podnětu Úřadu ustanoví její předseda, nebo prezident z řad jejích zaměstnanců nebo členů.
(4)Zástupce příslušné profesní komory neudělí souhlas se seznámením se s příslušnou písemností pouze, pokud obsahuje informace podle § 26 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb., s výjimkou informací podle § 26 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb., nebo § 27 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. nebo 2. V případě neudělení souhlasu se písemnost
  • a)za účasti Úřadu, povinné osoby a zástupce příslušné profesní komory zabezpečí tak, aby se s jejím obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě ji zničit nebo poškodit, a
  • b)bezprostředně po jejím zabezpečení předá příslušné profesní komoře.
(5)Souhlas zástupce příslušné profesní komory se seznámením se s příslušnou písemností lze nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní; pokud marně uplyne lhůta k podání návrhu, příslušná profesní komora písemnost povinné osobě vrátí.
(6)Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu přijatých oznámení o porušení tohoto zákona, provedených kontrolách, zjištěných porušeních a rozhodnutí o přestupcích v daném kalendářním roce. Současně tento přehled zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)Pokud příslušná profesní komora zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu podle § 18 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb., pokud se nejedná o informace podle § 26 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. nebo § 27 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. nebo 2. Při plnění této povinnosti se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb..“.
  • 192.V § 38 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. se za slovo „úřadů“ vkládají slova „nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem“ a slova „nebo jiný dozorčí úřad činné na základě jiné než pracovní smlouvy, povinny“ se nahrazují slovy „, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni“.
  • 193.V § 38 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. se slovo „smluvního“ zrušuje a slova „nebo jinému dozorčímu úřadu“ se nahrazují slovy „, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem“.
  • 194.V § 39 odst. 1 písm. c) zák. č. 527/2020 Sb. se slova „pokud to jiný právní předpis nezakazuje“ nahrazují slovy „a informací souvisejících s trestnými činy podle § 3 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb.“.
  • 195.V § 39 odst. 1 písm. e) zák. č. 527/2020 Sb. se slova „a příslušným orgánům profesních komor advokátů, notářů, auditorů, soudních exekutorů nebo daňových poradců“ nahrazují slovy „nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona“.
  • 196.V § 39 odst. 1 písm. h) zák. č. 527/2020 Sb. se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo o uložení sankce“ a za slova „takového oprávnění“ se vkládají slova „nebo k uložení takové sankce“.
  • 197.V § 39 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. písmeno k) zní:
  • k)„k) soudu
    • 1.rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle tohoto zákona,
    • 2.příslušnému k rozhodování v řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,“.
    • 198.V § 39 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí:
  • o)„o) orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a národní jednotce Europolu při plnění povinnosti Úřadu podle § 33a zák. č. 527/2020 Sb.,
  • p)orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud jde o přístup k evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle § 33a zák. č. 527/2020 Sb..“.
    • 199.V § 39 odst. 2 písm. a) zák. č. 527/2020 Sb. se slova „státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech25)“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a náležejí do stejné skupiny, nebo mezi těmito institucemi a jejich dceřinými obchodními korporacemi působícími ve třetích zemích, ve kterých tyto instituce vlastní většinový podíl a které plně dodržují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
(8)Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje.
§ 1

Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti osob činných pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem

(1)Zaměstnanci příslušných profesních komor nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, při plnění povinností stanovených tímto zákonem vůči Úřadu vyloučí informace, které získal advokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce podle § 26 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. a § 27 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. a 2. Při plnění těchto povinností se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb..
§ 1

Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele

(1)Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou zaměstnanci Úřadu, ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro Úřad, ostatní dozorčí úřady nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele podle § 34a zák. č. 527/2020 Sb..
(2)Převedením osob podle odstavce 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem povinnost mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele nezaniká.
(3)Mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele se nelze dovolávat
  • a)vůči dozorčím úřadům podle § 35 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,
  • b)vůči orgánu činnému v trestním řízení,
  • c)v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(4)Výjimky podle odstavce 3 nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům oznamovatele podle § 34a zák. č. 527/2020 Sb..
(5)Zprostit osoby uvedené podle odstavce 1 nebo 2 povinnosti mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele je oprávněn pouze oznamovatel podle § 34a zák. č. 527/2020 Sb..“.
  • 206.V § 41 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“, za slovo „měně,“ se vkládají slova „platebních prostředků podle § 13a odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb., mincí s obsahem zlata nejméně 90 %, slitků s vysokou ryzostí s obsahem zlata alespoň 99,5 %,“ a na konci textu se doplňují slova „a předložit je celnímu úřadu ke kontrole“.
  • 207.V § 41 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. až 4 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
  • 208.V nadpisu § 42 zák. č. 527/2020 Sb. se slovo „celních“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „Celní správy České republiky“.
  • 209.V § 42 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, při podezření, že věc souvisí s trestnou činností, je celní úřad povinen tyto informace zaznamenávat vždy“.
  • 210.V § 42 zák. č. 527/2020 Sb. se na konci odstavce 3 doplňují věty „Úřad tyto údaje uchovává po dobu stanovenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se stanoví podmínky systému kontrol s ohledem na peněžní hotovost vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící. Při nesplnění oznamovací povinnosti je oznámení podle § 41 zák. č. 527/2020 Sb. vyhotoveno celním úřadem z moci úřední.“.
  • 211.V § 42 odst. 4 zák. č. 527/2020 Sb. větě první se za číslo „4“ vkládají slova „nebo při podezření, že mají souvislost s trestnou činností,“ a za slovo „povinnosti“ se vkládají slova „nebo podezření“.
  • 212.V § 43 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. se slova „nebo jiného dozorčího úřadu“ nahrazují slovy „, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem“ a slova „nebo jiný dozorčí úřad činná na základě jiné než pracovní smlouvy“ se nahrazují slovy „, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu“.
  • 213.V § 43 zák. č. 527/2020 Sb. se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
(6)„(3) Zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 40b zák. č. 527/2020 Sb..“.
(7)Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
(8)„(3) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
  • a)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
  • b)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
  • c)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
  • d)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
  • e)zákaz činnosti, nebo
  • f)zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
§ 1

Nesplnění povinnosti ve vztahu k nesrovnalostem v evidenci skutečných majitelů

(1)Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost
(2)Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(3)Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4)Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do
(5)„(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
  • a)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
  • b)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
  • c)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
  • d)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
  • e)zákaz činnosti, nebo
  • f)zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
(6)„(2) Povinná osoba, které je v § 22 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. uložena povinnost informovat Úřad o určení kontaktní osoby, se dopustí přestupku tím, že neinformuje o určení kontaktní osoby, nebo o následných změnách ve stanovené lhůtě.
(7)Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.
(8)Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
(9)„(5) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
  • a)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
  • b)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
  • c)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
  • d)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
  • e)zákaz činnosti, nebo
  • f)zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
(10)„(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
  • a)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
  • b)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
  • c)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
  • d)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
  • e)zákaz činnosti, nebo
  • f)zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
(11)„(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. nebo 6 nezavede, nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.“.
(12)Dosavadní odstavce 1 až 8 se označují jako odstavce 2 až 9.
(13)„(5) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu pověřeného zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a zák. č. 527/2020 Sb..
(14)Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23 zák. č. 527/2020 Sb..“.
(15)Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
(16)„(9) Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
  • a)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
  • b)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
  • c)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
  • d)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
  • e)zákaz činnosti, nebo
  • f)zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
§ 1

Neplnění povinností skupiny

(1)Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 7 zák. č. 527/2020 Sb.
  • a)neuplatňuje skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik, nebo
  • b)nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik ve svých dceřiných obchodních korporacích ve třetích zemích.
(2)Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že
(3)Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 zák. č. 527/2020 Sb. nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.
(4)Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(5)Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
  • a)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
  • b)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
  • c)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
  • d)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
  • e)zákaz činnosti, nebo
  • f)zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
(6)„(2) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. až 4.
(7)Zahraniční poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a zák. č. 527/2020 Sb.
  • a)neurčí ústřední kontaktní místo, nebo
  • b)nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.
(8)Osoba podle § 29 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29 zák. č. 527/2020 Sb..
(9)Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“.
(10)Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 6.
(11)„(7) Za přestupek podle odstavce 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
  • a)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
  • b)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
  • c)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
  • d)pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
  • e)zákaz činnosti, nebo
  • f)zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
(12)Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
§ 1
(1)Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. a 2 nebo § 22 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí, že se povinná osoba dopustí přestupku podle § 44 zák. č. 527/2020 Sb. až § 48a zák. č. 527/2020 Sb. nebo § 49 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. až 4 nebo že povinná osoba poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo tímto přestupkem, pokud by se nezprostila odpovědnosti podle § 21 zák. č. 527/2020 Sb. nebo § 23 zák. č. 527/2020 Sb. zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
(2)Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit
  • a)pokutu do výše 100 000 Kč nebo
  • b)zákaz činnosti.
(3)Podle odstavce 2 písm. b) lze fyzické osobě uložit zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby.
§ 1
(1)Přestupku podle § 44 zák. č. 527/2020 Sb. až § 48 zák. č. 527/2020 Sb. se dopustí daňový poradce, který je fyzickou osobou podle § 20 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a který způsobí, že daňový poradce, který je právnickou osobou, poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo přestupkem podle § 44 zák. č. 527/2020 Sb. až § 48 zák. č. 527/2020 Sb., pokud by toto porušení nezpůsobil daňový poradce, který je touto fyzickou osobou.
(2)Daňový poradce, který je právnickou osobou, neodpovídá za přestupek podle § 44 zák. č. 527/2020 Sb. až § 48 zák. č. 527/2020 Sb., pokud porušení povinností, které by bylo tímto přestupkem, způsobil daňový poradce, který je fyzickou osobou podle odstavce 1.“.
§ 1
(1)Opakovaným spácháním přestupku se rozumí spáchání přestupku pachatelem během 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným.“.
§ 1
(1)Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Přestupky podle tohoto zákona projednává také
(2)Přestupky zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává Úřad nebo jiný dozorčí úřad, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby.
(3)Přestupky zaměstnanců Úřadu, jiných dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzických osob, které jsou pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem nebo pro nějž je činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(4)Zjistí-li Úřad skutečnosti vedoucí k zahájení řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná příslušná profesní komora, předá tato zjištění k projednání této příslušné profesní komoře, pokud se nejedná o zjištění skutečností v rámci kontroly zahájené Úřadem podle § 37 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb.; i takové zjištění však může Úřad příslušné profesní komoře předat k projednání. Nezahájí-li příslušná profesní komora do 60 dnů ode dne, kdy jí bylo zjištění předáno, kontrolu nebo řízení o přestupku, může řízení o přestupku zahájit Úřad. O zahájení řízení o přestupku Úřad příslušnou profesní komoru vyrozumí.
(5)Přestupky podle § 50 zák. č. 527/2020 Sb. projednává celní úřad.
(6)Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 50 zák. č. 527/2020 Sb. ve lhůtě splatnosti zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít zajištěné věci podle § 41 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb., 3 a 4.“.
§ 1
(1)Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 43 zák. č. 527/2020 Sb. až § 48a zák. č. 527/2020 Sb., § 49 odst. 2 zák. č. 527/2020 Sb. až 4 nebo § 50a zák. č. 527/2020 Sb., uveřejní jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu poté, co se stane pravomocným, a to po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným.
(2)V případě, že by postup podle odstavce 1 v konkrétním případě vedl k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob, orgán, který rozhodnutí vydal,
  • a)odloží zveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,
  • b)uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, nebo
  • c)výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný.
(3)Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.
(4)V případě, že rozhodnutí o přestupku auditora vydala Komora auditorů České republiky, uveřejní výrokovou část pravomocného rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 nebo 2 nebo výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zrušeno nebo změněno, v rejstříku auditorů.“.
(5)Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje.
(6)„(4) Je-li obchod rozdělen na několik samostatných plnění, která spolu souvisí, je hodnotou obchodu součet hodnoty těchto plnění.“.
(7)„(7) Za obchodní vztah se vždy považuje
  • a)smlouva o účtu,
  • b)jednorázový vklad,
  • c)pojistná smlouva,
  • d)poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní telefonní sítě nebo
  • e)finanční záruka.“.
(8)„(10) Pro účely tohoto zákona se jednáním za klienta rozumí rovněž jednání svěřenského správce v rámci správy svěřenského fondu.
(9)Ustanovení vztahující se k cenným papírům se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha.
(10)Pro účely správního dozoru, řízení o přestupcích a povinnosti mlčenlivosti, včetně sankcí za porušení mlčenlivosti, se na notářskou komoru podle § 29 zák. č. 358/1992 Sb., notářský řád, hledí jako na Notářskou komoru České republiky.“.
§ 1

Společná ustanovení o advokátech a právnických osobách zřízených za účelem výkonu advokacie

(1)Je-li povinnou osobou advokát, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona o advokacii, za pobočku nebo dceřinou obchodní korporaci této povinné osoby se považuje pobočka nebo dceřiná obchodní korporace právnické osoby, které je společníkem.
(2)Zaměstnanec právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie se pro účely právní úpravy boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu považuje za zaměstnance všech společníků této právnické osoby, kteří jsou členy statutárního orgánu této právnické osoby, pokud nelze určit, pro kterého společníka zaměstnanec v rámci výkonu závislé práce plnil povinnosti podle tohoto zákona nebo tyto povinnosti plnit měl. Věta první se použije obdobně i na fyzickou osobu, která je pro právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(3)Za povinnosti podle § 16 zák. č. 527/2020 Sb., § 21 zák. č. 527/2020 Sb. až § 22 zák. č. 527/2020 Sb., § 23 zák. č. 527/2020 Sb., § 24 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. a § 24a zák. č. 527/2020 Sb. odpovídá pouze ten společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, který byl pověřen podle § 22a zák. č. 527/2020 Sb., pokud k takovému pověření došlo. Při pověření osoby a rozsahu jejích povinností podle věty první se na právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie hledí, jako by byla povinnou osobou namísto jejích společníků. Tímto není dotčena odpovědnost společníků, kteří jsou členy statutárního orgánu, za porušení povinností podle § 22a zák. č. 527/2020 Sb. a možnost Úřadu požadovat plnění povinností podle § 24 odst. 1 zák. č. 527/2020 Sb. nebo 3 po kterémkoliv společníkovi právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie samostatně.“.
  • 263.V názvu přílohy č. 2 se slovo „vyššího“ nahrazuje slovem „zvýšeného“.
  • 264.V příloze č. 2 bodu 1 písm. b) se slova „s vyšším“ nahrazují slovy „se zvýšeným“.
  • 265.V příloze č. 2 bodu 1 písm. c) se slova „, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti je“ nahrazují slovy „nebo svěřenský fond jsou“.
  • 266.V příloze č. 2 bodu 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje.
  • 267.V příloze č. 2 se na konci bodu 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
  • g)„g) klient je osobou oprávněnou ze životního pojištění,
  • h)předmět činnosti klienta je spojen se zvýšeným rizikem.“.
    • 268.Doplňuje se příloha č. 3, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní:
„Příloha č. 3 k zák. č. 253/2008 Sb.
Kód nomenklatury celního sazebníku44)Název zboží
5805Tapisérie zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.
6304Nástěnné textilie, zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.
9701Obrazy, malby, kresby, koláže a podobná výtvarná díla, zhotoveny zcela výhradně ručně umělcem, kromě plánů a výkresů pro architektonické, technické, průmyslové, obchodní, topografické nebo podobné účely, ručně dekorované a zhotovené předměty, divadelní kulisy, ateliérová a podobná malovaná pozadí.
9702Původní rytiny, tisky a litografie, které jsou zhotoveny umělcem bezprostředním přetiskem v omezeném počtu exemplářů v černobílém nebo barevném provedení, a to výhradně ručně nikoli mechanickým nebo fototechnickým postupem.
9703Původní plastiky a sochy z jakéhokoliv materiálu, pokud byly zcela zhotoveny umělcem; odlévané sochy do 8 kusů, pokud výroba probíhá pod dohledem umělce nebo jeho právního zástupce.
(3)Uměleckým dílem se pro účely tohoto zákona rozumí dílo, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.
44) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 ocelní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.“.
čl. 2

Umělecká díla — Přechodná ustanovení

(1)Čl. II
  • a)mít vypracovanou metodickou informaci k zavedení a uplatňování strategií a postupů podle § 21 odst. 12 zák. č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
  • b)písemně identifikovat a posoudit rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 21a odst. 4 zák. č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
  • c)přijmout systém pro přijímání oznámení o porušení podle § 34a zák. č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
    • 5.Na povinnou osobu podle zák. č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která je povinnou osobou ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely splnění povinnosti podle § 22a zák. č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí, jako by se stala povinnou osobou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
    • 6.Protiprávní jednání, kterého se dopustil advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor nebo auditor přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jako povinná osoba podle zák. č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zák. č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
    • 7.Řízení pravomocně neukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zák. č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§CZ Zákonv0.1.0