lex.One
č. 79/2006 Sb.Účinnost od: 2006-04-01V platnosti
Synch.: 20. 7. 2026 03:53
Graf vazeb →
Verze: pouze aktuální znění (historické verze nejsou k dispozici)

Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

79 ZÁKON ze dne 8. února 2006, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ — Změna zákona o advokacii

čl. 1
(1)zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zák. č. 210/1999 Sb., zák. č. 120/2001 Sb., zák. č. 6/2002 Sb., zák. č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zák. č. 192/2003 Sb., zák. č. 237/2004 Sb., zák. č. 284/2004 Sb., zák. č. 555/2004 Sb. a zák. č. 205/2005 Sb., se mění takto:
  • 1.V § 2 odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb. písmeno b) zní:
  • b)„b) fyzické osoby, které
    • 1.jsou státními příslušníky některého z členských států Evropské unie nebo členských států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, popřípadě jsou státními příslušníky jiného státu, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal souhlas Parlament a kterou je Česká republika vázána (dále jen „domovský stát“), a
    • 2.v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením svého domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů
(dále jen „evropský advokát“).“.
  • 2.V § 2 odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb. písmeno b) zní:
  • b)„b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru.“.
  • g)„g) kdo není v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru
    • 1.ke Komoře,
    • 2.k advokátovi nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15 zák. č. 79/2006 Sb.),
    • 3.vysokoškolského učitele, nebo
    • 4.vědeckého pracovníka v oboru právo, pokud se jedná o pracovní poměr k Akademii věd České republiky anebo k instituci v její působnosti,
    • 4.V § 5 zák. č. 79/2006 Sb. se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,“.
(3)„(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává dovolená na zotavenou čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodů překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“.
(4)„(3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 zák. č. 79/2006 Sb. a § 51 odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb.) pozastavit výkon advokacie advokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže
  • a)skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, a
  • b)od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokáta,
a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení končí.“.
(6)Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
§ 1
(1)Advokát vykonává advokacii
(2)Komora vede seznam sdružení (§ 14 zák. č. 79/2006 Sb.), společností (§ 15 zák. č. 79/2006 Sb.) a zahraničních právnických osob uvedených v § 35n zák. č. 79/2006 Sb.a; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
2) § 27 a násl. obchodního zákoníku.“.
§ 1
(1)Advokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátů.
(2)Vykonává-li advokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 místem podnikání podle zvláštních právních předpisů3).
(3)Sídlo advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů3a).
(4)Sídlem advokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb.) k jinému advokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3.
3) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.
3a) § 78 odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku.“.
(7)„ (1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou o sdružení podle zvláštního právního předpisu4). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví účastníci oprávněni zaměstnávat další advokáty podle § 15a; tito advokáti nejsou účastníky sdružení.
4) § 829 a násl. občanského zákoníku.“.
(9)„(2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva o sdružení jinak. Má-li podle smlouvy o sdružení rozhodovat o obstarávání společných věcí sdružení většina hlasů účastníků, náleží každému z účastníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak.“.
(10)Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
(11)„(5) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru (§ 15a zák. č. 79/2006 Sb.).“.
(12)„(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o společném poskytování právních služeb v jednom nebo více případech.“.
§ 1

Společnost

(1)Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zřízené podle zvláštního právního předpisu4a), pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti.
(2)Na společnost s ručením omezeným založenou za účelem výkonu advokacie se nevztahuje ustanovení zvláštního právního předpisu umožňujícího založení společnosti s ručením omezeným jednou osobou4b). Pokud společnost s ručením omezeným založená za účelem výkonu advokacie má méně než 2 společníky, Komora bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděla, podá podle zvláštního právního předpisu návrh soudu na zrušení společnosti a její likvidaci4c), popřípadě soud společnost zruší a nařídí její likvidaci i bez návrhu; ustanovení zvláštního právního předpisu tím nejsou dotčena4d).
(3)Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku4e); oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno.
(4)Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4f), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy5).
(5)Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21 zák. č. 79/2006 Sb., pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností.
(6)Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu6).
(7)Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.
(8)Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a zák. č. 79/2006 Sb.).
(10)Ustanovení zvláštního právního předpisu o ručení společníků za závazky společnosti7) nejsou tímto zákonem dotčena.
4a) § 56 a násl. obchodního zákoníku.
4b) § 105 odst. 2 obchodního zákoníku.
4c) § 68 odst. 6 obchodního zákoníku.
4d) § 116 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.
4e) § 28 odst. 2 písm. b) a c) obchodního zákoníku.
4f) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu.
5) Například občanský zákoník a obchodní zákoník.
6) § 61 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.
7) § 86 a 87, § 93 odst. 1, § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
§ 1

„Výkon advokacie v pracovním poměru

(1)Advokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti (dále jen „zaměstnaný advokát“).
(2)Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátů zvláštními právními předpisy7a).
(3)Advokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokáta nebo jedné společnosti; zaměstnaný advokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými advokáty.
(4)Zaměstnaný advokát je povinen používat při výkonu advokacie označení „advokát“ spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 zák. č. 79/2006 Sb. je zaměstnaný advokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem.
(5)Zaměstnaný advokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby.
(6)Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokát podle ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb. a § 16 zák. č. 79/2006 Sb. s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta.
§ 1
(1)Zaměstnaný advokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokát oprávněn vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud
  • a)zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátem jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí4a),
  • b)mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení.
(2)Byl-li zaměstnaný advokát k poskytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele.
§ 1
(1)Škoda způsobená zaměstnaným advokátem zaměstnavateli při poskytování právních služeb podle § 15a a 15b je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů; zaměstnaný advokát za tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zvláštního právního předpisu upravujícího odpovědnost zaměstnance za škodu v pracovněprávních vztazích7b).
7a) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
7b) § 172 a násl. zákoníku práce.“.
(4)„ (2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů7c) a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasného návrhu advokáta určila. V téže věci však může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19. V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb, včetně povinnosti poskytnout právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují příjmové a majetkové poměry žadatele. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňovaní nebo bránění práva; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení.
7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 7 soudního řádu správního, § 39 trestního řádu.“.
(6)„(3) Pokud žadatel žádá, aby mu byly právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, je povinen současně s podáním návrhu na určení advokáta Komorou prokázat, že jeho příjmové a majetkové poměry takové poskytnutí právních služeb odůvodňují; způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.
(7)Komora určení advokáta kdykoli zruší, pokud během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci pominou důvody, na základě kterých byl advokát Komorou určen. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
(8)Povinnost určeného advokáta poskytnout právní služby bezplatně nebo za sníženou odměnu Komora kdykoli, popřípadě i se zpětnou účinností, zruší nebo změní, jestliže se po dobu poskytování právních služeb určeným advokátem ukáže, že poměry klienta poskytnutí právních služeb bezplatně nebo za sníženou odměnu neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
(9)Mají-li být právní služby určeným advokátem poskytnuty bezplatně nebo za sníženou odměnu, Komora dbá na to, aby k takovému poskytnutí právních služeb byli advokáti určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout.“.
(10)„(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.“.
  • 40.V § 21 odst. 4 zák. č. 79/2006 Sb. se slova „nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a zák. č. 79/2006 Sb.)“ nahrazují slovy „proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu8a)“.
(11)Poznámka pod čarou č. 8a zní:
„ 8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“.
  • 41.V § 21 odst. 5 zák. č. 79/2006 Sb. se slova „dotčeny povinnosti“ nahrazují slovy „dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu“.
  • 42.V § 21 odst. 6 zák. č. 79/2006 Sb. na konci se doplňuje věta „Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zvláštního zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti9a), jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10.“.
(13)Poznámka pod čarou č. 9a zní:
„ 9a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
§ 1
(1)Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.
(2)Zaměstnaný advokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů10a), kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel.
(3)Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb.), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.
10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrné mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“.
§ 1
(1)Je-li advokát nebo společnost (§ 15) plátcem daně z přidané hodnoty, náleží advokátovi nebo společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokát nebo společnost z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu10b).
10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“.
§ 1
(1)Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie; za škodu takto způsobenou zaměstnaným advokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena7b).
(2)Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, odpovídá klientovi za škodu podle odstavce 1 tato společnost (§ 15 odst. 4 zák. č. 79/2006 Sb.); zaměstnancem advokáta se přitom rozumí zaměstnanec společnosti.
(3)Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 zprostí, prokáží-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.“.
§ 1
(1)Advokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku závazku k náhradě škody, k jehož splnění je advokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti10c). Advokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být pojištěn pro případ vzniku závazku k náhradě škody, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník10d).
(2)Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 2; minimální limit pojistného plnění z tohoto pojištění musí činit nejméně 50 000 000,– Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným nebo nejméně 10 000 000,– Kč za každého komanditistu komanditní společnosti (dále jen „pojištění společnosti“). Pojištění společnosti je předpokladem pro její vznik podle zvláštních právních předpisů10e); stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených změn pojistné smlouvy10f). Společnost je dále povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společnosti do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá; nesplní-li společnost tuto povinnost nebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle věty první, podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci4c).
(3)Komora sjednává pojištění pro případ odpovědnosti advokátů za škodu podle odstavce 1; toto pojištění je pojištěním cizího pojistného rizika podle zvláštního právního předpisu10g) (dále jen „hromadné pojištění advokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátů uveřejní Komora ve Věstníku. Advokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátů vztahuje.
(4)Pokud advokát nechce být hromadného pojištění advokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 3 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn v souladu s odstavci 1 a 5; rozsah takového pojištění ani minimální limit pojistného plnění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátů.
(5)Minimální limit pojistného plnění pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.
10c) § 835 odst. 2 občanského zákoníku.
10d) § 86 a 87, § 93 odst. 1 obchodního zákoníku.
10e) § 68 odst. 6 písm. c) obchodního zákoníku.
10f) § 38i odst. 1 písm. p) obchodního zákoníku.
10g) § 10 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).“.
§ 1
(1)Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými důkazy.
(2)Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátní koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno.
(3)Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému.
§ 1
(1)Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§ 33a odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb.) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb.).
(2)Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33 odst. 4 zák. č. 79/2006 Sb.), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim.
§ 1
(1)Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho opatrovník (dále jen „oprávněná osoba“) mohou podat proti kárnému příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně obviněnému.
(2)Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba může svého práva na podání odporu výslovně vzdát.
§ 1
(1)Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb. odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu.
(2)Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb. podán proti kárnému příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný. Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb. výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb.), nabývá kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob.
§ 1
(1)Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z oprávněných osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a kárné řízení se zastaví.“.
  • 52.V § 35 zák. č. 79/2006 Sb. se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem.“.
  • 53.V § 35a odst. 4 zák. č. 79/2006 Sb. se věta druhá nahrazuje větou „Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14).“.
(2)Poznámka pod čarou č. 14 zní:
„ 14) § 274 písm. i) občanského soudního řádu. § 40 odst. 1 písm. g) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
(4)Poznámka pod čarou č. 14a zní:
„ 14a) Směrnice Rady č. 77/249/EHS ze dne 22. března 1997 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů.“.
(6)„(3) Hostující evropský advokát není oprávněn sepisovat smlouvy o převodu nemovitostí, zástavní smlouvy a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části; hostující evropský advokát není oprávněn činit prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a zák. č. 79/2006 Sb.).“.
(7)Poznámka pod čarou č. 14b zní:
„ 14b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace.“.
§ 1
(1)Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy
(2)Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb.) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku.
(3)Komora vydá evropskému advokátovi, který byl zapsán do seznamu evropských advokátů, po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů.
(4)Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, a informuje o něm v téže lhůtě v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu.
(5)Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a) zák. č. 79/2006 Sb., b), d) až g).
(6)Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb., jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 79/2006 Sb.; Komora může pozastavit usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb. a 3.
(7)Usazený evropský advokát,
  • a)který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni úmrtí,
  • b)který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,
  • c)kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb.), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
  • d)který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud usazený evropský advokát doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše,
  • e)který byl zapsán do seznamu advokátů (§ 5b zák. č. 79/2006 Sb.), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů dnem zápisu do seznamu advokátů; tím není dotčeno jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského státu ani jeho oprávnění podle § 35n zák. č. 79/2006 Sb.a.
(8)Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů vyškrtne
(9)V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb., § 9 odst. 4 zák. č. 79/2006 Sb., § 9a zák. č. 79/2006 Sb., § 9b zák. č. 79/2006 Sb. a § 55 odst. 7 zák. č. 79/2006 Sb.. V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb. a § 8 odst. 2 zák. č. 79/2006 Sb. a 3.
(10)O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů informuje Komora bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu.“.
§ 1

Zahraniční společnost

(1)Usazený evropský advokát, který je společníkem právnické osoby se sídlem v domovském státě (dále jen „zahraniční společnost“), může poskytovat právní služby jménem zahraniční společnosti, pokud
  • a)společníky zahraniční společnosti jsou pouze fyzické osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 79/2006 Sb. bodě 2,
  • b)předmětem podnikání zahraniční společnosti je pouze poskytování právních služeb,
  • c)zahraniční společnost má alespoň 2 společníky a
  • d)zahraniční společnost nebo organizační složka jejího podniku (dále jen „organizační složka“) byla podle zvláštních právních předpisů zapsána do obchodního rejstříku2).
(2)Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její organizační složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze usazený evropský advokát, který je společníkem zahraniční společnosti. Jako prokurista zahraniční společnosti může být do obchodního rejstříku zapsán pouze usazený evropský advokát; ustanovení § 15 odst. 5 zák. č. 79/2006 Sb. věta druhá platí obdobně.
(3)Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru usazené evropské advokáty, advokáty a advokátní koncipienty.
(4)Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její závazky celým svým majetkem (dále jen „neomezeně ručící společník“), musí být pro případ odpovědnosti zahraniční společnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky ode dne zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb. (dále jen „pojištění společníků zahraniční společnosti“).
(5)Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící společníky, musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služeb na území České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným podle tohoto zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako komanditní společnost podle tohoto zákona (dále jen „pojištění zahraniční společnosti“).
(6)Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoliv jindy, pokud o to Komora požádá.
(7)Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti je předpokladem zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku. Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti a listiny dokládající splňování podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) musejí být připojeny k návrhu na zápis zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin obchodního rejstříku, včetně jejich změn10f).
(8)Komora podá bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na výmaz zahraniční společnosti nebo její organizační složky z obchodního rejstříku, pokud
  • a)zjistí, že zahraniční společnost nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až c),
  • b)zjistí, že společníci zahraniční společnosti nejsou pojištěni podle odstavce 4,
  • c)zjistí, že zahraniční společnost není pojištěna podle odstavce 5,
  • d)zahraniční společnost nesplní povinnost uvedenou v odstavci 6.
(10)Ustanovení odstavců 1 až 9 týkající se usazených evropských advokátů se použijí obdobně i pro advokáty, kteří jsou společníky zahraniční společnosti a byli zapsáni do seznamu advokátů podle § 5b zák. č. 79/2006 Sb..
(11)Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České republiky se použijí ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.“.
  • 62.V § 37 odst. 1 zák. č. 79/2006 Sb. písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 14c zní:
  • e)„ e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu14c).
14c) § 83a odst. 1 a 5 zákoníku práce.“.
(13)„ (3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie15).
15) § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.
(15)Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j).
(16)„ (5) Kontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zvláštním právním předpisem o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti9a); podrobnosti o postupu kontrolní rady a o povinnostech advokátů vyplývajících z tohoto zvláštního právního předpisu stanoví stavovský předpis.“.
§ 1
(1)Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností advokátů podle § 25a zák. č. 79/2006 Sb..“.
(2)„(4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou.“.
(3)Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
§ 1
(1)Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány Komory podle správního řádu15a), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 25, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 135 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí.
(2)Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě plné moci pouze advokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být ustanoven pouze advokát.
(3)V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6 zák. č. 79/2006 Sb..
(4)V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3 zák. č. 79/2006 Sb.), se vždy nařídí ústní jednání.
(5)Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu8a); odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu.
(6)Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci.
(7)Komora může na návrh advokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokáta, k okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo se stalo vůči advokátovi nepřiměřeně přísným; advokát je však oprávněn takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena15b).
(8)Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 79/2006 Sb. pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem, které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další řádný výkon advokacie advokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno.
(9)Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14).
15a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
15b) § 62 soudního řádu správního.“.
(12)„ (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2 správního řádu15a).“.
čl. 2

Přechodná ustanovení

(1)Čl. II
čl. 3

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

(1)Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá ze zákonů a nálezu Ústavního soudu jej měnících.
§CZ Zákonv0.1.0