Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci
žalobců: a) [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
správkyně práv a povinností zůstavitelky [anonymizováno], narozené [anonymizováno], zemřelé dne [anonymizováno]
b)[anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
c)[anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno] - [anonymizováno], IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o vydání náhradního pozemku spojená s návrhem na nařízení předběžného opatření
--- VÝROK ---
I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků se žalobci, v tomto znění[anonymizováno]
Převodce: [anonymizováno] – [anonymizováno], se sídlem [anonymizováno]
a
Nabyvatelka č. 1: [anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno] – správkyně práv a povinností zůstavitelky [anonymizováno], narozené [anonymizováno], zemřelé dne [anonymizováno]
Nabyvatel č. 2: [anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno]
Nabyvatelka č. 3: [anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno]
uzavírají tuto[anonymizováno]
Smlouvu o převodu pozemků
I[anonymizováno]
[anonymizováno], jednající jménem [anonymizováno] jako převodce, spravuje ve smyslu zákona číslo 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu.
[anonymizováno]
vše zapsáno u [anonymizováno] pro [anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno].
- parc. č. [anonymizováno] o výměře 44 296 m2, nacházející se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], kraj [anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví číslo [anonymizováno]
vše zapsáno u [anonymizováno] pro [anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno]
(dále jen jako „pozemky“).
II.
Nevydané pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku 4 197 068,88 Kč (slovy: čtyři miliony sto devadesát sedm nula šedesát osm korun, osmdesát osm haléřů).
Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nároky nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku 4 193 784,35 Kč. Tyto nároky nabyvatelé uplatňují na základě:
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno].
Nabyvatelce číslo 1 přitom náleží nárok ve výši 2 010 335,62 Kč, Nabyvateli číslo 2 ve výši 1 902 151,62 Kč a Nabyvatelce číslo 3 ve výši 281 297,11 Kč.
III.
Převodce převádí na Nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a Nabyvatelé je do svého výlučného vlastnictví přijímají, a to tak, že Nabyvatelka číslo 1 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 48/100, Nabyvatel číslo 2 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaný v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 48/100 a Nabyvatelka číslo 3 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 4/100. Vlastnické právo k pozemkům přechází na Nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.
IV.
Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelé dále prohlašují, že jim je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.
V.
Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy.
Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.
VI.
Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy.
V [anonymizováno] ……………….. V [anonymizováno] ……………………..
…………………………… ………………………………
[anonymizováno] – [anonymizováno]
V [anonymizováno] dne ………………….
………………………………..
[anonymizováno]
V Praze dne …………………...
…………………………………
[anonymizováno]
II. Řízení se v části nároku na bezúplatný převod pozemků číslo parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], zastavuje.
III. Návrh, že soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků se žalobci, v tomto znění:
Převodce: [anonymizováno] – [anonymizováno], se sídlem [anonymizováno], PSČ [anonymizováno]
a
Nabyvatelka č. 1: [anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno] – správkyně práv a povinností zůstavitelky [anonymizováno], narozené [anonymizováno], zemřelé dne [anonymizováno]
Nabyvatel č. 2: [anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno]
Nabyvatelka č. 3: [anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno]
uzavírají tuto:
Smlouvu o převodu pozemků
I[anonymizováno]
[anonymizováno], jednající [anonymizováno]
- parc. číslo [anonymizováno], nacházejících se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], kraj [anonymizováno], zapsaný na LV číslo [anonymizováno]
vše zapsáno u [anonymizováno] pro [anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno]
- parc. číslo [anonymizováno], nacházejících se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], kraj [anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví číslo [anonymizováno]
vše zapsáno u [anonymizováno] pro [anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno].
- parc. číslo [anonymizováno], nacházející se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], kraj [anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví číslo [anonymizováno]
vše zapsáno u [anonymizováno] pro [anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno]
(dále jen jako „pozemky“).
II.
Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nevydané pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku 8 832 213,19 Kč.
Nároky Nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě vznikly na základě:
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno].
III.
Převodce převádí na Nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a Nabyvatelé je do svého výlučného vlastnictví přijímají, a to tak, že Nabyvatelka číslo 1 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 48/100, Nabyvatel číslo 2 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaný v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 48/100 a Nabyvatelka číslo 3 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 4/100. Vlastnické právo k pozemkům přechází na Nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.
IV.
Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelé dále prohlašují, že jim je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.
V.
Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy.
Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.
VI.
Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy.
V [anonymizováno] ……………….. V [anonymizováno] ……………………..
…………………………… ………………………………
[anonymizováno] – [anonymizováno] [anonymizováno]
V [anonymizováno] dne ………………….
………………………………..
[anonymizováno]
V [anonymizováno] dne …………………...
…………………………………
[anonymizováno]
se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Státu se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobci b) [anonymizováno] a c) [anonymizováno] spolu s původní žalobkyní a) [anonymizováno], která v průběhu řízení zemřela a na její místo vstoupila správkyně pozůstalosti, pozůstalá dcera [anonymizováno] se svým návrhem domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků se žalobci v tomto znění:
Převodce: [anonymizováno] – [anonymizováno], se sídlem [anonymizováno],
[anonymizováno]
a
nabyvatelé: [anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno]
[anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno]
[anonymizováno], r.č. [anonymizováno], bytem [anonymizováno]
Uzavírají tuto
Smlouvu o převodu pozemku
I.
[anonymizováno], jednající jménem [anonymizováno] jako převodce, spravuje ve smyslu zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu – parc. č. [anonymizováno], nacházející se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], kraj [anonymizováno] zapsané na LV č. [anonymizováno], vše zapsáno u [anonymizováno] pro [anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [anonymizováno];
parc. č. [anonymizováno], nacházející se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], kraj [anonymizováno], zapsané na LV č. [anonymizováno], vše zapsáno u [anonymizováno] pro [anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [anonymizováno];
parc. č. [anonymizováno], nacházející se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], kraj [anonymizováno], zapsané na LV č. [anonymizováno];
parc. č. [anonymizováno] nacházející se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], kraj [anonymizováno], zapsané na LV č. [anonymizováno], vše zapsáno u [anonymizováno] pro [anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [anonymizováno]; )
(dále jen jako „pozemky“)
II.
Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nevydané pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku 8 832 213,19 Kč.
Nároky nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě vznikly na základě:
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]
- pravomocného rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze [anonymizováno]
III.
Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi a nabyvatelé je do svého výlučného vlastnictví přijímají, a to tak, že nabyvatelka č. 1 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 48/100, nabyvatel č. 2 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 48/10 a nabyvatelka č. 3 přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální 4/100. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.
IV.
Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by k uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelé dále prohlašují, že jim je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.
V.
I. Smluvní strany se dohodly, že jakékoli změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy.
II. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.
VI.
Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy.
V [anonymizováno] dne………………..
…………………………….. …………………………
[anonymizováno] – [anonymizováno] [anonymizováno]
………………………….
[anonymizováno]
…………………………..
[anonymizováno]
2.Žalovaný s návrhem nesouhlasil, namítal, že restituční nároky žalobců byly v plném rozsahu, včas a řádně uspokojeny, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přepočet původně přiznaného restitučního nároku, neboť žalovaná při uspokojování restitučních nároků žalobců nepostupovala liknavě a svévolně a diskriminačně, zpochybnil způsob výpočtu výše uplatněného nároku, pro případ poskytnutí náhradních pozemků zpochybnil jejich převoditelnost.
3.Soud na základě provedeného dokazování, a to zejména listinných důkazů a znaleckých posudků, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující, zjistil následující:
Původní žalobkyně a) (v průběhu řízení zemřela a do řízení vstoupila na její místo ustanovená správkyně dědictví [anonymizováno]) je oprávněnou osobou podle ustanovení § 4 zákona o půdě, ,žalobce b) je oprávněnou osobou po zemřelé matce [anonymizováno] ( původní oprávněná) , která zemřela dne [anonymizováno] a žalobce b) je výlučným dědicem celého jejího majetku podle usnesení Obvodního soudu pro [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno]. Předmětem dědického řízení byl projednán i restituční nárok vyplývající z rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]. Žalobkyně c) je rovněž původní oprávněnou osobou.
Podle rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] žalobkyně a) a žalobce b) uplatnili své restituční nároky, mimo jiné i na vydání pozemků v katastrálním území [anonymizováno] za pozemky, které pro jejich zastavěnost nebylo možné vydat, byla žalobkyni a) a žalobci b) rozhodnutím [anonymizováno] – [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] přiznána náhrada za podíly o velikosti id. 5/12 dle PK parc. číslo [anonymizováno], zahrada, výměra 16 240 m2, ve formě poskytnutí náhradního pozemku. K uspokojení nároků žalobců dosud v plném rozsahu nedošlo, byla jim poskytnuta finanční náhrada, a to prvé žalobkyni ve výši 135 391,67 Kč, která jí byla v plném rozsahu vyplacena, druhému žalobci náhrada ve výši 135 391,67 Kč, z toho byla druhému žalobci vyplacena toliko částka 51 232 Kč. Žalobkyně a) a žalobce b) nesouhlasí s oceněním jejich nároků, a to z důvodu, že předmětný pozemek již v době jeho přechodu na stát byl určen k zastavení, z tohoto důvodu měl být předmětný pozemek oceněn jako stavební v hlavním městě [anonymizováno], tj. částka 250 Kč/m2 a předmětný pozemek měl být oceněn částkou 4 061 750 Kč. Po odečtení již vyplacené náhrady by prvé žalobkyni příslušela částka 1 557 004,16 Kč, druhému žalobci částka 1 641 163,83 Kč.
Dále bylo zjištěno, že všichni žalobci jsou oprávněni z rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], podle kterého byla žalobkyni a) a žalobci b) přiznána náhrada za podíly o velikosti id. 5/56 a žalobkyni c) o velikosti id. 5/28, na pozemcích v k.ú. [anonymizováno], a to dle PK celá parc. č. [anonymizováno] - role, výměra 1 358 m2 (dle KN část parc. č. [anonymizováno]) a dle PK celá parcela č. [anonymizováno] - role, výměra 64 m2 (dle KN část parc. č. [anonymizováno]) s tím, že pro zastavěnost pozemků nebylo možné tyto vydat. Parcela č. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] byla znárodněna na základě Výměru Ministerstva paliv a energetiky čs. 355 ze dne [anonymizováno], podle příslušného pozemkového úřadu přešel takto pozemek do vlastnictví státu podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. o) zákona o půdě, tedy bez právního důvodu. Předmětný pozemek je zastavěn, co se týče pozemku PK č. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], ten je ve vlastnictví fyzické osoby a nelze jej podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona o půdě vydat. Rozhodnutím magistrátu shora citovaného ze dne [anonymizováno] bylo rozhodnuto o poskytnutí náhradního pozemku. K uspokojení nároku žalobců do současné doby nedošlo, žalobkyni a) a žalobci b) byla přiznána finanční náhrada ve výši 672,91 Kč a žalobkyni c) ve výši 1 345,82 Kč, z těchto částek bylo vyplaceno žalobkyni c) 1 285,25 Kč, žalobkyni a) a žalobci b) nebylo zaplaceno ničeho. Všichni žalobci rovněž nesouhlasí s oceněním nároku, a to z důvodu, že v době přechodu obou pozemků na stát, tyto již byly určeny k zastavení, měly být oceněny jako pozemky stavební v hlavním městě [anonymizováno], tj. cenou 250 Kč/m2, tj. částkou 355 500 Kč, z toho žalobkyni a) a žalobci b) by příslušela částka 31 741,07 Kč, žalobkyni c) po odečtení již vyplacené náhrady by příslušela částka 62 196,89 Kč.
Žalobkyně a) a žalobce b) jsou oprávněni k poskytnutí náhrady za nevydané pozemky, a to podle rozhodnutí [anonymizováno] – [anonymizováno], čj. [anonymizováno] vydaného dne [anonymizováno] k náhradě za podíly ve velikosti id. 5/12 na pozemcích v k.ú. [anonymizováno], a to dle PK celá parc. č. [anonymizováno]., výměra 3 244 m2, dle PK celá parc. č. [anonymizováno], výměra 1 495 m2, dle PK část parc. č. [anonymizováno] - role, výměra 20 060 m2 a dle PK část parc. č. [anonymizováno] - role, výměra 2 599 m2, pro jejich zastavěnost. Uspokojení nároků žalobkyně a) a žalobce b), kterým měl být poskytnut náhradní pozemek, do současné doby nedošlo. Žalobkyni a) byla přiznána finanční náhrada ve výši 140 985,10 Kč, ze které jí bylo vyplaceno 36 034,33 Kč, žalobci b) byla přiznána náhrada ve výši 140 985,10 Kč, která mu byla vyplacena ve výši 101 236 Kč. Žalobci i zde namítají, že předmětné pozemky, které byly v době jejich přechodu na stát určeny k zastavení, měly být oceněny jako stavební v hlavním městě [anonymizováno], tj. cenou 250 Kč/m2, tedy částkou 6 849 500 Kč, ze které přísluší po odečtení dosud vyplacené náhrady žalobkyni a) částka 2 817 924 Kč a žalobci b) částka 2 752 722,33 Kč.
Všichni tři žalobci jsou oprávněni z rozhodnutí [anonymizováno] –[anonymizováno], čj. [anonymizováno] vydaného dne [anonymizováno], kterým byla žalobcům přiznána náhrada za podíly o velikosti id. 5/56 (prvá žalobkyně a druhý žalobce) a o velikosti id. 5/28 (třetí žalobkyně) pozemku PK část parc. [anonymizováno] - role o výměře 5 478 m2 v k.ú. [anonymizováno], který pro zastavěnost nebyl možné vydat. Bylo rozhodnuto, že žalobcům bude poskytnut náhradní pozemek, případně poskytnuta náhrada podle § 16 zákona o půdě, žalobkyni a) a žalobci b) byla přiznána náhrada ve výši 2 592,27 Kč, která jim nebyla do současné doby vyplacena, žalobkyni c) byla přiznána náhrada ve výši 5 184,54 Kč, která jí byla vyplacena. Žalobci mají za to, že i v tomto případě se jedná o pozemek, který v době přechodu na stát byl určen k zastavení a měl být oceněn jako stavební v hlavním městě [anonymizováno], tj. cenou 250 Kč/m2, podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Předmětný pozemek byl oceněn částkou 1 369 500 Kč, a z této částky by příslušelo žalobkyni a) a žalobci b) vyplatit každému 122 276,79 Kč, žalobkyni c) po odečtení vyplacené náhrady 239 369,04 Kč. Před skončením sporu vyčíslil žalovaný výši dalšího poskytnutého plnění po zahájení řízení žalobkyni a) částkou 329 723,88 Kč, žalobci b) částkou 437 907,88 Kč a žalobkyni c) částkou 26 738,60 Kč.
4.Dne [anonymizováno] zemřela žalobkyně a) [anonymizováno]. Usnesením Obvodního soudu pro [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] byla jmenována správkyní části pozůstalosti, a to práv a povinností zůstavitelky jako žalobce v soudním sporu vedeném před Okresním soudem v Lounech sp. zn. okresni/5_C_153_2017, kterým se zůstavitelka domáhá spolu s dalšími dvěma žalobci nahrazení projevu vůle [anonymizováno] – [anonymizováno] ve věci restitučních nároků – převodu náhradních pozemků pozůstalou dceru [anonymizováno], narozenou [anonymizováno], bytem [anonymizováno] 5.Na straně žalované je pasivně legitimovaná [anonymizováno], která jedná prostřednictvím své organizační složky, a to [anonymizováno], který byl zřízen zák. č. 503/2012 Sb. s účinností ke dni 01.01.2013. Všichni žalobci vytýkají žalovanému, že při zjišťování výše náhrad žalovaný nepostupoval řádně, když jim státem odňaté pozemky neocenil jako pozemky stavební (týká se k.ú. [anonymizováno]), neboť nevzal v úvahu, že v době, kdy pozemky přešly na stát, tyto byly určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací a měly tedy charakter pozemku stavební, i když podle evidence nemovitostí (pozemkové knihy) byly vedeny jako zemědělské a bezprostředně po odnětí na nich byla výstavba realizována. Dále žalovaný při stanovení výše náhrad nevzal v úvahu (týká se k.ú. [anonymizováno]), že ke dni účinnosti zákona o půdě se katastrální území [anonymizováno] nacházelo na území hlavního města [anonymizováno], ke kterému bylo připojeno dne [anonymizováno] s tím, když předmětné pozemky podle rozhodnutí [anonymizováno] přešly na stát na základě [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]. Žalobci k podpoře svých tvrzení doložili vyjádření [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], který sdělil ohledně pozemku PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], že k rozhodnému datu jeho převodu na stát, tj. [anonymizováno], je evidován pouze plán „návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [anonymizováno]) s přilehlými částmi území [anonymizováno]) na jih od tělesa státní dráhy [anonymizováno] potvrzený [anonymizováno] [anonymizováno]. V uvedeném plánu je předmětný pozemek zahrnut do areálu michelské plynárny, i v následujících územních plánech pro hl. m. [anonymizováno], schválených v letech [anonymizováno] je toto území určeno pro energetickou výrobu. Ve vztahu k pozemku PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] a blíže neurčenému dni jeho převodu na stát jsou evidovány dokumenty: „návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [anonymizováno] ([anonymizováno].) a [anonymizováno].), potvrzený [anonymizováno] veřejných prací [anonymizováno] v plánu je předmětný pozemek součástí území určeného k zástavbě na základě regulace a parcelace zpracované ještě před vznikem státní regulační komise v roce [anonymizováno]. Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [anonymizováno]) s přilehlými částmi s území [anonymizováno]) na jih od tělesa státní dráhy [anonymizováno] potvrzený [anonymizováno] [anonymizováno], je předmětný pozemek v plánu součástí uličního bloku parcelovaného na výstavbu rodinných domů. Orientační plán hlavního města [anonymizováno] s okolím (se zápisem stop cen stavebních pozemků k [anonymizováno], plán zachycuje cenu stavebního parcelovaného pozemku k [anonymizováno]. Podle ortofotografického leteckého snímkování z roku [anonymizováno] zachycují nově vystavěný objekt. Ve vztahu k pozemku PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] a rozhodnému datu jeho převodu na stát [anonymizováno] (případně [anonymizováno]) je evidován „směrný územní plán hlavního města [anonymizováno] schválený vládou ČSR dne [anonymizováno], usnesením č. [anonymizováno]“. V plánu je předmětný pozemek součástí území určeného funkčnímu využití „obytná zástavba – nízká, do čtyř podlaží“. Uvedený územní plán platil v době od [anonymizováno] do [anonymizováno]. Součástí tohoto vyjádření je následující dokumentace: kopie výřezu plánu: „návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [anonymizováno][anonymizováno]) s přilehlými částmi území [anonymizováno]) na jih od tělesa státní dráhy [anonymizováno] (180/a) plán je potvrzen [anonymizováno] [anonymizováno] (týká se pozemku parc. č. PK [anonymizováno], PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno]). Kopii výřezu plánu „návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území [anonymizováno] který byl potvrzen [anonymizováno] prací [anonymizováno] (pozemek PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno]). Podle kopie výřezu plánu „směrný územní plán hlavního města [anonymizováno], hlavní výkres, schválený vládou ČSR dne [anonymizováno] usnesením č. [anonymizováno], je vyznačen pozemek parc. č. PK [anonymizováno] v kú. [anonymizováno]. Žalobci dále doložili zmenšenou kopii ověřeného situačního plánu k „Rozhodnutí o umístění stavby mateřské školy v [anonymizováno], č.j. [anonymizováno], zachycující celkovou situaci stavby a rozhodnutí [anonymizováno] [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] o umístění stavby Mateřské školy v [anonymizováno] na pozemku č. parc. [anonymizováno] části v kú. [anonymizováno] a č. parc. [anonymizováno] část v kú. [anonymizováno] při [anonymizováno][anonymizováno]
Co se týče pozemků v k.ú. [anonymizováno] PK číslo parc. [anonymizováno] a [anonymizováno], žalobkyně dovozuje stavební charakter těchto pozemků v době převodu na stát v roce [anonymizováno] z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu obce [anonymizováno], schváleného [anonymizováno] a okolí dne [anonymizováno] a následně potvrzeného [anonymizováno] dne [anonymizováno] a podepsaný ministrem [anonymizováno] s č.j. [anonymizováno] a jeho legendy, leteckých snímků pozemků z roku [anonymizováno], z technické zprávy Identifikace zjednodušené evidence na katastru nemovitostí mapu a ortofotosnímek, podle které byly „parcely zjednodušené evidence PK [anonymizováno] a [anonymizováno] transformovány podobnostní transformací na stav mapy KN. Dále byl transformován ortofotosnímek z let [anonymizováno] a [anonymizováno] do mapových podkladů s tím, že původní PK [anonymizováno] dnes leží ve dvou katastrálních územích, a to k.ú. [anonymizováno] a k.ú. [anonymizováno], včetně grafické přílohy“. Žalobci rovněž doložili soudu vyjádření [anonymizováno]. ze dne [anonymizováno] ve věci posouzení parcel PK [anonymizováno] a [anonymizováno], zda se jedná o stavební či zemědělský pozemek, společnost vydala stanovisko, podle kterého „z veřejně dostupného archivu satelitních snímků ([anonymizováno]) se na parcele číslo PK [anonymizováno] nacházely stavby. S největší pravděpodobností se jednalo o objekty související s vojenskými účely – ochrana letiště – hangáry/haly/manipulační plochy/úkryty. Tyto stavby vznikly na sousední, severní parcele, kdy zasahovaly až na parcelu číslo PK [anonymizováno]/PK [anonymizováno]. Na zpoplatněném satelitním snímku z [anonymizováno] se na parcele číslo PK [anonymizováno]/PK [anonymizováno] nacházely stále pozůstatky staveb, které byly odstraněny až v 60. letech. Na satelitním snímku z roku [anonymizováno] je zdejší areál zalesněn, tento stav platí i pro [anonymizováno]. Na pozemcích se k datu odnětí nacházely stavby – jedná se o stavební charakter. Výměra stavebních charakterů je změřitelná z historických map v měřítku 1:1000, který je dostatečně přesný pro určení výměry“. Žalobci navrhli soudu, aby učinil dotaz na sekci zpravodajského zabezpečení armády [anonymizováno], za účelem posouzení přiložených leteckých měřících snímků z hlediska umístění staveb na konkrétních stavebních parcelách, úřad soudu sdělil, že oprávnění k takovéto činnosti nemá ani odborný personál, ani není technologicky vybaven. Z vyjádření [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] vyplývá, že IPR [anonymizováno] eviduje pro k.ú. [anonymizováno] regulační plán z roku [anonymizováno], přičemž platnost uvedeného plánu ke dni [anonymizováno] však není IPR [anonymizováno] schopen doložit na základě jemu dostupné dokumentace, katastrální území [anonymizováno] se stalo součástí [anonymizováno] ke dni [anonymizováno], takže ještě není zahrnuto v prvním platném územním plánu pro tehdejší území hlavního města [anonymizováno], který byl schválen dne [anonymizováno] usnesením vlády ČSR číslo [anonymizováno]. IPR [anonymizováno] neeviduje jinou dobově platnou územně plánovací dokumentaci. Podle výpisu z pozemkové knihy číslo knihovní vložky [anonymizováno] je parcela PK [anonymizováno] označena jako role, stejně tak parcela PK [anonymizováno], parcela PK [anonymizováno] jako zahrada. Vlastnické právo bylo vloženo podle notářského spisu v [anonymizováno]. března [anonymizováno] ve prospěch [anonymizováno] a [anonymizováno], provdané [anonymizováno], oběma na polovici. [anonymizováno] č.d. [anonymizováno] podle výměru [anonymizováno] z [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] se vkládá vlastnické právo pro [anonymizováno], [anonymizováno]. Dne [anonymizováno] č.d. [anonymizováno] se podle vyhlášky [anonymizováno] číslo [anonymizováno] a výměru [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] číslo [anonymizováno] založ. pod č.d. [anonymizováno] se vkládá vlastnické právo pro [anonymizováno]. Dne [anonymizováno] č.d. [anonymizováno] se podle administrativní dohody ze dne [anonymizováno] č.d. [anonymizováno] vkládá se právo vlastnické pro [anonymizováno] – Obec [anonymizováno] (MNV v [anonymizováno]). Následně je vložka uzavřena[anonymizováno]
Podle znaleckého posudku ze dne [anonymizováno], zpracovaného znalcem [anonymizováno] [anonymizováno] ohledně ocenění části pozemku [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] byla zjištěna cena pozemku v celkové výši 33 580 Kč.
Podle znaleckého posudku č. [anonymizováno] znalce [anonymizováno] [anonymizováno] činí hodnota pozemku PK zahrada – část parc. č. [anonymizováno] o výměře 16 247 m2, v k.ú. [anonymizováno] částku 4 061 750 Kč. Podle znaleckého posudku č. [anonymizováno] znalce [anonymizováno] [anonymizováno] činí hodnota pozemku PK parc. č. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] částku 1 027 250 Kč, 355 500 Kč a 617 000 Kč. Podle znaleckého posudku č. [anonymizováno] znalce [anonymizováno] [anonymizováno] činí hodnota pozemku PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] částku 6 849 500 Kč. Pozemky byly oceňovány jako stavební.
Podle znaleckého posudku č. [anonymizováno] zpracovaného znaleckým ústavem v oboru ekonomika [anonymizováno], dne [anonymizováno], byla zjištěna cena pozemků v kú. [anonymizováno], původní číslo dle PK [anonymizováno] (části o výměře 16 247 m2) původní číslo dle PK [anonymizováno], PK [anonymizováno] PK [anonymizováno] (část o výměře 20 060 m2) a PK [anonymizováno] (část o výměře 2 599 m2) přešlých na stát v roce [anonymizováno] ke dni [anonymizováno] (účinnost zák. č. 229/1991 Sb.) ve výši 10 911 250 Kč. Podle znaleckého posudku č. [anonymizováno] zpracovaného týmž znaleckým ústavem dne [anonymizováno] byla zjištěna cena pozemku v k.ú. [anonymizováno] odňatých v roce [anonymizováno] původní PK [anonymizováno] (část o výměře 47 m2), PK [anonymizováno], PK [anonymizováno] (část o výměře 576 m2), PK [anonymizováno] (část o výměře 285 m2), původní PK [anonymizováno], (část o výměře 10 m2), PK [anonymizováno] (část o výměře 121 m2), PK [anonymizováno] (část o výměře 370 m2), PK [anonymizováno] (část o výměře 105 m2), PK [anonymizováno] (část o výměře 5 478 m2) a [anonymizováno] (část o výměře 937 m2) ve výši 3 603 500 Kč. Pozemky byly oceňovány jako stavební. Ze znaleckého posudku číslo položky 1490 – 119/2021 zpracovaného k žádosti žalovaného [anonymizováno] [anonymizováno], znalcem z oboru ekonomika dne [anonymizováno], za účelem ocenění nevydaných pozemků, které jsou předmětem soudního sporu vedeného Okresním soudem v Lounech pod sp. zn. okresni/5_C_153_2017 je v části 3 nález znalcem uvedeno, že pozemek parcelní číslo PK [anonymizováno] o výměře 20 060 m2 role, současný stav pozemku: pozemek v prostoru [anonymizováno] a [anonymizováno], původní stav v době přechodu na stát: role, zemědělsky využívaný pozemek ([anonymizováno]). Pozemek jihozápadním směrem od zastavěného území obce, dnes Městské části [anonymizováno], účel využití: zemědělsky využívaný pozemek. Územně plánovací dokumentace – regulační plán: zemědělský pozemek, nezastavitelný. Inženýrské sítě: v rozhodné době nedostupné. Trvalé porosty nedoloženy. Ocenění: stav PK - § 14 odst. 3 (zemědělský pozemek – role). Při ocenění dle výše uvedeného ustanovení se srážky nevyužívají. Pozemek byl oceněn celkovou částkou 215 645 Kč. Co se týče pozemku parcelní číslo PK [anonymizováno] o výměře 2 599 m2 – role, současný stav: pozemek v prostoru [anonymizováno] a [anonymizováno], původní stav v době přechodu na stát: role, zemědělsky využívaný pozemek ([anonymizováno]). Pozemek jihozápadním směrem od zastavěného území obce, dnes Městské části [anonymizováno], účel využití: zemědělsky využívaný pozemek. Územně plánovací dokumentace – regulační plán: zemědělský pozemek, nezastavitelný. Inženýrské sítě: v rozhodné době nedostupné. Trvalé porosty nedoloženy. Ocenění: stav PK - § 14 odst. 3 (zemědělský pozemek – role). Při ocenění dle výše uvedeného ustanovení se srážky nevyužívají. Znalec ocenil pozemek částkou 27 939,25 Kč. Celkem částka za oba pozemky PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] 243 584,25 Kč. Znalec dále uvedl, že co se týče znaleckého posudku číslo [anonymizováno] zpracovaného společností [anonymizováno]., tak tento posudek ocenil pozemky v rozporu jednak z historickými leteckými snímky, ze kterých je patrné, že v době přechodu na stát se jednalo o nezastavěné pozemky zemědělské, v rozporu s Regulačním a zastavovacím plánem z roku 1935, ze kterého je patrné, že oceňované pozemky se nenachází v území s plánovanou zástavbou, pokud jsou části pozemků dle uvedeného regulačního plánu určeny pro komunikaci, nelze tyto části ocenit jako pozemky stavební dle příslušného ustanovení oceňovací vyhlášky – vzhledem k době ocenění předmětných pozemků je nutno kategorii pozemku určit dle evidence uvedené v příloze prováděcí vyhlášky číslo 23/1964 Sb. k zákonu číslo 22/1964 Sb. (starý katastrální zákon), a to odd. B: nezemědělská půda, odst. 5 – ostatní plochy (nejsou považovány za stavební), tj. pozemky určené m.j. pro b) k dopravě (silnice, cesty, dráhy, náměstí …) nelze ocenit jako stavební. Dále uvádí, že podle Regulačního a zastavovacího plánu z roku 1935 jsou oba pozemky PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] umístěny na okraji katastrálního území a jsou definovány jako pole, role, orná půda a takový charakter měly i v době odnětí v roce [anonymizováno]. K návrhu účastníků soud nařídil zpracování revizního znaleckého posudku k posudkům [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], společnosti [anonymizováno]. ze dne [anonymizováno] a k posudku [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] a současně soud vyzval revizního znalce k ocenění pozemků parc. číslo PK [anonymizováno] a parc. číslo PK [anonymizováno], a to v souladu s vyhláškou číslo 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky číslo 316/1990 Sb., tj. v cenách platných ke dni 24. června 1991 (účinnosti zákona číslo 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku – zákon o půdě) a podle stavu pozemků ke dni převzetí státem, tj. ke dni [anonymizováno] včetně součástí a příslušenství. Zpracováním revizního znaleckého posudku ustanovil znaleckou kancelář [anonymizováno] Znalecká kancelář zpracovala znalecký posudek číslo [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] se závěry, že posudek [anonymizováno] [anonymizováno] oceňoval předmětné pozemky podle jejich stavu k roku 1991, nikoliv správně k roku odnětí 1949, posudek společnosti [anonymizováno]. oceňoval oba pozemky podle jejich stavů k roku 1991. Posudek [anonymizováno] [anonymizováno] z technického hlediska ocenění považuje za správný. Zemědělské pozemky se oceňujíc podle ustanovení § 14 odst. 3 vyhlášky číslo 316/1990 Sb., pozemek PK [anonymizováno] při výměře 20 060 m2 a jednotkové ceně 10,75 Kč/m2 oceňuje částkou 215 645 Kč, pozemek PK [anonymizováno] při výměře 2 599 m2 a jednotkové ceně 10,75 Kč/m2 částkou 27 939,25 Kč, oba celkem částkou 243 584 Kč. Revizní znalec vycházel z toho, že neexistuje žádný podklad, podle kterého by předmětné pozemky měly být oceněny jako stavební. Podle výpisu z pozemkové knihy plyne, že minimálně k roku [anonymizováno] byly oba pozemky vedené jako role, tedy zemědělské. Z leteckých snímků pozemky vypadají spíše jako pole či pole nebo zahrada, znalecká kancelář učinila souhrnný závěr: „Všechny dostupné podklady ukazují na to, že oba pozemky (PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno]) byly odňaty (ukradeny) původním vlastníkům bez záměru je zastavět. Oba pozemky jsme podle k tomu určené vyhlášky č. 316/1990 Sb. ocenili jako zemědělské na celkovou částku 243 584,25 Kč“. Revizní znalec provedl ocenění pozemků ke dni [anonymizováno] ve stavu nemovitostí ke dni [anonymizováno] s tím závěrem, že ze všech dostupných podkladů lze mít za to, že pozemky byly odňaty bez záměru je zastavět. Z tohoto důvodu ocenil předmětné nemovitosti jako zemědělské na celkovou částku 243 584,25 Kč. V rámci výslechu zpracovatele znaleckého posudku [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] znalec připustil, že z leteckých snímků z roku [anonymizováno] lze dovodit, že na pozemcích PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] mohou být nějaké stavby, otázka je, zda je nepostavili Němci za války tzv. na černo, např. muniční sklady. S ohledem na kontury se může jednat o nějaké drobné stavby, např. kůlny. Je však zvláštní, že stavby mají typ tzv. malých obdélníčků, na sebe naskládaných, což může být i nějaký materiál nebo balíky slámy. Je také ale možné, že v roce [anonymizováno] tam sice stavby byly, ale již ne v roce [anonymizováno]. Pokud by se zjistilo, že tam byla nějaká např. budova stodoly, tak by bylo záhodno ocenit pozemek pouze v ploše pod stodolou, případně bezprostředně související, neboť pokud stojí na pozemku o velikosti 20 000 m2 jediná malá stodola, nelze takový pozemek posoudit jako stavební. Pozemek PK [anonymizováno] je ve tvaru L, pak pokud něco stojí na severním okraji tohoto pozemku je otázkou, jestli se celý pozemek automaticky transformuje na pozemek stavební. Co se týče PK [anonymizováno], jedná se typicky o zahradnictví, jestli tam byly nějaké skleníky nebo samostatně stojící stodola v polích. Vše je ale pouze ve stádiu spekulace, zřejmě by byl k tomu schopen vyjádřit se letecký ústav. Na leteckém snímku z roku [anonymizováno] na pozemku PK [anonymizováno] žádnou stavbu nevidí, oproti roku [anonymizováno].
[anonymizováno] - [anonymizováno] ve svých rozhodnutích č.j. [anonymizováno], č.j. [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] a č.j. [anonymizováno] rozhodl, že dotčené pozemky nelze v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám vydat s tím, že jim bude poskytnut náhradní pozemek v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, případně náhrada v souladu s ustanovením § 16 zákona o půdě.
6.Ze sdělení [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] vyplývá, že k žádosti prvé žalobkyně proběhlo dne [anonymizováno] jednání komise pro převod náhradních pozemků v k.ú. [anonymizováno] a k.ú. [anonymizováno] z veřejné nabídky vyhlášené dne [anonymizováno] „s politováním vám oznamujeme, že vzhledem k uplatněným přihláškám jiných oprávněných osob s takzvaně kvalitnějšími restitučními nároky (podle interních předpisů PFČR), komise nevyhověla vaší žádosti o převod náhradních pozemků ve výše uvedených katastrálních územích.“ Dne [anonymizováno] sdělil [anonymizováno] prvé žalobkyni, že na základě souhlasu Odboru řízení restitucí ze dne [anonymizováno] bylo provedeno takzvaně stažení pozemku z veřejné nabídky pozemků pro oprávněné osoby dle zák. č. 229/1991 Sb., a to na základě předběžného opatření vydaného usnesením Obvodního soudu pro [anonymizováno]. 7.Žalovaný doložil žádosti klientů do veřejných nabídek pozemků a přehled úspěšnosti podaných žádostí k tomu soud zjistil, že žalobkyně a) podala od [anonymizováno] do [anonymizováno] dvanáct žádostí, pozemky byly převedeny na třetí osoby. Z vyúčtování nároků za nevydané pozemky ohledně této žalobkyně vyplývá, že zůstatek za klienta po plnění činí 108 239,06 Kč. Žalovaný doložil, že se žalobkyně a) mohla zúčastnit od [anonymizováno], kdy disponovala nárokem ve výši 279 179,77 Kč s celkem vyhlášených 81 kol (podle zák. č. 229/1991 Sb.) se žalobkyně zúčastnila 7 kol a z 66 kol vyhlášených podle § 7 zák. č. 95/1999 Sb., případně § 12 zákona č. 503/2012 se zúčastnila 2 kol. Ohledně oprávněné [anonymizováno] (dědic nároku [anonymizováno], žalobce b) ), bylo zjištěno, že tato se přihlásila do veřejných nabídek dne [anonymizováno] a [anonymizováno],žalobkyně c) se účastnila dvou kol, a to dne [anonymizováno] a [anonymizováno]. 8.Shora zjištěné skutečnosti posoudil soud podle práva:
Podle § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [anonymizováno] do [anonymizováno] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. Podle § 11a odst. 1, 2 zák. č. 229/1991 Sb., oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Podle § 28a odst. 1, 2 zák. č. 229/1991 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [anonymizováno], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny. Mezi účastníky je nesporné, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona o půdě. Žalobkyně a) je právní nástupkyně, správkyně dědictví ustanovená v pozůstalostním řízení, zemřelé [anonymizováno] (původní oprávněné), žalobce b) je výlučný dědic původní oprávněné [anonymizováno], která zemřela dne [anonymizováno], a to podle usnesení Obvodního soudu pro [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno], žalobkyně c) je původní oprávněná. O nárocích žalobců bylo rozhodnuto [anonymizováno] – [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] a č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] s tím, že v případě, že předmětné pozemky v k.ú. [anonymizováno] a k.ú. [anonymizováno] nelze vydat a žalobcům přísluší náhradní pozemky, eventuálně jim bude poskytnuta finanční náhrada. Žalobcům nebyl vydán žádný náhradní pozemek, ale na základě výpočtu finanční náhrady byla účastníkům vyplacena náhrada, a to ohledně parcely v k.ú. [anonymizováno] dle PK parc. č. [anonymizováno], byla žalobkyni a) vyplacena finanční náhrada ve výši 135 391,67 Kč, žalobci b) byla vyplacena částka 51 232 Kč. Ohledně pozemků v k.ú. [anonymizováno], a to dle PK celé parc. č. [anonymizováno] a dle PK celé parcely č. [anonymizováno], byla žalobkyni a) přiznána finanční náhrada ve výši 672,91 Kč, žalobkyni c) byla vyplacena částka 1 285,25 Kč. Ohledně parcel v k.ú. [anonymizováno] dle PK celá parc. č. [anonymizováno], celá parc. č. [anonymizováno], část parc. č. [anonymizováno] a část parc. č. [anonymizováno], byla žalobkyni a) vyplacena částka 36 034,33 Kč, žalobci b) částka 101 236 Kč. Za náhradu nevydané parcely v k.ú. [anonymizováno] dle PK část parc. č. [anonymizováno], byla přiznána žalobkyni a) a žalobci b) finanční náhrada ve výši 2 592,27 Kč, tato částka jim nebyla dosud vyplacena, žalobkyni c) byla přiznána a rovněž vyplacena částka 5 184,54 Kč.
Vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě dobrovolně odmítá uspokojit nároky žalobců v částce 9 378 415,97 Kč vydáním náhradních pozemků podle zákona o půdě, žalobci se jejich vydání domáhají toto náhradovou žalobou v souladu s ustálenou judikaturou viz shora.
Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobcům za odňaté pozemky nebyly vydány náhradní pozemky a namísto tohoto způsobu restituce jim byla poskytnuta finanční náhrada podle § 11 odst. 1 zákona o půdě, a to v celkové výši 565 814,26 Kč (ke dni podání návrhu). Žalobci namítali, že výpočet této náhrady neproběhl v souladu se zákonem.
Co se týče vyčíslení náhrady za nevydané pozemky v k.ú. [anonymizováno] dle PK parc.č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno] parc.č. [anonymizováno], (rozhodnutí č.j. [anonymizováno]), tak žalovaný sice vycházel z toho, že se jedná o pozemky stavební, ale tyto pozemky ocenil v rozporu s administrativním začleněním ke dni odejmutí pozemků tak, že se nacházejí mimo hlavní město [anonymizováno], i když měl vycházet z toho, že ke dni účinnosti zákona o půdě tyto pozemky jsou začleněny a staly se součástí hlavního města [anonymizováno] s tím, že rozhodující datum je stav pozemku ke dni jeho přechodu na stát. V tomto směru poukázali žalobci na již ustanovenou judikaturu, mimo jiné Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno], rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, spisová značka nsoud/28_Cdo_905_2013 ze dne [anonymizováno], podle kterého „je na místě respektovat stav administrativního členění v době účinnosti zákona o půdě, neboť jak uvedeno shora, za nevydané pozemky se poskytuje náhrada v cenách dle § 28a zákona o půdě, tudíž dnem rozhodným pro posouzení kritérií rozhodných pro znalce za účelem stanovení ceny nevydaných pozemků ze 24.06.1991. Pouze stav pozemku, za který však nelze považovat jeho administrativní začlenění do toho kterého katastrálního území, je zvažován ke dni jeho přechodu na stát, ostatně takový závěr byl respektován i v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. nsoud/28_Cdo_1548_2009. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, v rozhodnutí spisová značka nsoud/28_Cdo_2956_2014 ze dne 25.11.2015 „zatímco samotný úředním aktem přeměny zemědělského pozemku na pozemek stavební se skutečná hodnota (tržní cena) pozemku reálně zvýší, pouhým administrativním aktem začlenění obce [anonymizováno] do katastrálního území hlavního města [anonymizováno] se hodnota pozemků zvýšila pouze imaginárně, úředně, ale nikoli reálně. Hodnotu pozemku neurčuje administrativní velikost obce, ale její poloha, dopravní dostupnost od velkého města, občanská vybavenost a podobně, které jsou na takovém administrativním aktu zcela nezávislé. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně se převodu náhradních pozemků domáhá od roku 2006, kdy bylo rozhodnuto o restitučním nároku, neodrážejí úvahy o rozdílu v hodnotě původních a náhradních pozemků reálnou hodnotu pozemku, jež je klíčová. Katastrální území [anonymizováno] bylo připojeno k území hlavního města [anonymizováno] dnem [anonymizováno], přičemž předmětné pozemky přešly na stát dnem [anonymizováno]. Soud se s argumentací žalobců ztotožnil. K otázce výše restitučního nároku oprávněné osoby, respektive ocenění jí nevydaných pozemků, lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, dle níž i v těch případech, kdy byly pozemky v době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), lze i takové pozemky v zásadě ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.11.2015, sp. zn. nsoud/28_Cdo_2956_2014, ze dne 03.04.2014, sp. zn. nsoud/28_Cdo_444_2014, ze dne 10.02.2020, sp. zn. nsoud/28_Cdo_4185_2019, nebo ze dne 11.03.2020, sp. zn. nsoud/28_Cdo_72_2020, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.05.2020, sp. zn. nsoud/28_Cdo_1065_2020, nebo ze dne 02.06.2020, sp. zn. nsoud/28_Cdo_1167_2020). Ustálena je pak judikatura dovolacího soudu taktéž v závěru, že za územně plánovací dokumentaci (§ 11a odst. 14 zákona o půdě) jest se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu možno považovat i schválený směrný územní plán obce (města) vydaný podle příslušného právního předpisu, pročež jest pozemky jím určené k zastavění v době jejich odnětí, jež nebyly oprávněné osobě pro existenci zákonné překážky vydány, nutno ocenit jako pozemky stavební ( např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.11.2016, sp. zn. nsoud/28_Cdo_4758_2016, ze dne 09.10.2013, sp. zn. nsoud/28_Cdo_1816_2013, ze dne 13.12.2017, sp. zn. nsoud/28_Cdo_4047_2017, a ze dne 01.09.2015, sp. zn. nsoud/28_Cdo_1227_2015). Ohledně pozemků v k.ú. [anonymizováno] a to PK parc. č. [anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno] , je třeba uvést, že Regulační a zastavovací plán [anonymizováno] z roku [anonymizováno] nelze považovat s ohledem na změnu státního uspořádání a poté politických poměrů za závaznou územně plánovací dokumentaci i pro období válečné a následně období od roku [anonymizováno] do roku [anonymizováno] viz vyjádření IPR) Pozemky v rámci tohoto plánu byly umístěny okrajově s tím, že neexistuje prokazatelná jednoznačná legenda, podle které jak uvádí IPR by bylo možné posoudit charakter pozemku jinak než jako okrajová zeleň. V tomto směru je třeba vyjít i z charakteru pozemku tak, jak je zanesen v pozemkové knize, podle knihovní vložky číslo [anonymizováno] je zřejmé, že PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] je v pozemkové knize zapsána jako role a tento charakter nebyl změněn ani v rámci dalších zápisů ohledně vlastnických práv k těmto parcelám, které jsou vedeny až do roku [anonymizováno]. Aby soud mohl posoudit odňaté pozemky jako zastavěné, bylo na žalobcích, aby prokázali, že pozemky byly odňaty za účelem výstavby, tj. že v době převodu existuje již územně plánovací dokumentace o předpokládané zástavbě, případně že na těchto odňatých pozemcích bezprostředně po jejich odejmutí byla výstavba realizována, případně že v době přechodu na stát byly již zastaveny (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. nsoud/28_Cdo_4401_2015 ze dne 20.09.2016). Žádné takové důkazy ale žalobci nedoložili. Co se týče technické zprávy, tak z té nelze žádnou takovou skutečnost dovodit. Z vyjádření společnosti [anonymizováno]. je usuzováno, že podle satelitních snímků z roku [anonymizováno] se na parcele PK [anonymizováno] nacházely stavby, nejpravděpodobněji objekty související s ochranou letiště, které zasahovaly až na parcelu PK [anonymizováno], přičemž na satelitním snímku z roku [anonymizováno] je tvrzeno, že se nacházely již jen pozůstatky staveb, které byly údajně odstraněny až v 60. letech s tím, že na satelitním snímku z roku [anonymizováno] je areál zalesněn a tento stav platí i pro rok [anonymizováno], tj. od roku [anonymizováno] se na pozemcích žádné stavby nikdy nepostavily. Soud se přiklání k tvrzení žalovaného, že této zprávě nelze přiznat žádnou právní relevanci, neboť k ní není doložena žádná podkladová dokumentace ani bližší informace k údajným „stavbám“. V tomto směru má soud za to, že nejpřiléhavější vysvětlení podal znalecký posudek [anonymizováno] a výslech jeho zpracovatele [anonymizováno] [anonymizováno], který s ohledem na polohu obou parcel, umístění údajných staveb na těchto parcelách, s ohledem na jejich půdorys dovodil, že pokud se na pozemcích nějaké stavby nacházely, pak se jednalo o stavby jednoduché, např. přístřešky či torzo stodoly s tím, že nebyly zachyceny ani žádné přístupové komunikace k těmto „objektům“ a lze pouze spekulovat, co se v období mezi rokem [anonymizováno] na pozemcích nacházelo. Znalec připustil, že v případě, že by se prokázalo, že na těchto pozemcích byly postaveny stavby, pak s ohledem na minimální možnou zastavěnost a rozlohu pozemků v charakteru role, by nejspíše přicházelo v úvahu posoudit zastavěnost těchto pozemků toliko pod stavbami či v jejich bezprostředním okolí. V tomto směru ale soud opětovně zdůrazňuje, že žalobcům i přes poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. se nepodařilo prokázat v době přechodu na stát zastavěnost ani v částečné výměře o velikosti 3 797 m2. Co se týče tvrzené souvislosti s letištěm v [anonymizováno] s tím, že stavby mohly souviset s vojenskými účely a ochranou letiště, žalovaný prokázal, že takovouto souvislost s ohledem na vzdálenost mezi pozemky a letištěm nelze dovodit. Co se týče pozemků v k.ú. [anonymizováno] dle PK parc. č. [anonymizováno], parc.č.[anonymizováno] a [anonymizováno] (rozhodnutí č.j. [anonymizováno]), i když tyto ke dni přechodu pozemků do vlastnictví československého státu byly stále vedeny v evidenci nemovitostí jako zemědělské, ve skutečnosti měly podle státem schválené územně plánovací dokumentace charakter pozemků stavebních. Toto tvrzení žalobci dovozují z listinných důkazů získaných od [anonymizováno], týkající se pozemků parc. č. PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno]. Ohledně pozemku PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], který přešel na stát [anonymizováno], bylo zjištěno, že z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [anonymizováno] s přilehlými částmi území [anonymizováno]) na jih od tělesa státní dráhy [anonymizováno], potvrzeného [anonymizováno] dne [anonymizováno], byl v uvedeném plánu předmětný pozemek zahrnut do areálu michelské plynárny a v následujících územních plánech pro hlavní město [anonymizováno] z let [anonymizováno] a [anonymizováno] byl určen pro energetickou výrobu. Co se týče pozemku PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], tak podle návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu potvrzeného [anonymizováno] [anonymizováno] je předmětný pozemek součástí uličního bloku, parcelovaného na výstavbu rodinných domů. Podle orientačního plánu hlavního města [anonymizováno] s okolím ze dne [anonymizováno] zachycuje plán cenu (tzv. stop cenu) stavebního parcelovaného pozemku k [anonymizováno]. Z ortofotografického leteckého snímkování z roku [anonymizováno] je zachycen nově vystavěný objekt. Parcele PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], která přešla na stát dnem [anonymizováno], případně [anonymizováno], bylo zjištěno, že podle směrného územního plánu hlavního města [anonymizováno] schváleného vládou ČSR dne [anonymizováno] je pozemek součástí území určeného funkčnímu využití „obytná zástavba – nízká, do čtyř podlaží“. Územní plán platil od [anonymizováno] do [anonymizováno]. Žalobci poukázali na ustanovení § 11a odst. 13 zákona o půdě, podle kterého „cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva, osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění, budou oceněny jako stavební“. Žalobci rovněž poukázali na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, například spisová značka nsoud/28_Cdo_3454_2013 ze dne 08.01.2014, spisová značka nsoud/28_Cdo_264_2014 ze dne 06.03.2014 a spisová značka nsoud/28_Cdo_2956_2014 ze dne 25.11.2015 a výkladová pravidla obsažená v nálezu Ústavního soudu ze dne 21.05.2013, spisová značka IV. US 1088/12, podle této judikatury „za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu, jako za pozemky určené pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb.), byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské (tj. v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace stavby)“.b Soud se s argumentací žalobců ztotožnil. Žalobci argumentovali tím, že žalovaný při způsobu výpočtu náhrady za metr čtvereční neakceptoval skutečnost, že odňaté pozemky v k.ú. [anonymizováno] mají být oceněny jako stavební v hlavním městě [anonymizováno], to znamená cenou 250 Kč/m2, pozemky v k.ú. [anonymizováno] by měly být oceněny stejnou sazbou, podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., a to § 14 odst. 1 ve vazbě na § 28a zákona o půdě s tím, že k.ú. [anonymizováno] byly v době odnětí zastavěné a ke dni účinnosti zákona o půdě součástí hlavního města [anonymizováno] (připojením dne [anonymizováno]).
Co se týče náhrady za pozemky v k.ú. [anonymizováno], bylo prokázáno, že v době jejich přechodu na stát byla parcela PK [anonymizováno] zahrnuta do areálu michelské plynárny, již na základě dokumentace potvrzené [anonymizováno] dne [anonymizováno] a i v následujících územních plánech pro hlavní město [anonymizováno] schválený v letech [anonymizováno] bylo toto území určeno pro energetickou výrobu. Ohledně parcely PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] bylo zjištěno, že již v územním plánu potvrzeným v roce [anonymizováno] byl tento pozemek součástí území určeného k zástavbě na základě regulace a parcelace s tím, že předmětný pozemek je součástí uličního bloku, parcelovaného na výstavbu rodinných domů a následně v roce [anonymizováno] je podle leteckého snímkování zde zachycen nově vystavěný objekt. K parcele PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] bylo zjištěno, že k podle směrného územního plánu hlavního města [anonymizováno] schváleného vládou ČSR dne [anonymizováno] je předmětný pozemek součástí území určeného funkčnímu využití – obytné zástavbě. Uvedený územní plán platil v období od [anonymizováno] do [anonymizováno], bylo zde vydáno rozhodnutí o umístění stavby mateřské školy. Pozemek přešel na stát dne [anonymizováno]. Za této situace bylo prokázáno, že i když předmětné pozemky v k.ú. [anonymizováno] ke dni jejich převodu na stát, byly vedeny v evidenci nemovitostí jako zemědělské, de facto se s předmětnými pozemky nakládalo jako stavebními určenými pro výstavbu rodinných domů, mateřské školy a areálu michelské plynárny. V tomto směru odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, spisová značka nsoud/28_Cdo_1816_2013, podle kterého za územní plánovací dokumentaci ve smyslu § 11a zákona o půdě lze považovat již citovaný směrný územní plán vydaný v souladu se zák. č. 84/1958 Sb. Dále judikováno rozsudky Nejvyššího soudu ČR, spisová značka nsoud/28_Cdo_1013_2012, nsoud/28_Cdo_956_2014. Na základě takto zjištěných skutečností lze dovodit závěr, že pokud žalovaný vypočetl náhradu za tyto nevydané pozemky nikoli způsobem, že se jedná o pozemky stavební v hlavním městě [anonymizováno], pak tento zúsob ocenění pozemků nelze považovat za správný. Za této situace přináleží žalobcům za odňatou parcelu PK [anonymizováno] o výměře 1 358 m2 při sazbě 250 Kč za metr čtvereční částka 339 500 Kč, za odňatou parcelu PK [anonymizováno] o výměře 5 478 m2 při sazbě 250 Kč částka 1 369 500 Kč, za odňatou parcelu PK [anonymizováno] o výměře 64 m2 při sazbě 250 Kč částka 16 000 Kč.
Stejný závěr lze učinit i u pozemků PK [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], které sice byly žalovaným oceněny jako stavební (znalecký posudek [anonymizováno] [anonymizováno] číslo [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]), ale nikoli jako stavební v hlavním městě [anonymizováno]. Soud i tento postup považuje ze strany žalovaného za nesprávný, k.ú. [anonymizováno] byly připojeny k území Hlavního města Prahy dnem [anonymizováno], ke dni účinnosti zákona o půdě, tj. [anonymizováno], byly tedy součástí území města [anonymizováno] a s odkazem na již ustálenou soudní praxi ve věci právního posouzení soud odkazuje na již citovaná rozhodnutí rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.08.2013, spisová značka nsoud/28_Cdo_905_2013 a spisová značka nsoud/28_Cdo_2956_2014 ze dne 25.11.2015, ze kterých vyplývá, že „je namístě respektovat stav administrativního členění v době účinnosti zákona o půdě, neboť jak uvedeno shora za nevydané pozemky se poskytuje náhrada v cenách podle § 28a zákona o půdě, tudíž dnem rozhodným pro posouzení kritérií rozhodných pro znalce za účelem stanovení ceny nevydaných pozemků je [anonymizováno]. Pouze stav pozemku, za který však nelze považovat jeho administrativního členění do toho, kterého katastrálního území, je zvažován ke dni jeho přechodu na stát. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že náhrada přiznaná všem žalobcům za nevydané pozemky byla žalovaným vypočtena rovněž nesprávně. Podle názoru soudu přináleží žalobcům za odňatou parcelu PK [anonymizováno] (zahrada) o výměře 16 274 m2 částka 4 061 750 Kč, za odňatou parcelu PK [anonymizováno] (zahrada v areálu statku) o výměře 3 244 m2 částka 881 000 Kč a za odňatou parcelu PK [anonymizováno] (stavba statku) o výměře 1 495 m2 částka 373 750 Kč. Pokud žalovaný v průběhu řízení změnil svůj postoj a namítal, že se nejedná o pozemky v době převodu s charakterem stavební, soud jeho vyjádření považuje za účelové, když sám žalovaný v rámci výpočtu náhrady za pozemky tyto pozemky nechal ocenit jako stavební. Soud na základě shora uvedených skutkových zjištění stanovil nespornou prokázanou výši restitučního nároku každého z žalobců. S ohledem na shora uvedené ocenění parcel soud shodně s žalobci ocenil restituční nárok náležející žalobkyni a) částkou 2 340 059,50 Kč, po odpočtu poskytnutého plnění (výše mezi účastníky nesporná) 329 723,88 Kč, přísluší žalobkyni a) restituční nárok ve výši 2 010 335,62 Kč. Žalobci b) restituční nárok ve výši 2 340 059,50 Kč, po odpočtu mezi účastníky nesporného plnění 437 907,88 Kč ve výši 1 902 151,62 Kč. Žalobkyni c) přísluší restituční nárok ve výši 308 035,71 Kč, po odpočtu nesporného plnění poskytnutého žalovaným ve výši 26 738,60 Kč zůstává žalobkyni c) restituční nárok ve výši 281 297,11 Kč.
Na základě shora stanovené výše restitučních nároků pro každého ze žalobců se soud zabýval otázkou převoditelnosti jednotlivých požadovaných náhradních pozemků.
a)k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8,
b)na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště,
c)pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou,9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou 9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení,
d)na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada 10) nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976,
e)na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976,
Podle § 6 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb. podle tohoto zákona nebo zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a)zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,
b)zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků
1.převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,
2.převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4.určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury 8); v případě pochybností vydá na základě žádosti [anonymizováno] vyjádření příslušný úřad územního plánování,
c)zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zák. č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d)majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10),
e)zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11),
f)zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12),
g)pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo
h)pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).
Řízení o uspokojení restitučního nároku převodem náhradního pozemku oprávněné osobě je typově řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky podle § 153 odst. 2 OSŘ Nárok oprávněné osoby lze tudíž uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není žalobním návrhem vázán (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 06.01.2009, sp. zn. nsoud/28_Cdo_3250_2008). Soud v rámci zásady předvídatelnosti, vyzval žalobce, aby s ohledem na soudem zjištěnou výrazně nižší výši restitučního nároku než byl uplatněn, označili jimi preferované náhradní pozemky způsobilé k vykrytí soudem zjištěného restitučního nároku. Žalobci, aniž přistoupili k částečnému zpětvzetí nároku, specifikovali pozemky, jejichž vydání preferují, a to v kú. [anonymizováno] a k.ú. [anonymizováno]. „Při posuzování „vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) přitom nutno především hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a v § 6 zák. č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.07.2011, sp. zn. nsoud/28_Cdo_1568_2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 03.01.2011, sp. zn. nsoud/28_Cdo_99_2010, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2013, sp. zn. nsoud/28_Cdo_592_2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.09.2014, sp. zn. nsoud/28_Cdo_2462_2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14.11.2017, sp. zn. nsoud/28_Cdo_2364_2017, a ze dne 06.12.2017, sp. zn. nsoud/28_Cdo_4447_2017). Ani oprávněná osoba, vůči níž [anonymizováno] (žalovaná) postupoval liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem (a jež může uspokojit své právo i převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě), se tudíž nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (ve správě [anonymizováno]) a zejména jí takto nelze přiřknout pozemky, jejichž převodu brání jiné právní předpisy, či nedostatek vhodnosti jejich zařazení do veřejné nabídky podle zákona o půdě.“ ( např. usnesení NS ČR sp. zn. 28Cdo 946/2021 Sb.) Žalobci požadovali náhradní pozemky v k.ú. [anonymizováno] a k.ú. [anonymizováno].
Soud vycházel z výpisu z katastru nemovitostí LV [anonymizováno] pro obec [anonymizováno] a k. ú. [anonymizováno] a obec [anonymizováno] a k.ú. [anonymizováno] a zjistil, že všechny požadované pozemky jsou zapsány ve vlastnictví České republiky.
Co se týče pozemku v k.ú. [anonymizováno] parcelní číslo [anonymizováno], jedná se o pozemek typu orná půda o výměře 119 539 m2, pozemek je rovinný, pravidelného, obdélníkového tvaru s přírodním povrchem, zemědělsky užívaný. Podle územního plánu obce [anonymizováno] určuje pozemku funkci plochy zemědělské – orná půda. Žalovaný namítal, že ohledně předmětného pozemku je vedeno řízení ve věci restitučního nároku [anonymizováno] [anonymizováno] u odvolacího soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno], a to do rozhodnutí Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno]. K tomu soud zjistil, a to přímo dotazem u soudkyně [anonymizováno] [anonymizováno], která vydala napadené rozhodnutí, že řízení bylo zastaveno a odvolání se týká výlučně nároku na náhradu nákladů řízení jednoho z žalovaných účastníků. Rovněž bylo zjištěno, že k předmětnému pozemku bylo v minulosti vedeno řízení žalobcem [anonymizováno] na určení práva. Z tohoto důvodu byla v katastru nemovitostí dne [anonymizováno] zapsána poznámka spornosti, řízení bylo vedeno Okresním soudem v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno], ve spojení s odvolacím řízením vedeným u Krajského soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno]. Řízení bylo pravomocně skončeno v roce [anonymizováno] a poznámka spornosti byla z katastru nemovitostí vymazána. Soud ohledně tohoto pozemku neshledal překážku převoditelnosti.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] představuje ornou půdu o zapsané výměře 61 540 m2, jde o rovinný pozemek, pravidelného, trojúhelníkového tvaru s přírodním povrchem, zemědělsky užívaný. Územní plán obce [anonymizováno] určuje pozemku funkci plochy zemědělské – orná půda. K tomuto pozemku vznesl žalovaný stejné námitky, jednak že je dotčen uplatněným nárokem rodu [anonymizováno], jednak že byl dotčen řízením [anonymizováno], vedeného u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno]. Řízení ve věci restitučního nároku [anonymizováno] bylo pro zpětvzetí žalobce [anonymizováno] [anonymizováno] zastaveno, předmětem odvolacího řízení je toliko výrok jednoho z žalovaných ohledně nákladů řízení. Řízení [anonymizováno] bylo rovněž pravomocně skončeno a poznámka spornosti byla vymazána. Soud ohledně tohoto pozemku neshledal překážku převoditelnosti.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] představuje ornou půdu o zapsané výměře 8 754 m2, jedná se o rovinný pozemek pravidelného, obdélníkového tvaru s přírodním povrchem, zemědělsky užívaný. Podle územního plánu obce [anonymizováno] pozemek určen k funkci plochy zemědělské – orná půda. I k tomuto pozemku vznesl žalovaný totožné námitky jako k parcele číslo [anonymizováno], obě námitky byly shledány soudem nedůvodnými.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] je pozemek typu orná půda, zapsaný o výměře 42 745 m2, jde o rovinný pozemek pravidelného, obdélníkového tvaru s přírodním povrchem, zemědělsky užívaný. Územním plánem obce [anonymizováno] určením pozemku funkce zemědělská – orná půda. I k tomuto pozemku vznesl žalovaný totožné námitky jako k parcele číslo [anonymizováno]. Obě námitky byly shledány soudem nedůvodnými.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] je pozemek typu orná půda, o zapsané výměře 72 298 m2, jedná se o rovinný pozemek pravidelného, zhruba obdélníkového tvaru s přírodním povrchem, zemědělsky užívaný. Územní plán obce [anonymizováno] určuje pozemku funkci plochy zemědělské – orná půda. Součást pozemku tvoří trvalé porosty. I k tomuto pozemku vznesl žalovaný totožné námitky jako k parcele číslo [anonymizováno] a [anonymizováno]. Obě námitky byly shledány soudem nedůvodnými.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] je pozemek typu orná půda, o zapsané výměře 14 822 m2, jde o rovinný pozemek pravidelného, zhruba obdélníkového tvaru s přírodním povrchem, zemědělsky užívaný. Územním plánem obce [anonymizováno] určena pozemku funkce plochy zemědělské – orná půda. I k tomuto pozemku vznesl žalovaný totožné námitky jako k parcele číslo [anonymizováno]. Obě námitky byly shledány soudem nedůvodnými.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] je pozemek typu trvalý travní porost, o zapsané výměře 30 762 m2, jde o rovinný pozemek, nepravidelného tvaru s přírodním povrchem, zemědělsky užívaný, částečně porostlý mladými jehličnatými stromy. Územní plán obce [anonymizováno] určuje pozemku funkci plochy zemědělské – trvalé travní porosty a součást pozemku tvoří trvalé porosty. I k tomuto pozemku vznesl žalovaný totožné námitky jako k parcele číslo [anonymizováno] Obě námitky byly shledány soudem nedůvodnými.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] o výměře 613 898 m2 je pozemek typu trvalý travní porost, jde o rozsáhlý členitý pozemek nepravidelného tvaru s přírodním povrchem, převážně zarostlým náletem šípku a listnatých stromů, částečně zemědělsky užívaný. Územní plán obce [anonymizováno] určuje pozemku funkci plochy zemědělské – trvalé travní porosty, součást pozemku tvoří trvalé porosty. I k tomuto pozemku vznesl žalovaný totožné námitky jako k parcele číslo [anonymizováno]. Obě námitky byly shledány soudem nedůvodnými.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] je pozemek typu trvalý travní porost, o zapsané výměře 305 342 m2, jde o členitý pozemek nepravidelného tvaru s přírodním povrchem, částečně zemědělsky užívaný, částečně zarostlý náletem mladých stromů. Územní plán obce [anonymizováno] určuje pozemku funkci plochy zemědělské – orná půda. Součást pozemku tvoří trvalé porosty. I k tomuto pozemku vznesl žalovaný totožné námitky jako k parcele číslo [anonymizováno]. Obě námitky byly shledány soudem nedůvodnými.
Pozemek parc. číslo [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] jedná se o pozemek typu trvalý travní porost o zapsané výměře 44 296 m2. Pozemek je dotčen územím „Eeconetu – územím se zvýšenou péčí o krajinu“ a „Národním geoparkem Egeria“ a „Nadregionálním biokoridorem – územní systém ekologické stability“ (ÚSES) je Evropsky významnou lokalitou (EVL) „[anonymizováno]“ soustavy Natura 2000. Je součástí památkové ochrany UNESCO, [anonymizováno] a připravované nové ptačí oblasti Natura 2000. Jedná se o tokaniště kriticky ohroženého druhu tetřívka obecného a o jádrovou zónu plánované [anonymizováno]. Jedná se o území výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin podle § 49 a § 50 zák. č. 114/1992 Sb.. Pozemek je dotčen veřejnou prospěšnou stavbou – VPS a je tak zčásti podle § 6 odst. písm. b) zákona o SPÚ z převodu vyloučen na základě sdělení obce [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]. Veřejně prospěšnou stavbu potvrzuje i územně plánovací informace o podmínkách využívání území ze dne [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] vydanou odborem rozvoje a územního plánování Městského úřadu [anonymizováno]. Pozemek se podle Regulačního plánu [anonymizováno] nachází mimo zastavitelné plochy, jedná se o nezastavitelné území, je dotčen umístěním vodovodu pro navrhovaný objekt občanské vybavenosti. Pozemek je rovněž dotčen soudním řízením vedeným u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno], které bylo zahájeno dne [anonymizováno] a dne [anonymizováno] přerušeno na dobu neurčitou. Soud neshledal překážku převoditelnosti viz níže. Žalovaný zpochybnil převoditelnost pozemků, jednak namítal, že co se týče pozemků v k.ú. [anonymizováno], je zde dána zákonná překážka převoditelnosti pozemků podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona číslo 503/2012 Sb., která nadále přetrvává. Tuto zákonnou překážku shledal v uplatněném restitučním nároku rodu [anonymizováno], kteří se v současné době stále domáhají potvrzení občanství rodu u Ministerstva vnitra. K tomu bylo zjištěno, že řízení u Okresního soudu v [anonymizováno] vedené pod sp. zn. [anonymizováno], týkající se pozemků, k nimž restituční nárok vznesli i žalobci v tomto řízení, bylo z důvodu zpětvzetí návrhu dipl. [anonymizováno] [anonymizováno] zastaveno. V současné době probíhá odvolací řízení u Krajského soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno]. Předmětem odvolání je výlučně nákladový výrok. Pokud žalovaný namítal, že otázka občanství [anonymizováno] není dosud Českou republikou vyřešena, žalobci k tomu doložili, že správní řízení o opakované žádosti o zachování státního občanství skončilo usnesením o zastavení [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] z důvodu, že nebyly shledány důvody pro vydání nového rozhodnutí o zachování československého státního občanství [anonymizováno]. Následně rozhodnutím ministra vnitra [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] byl rozklad proti usnesení [anonymizováno] zamítnut. Za této situace námitka žalovaného byla shledána soudem nedůvodnou. Co se týče pozemku v k.ú. [anonymizováno] číslo parc. [anonymizováno], žalovaný shledává překážku převoditelnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o Státním pozemkovém fondu, a to z důvodu, že pozemek je dotčen veřejně prospěšnou stavbou. Z žalovaným citované dokumentace ale nevyplývá, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu, vymezenou v území nebo regulačním plánu, v územně plánovací dokumentaci obce [anonymizováno] a Městského úřadu [anonymizováno] je tato stavba označena jako vodovod – objekt občanské vybavenosti a nejedná se tak o veřejně prospěšnou stavbu. Žalobci v tomto odkazují na důvodovou zprávu k zákonu o Státním pozemkovém úřadě, který v ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) uvádí „při prověřování převoditelnosti pozemků některé obce vylučují z převodu zemědělské pozemky, které jsou zatíženy liniovými stavbami – vodovody, plynovody, energetické rozvody apod. Vzhledem k tomu, že takové zatížení pozemku neznemožňuje jeho využívání, je možné takový pozemek užít jako vhodnou náhradu pro restituenty, případně převést v rámci zákona číslo 503/2012 Sb. Navrhovanou úpravou nebude docházet k vylučování pozemků z převodu (není výjimkou, že zemědělská půda je plošně využita pro umístění a vedení nejen energetických rozvodů). Pokud nedojde k úpravě znění tohoto ustanovení, budou i nadále obce pozemky z možných převodů vylučovat, a tím dojde ke snižování objemu pozemků vhodných pro vypořádání restitučních nároků“. Totožnou problematiku řeší i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 04.09.2019 sp. zn. nsoud/28_Cdo_2721_2019 „Přiléhavost postrádá rovněž námitka dovolatelky o nevhodnosti předmětných pozemků převodu jako pozemků náhradních (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) z důvodu jejich zastavěnosti podzemními stavbami vodovodu a kanalizace, jelikož ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě nezapovídá převod pozemku, jde-li o stavbu umístěnou pod povrchem země“. Stejnou problematiku řešilo i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.02.2019 sp. zn. nsoud/28_Cdo_4325_2018 týkající se elektrického vedení. Soud se ztotožnil s argumentací žalobkyně, rovněž dospěl k závěru, že zde není dána tvrzená překážka převoditelnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona číslo 229/2019 Sb. Co se týče námitky nepřevoditelnosti pozemků podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona číslo 229/2019 Sb. s námitkou, že k parcele číslo [anonymizováno] je souběžně vedeno řízení u Okresního soudu v [anonymizováno] vedené pod sp. zn. [anonymizováno]. Toto řízení bylo zahájeno dnem [anonymizováno] a od [anonymizováno] je přerušeno. K tomu soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu České republiky č.j. nsoud/28_Cdo_509_2021-2181 ze dne 27.04.2021…„Dovolání dále není přípustné pro řešení obsahově vymezené otázky posouzení priority konkurujících si náhradových žalob různých oprávněných osob k témuž pozemku, při jejímž řešení se – na rozdíl od mínění žalované – odvolací soud od rozhodovací praxe dovolacího soudu (představované rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2020, sp. zn. nsoud/28_Cdo_2416_2020, a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 08.12.2020, sp. zn. nsoud/28_Cdo_2910_2020) neodchýlil. Z uvedených rozhodnutí dovolacího soudu, jak správně připomíná dovolatelka, rezultuje závěr, že „ z hlediska konkurence práv více oprávněných osob domáhajících se vydání téhož náhradního pozemku se nejeví být rozhodující izolovaně okolnost, že k návrhu jedné nebo několika z nich byl předběžným opatřením [anonymizováno] úřadu uložen zákaz dispozic s ním, nýbrž jest vždy komplexně hodnotit, které z oprávněných osob k uspokojení jejího restitučního nároku vydáním požadovaného náhradního pozemku svědčí lepší právo. Významným přitom může být zejména okamžik zahájení soudního řízení tím kterým z oprávněných, hospodářský význam požadovaného náhradního pozemku pro jednotlivé žadatele, výše jejich dosud neuspokojených restitučních nároků, doba, po niž jejich nároky zůstávají neuspokojeny, míra jejich aktivity ve veřejných nabídkách.“ …….Odvolací soud dospěl k závěru, že z konkurujících si náhradových žalob je třeba upřednostnit žalobce, v jehož prospěch hovoří jak dřívější okamžik podání žaloby ve věci samé (v březnu [anonymizováno]), tak i návrhu na nařízení předběžného opatření o zákazu dispozice s předmětným pozemkem (v dubnu [anonymizováno]), oproti konkurující žalobě, včetně návrhu na nařízení předběžného opatření, podaným v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno] až v roce [anonymizováno]. V poměrech projednávané věci nelze závěr odvolacího soudu o upřednostnění osoby žalobce považovat za nesouladný se závěry rozhodovací praxe dovolacího soudu. I když odvolací soud zohlednil pouze hledisko časové, nelze přehlédnout, že žalovaná ani v průběhu řízení před soudem nalézacím a ani v odvolacím řízení (a ostatně ani v dovolání) nepředestřela ze souběžně vedeného restitučního řízení žádné konkrétní skutečnosti, jež by byly významné pro posouzení konkurujících si náhradových žalob i z perspektivy ostatních (judikaturou Nejvyššího soudu aprobovaných) kritérií; takové skutečnosti ani v řízení nevyšly najevo. V daném případě se soud domnívá, že žalobcům, kteří svůj nárok uplatnili u soudu již v roce [anonymizováno] včetně návrhu na vydání předběžného opatření, kterému bylo vyhověno, výši jejích neuspokojeného nároku a aktivitě ve veřejných nabídkách svědčí tzv. lepší právo na vydání náhradních pozemků a tato hlediska, zejména pak časové (řízení u Okresního soudu v [anonymizováno] bylo zahájeno až 4 roky poté, v roce [anonymizováno]) jsou z pohledu soudu při posuzování otázky tzv. lepšího práva určující. I tuto námitku žalovaného neshledal soud důvodnou. Překážku převoditelnosti řešil i ÚS nálezem sp. zn. III ÚS 508/13 ze dne 25.03.2013 s tím, že žaloba na nahrazení projevu vůle s převodem shodného náhradního pozemku vedená třetími osobami není překážkou převoditelnosti náhradního pozemku v již probíhajícím soudním řízení. Co se týče tvrzené překážky převoditelnosti ohledně parcel v k.ú. [anonymizováno] s tím, že tyto parcely jsou dotčeny řízením, které vyvolal [anonymizováno] u Okresního soudu v [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno] o určení vlastnictví, k tomu soud uvádí, že k žádosti [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] zapsal [anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno] poznámku o podané žalobě, podle InfoSoud bylo toto řízení zahájeno dne [anonymizováno] a věc byla pravomocně skončena dne [anonymizováno]. Poznámka byla u parcel vymazána. Námitka žalovaného s ohledem na shora uvedené je nedůvodná. Žalobci ohledně náhradních pozemků, jejichž převodu se domáhají uvedli, že preferují pozemky uvedené v původním žalobním petitu, nacházející se v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], zapsané u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno] na LV číslo [anonymizováno] a v katastrálním území [anonymizováno], obec [anonymizováno], zapsané u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno] na LV [anonymizováno]. Mezi účastníky není sporu ohledně zjištěných cen pozemků, žalovaný nechal zpracovat znalecké posudky znalci z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, a to [anonymizováno] [anonymizováno] a [anonymizováno] [anonymizováno] za účelem zjištění ceny jednotlivých pozemků. Ze znaleckého posudku číslo [anonymizováno], zpracovaného [anonymizováno] [anonymizováno] dne [anonymizováno] byla zjištěna cena parcely číslo [anonymizováno] částkou 434 186,65 Kč, parcely číslo [anonymizováno] částkou 245 221,10 Kč, parcely číslo [anonymizováno] částkou 39 830,70 Kč, parcely číslo [anonymizováno] částkou 166 697,55 Kč, parcely číslo [anonymizováno] částkou 285 577,10 Kč, parcely číslo [anonymizováno] částkou 58 546,90 Kč, parcely číslo [anonymizováno] částkou 102 247,47 Kč, parcely číslo [anonymizováno] částkou 1 820 387,30 Kč a parcely číslo [anonymizováno] částkou 895 608,60 Kč. Ze znaleckého posudku číslo [anonymizováno] zpracovaného [anonymizováno] [anonymizováno] dne [anonymizováno] byla zjištěna cena pozemku parc. číslo [anonymizováno] částkou 147 948,64 Kč. Žalobci takto zjištěné ceny náhradních pozemků nezpochybnili.
Celková cena náhradních pozemků činí 4 197 068,88 Kč, tedy o částku 3 284,53 Kč přesahuje výši soudem celkem přiznaného restitučního nároku všem žalobcům v částce 4 193 784,35 Kč. S ohledem na přiznanou výši oprávněného nároku žalobkyni a) 2 010 355, 62 Kč , žalobci b) 1 902 151,62 Kč a žalobkyni c) 281 297,11 Kč a nepatrný rozdíl mezi jeho výší a hodnotou náhradních pozemků , soud nepřistoupil k výpočtu finanční náhrady při využití koeficientu 5,39, respektive 6, kterým se násobí ceny nemovitostí převyšující restituční nárok a stanoví se tak výše částky, kterou by z důvodu tzv. bezdůvodného obohacení zaplatili žalobci žalovanému, vědom si toho, že tato náhrada má být přiměřená a rozumná. Částka 3 284,53 Kč o kterou všichni žalobci společně přečerpali restituční nárok je ve vztahu k přiznanému nároku zcela minimální, představující navýšení o 0,08 procenta, tedy, že přeplatek ve prospěch restituentů je zjevně nepatrný (usnesení NS ČR nsoud/28_Cdo_1543_2021 ze dne 23.06.2021) 10.Žalobci se při posouzení oprávněnosti svého nároku, kdy se domáhají po žalovaném uložení povinnosti vydat jim náhradní pozemky za dosud neuspokojené finanční nároky, v daném případě navíc nesprávně vypočtené, dovolávají nálezů Ústavního soudu, spisová značka usoud/III.__S_495_02 ze dne 04.03.2004, ústavního nálezu č. PL.ÚS6/05 ze dne 13.12.2005 a následně rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 09.12.2009, spisová značka nsoud/31_Cdo_3767_2009, rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.2007, spisová značka nsoud/28_Cdo_436_2007 a rozhodovací praxe nižších soudů například Okresního soudu v [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno], který byl potvrzen Krajským soudem v [anonymizováno] rozsudkem č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], a také Nejvyšším soudem ČR usnesením, č.j. nsoud/28_Cdo_3304_2014-291 ze dne 24.09.2014. Podle těchto rozhodnutí „pokud nárok podle zák. č. 229/1991 Sb. nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nešlo o libovůli či dokonce svévoli při plnění jeho závazku. Žaloba na převod konkrétního náhradního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek proti libovůli“…“[anonymizováno] má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada (přiznaná namísto uvedení v předešlý stav) poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob.“…“žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku může představovat jediný prostředek obrany proti libovůli, Ústavní soud rovněž připomíná, že z ústavního zákazu odepření spravedlnosti vyplývá povinnost obecných soudů vyplňovat mezery v zákonech tam, kde by opak vedl k faktické nevymahatelnosti nároku“…“Pokud stát nebyl schopen uspokojit restituční nárok původních oprávněných osob či současných oprávněných osob, které vstoupili do práv a povinností původní osoby oprávněné a nárok není ani po mnoha letech uspokojen do dnešní doby, je hodnocení postupu žalovaného jako liknavého ještě značně zdrženlivé.“… Spornou otázkou mezi účastníky dále zůstalo, zda postup žalovaného při ocenění nároků a následného vykrytí lze posoudit jako svévoli a libovůli, kterou ztěžoval žalobcům řádné přiznání a uspokojení jejich oprávněných restitučních nároků. Právní úprava obsažená v zákoně č. 229/1991Sb. o půdě sledovala účel mimo jiné „zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let [anonymizováno] až [anonymizováno]“, přičemž jak vyplývá ze shora popsané geneze nároků žalobců ani do současné doby tyto majetkové křivdy, kterých se dopustil stát na oprávněných, nebyly napraveny. Pokud žalovaný vytýká žalobcům, že se tito nedostatečně aktivně zapojovali ve veřejných nabídkách pozemků a dokládal, že s celkem vypsaných 81 kol, respektive dalších 66 kol, se prvá žalobkyně zapojila toliko devětkrát, druhý žalobce za původní oprávněnou [anonymizováno] zapojil toliko do dvou kol, a třetí žalobkyně rovněž do dvou kol, tak tuto skutečnost nelze klást k tíži žalobců, neboť tito se opakovaně domáhali nápravy ve výpočtu jejich restitučního nároku, který nebyl do současné doby žalovaným na jisto postaven. Tím bylo žalobcům v podstatě znemožněno, aby se přihlašovali do veřejných nabídek v rozsahu výše nároku, který by jim měl být v plném rozsahu po řádném výpočtu přiznán. Za této situace lze tedy dojít k závěru, že do současné doby je všem žalobcům upírána možnost, aby své restituční nároky za nevydané nemovitosti uplatnili odpovídající výši a v této výši se také mohli zúčastnit jednotlivých kol probíhajících veřejných nabídek. Při posouzení otázky svévole a libovůle žalovaného soud vycházel z judikaturních závěrů Nejvyššího soudu ČR, např. z usnesení NS ČR sp.zn. nsoud/28_Cdo_3122_2021 ze dne 24.11.2021. „Judikatura dovolacího soudu je přitom rovněž ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce [anonymizováno]), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.06.2016, sp. zn. nsoud/28_Cdo_155_2016) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.05.2017, sp. zn. nsoud/28_Cdo_837_2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 03.08.2015, sp. zn. nsoud/28_Cdo_1117_2015)……….Hodnotící závěry odvolacího soudu o liknavém a svévolném postupu žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce nejsou v souzené věci zjištěným okolnostem nikterak nepřiměřené. Jde o závěry, jež jsou výsledkem komplexního posouzení věci, do nějž odvolací soud promítl všechna relevantní hlediska, jež byla vzpomenuta i shora odkazovanou judikaturou. V tomto směru sluší se ze skutkových reálií připomenout nejenom dobu, po níž nebyl restituční nárok žalobce, respektive jeho právní předchůdkyně, uspokojen, ale též postup žalované (jejího předchůdce) spočívající v nesprávném ocenění restitučního nároku, jež taktéž zásadním způsobem ztížilo jeho uspokojení v plném rozsahu zákonem zásadně předpokládaným postupem, tedy prostřednictvím veřejné nabídky pozemků dle ustanovení § 11a zákona o půdě (k důsledkům lpění žalované na nesprávném ocenění restitučního nároku viz shora odkazovanou judikaturu, včetně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.06.2016, sp. zn. nsoud/28_Cdo_155_2016), přičemž žalovaná na svém nesprávně provedeném ocenění restitučního nároku žalobce setrvala i po zahájení soudního řízení, což jen dokládá, že po žalobci nebylo možno spravedlivě požadovat další účast v nabídkových řízeních. V této souvislosti lze pak akcentovat, že žalovaná má povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši, neboť výše náhrady musí odpovídat ceně původních odňatých a nevydaných pozemků. Žalobce přitom postupoval ve snaze uspokojit svůj restituční nárok v souladu se zákonem o půdě, neboť si nechal zpracovat znalecký posudek o ocenění pozemků odňatých právní předchůdkyni žalobce, jenž předložil žalované, a vyzval ji k přecenění pozemků odňatých a nevydaných jeho právní předchůdkyni. Soud při posouzení rozhodujících skutečností, tedy prokázání existence neuspokojeného restitučního nároku, marné snahy restituentů jej uspokojit a svévole, liknavost či diskriminace na straně žalovaného, se zabýval všemi důkazy v řízení provedenými, má za to, že ve vztahu ke všem třem oprávněným vystupujícím na straně žalující, lze tento závěr jednoznačně dovodit. Na základě vývoje judikatury o možnosti přecenění restitučních nároků si žalobci opatřili podklady a znalecké posudky na základě kterých podali v roce 2017 tuto náhradovou žalobu. Před podáním žaloby žalovanou nevyzvali k přecenění již vypořádaných restitučních nároků s tím, že právní kancelář zastupující žalobce, věnující se této agendě, měla z jiných souběžně probíhajících kauz informaci, že žalovaný k přecenění restitučních nároků po uplynutí tří let od jejich vypořádání nepřehodnocuje a ponechává na oprávněné osobě, aby se dalších případných nároků domáhala soudní cestou. K tomu žalobkyně doložila vyjádření tehdejšího ředitele odboru řízení restitucí [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] a [anonymizováno] a vyjádření [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], ze kterých vyplývá, že [anonymizováno] přistoupil s ohledem na nejednotnost judikatury k aktualizaci metodických pokynů, platných od [anonymizováno] v tom smyslu, že pro účely stanovení výše náhrady se nevydané pozemky oceňují v druhu uvedeném v rozhodnutí pozemkového úřadu a po uplynutí tří let od vypořádání restitučních nároků se nároky restituentů nepřehodnocují. Je to však stát, který je povinen sám zjistit správnou výši nároku oprávněných osob, což téměř 20 let neučinil. Nelze přehlédnout, že vyjma druhého žalobce, který je právním nástupcem původní oprávněné [anonymizováno], zemřelé v roce [anonymizováno], se jednalo o osoby ve velmi vysokém věku, i přesto bylo prokázáno, že se všichni hlásili do jednotlivých nabídkových kol a jejich procesní aktivita se ještě zvýraznila poté, co si zvolili právní zastoupení, když sami pochopili, že ve formalizovaném řízení nejsou schopni se sami zorientovat, vystupovat a přihlašovat se do nabídek.
I z množství souzených případů a judikaturní praxe vyšších soudů, je zřejmé, že žalovaný dlouhodobě není schopen nejen vykrýt restituční nároky oprávněných osob, ale jak vyplynulo i z proběhlého dokazování, není schopen tyto nároky ani řádně a v přiměřené době přecenit. Právě ze skutkových zjištění o tom, že žalovaný dlouhodobě upírá žalobcům kvalifikované přecenění pozemků, které byly jejich rodinným majetkem a o jejichž vlastnictví přišli zlovůlí a jednostrannými nezákonnými direktivními opatřeními československého státu a znemožňuje jim tak získání náhradních pozemků ekvivalentních k pozemkům nevydaným, lze dovodit závěr o diskriminačním přístupu žalovaného vůči majetkovým právům jednotlivých žalobců, restituentům.
10.Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že oprávněné nároky žalobců činí celkem částku 4 193 384,35 Kč a tyto nároky vykryl převodem náhradních pozemků v k.ú. [anonymizováno] a pozemku č. parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], ve zbývající výši 5 165 673,62 Kč nárok neshledal důvodným, důsledně tomu návrh v části, kterým se žalobci domáhali převodu náhradních pozemků číslo parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], parcel číslo parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] a parcel číslo parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] zamítl.
11.Žalobci vzali návrh v části bezúplatného převodu pozemků číslo parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], číslo parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] a číslo parc. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] zpět, důsledně tomu soud řízení v této části nároku zastavil (§ 96 OSŘ) 12.Výrok o nákladech řízení účastníků vychází z ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, žalobci se původně domáhali uspokojení restitučního nároku v celkové výši 9 359 457,97 Kč, rozsudkem bylo rozhodnuto, že nárok žalobců je oprávněný co do výše 4 193 784,35 Kč, ve zbývající části byl návrh zamítnut. Účastníci měli ve věci úspěch jen částečný, důsledně tomu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal podmínky pro poměrné rozdělení nákladů řízení za právní zastoupení ,neboť tyto neshledal žalovaným účelně vynaložené , k tomu poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. usoud/II._S_3790_19, ze dne 23.06.2020 , podle kterého „I. Existence neuspokojených restitučních nároků na vydání náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je více než 25 let trvajícím problémem, který zasahuje do práv oprávněných osob, a bylo povinností státu v průběhu tohoto dlouhého období nalézt účinný způsob, jakým budou tyto nároky při respektování legitimního očekávání oprávněných osob vypořádány. Za stávajícího právního stavu, v jehož rámci jsou připuštěny žaloby oprávněných osob na nahrazení souhlasu vedlejší účastnice s převodem jimi vybraného pozemku, to znamená alespoň zajistit dostatečnou personální a odbornou kapacitu státu pro řešení těchto sporů.“ 13.Žalobci jsou osvobozeni od povinnosti platit soudní poplatek podle § 11 odst. 2 písm. j) zákona o soudních poplatcích, žalovaný podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích, důsledně tomu soud rozhodl, že státu se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, které byly vyplaceny státem na znalečném znalci [anonymizováno] podle usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 15.06.2022 čj. okresni/5_C_153_2017-852 v celkové výši 26 083,97 Kč. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.