čl. 1
(1)Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 2 zní:
(2)„(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané v daňovém řízení, stanoví zvláštní zákon. Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, nebo údaje z evidence cenných papírů anebo údaje, které byly získány v daňovém řízení, nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.“. 2. § 67 včetně nadpisu zní:
§ 1
(1)Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu,
- a)že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
- b)že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
- c)že bude pokračovat v trestné činnosti, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil.
(2)V přípravném řízení může soud rozhodnout o vzetí obviněného do vazby nebo o jejím prodloužení jen tehdy, jestliže je dán některý z důvodů vazby uvedený v odstavci 1 a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný.“. 3. V § 75 poslední větě se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 4. V § 76 odst. 4 poslední větě se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 5. V § 77 odst. 1 větě první se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 6. V § 157 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn: 7. V § 163a odst. 1 se za slova „neoprávněného užívání cizí věci podle § 249,“ doplňují tato slova: „neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1,“. 8. Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní:
- a)vyžadovat od vyšetřovatele a policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení,
- b)odejmout kteroukoliv věc vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu,
- c)odejmout věc policejnímu orgánu a z důvodů uvedených v tomto zákoně ji přikázat vyšetřovateli,
- d)dočasně odložit zahájení trestního stíhání.“.
§ 1
Důvody vazby
(1)Jestliže bylo uloženo podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, soud sleduje chování podmíněně odsouzeného a dodržování uložených omezení a povinností způsobem, k němuž jej opravňuje zákon. Podle povahy věci požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Při výkonu dohledu nelze podmíněně odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku.
§ 1
(1)Není-li dále stanoveno jinak, na postup při výkonu dohledu nad odsouzeným, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, a na rozhodnutí o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo zda se mu ukládá trest, se přiměřeně užije ustanovení § 330a. O uložení trestu odsouzenému, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, soud rozhodne ve veřejném zasedání rozsudkem.“.