230
ZÁKON
ze dne 25. července 2024,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ — Změna zákoníku práce
čl. 1
(1)Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 218/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 413/2023 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.“. 2. V § 24 odstavec 1 zní:
(2)„(1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu za všechny zaměstnance.“. 3. V § 24 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí:
(3)„(3) Jestliže se odborové organizace neshodnou ve lhůtě 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 2, jsou povinny o této skutečnosti zaměstnavatele bez odkladu informovat. Zaměstnavatel je oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, nebo s více odborovými organizacemi, které mají dohromady největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, pokud
- a)zaměstnavatel po marném uplynutí lhůty určené pro nalezení shody mezi odborovými organizacemi na postupu podle odstavce 2 zveřejnil způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní smlouvu,
- b)uplynula lhůta 30 dnů od oznámení zaměstnavatele podle písmene a) a
- c)zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení zaměstnavatele způsobem podle odstavce 4.
(4)Kolektivní smlouva podle odstavce 3 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení zaměstnavatele podle odstavce 3 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní smlouvy, a toto prohlášení doručí zaměstnavateli.
(5)Jestliže nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve svém prohlášení podle odstavce 4 určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní smlouva, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.
(6)Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, nebo nebyly určeny nadpoloviční většinou všech zaměstnanců zaměstnavatele podle odstavce 5, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní smlouvy podle odstavce 3 nebo 5 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu kolektivní smlouvy se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je povinen projednat předložený návrh kolektivní smlouvy s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh kolektivní smlouvy je zaměstnavatel povinen s ostatními odborovými organizacemi projednat před uzavřením kolektivní smlouvy.
(7)Není-li kolektivní smlouva uzavřena postupem podle odstavce 3 nebo 5 ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy podle odstavce 3 písm. a) došlo k oznámení zaměstnancům, nebo ode dne, kdy podle odstavců 4 a 5 bylo zaměstnavateli doručeno prohlášení zaměstnanců, právo zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu podle odstavce 3 nebo 5 zaniká.“. 4. V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
(8)„(2) K ujednáním kolektivní smlouvy vyššího stupně, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele podle jiného právního předpisu11), se nepřihlíží.“.
(9)Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 27 odst. 3 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „písemnosti“. 6. V § 83 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
(10)„(2) Za podmínek uvedených v § 83a nesmí délka směny přesáhnout 24 hodin.“. 7. V § 83a odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
(11)Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 8. V části čtvrté hlavě II se za díl 3 vkládá nový díl 4, který zní:
„Díl 4 — Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
§ 1
(1)Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn.
(2)Při postupu podle odstavce 1 platí, že
- a)se nepoužije úprava rozvržení pracovní doby, vyjma § 81 odst. 3 a § 83,
- b)průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v pracovním poměru musí být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období a za podmínek uvedených v § 78 odst. 1 písm. m),
- c)nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak, uplatní se pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty, poskytování plnění podle § 115 odst. 3 a § 135 odst. 1 a v dalších případech určených zaměstnavatelem stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen předem určit,
- d)při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, není-li dohodnuto nebo tímto zákonem, prováděcím právním předpisem vydaným podle § 199 odst. 2 anebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
(3)Závazek z dohody podle odstavce 1 lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.“. 9. V § 92 se doplňuje odstavec 6, který zní:
(4)„(6) Pro zaměstnance ve zdravotnictví je možné dohodnout zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu. V tomto případě může být nepřetržitý denní odpočinek zkrácen podle § 90 odst. 2, a to za podmínky, že doba, o kterou se zkrátil, nesmí být poskytnuta samostatně, ale jen s jiným nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby zaměstnanci byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 4 týdnů v délce alespoň 140 hodin. Ustanovení § 90b tím není dotčeno; dobu neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku vymezenou v § 90b nelze považovat za dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.“. 10. § 111 včetně nadpisu zní:
§ 1
(1)Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli.
(2)Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody zaměstnance uvedeného v odstavci 1 minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek
- a)ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou, které dosáhl v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije hodinová minimální mzda, nebo
- b)k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.
(3)Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
(4)Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
(5)Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.
(6)Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.
(7)Sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok
- a)do 31. srpna Ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství,
- b)do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu.
(8)Pokud minimální mzda vypočtená postupem podle odstavců 3 a 4 nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.
(9)Koeficient pro výpočet minimální mzdy stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období uvedeného ve větě první, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši.“. 11. § 112 včetně nadpisu zní:
§ 1
Minimální mzda
(1)Zaručeným platem je plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru.
(2)Plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší měsíční úroveň zaručeného platu. Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu se stanoví ve 4 úrovních tak, aby činila
- a)v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,
- b)ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy,
- c)ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a
- d)ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.
(3)Hodinové nejnižší úrovně zaručeného platu se zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru.
(4)Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením do 30. září.
(5)Nedosáhne-li plat bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu.
(6)Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová nejnižší úroveň zaručeného platu zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu snižuje úměrně odpracované době.
§ 1
Zaručený plat
(1)Zaměstnanci ve zdravotnictví, který je vystaven zvýšené zátěži vyplývající z rozvržení pracovní doby, přísluší za práci ve směně, jejíž délka byla sjednána nebo stanovena podle § 83a odst. 1, dosažená mzda a za 13. a každou další hodinu odpracovanou v téže směně příplatek nejméně ve výši 20 % průměrného výdělku.“. 13. § 117 včetně nadpisu zní:
§ 1
Mzda a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví
(1)Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování, výši příplatku a podmínky pro jeho poskytování stanoví vláda nařízením.
(2)Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % minimální mzdy.“. 14. V § 119 odst. 1 větě druhé se slova „příslušné sazby minimální mzdy (§ 111) nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112)“ nahrazují slovy „minimální mzdy (§ 111)“. 15. V § 123 odst. 6 písmeno f) zní: platová třídaplatový tarif v Kč měsíčně112 140213 040313 990415 020516 130617 350718 680820 130921 7101023 3901125 2801227 2501329 4101431 7701534 3401637 130.“. 16. V § 128 odst. 1 se za slovo „příplatek“ vkládají slova „v rozpětí 5 % až 15 % měsíční minimální mzdy“ a za text „§ 117“ se vkládá text „odst. 1“. 17. V § 128 odstavec 2 zní:
- f)„f) stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5 a s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jeho významu, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, tak, aby platové tarify v jednotlivých platových třídách činily nejméně
(3)„(2) Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.“. 18. V § 128 se doplňuje odstavec 3, který zní:
(4)„(3) Rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením do 30. září.“. 19. § 131 včetně nadpisu zní:
§ 1
Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
(1)Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen; přitom postupuje v souladu s § 110 odst. 5.“. 20. Za § 133 se vkládá nový § 133a, který včetně nadpisu zní:
§ 1
Osobní příplatek
(1)Zaměstnanci ve zdravotnictví, který je vystaven zvýšené zátěži vyplývající z rozvržení pracovní doby, přísluší za 13. a každou další hodinu odpracovanou ve směně, jejíž délka byla sjednána nebo stanovena podle § 83a odst. 1 příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.“. 21. V § 138 se číslo „115“ nahrazuje textem „114a“ a na konci § 138 se doplňují věty „Odměnu z dohody lze sjednat již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli; odměnu z dohody lze tímto způsobem sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce v uvedených ztížených pracovních režimech, k níž bylo při sjednání odměny z dohody přihlédnuto a je-li sjednána výše příplatků podle § 116 až 118, které by jinak z tohoto důvodu byly zaměstnanci poskytnuty. Za dobu práce ve ztížených pracovních režimech nad tímto způsobem sjednaný rozsah přísluší zaměstnanci příplatek podle § 116 až 118. Pro účely § 111 odst. 1 věty třetí se z odměny z dohody odečte částka odpovídající výši příplatků, které by zaměstnanci příslušely, nebylo-li by k práci ve ztížených pracovních režimech v odměně přihlédnuto.“. 22. V § 147 odst. 1 písm. c) se slova „nebo platu“ nahrazují slovy „ , platu nebo odměny z dohody“. 23. V § 199 odst. 2 se slova „nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují (§ 317)“ nahrazují slovy „si rozvrhují pracovní dobu do směn sami (§ 87a)“. 24. V § 215 odst. 4 písm. e) se za slova „České republiky“ vkládají slova „nebo ve státní příspěvkové organizaci zřízené podle zvláštního zákona122) poskytující zdravotní služby osobám ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo ve výkonu zabezpečovací detence“.
(2)Poznámka pod čarou č. 122 zní: „122) § 4d zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 215 odst. 4 písm. g) se za slovo „svobody“ vkládají slova „nebo v Probační a mediační službě v přímém styku s obviněnými a odsouzenými“. 26. V § 217 odstavec 1 zní:
(3)„(1) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.“. 27. V § 271b odst. 3 větě první se za slovo „výši“ vkládá slovo „platné“ a slova „platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání“ a věta druhá se zrušují. 28. V § 279 odst. 1 písm. j) se slova „před zahájením“ nahrazují slovy „nejpozději při zahájení“ a za slova „smluvní plnění“ se doplňují slova „v případech, kdy ručení nezaniklo podle § 324a odst. 9“. 29. V § 317 se odstavec 4 zrušuje. 30. V § 319 odst. 1 písm. c) se slova „zaručené mzdy“ nahrazují slovy „zaručeného platu“. 31. V § 320a se za slovo „celostátní“ vkládá slovo „ , odvětvové“. 32. V § 324a odst. 1 se za slova „jakém se“ vkládají slova „za kalendářní měsíc“, za slova „do výše“ se vkládá slovo „měsíční“, za slovo „zajišťuje“ se vkládá slovo „smluvní“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta, která zní: „Smluvním plněním podle věty první jsou stavební práce poskytované při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby na staveništi, zejména výkopové práce, přemísťování zeminy, vlastní stavební práce, montáž a demontáž prefabrikovaných dílů, instalace zařízení nebo vybavení, úpravy stavby, renovace stavby, opravy stavby, demontáž stavby, demolice stavby, údržba stavby, malířské a úklidové práce v rámci údržby stavby, asanace stavby.“. 33. V § 324a odst. 4 se na konci věty třetí doplňují slova „ , je-li mu znám“. 34. V § 324a odst. 5 se na začátek písmene e) vkládají slova „doklady prokazující existenci pracovněprávního vztahu a výši mzdových nároků,“. 35. V § 324a odst. 5 písm. f) se slova „ ; ustanovení § 142 a 143 se použijí přiměřeně“ zrušují. 36. V § 324a odst. 5 se na konci písmene g) doplňuje středník a na konci odstavce se na samostatném řádku doplňují slova „ustanovení § 142 a 143 se použijí přiměřeně“. 37. V § 324a se vkládá nový odstavec 6, který zní:
(4)„(6) V případě, že výzva podle odstavce 3 nemá předepsané náležitosti podle odstavce 5 písm. a) až g), vyzve ručitel zaměstnance nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy k její opravě či doplnění, lhůta k uspokojení mzdových nároků podle odstavce 4 v takovém případě neběží do doby, než budou vady výzvy odstraněny. Nebudou-li vady výzvy odstraněny ani do 3 měsíců od doručení výzvy, hledí se na výzvu, jako by nebyla doručena.“.
(5)Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 38. V § 324a odst. 9 se slovo „poskytl“ nahrazuje slovy „zpřístupnil nejpozději“, za slova „3 měsíce“ se vkládají slova „ode dne uzavření smlouvy na realizaci smluvního plnění“ a slova „porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů“ se nahrazují slovy „přestupek podle zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce“. 39. V § 357 odst. 1 se slova „zaručené mzdy“ nahrazují slovy „zaručeného platu“. 40. V § 363 se za slova „§ 16 odst. 2 a 3,“ vkládají slova „§ 24 odst. 3 až 7,“, za slova „§ 86 odst. 3 a 4,“ se vkládá text „§ 87a odst. 2 písm. b),“, za text „§ 110 odst. 1,“ se vkládají slova „§ 111 odst. 1, 3, 8 a 9, § 112 odst. 2,“ a za text „319a,“ se vkládá text „§ 320a písm. a),“.
čl. 2
Příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví
(1)Čl. II 1. Dohodl-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem podle § 317 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 31. prosince 2024, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, řídí se tento právní vztah do 31. prosince 2025 tímto ustanovením, ledaže se smluvní strany dohodnou na tom, že se postupuje podle § 87a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 1. ledna 2025. Od 1. ledna 2026 se právní vztahy podle věty první řídí § 87a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 2. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2024 pro účely zjištění výše a použití minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy postupuje zaměstnavatel podle § 111 odst. 2 a § 112 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 postupuje do 31. prosince 2024 podle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4. Zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 do doby, než budou práva podle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a právního předpisu vydaného k jeho provedení za použití příslušných sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí vyhlášených ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, pro zaměstnance stejná nebo vyšší, postupuje podle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2024 se pro účely vymezení ztíženého pracovního prostředí, zjištění výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a podmínek pro jeho poskytování postupuje podle § 117 a 128 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 6. Výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity se podle § 271b odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2025, upraví i zaměstnancům, kterým náhrada příslušela přede dnem 1. ledna 2025, je-li to pro zaměstnance příznivější. 7. Pokud byla realizace smluvního plnění podle § 324a odst. 1 zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, neručí ručitel za mzdové nároky podle § 324a odst. 1 také tehdy, pokud mu poddodavatel zpřístupnil potvrzení podle § 324a odst. 9 nejpozději do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.