ČÁST PRVNÍ — Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení
čl. 1
(1)Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 193/2012 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu části první se slova „, VĚCÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT“ nahrazují slovy „A VĚCÍ“. 2. Za nadpis části první se vkládá označení a nadpis nové hlavy I, které znějí:
„HLAVA I — OBECNÁ USTANOVENÍ“.
§ 1
(1)Tento zákon stanoví postup při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo jeho určené části pro účely výkonu trestu nebo uspokojení nároku poškozeného v trestním řízení a při správě takového majetku, jakož i při správě věcí a náhradních hodnot vydaných, odňatých nebo jinak zajištěných v trestním řízení (dále jen „majetek“).
(2)Podle tohoto zákona se postupuje i při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku vydaného v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních pro účely uvedené v odstavci 1 a při správě majetku zajištěného podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
(3)Podle tohoto zákona se nepostupuje při správě věcí, které orgán činný v trestním řízení převzal do úschovy za účelem provedení důkazu.
(4)Správou se pro účely tohoto zákona rozumí i prodej.
(5)Podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, návrhu na zabrání věci nebo návrhu na zabrání náhradní hodnoty podle trestního řádu přechází příslušnost ke správě zajištěného majetku na soud. Státní zástupce předá spolu s obžalobou nebo návrhem uvedeným ve větě první soudu všechny doklady o úkonech učiněných při správě zajištěného majetku v přípravném řízení.
(6)Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu se obdobně užijí na postup státního zástupce. Ustanovení tohoto zákona o postupu soudu při správě zajištěného majetku se obdobně užijí také na postup policejního orgánu, který o zajištění majetku rozhodl, vyzval k vydání věci nebo vydal příkaz k odnětí věci podle trestního řádu; před rozhodnutím o prodeji zajištěného majetku je policejní orgán povinen informovat státního zástupce o tom, že tento majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy má být prodána věc podléhající rychlé zkáze. O úkonech, jimiž se zasahuje do základních práv a svobod a o kterých podle trestního řádu rozhoduje v přípravném řízení soudce, rozhoduje podle tohoto zákona soudce na návrh státního zástupce.
(7)Ustanovení tohoto zákona, v nichž se hovoří o obviněném, se obdobně užijí i na jinou osobu, jíž byl zajištěn majetek v trestním řízení.
(8)Nestanoví-li tento zákon jinak, soud postupuje při výkonu rozhodnutí o zajištění majetku a při správě zajištěného majetku podle trestního řádu.“.
„HLAVA II — VÝKON ROZHODNUTÍ O ZAJIŠTĚNÍ MAJETKU“.
(1)„(2) Soud, který rozhodl o zajištění, o tomto rozhodnutí vyrozumí osoby a orgány, o nichž je mu známo, že mají k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo vedou řízení, ve kterém byl omezen výkon práva se zajištěným majetkem nakládat. Bylo-li zajištěno majetkové právo, soud doručí usnesení o zajištění také dlužníkovi obviněného a uloží mu, aby odpovídající plnění odevzdal do jeho úschovy nebo na jiné jím určené místo. Složením předmětu plnění do úschovy nebo na jiné určené místo dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní.“. 8. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
(2)„(3) Soud, který rozhodl o zajištění, o této skutečnosti bezodkladně vyrozumí orgán, který podle zvláštních právních předpisů vede evidenci majetku, který byl zajištěn, a současně jej vyzve, aby, pokud zjistí, že se s majetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámil. Byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práva k nemovitosti do katastru nemovitostí na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s nemovitostí, před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.
(3)Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k zajištěnému majetku nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 3 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl; v případě zápisu práva k zajištěné nemovitosti do katastru nemovitostí podle katastrálního zákona se tento souhlas vyžaduje pouze v případě, že je zápis prováděn na základě právního jednání, kterým obviněný nakládá s nemovitostí.“. 9. Pod označení § 3 se vkládá nadpis „Vyloučení věcí“. 10. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: 11. V § 3 odstavec 2 zní:
- f)„f) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží obviněnému jako jeho společník.“.
(4)„(2) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou dále vyloučeny peněžité dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, a dále do výše základní částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu,
- a)pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního vztahu nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu,
- b)pohledávky obviněného na výplatu výživného,
- c)pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a
- d)dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově.“.
(5)Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje. 12. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
(6)„(3) Z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení nároku poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního řádu.“. 13. Pod označení § 4 se vkládá nadpis „Vyloučení věcí na návrh dotčené osoby“. 14. V § 4 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, která má odkladný účinek“. 15. V § 5 odst. 2 písm. a) se za slovo „vztahu“ vkládají slova „nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu“. 16. V § 5 se odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují. 17. V § 6 odst. 7 se slova „v případě potřeby“ nahrazují slovy „podle možností“. 18. V § 6 odst. 9 se slova „podle zvláštního právního předpisu3) nebo podle zvláštního právního předpisu rozhodne o jejich odnětí4)“ nahrazují slovy „nebo rozhodne o jejich odnětí podle trestního řádu“.
(7)Poznámky pod čarou č. 3 a 4 se zrušují. 19. Nadpis § 7 zní:
(8)„Zjišťování cenných papírů, zaknihovaných cenných papírů, peněžních prostředků a jiných nehmotných věcí“. 20. V § 7 odstavec 1 zní:
(9)„(1) Zaknihované cenné papíry soud sepíše poté, kdy se dozví, že tyto zaknihované cenné papíry jsou pro obviněného evidovány v příslušné evidenci podle zvláštních právních předpisů; v případě potřeby nebo v pochybnostech si vyžádá zprávu od orgánu nebo osoby oprávněné vést takovou evidenci. Po sepsání zaknihovaných cenných papírů soud orgánu nebo osobě oprávněné k vedení příslušné evidence podle zvláštních právních předpisů sdělí, které zaknihované cenné papíry obviněného byly sepsány, datum jejich sepsání a vydá příkaz k zajištění práva nakládat se sepsanými zaknihovanými cennými papíry.“. 21. V § 7 odst. 3 a 4 se slovo „listinné“ zrušuje. 22. V § 7 odst. 3 se slova „; vždy se složí“ nahrazují slovy „a složí se“. 23. V § 7 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo na jiné soudem určené místo; ustanovení § 2 odst. 2 věta třetí se užije obdobně“. 24. V § 7 odst. 5 se slova „a jiné majetkové hodnoty“ nahrazují slovy „, zaknihované cenné papíry a jiné nehmotné věci“ a slova „zvláštního právního předpisu5)“ se nahrazují slovy „trestního řádu“.
(10)Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 25. V § 8 odst. 1 větě první se slova „ověří to u příslušného katastrálního úřadu“ nahrazují slovy „ověří tuto skutečnost v katastru nemovitostí prostřednictvím dálkového přístupu“. 26. V § 8 odst. 1 se věta třetí včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. 27. V § 8 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Soud vyrozumí o usnesení o zajištění nemovitosti finanční úřad a obecní úřad, v jejichž obvodu se zajištěná nemovitost nachází, a usnesení vyvěsí na úřední desce soudu.“. 28. Za § 8 se vkládá označení a nadpis nové hlavy III, které znějí:
„HLAVA III — SPRÁVA ZAJIŠTĚNÉHO MAJETKU“.
§ 1
(1)Majetek zajištěný v trestním řízení se spravuje podle tohoto zákona, pokud je zapotřebí právně jednat nebo činit potřebné úkony, aby nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku nebo k jeho zmenšení, popřípadě aby se majetek očekávaným způsobem zvýšil.
(2)Pro dosažení účelu správy správce vykonává v potřebném rozsahu práva a povinnosti spojené se zajištěným majetkem, jejichž výkon mu přiznává tento zákon, nebo jejichž výkon byl obviněnému zakázán soudem. Správce vykonává jednotlivá práva a povinnosti podle povahy zajištěného majetku a práv s ním spojených v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy a v souladu s pověřením nebo smlouvou o správě; přitom postupuje řádně a svědomitě.
(3)Nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, odpovídá správce za škodu způsobenou při výkonu správy jím nebo osobami, které použil k plnění svých úkolů, tomu, komu byla způsobena v souvislosti s výkonem této činnosti; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
(4)Správce je povinen mít po dobu výkonu správy uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem správy; to neplatí, odpovídá-li za jeho činnost stát podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Smlouva musí pokrývat odpovědnost správce za škodu, která je způsobena jeho konáním nebo opomenutím při výkonu funkce správce nebo v souvislosti s ní nebo konáním nebo opomenutím jeho zaměstnanců při výkonu jeho funkce, pokud ke konání nebo opomenutí došlo v době trvání pojištění. Tuto smlouvu je správce povinen uzavřít nejpozději do 5 dnů poté, co byl pověřen správou nebo s ním byla sjednána smlouva o správě, a neprodleně po jejím uzavření doložit tuto skutečnost tomu, kdo jej pověřil výkonem správy, nebo s ním sjednal smlouvu o správě.
(5)Limit pojistného plnění sjednaný ve smlouvě o pojištění odpovědnosti uvedené v odstavci 4 musí činit minimálně 1 000 000 Kč pro jednu pojistnou událost; pro správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu v obchodní korporaci, jejíž roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející pověření správou dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru, musí činit limit pojistného plnění minimálně 10 000 000 Kč pro jednu pojistnou událost.“. 30. V nadpisu § 9 se slovo „Správa“ nahrazuje slovem „Správce“. 31. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „rozhodl“ vkládají slova „nebo na který přešla příslušnost ke správě podle § 1 odst. 5“. 32. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
(6)„(2) Byla-li zajištěna práva související s podílem v obchodní korporaci, jež umožňují podílet se na řízení obchodní korporace, a je-li zapotřebí vykonávat správu podílu v obchodní korporaci (dále jen „správa podílu“), soud uvedený v odstavci 1 pověří správou podílu osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců, které bylo vydáno zvláštní povolení podle zákona o insolvenčních správcích; nelze-li takto postupovat, pověří správou podílu jiného insolvenčního správce. Pokud zvláštní právní předpis váže vlastnictví podílu nebo výkon funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci na splnění určitých zvláštních podmínek, tyto podmínky nemusí být u správce podílu splněny; pokud však některý z insolvenčních správců tyto podmínky splňuje, soud jej ustanoví správcem podílu přednostně. Insolvenční správce může pověření ke správě podílu odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud uvedený v odstavci 1. Soud uvedený v odstavci 1 nepověří správou podílu insolvenčního správce, jestliže má důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.“.
(7)Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 33. V § 9 odstavce 3 a 4 znějí:
(8)„(3) Správu zajištěných
- a)věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celních předpisů nebo právních předpisů upravujících správu spotřebních daní, vykonává Generální ředitelství cel,
- b)radioaktivních odpadů a zdrojů ionizujícího záření vykonává Správa úložišť radioaktivních odpadů,
- c)exemplářů rostlin a živočichů, regulovaných kožešin a výrobků z tuleňů a jiných jedinců chráněných podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny vykonává Česká inspekce životního prostředí,
- d)zbraní, střeliva, munice a výbušnin, návykových látek a prekursorů, včetně zařízení k jejich výrobě, přípravků obsahujících návykové látky a jiných nebezpečných látek vykonává krajské ředitelství policie, v jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení.
(9)Nemůže-li ten, kdo má podle odstavce 1 správu zajištěného majetku vykonávat, zajistit výkon správy sám, zajistí jej podle povahy zajištěného majetku 34. V § 9 odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 35. V § 9 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Smlouva může být uzavřena i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Je-li předmětem smlouvy výkon správy spočívající v prodeji zajištěného majetku, musí v ní být i ujednání o způsobu stanovení kupní ceny a o postupu při prodeji.“. 36. V § 9 odstavec 6 zní:
- a)na základě pověření prostřednictvím organizační složky státu nebo státní organizace příslušné hospodařit s určitým majetkem státu, nebo
- b)na základě smlouvy prostřednictvím jiné osoby podnikající v určité oblasti nebo dostatečně odborně způsobilé k výkonu správy daného majetku, a to za sjednanou úplatu, případně bezúplatně.“.
(10)„(6) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudní exekutor neprodleně vyrozumí soud uvedený v odstavci 1 o postupu podle odstavce 4 písm. a); zajištěný majetek může předat ke správě smluvnímu správci podle odstavce 4 písm. b) jen po předchozím souhlasu tohoto soudu.“. 37. V § 9 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
(11)„(7) Pověření ke správě zajištěného majetku je opatření, jež musí mít písemnou formu a obsahovat zejména označení orgánu, který pověření vydal, označení pověřeného správce a vymezení práv a povinností spojených s výkonem správy. V pověření nebo v připojených listinách je zapotřebí náležitě a nezaměnitelně určit zajištěný majetek, kterého se pověření týká. Pověření může být vydáno i pro výkon dílčího právního jednání nebo úkonu spojeného se zajištěným majetkem. Pověření se nevydává ke správě majetku uvedeného v odstavci 3. Orgán uvedený v odstavci 1 může pověření kdykoli písemně zrušit a za podmínek stanovených tímto zákonem pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o správě, nebo zajištěný majetek spravovat sám.
(12)O pověření ke správě zajištěného majetku podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se vyrozumí osoba, jíž byl zajištěn majetek; o pověření správou podílu se vyrozumí také tato obchodní korporace. O zrušení pověření, pověření jiného správce a o uzavření smlouvy o správě se vyrozumí osoby, které byly vyrozuměny o pověření ke správě zajištěného majetku podle věty první.“. 38. § 10 včetně nadpisu zní:
§ 1
Účel správy a odpovědnost správce
(1)Správce je povinen právně jednat za účelem zabránění snížení hodnoty nebo zmenšení zajištěného majetku, zejména
- a)včas uplatňovat nárok na náhradu škody a na vydání předmětu bezdůvodného obohacení,
- b)průběžně sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky k zajištěnému majetku, včas uplatňovat a vymáhat práva, která jinak přísluší vlastníku nebo majiteli zajištěného majetku, případně jiné osobě oprávněné s majetkem nakládat, a zamezovat promlčení nebo zániku těchto práv,
- c)dovolávat se neplatnosti právního jednání učiněného obviněným v rozporu se zákazy, jež mu byly uloženy rozhodnutím o zajištění majetku podle trestního řádu.
(2)Movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením, zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci.
(3)Správce činí za účelem ochrany zajištěného majetku v soudním, správním nebo jiném řízení všechny úkony, které je jinak oprávněn činit jeho vlastník nebo majitel, případně jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat.
(4)Správce vede zajištěný majetek průkazným a přehledným způsobem v evidenci, a to až do doby konečného naložení s majetkem; zajištěný majetek není předmětem účetnictví a inventarizace.
(5)Jiné povinnosti související se zajištěným majetkem než uvedené v odstavcích 1 až 4 správce nevykonává. Jiná práva související se zajištěným majetkem vykonává správce za účelem ochrany zajištěného majetku pouze v rozsahu, v jakém byla zakázána obviněnému soudem podle trestního řádu. Správce není oprávněn zajištěný majetek využívat, pronajmout, zatížit nebo převést na jinou osobu.
(6)Pro účely řádného výkonu správy zajištěného majetku je správce oprávněn činit všechny potřebné úkony, zejména je oprávněn nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se zajištěného majetku a vstupovat na místa, kde se nacházejí; obviněný, jakož i jiné osoby, vůči nimž je úkon prováděn, jsou povinni správci poskytnout veškerou potřebnou součinnost. Pokud osoby uvedené ve větě první bez dostatečné omluvy neuposlechnou příkazu nebo nevyhoví výzvě správce a neposkytnou mu potřebnou součinnost, může jim soud uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč; neuposlechne-li takového příkazu nebo výzvy osoba, která jedná za právnickou osobu, může být právnické osobě, kterou zastupuje, uložena pořádková pokuta do 500 000 Kč; o tom je třeba tyto osoby předem poučit. Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek; na rozhodování o stížnosti se obdobně užije § 146a trestního řádu.“.
§ 1
Práva a povinnosti správce
(1)Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 vstupuje do zajištěných práv společníka obchodní společnosti nebo člena družstva a vykonává je v potřebném rozsahu v souladu s tímto zákonem a zákonem o obchodních korporacích.
(2)Je-li pro dosažení účelu správy zapotřebí vyměnit jednoho nebo více členů statutárního orgánu obchodní korporace a zajištěná práva takový postup správci umožňují, správce svolá nejvyšší orgán obchodní korporace a jeho prostřednictvím dosáhne jejich odvolání a nechá se místo nich zvolit členem statutárního orgánu; ustanovení zákona o obchodních korporacích o bezúhonnosti člena orgánu obchodní korporace a jejím prokazování, o počtu členů statutárního orgánu obchodní korporace a o minimálních lhůtách pro oznámení termínu jednání nejvyššího orgánu obchodní korporace se nepoužijí.
(3)Na výzvu soudu je správce povinen mu předložit v jím stanovené přiměřené lhůtě zprávu o své činnosti při výkonu správy podílu; takovou zprávu je správce povinen předložit soudu vždy do 15 dnů poté, co zaniklo nebo bylo zrušeno jeho pověření ke správě podílu.
(4)Pověření správce ke správě podílu zaniká
- a)zánikem jeho práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle zákona o insolvenčních správcích,
- b)zrušením jeho povolení nebo zvláštního povolení podle zákona o insolvenčních správcích,
- c)zánikem obchodní korporace bez univerzálního právního nástupce, nebo
- d)jeho smrtí.
(5)Ustanovením odstavce 4 není dotčeno oprávnění soudu zrušit pověření správce z jiných důvodů.
(6)Pokud správce podílu vykonává v době zániku nebo zrušení pověření funkci člena orgánu obchodní korporace, tato funkce zaniká ke dni zániku nebo zrušení pověření; pověřil-li však soud správou podílu podle tohoto zákona nového správce do 14 dnů poté, co bylo zrušeno nebo zaniklo pověření dosavadního správce, přechází na nového správce tato funkce ke dni jeho pověření správou. Právní jednání učiněná dosavadním správcem ve funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace v době mezi zrušením nebo zánikem jeho pověření a okamžikem, kdy se o zrušení nebo zániku pověření dozví, zůstávají platná, pokud je schválí nový statutární orgán. Dosavadní správce je povinen poskytnout novému správci, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci na jejich žádost potřebnou součinnost, zejména je informovat o jím učiněných právních jednáních.
§ 1
Správa podílu
(1)Správce pověřený správou podílu podle § 9 odst. 2 má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů.
(2)Odměna správce, který na základě zajištěných práv k podílu vykonává funkci člena statutárního orgánu obchodní korporace, a náhrada jeho hotových výdajů se hradí z majetku obchodní korporace. Nedostačuje-li majetek obchodní korporace zcela nebo zčásti k úhradě odměny správce a k náhradě jeho hotových výdajů, hradí je stát. Odměnu správce, který vykonává správu podílu a není členem jejího statutárního orgánu, a náhradu jeho hotových výdajů hradí stát.
(3)Soud rozhodne na návrh správce o výši jeho odměny a v případě, že hotové výdaje hradí stát, také o výši náhrady jeho hotových výdajů; návrh správce musí obsahovat vyúčtování odměny a hotových výdajů, přičemž navrhovanou výši náhrady hotových výdajů je správce povinen prokazatelně doložit a odůvodnit jejich účelnost a důvodnost. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
(4)Při stanovení výše odměny správce soud vychází ze skutečnosti, zda správce vykonává v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu, a z výše obratu obchodní korporace. Nelze-li výši odměny správce stanovit podle těchto kritérií, přihlédne soud při stanovení její výše k délce doby výkonu správy, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti správce, a vykonává-li správce v obchodní korporaci funkci člena statutárního orgánu, přihlédne soud také k výši odměny ostatních členů statutárního orgánu nebo, není-li takových členů statutárního orgánu, přihlédne k výši odměny bývalých členů statutárního orgánu.
(5)V případech, kdy odměnu a náhradu hotových výdajů správce hradí stát, vyplatí je soud z prostředků státního rozpočtu.
(6)Soud může v průběhu výkonu správy podílu rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a náhrady hotových výdajů správci, a to i opakovaně.
§ 1
Náklady správy
(1)Soud může rozhodnout o prodeji zajištěného majetku s předchozím souhlasem obviněného; souhlas k prodeji může být udělen písemně nebo ústně do protokolu. Obviněný se v takovém případě může závazně vyjádřit k nejnižší ceně, za kterou lze majetek prodat; o tomto právu musí být poučen.
(2)Bez souhlasu uvedeného v odstavci 1 může soud rozhodnout o prodeji zajištěného majetku, lze-li důvodně předpokládat, že
- a)podlehne rychlé zkáze nebo jiné těžko odvratitelné škodě,
- b)bude rychle ztrácet na tržní hodnotě, zejména jde-li o motorová vozidla a elektrozařízení,
- c)s výkonem správy budou spojeny nepřiměřené náklady, nebo
- d)výkon správy bude vyžadovat zvláštní podmínky nakládání nebo zvláštní odbornou způsobilost, které lze zajistit jen s nepřiměřenými obtížemi.
(3)V případě splnění podmínek stanovených tímto zákonem je pověřený nebo smluvní správce povinen navrhnout soudu prodej zajištěného majetku; o takovém návrhu soud rozhodne neprodleně po jeho obdržení.
(4)Při stanovení kupní ceny a při prodeji postupuje
- a)soud přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících prodej věcí při soudním výkonu rozhodnutí,
- b)jiný orgán činný v trestním řízení, územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, organizační složka státu nebo státní organizace přiměřeně podle zvláštních právních předpisů, jimiž se řídí hospodaření s majetkem státu,
- c)exekutor přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících exekuci,
- d)správce pověřený správou podílu přiměřeně podle zákona o veřejných dražbách,
- e)smluvní správce způsobem dohodnutým ve smlouvě.
(5)Peněžní částka získaná prodejem se složí do úschovy soudu.
(6)Proti usnesení podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) až d) je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Na rozhodování o stížnosti proti usnesení podle odstavce 2 písm. c) nebo d) se obdobně užije § 146a trestního řádu.“. 41. Za § 12 se vkládá označení a nadpis nové hlavy IV, které znějí: