ČÁST PRVNÍ — Změna exekučního řádu
čl. 1
(1)Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní:
(2)„(6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda okresního soudu, který exekutora pověřil provedením exekuce. Pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.“. 2. V § 7a se slova „nebo Komora“ nahrazují slovy „, Komora nebo předseda okresního soudu“. 3. V § 8 písm. a) se slova „na návrh Komory“ zrušují. 4. V § 8 písm. d) se slova „a kárné“ zrušují. 5. V § 8 písm. e) se slova „za podmínek stanovených v § 10 odst. 2“ zrušují. 6. Za § 8a se vkládají nové § 8b až 8d, které znějí:
§ 1
(1)Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může ministerstvo takový akt Komory zrušit. Rozklad nemá odkladný účinek.
(2)Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků.
§ 1
(1)Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit.
(2)Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory.
(3)Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora činit právní úkony jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou takové právní úkony neplatné. Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy Komory.
(4)Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo.
(5)Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.“. 7. V § 9 odst. 2 a 3 se slovo „Komora“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“. 8. V § 9 odst. 2 se slova „po vyjádření ministerstva“ zrušují. 9. § 10 zní:
§ 1
(1)Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na základě výběrového řízení do 1 měsíce od ukončení tohoto řízení, a to do sídla v obvodu okresního soudu.
(2)Ministerstvo uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů, do 1 měsíce od rozhodnutí o zvýšení počtu exekutorských úřadů.
(3)Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené ministerstvem každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.“. 10. V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: 11. V § 15 odstavec 2 zní:
- f)„f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu.“.
(4)„(2) Ministr exekutora odvolá 12. V § 15 odstavec 3 zní:
- a)na jeho žádost,
- b)jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,
- c)jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví,
- d)jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost,
- e)jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost.“.
(5)„(3) Výkon úřadu exekutora se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání, nejde-li o odvolání exekutora na jeho žádost.“. 13. V § 15 odstavec 4 zní:
(6)„(4) Ministr zahájí řízení o odvolání exekutora do 1 měsíce ode dne, kdy mu byla doručena žádost exekutora o odvolání nebo kdy se dozvěděl o jiném důvodu pro odvolání. Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2 písm. b) až e), je povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.“. 14. V § 18 odst. 1 písm. b) se slova „a nebo jestliže kárná komise mu odňala právo zastupovat exekutora“ zrušují. 15. V § 31 odstavec 5 zní:
(7)„(5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a pro výkon státního dohledu.“. 16. V § 31 odst. 6 se slova „; podrobnosti stanoví kárný řád“ zrušují. 17. V § 109 odst. 4 se písmeno e) zrušuje.
(8)Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 18. V § 110 odst. 7 písm. c) se slovo „, kárný“ zrušuje. 19. V § 110 odst. 7 se písmeno j) zrušuje.
(9)Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k). 20. V § 110 odst. 8 zní:
(10)„(8) K platnosti zkušebního řádu a kancelářského řádu je zapotřebí předchozího souhlasu ministerstva.“. 21. V § 111 odst. 5 se slova „nebo kárné“ zrušují. 22. V § 111 odst. 6 se písmena g) a i) zrušují.
(11)Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena g) až o). 23. V § 111 odst. 6 písmena i) a j) znějí: 24. V § 113 odst. 5 se slova „a s členstvím v kárné komisi“ zrušují. 25. § 114 se zrušuje. 26. § 116 a 117 znějí:
- i)„i) vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu a kancelářského řádu a předkládá je sněmu ke schválení,
- j)předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád a kancelářský řád,“.
§ 1
(1)Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
(2)Kárným proviněním exekutora, kandidáta nebo koncipienta je závažné nebo opětovné
- a)porušení jeho povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo
- b)narušení důstojnosti exekutorského povolání jeho chováním.
(3)Exekutorovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
- a)napomenutí,
- b)písemné napomenutí,
- c)pokutu až do výše stonásobku základu podle odstavce 6,
- d)odvolání z exekutorského úřadu.
(4)Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
- a)napomenutí,
- b)písemné napomenutí,
- c)pokutu až do výše desetinásobku základu podle odstavce 6,
- d)odvolání ze zastupování.
(5)Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:
- a)napomenutí,
- b)písemné napomenutí,
- c)pokutu až do výše dvojnásobku základu podle odstavce 6.
(6)Základem pro určení pokuty podle odstavců 3 až 5 je všeobecný vyměřovací základ stanovený podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, v němž se exekutor, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění.
(7)Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu pěti let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem.
(8)Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 1
(1)Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(2)Kárnou žalobu je oprávněn podat (dále jen „kárný žalobce“).
- a)ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
- b)předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi,
- c)předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora,
- d)předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora,
- e)předseda okresního soudu proti exekutorovi, který byl tímto soudem pověřen provedením exekuce, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora
(3)Kárná žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou se provádějí přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo, nejvýše však v délce dvou měsíců.
(4)Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.“. 27. § 118 až 120 se zrušují. 28. § 121 včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:
§ 1
(1)Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21).
(2)V kárném řízení jednají a rozhodují senáty, které podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21) jednají a rozhodují v řízení ve věcech soudců.
(3)Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede ministerstvo. 21) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.“. 29. V § 123 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „5 let“ a slova „případně kandidáta“ nahrazují slovy „kandidáta nebo koncipienta“. 30. V části první se za hlavu XI vkládá nová hlava XII, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA XII — SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 1
(1)Komora se dopustí správního deliktu tím, že
- a)neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5,
- b)nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1,
- c)nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2,
- d)nevyškrtne exekutorského koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2,
- e)nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo 3,
- f)nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo,
- g)neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16 odst. 1 a 2 nebo § 18,
- h)orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst. 2,
- i)prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115 odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5,
- j)nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125,
- k)poruší rozhodnutí o nucené správě Komory, nebo
- l)poruší § 8d odst. 3.
(2)Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
- a)10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k) nebo l),
- b)5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g) nebo h),
- c)1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f).
§ 1
(1)Komora za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)Odpovědnost Komory za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)Správní delikty podle § 124a projednává v prvním stupni ministerstvo.“.
(5)Dosavadní hlavy XII a XIII se označují jako hlavy XIII a XIV.
čl. 2
(1)Čl. II 1. Bylo-li rozhodnutí prezidia o vyhlášení výběrového řízení zveřejněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na toto výběrové řízení dosavadní právní předpisy. 2. Navrhla-li Komora ministrovi odvolání exekutora přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na jeho odvolání dosavadní právní předpisy. 3. Nestanoví-li se dále jinak, použije se pro kárné řízení, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zákon č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kárné provinění se posoudí a kárné opatření se uloží podle dosavadních právních předpisů. 4. Rozhodne-li kárná komise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 120 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona písemné rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému exekutorovi nebo kandidátovi, o návrhu rozhodne znovu Nejvyšší správní soud. Obdobně se postupuje, rozhodne-li prezidium o odvolání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 121 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nevyhotoví-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona písemné rozhodnutí nebo je neodešle kárně obviněnému. 5. Neuplynula-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí kárné komise nebo začala-li tato lhůta běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, odvolání se podá k Nejvyššímu správnímu soudu, nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podáno ke kárné komisi. Pro délku odvolací lhůty se použijí dosavadní právní předpisy. 6. Na řízení o odvolání, o kterém nebylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i o odvolání podle bodu 4 věty druhé, se použijí přiměřeně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21). O odvolání rozhodují senáty, které jednají a rozhodují v řízení ve věcech soudců. Nezamítne-li Nejvyšší správní soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a sám ve věci rozhodne. 7. Komora odevzdá Nejvyššímu správnímu soudu podklady a spisy k řízením podle bodů 3 až 6 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.