237
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ — Změna zákona o oceňování majetku
čl. 1
(1)zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zák. č. 121/2000 Sb., zák. č. 237/2004 Sb., zák. č. 257/2004 Sb., zák. č. 296/2007 Sb., zák. č. 188/2011 Sb., zák. č. 350/2012 Sb., zák. č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zák. č. 228/2014 Sb. a zák. č. 225/2017 Sb., se mění takto:
- 1)V § 2 zák. č. 237/2020 Sb. se vkládá nový odstavec 1, který zní:
(2)„(1) Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou.“.
(3)Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.
- 2)V § 2 odst. 2 zák. č. 237/2020 Sb. se věta první zrušuje, ve větě poslední se slovo „věci“ nahrazuje slovy „majetku nebo služby“ a za slovo „se“ se vkládají slova „ze sjednaných cen“.
- 3)V § 2 zák. č. 237/2020 Sb. se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
(4)„(3) V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.
(5)Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle.
(6)Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu předmětu ocenění, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat využitelných pro ocenění. Podrobnosti k určení obvyklé ceny a tržní hodnoty stanoví vyhláška.“.
(7)Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 6 až 9.
- 4)V § 2 odst. 7 zák. č. 237/2020 Sb. se slova „nebo mimořádná cena“ nahrazují slovy „, mimořádná cena nebo tržní hodnota“.
- 5)V § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 237/2020 Sb. bodě 2 se slova „; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění“ zrušují.
- 6)V § 10 odst. 1 zák. č. 237/2020 Sb. větě druhé se za slovo „mapě“ vkládají slova „nebo nelze-li stavební pozemek ocenit cenou z cenové mapy“.
- 7)V § 10 odst. 3 zák. č. 237/2020 Sb. větě první se slova „spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška“ nahrazují slovy „, přičemž srovnatelnost obce se posuzuje podle počtu obyvatel, polohy obce, hospodářsko-správního významu obce, dopravní obslužnosti obce, technické infrastruktury a občanské vybavenosti v obci“, ve větě třetí se slova „obce uvedou“ nahrazují slovy „uvede obec“ a věta poslední se zrušuje.
- 8)V § 10 zák. č. 237/2020 Sb. se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
(8)„(5) Podklady pro zpracování cenové mapy a postup ocenění stavebních pozemků, které nejsou oceněny v cenové mapě nebo je nelze ocenit cenou z cenové mapy, stanoví vyhláška.“.
(9)Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.
- 9)V § 10 odst. 7 zák. č. 237/2020 Sb. větě třetí se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
- 10)V § 14 zák. č. 237/2020 Sb. úvodní části ustanovení se za slovo „oceňování“ vkládají slova „podle tohoto zákona“ a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
- c)„c) rychle rostoucí dřeviny,“.
(10)Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
- 11)V nadpisu § 16 zák. č. 237/2020 Sb. se za slovo „dřevin“ vkládají slova „, rychle rostoucích dřevin“.
- 12)V § 16 odst. 1 zák. č. 237/2020 Sb. větě první se za slovo „dřeviny,“ vkládají slova „rychle rostoucí dřeviny,“.
- 13)§ 16a zák. č. 237/2020 Sb. a § 16b zák. č. 237/2020 Sb. včetně nadpisů znějí:
§ 1
Oceňování práva stavby
(1)Právo stavby se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby dalšího užívání práva, která uplyne v období od roku ocenění do roku zániku práva.
(2)Pro ocenění práva stavby s nezřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se zjistí roční užitek z pozemku zatíženého tímto právem.
(3)Pro ocenění práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se roční užitek určí ze zjištěné ceny zatíženého pozemku a zjištěné ceny stavby, která právu stavby vyhovuje, a z náhrady při zániku práva stavby.
(4)Způsob výpočtu ceny práva stavby při zohlednění počtu let dalšího trvání práva stavby, určení ročního užitku a výše náhrady při zániku práva stavby stanoví vyhláška.
(5)Ocenění podle odstavců 2 a 3 se nepoužije, lze-li cenu práva stavby zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu.
§ 1
Oceňování věcných břemen
(1)Věcné břemeno se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby jeho trvání nebo pevnou částkou, nelze-li určit roční užitek z věcného břemene.
(2)U služebnosti se v ročním užitku zohledňuje míra omezení užívání nemovité věci.
(3)U reálného břemene zohledňuje roční užitek prospěch oprávněného.
(4)Časově neomezené reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění.
(5)Způsob členění věcných břemen podle výpočtu jejich ocenění, postup výpočtu ceny věcného břemene, způsob určení ročního užitku a míry kapitalizace podle druhu věcného břemene a zatížené nemovité věci a výši pevné částky stanoví vyhláška.
(6)Ocenění podle odstavců 2 až 4 se nepoužije, lze-li cenu věcného břemene zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu.“.
- 14)Za § 16b zák. č. 237/2020 Sb. se vkládá nový § 16c zák. č. 237/2020 Sb., který včetně nadpisu zní:
§ 1
Ocenění závady na nemovité věci
(1)Zatěžuje-li nemovitou věc věcné břemeno nebo právo zřízené jinak než jako právo odpovídající věcnému břemenu (dále jen „závada“), snižuje cena této závady v případě určování ceny nemovité věci její hodnotu. Závada se oceňuje v závislosti na výši ceny roční újmy vlastníka nemovité věci související s tímto zatížením při zohlednění doby jejího trvání.
(2)Pro účely tohoto zákona se za závadu nepovažuje
- a)právo, které podstatně neomezuje vlastnické, užívací nebo požívací právo k nemovité věci a nemá tak významný vliv na výši její ceny,
- b)zástavní právo,
- c)zadržovací právo,
- d)nájem,
- e)pacht,
- f)právo stavby.
(3)Výše roční újmy se určí jako rozdíl mezi výší ročního užitku plynoucího z nemovité věci bez zatížení závadou a výší ročního užitku z nemovité věci se zatížením závadou.
(4)Pro určení ročního užitku vlastníka nemovité věci a způsobu jeho výpočtu se použije postup podle § 16b zák. č. 237/2020 Sb. obdobně. Postup ocenění závady, stanovení míry kapitalizace podle druhu závady a zatížené nemovité věci stanoví vyhláška.“.
- 15)V § 33 odst. 1 zák. č. 237/2020 Sb. se text „§ 3 zák. č. 237/2020 Sb.“ nahrazuje textem „§ 2 zák. č. 237/2020 Sb.“ a text „16a a“ se zrušuje.