ČÁST PRVNÍ — Změna liniového zákona
čl. 1
(1)Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 126/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 202/2023 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon)“ nahrazují slovy „strategicky významné infrastruktury“. 2. Nadpis části první zní: „POSTUPY PRO URYCHLENÍ PŘÍPRAVY A POVOLOVÁNÍ VYBRANÝCH STAVEB A NÁSLEDNÉHO SOUDNÍHO PŘEZKUMU“. 3. V § 1 odst. 1 větě první se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie24) a“, slova „a energetické infrastruktury a“ se nahrazují slovy „ , energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého,“ a za slovo „komunikací“ se vkládají slova „a strategických investičních staveb“.
(2)Poznámka pod čarou č. 24 zní: „24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1187 ze dne 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T).“. 4. V § 1 odst. 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
- c)„c) infrastruktura pro vodní dopravu uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
- d)terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. c),“.
(3)Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f). 5. V § 1 odst. 4 větě první se slova „energií a“ nahrazují slovy „energií, stavby pro energetickou bezpečnost nebo“, za slovo „rozvoje“ se vkládají slova „ , dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo čerpací stanice na zkapalněný metan“ a slova „s nimi související“ se nahrazují slovy „související s těmito stavbami a zařízeními“. 6. V § 1 odst. 4 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
- g)„g) stavby a zařízení distribuční soustavy včetně transformovny související s dobíjecími stanicemi, vodíkovými čerpacími stanicemi nebo čerpacími stanicemi na zkapalněný metan,“.
(4)Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j). 7. V § 1 odst. 4 písm. i) se slova „zařízení a“ nahrazují slovem „zařízení,“. 8. V § 1 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní: 9. V § 1 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 25 znějí:
- k)„k) stavby pro energetickou bezpečnost.“.
(5)„(5) Stavbou pro energetickou bezpečnost se pro účely tohoto zákona rozumí 1. stavby a zařízení nezbytných pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční, přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií, 2. stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií, včetně stavby a zařízení, které jsou nezbytné za účelem bezpečného a spolehlivého provozu této soustavy, 3. jiné nezbytné stavby technické infrastruktury, 4. nezbytné stavby dopravní infrastruktury, 5. staveniště, nebo 6. stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva.
- a)stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely, nebo
- b)další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a), včetně
(6)Dobíjecí stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná dobíjecí stanice
- a)pro lehká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
- b)pro těžká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě, na bezpečné a chráněné parkovací ploše nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu.
(7)Vodíkovou čerpací stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná vodíková čerpací stanice pro silniční vozidla, která
- a)je umístěna podél transevropské dopravní sítě nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo
- b)rovněž umožňuje čerpání vodíku zpravidla do palivové nádrže hnacích drážních vozidel.
(8)Čerpací stanicí na zkapalněný metan se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná čerpací stanice na zkapalněný metan pro silniční vozidla, která je umístěna podél transevropské dopravní sítě, v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo do 10 km dojezdové vzdálenosti od nejbližšího výjezdu ze silnice, která je součástí sítě TEN-T.
(9)Těžební infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek strategického významu podle horního zákona, jakož i stavby sloužící k jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, dále stavby určené k jejich přepravě a úložná místa pro těžební odpad.
(10)Infrastrukturou pro ukládání oxidu uhličitého se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur25) nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého. 25) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
(11)Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 11 a 12. 10. V § 1 se doplňuje odstavec 13, který zní:
(12)„(13) Strategickou investiční stavbou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu a stavby s touto stavbou související.“. 11. V § 2 odst. 2 větě první se slova „k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných“ nahrazují slovy „proti rozhodnutím vydaným“. 12. V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
(13)„(3) Jde-li o stavbu pro energetickou bezpečnost, činí lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 jeden měsíc. Tyto žaloby nelze rozšířit o dosud nenapadené výroky nebo je rozšířit o další žalobní body po uplynutí lhůty podle věty první. O žalobách podle věty první a opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o nich rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů.
(14)Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží.“.
(15)Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7. 13. V § 2 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
(16)„(8) K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá.
(17)Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá. Neodstranil-li odvolatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává odvolací správní orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.“. 14. V nadpisu § 2c se slova „infrastruktury a staveb“ nahrazují slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“. 15. V § 2c odst. 1 a v § 2c odst. 2 větě první se slova „infrastruktury a staveb“ nahrazují slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“. 16. Za § 2c se vkládají nové § 2d a 2e, které znějí:
§ 1
(1)Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání.
(2)Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru stavby pro energetickou bezpečnost; to neplatí, jde-li o mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.
(3)Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti závaznému stanovisku přípustné.
(4)Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
(5)Nebylo-li vyjádření nebo závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, vydáno ve lhůtě pro jeho vydání a považuje se proto podle stavebního zákona za souhlasné a bez podmínek, nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Přezkum nového vyjádření nebo závazného stanoviska v přezkumném řízení není přípustný.
(6)Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí obdobně pro řízení podle stavebního zákona, jehož předmětem je se stavbou pro energetickou bezpečnost související
- a)rámcové povolení,
- b)povolení dělení nebo scelování pozemků,
- c)povolení změny využití území spočívající v terénní úpravě, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní ploše, změně druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, nebo úpravě pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody,
- d)stanovení ochranného pásma a
- e)povolení odstranění stavby.
§ 1
(1)Stavba pro energetickou bezpečnost je veřejně prospěšnou stavbou. Tato stavba slouží k zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie.
(2)V pochybnostech, zda jde o stavbu pro energetickou bezpečnost, platí stanovisko Dopravního a energetického stavebního úřadu.“. 17. V § 2f větě první se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“ a za slova „technické infrastruktury“ se vkládají slova „ , těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“. 18. V § 2g se doplňuje odstavec 6, který zní:
(3)„(6) U vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. g) se odstavce 1 až 5 nepoužijí.“. 19. V § 2h odst. 1 a v § 5 větě první se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby“. 20. V § 2h odstavec 3 zní:
(4)„(3) K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření odborného lesního hospodáře nebo právnické či fyzické osoby pověřené touto funkcí, vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.“. 21. V § 2h se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
(5)„(4) K dělení či scelení pozemků, které jsou součástí záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) nebo b), se povolení podle stavebního zákona pro účely převodu práv k takovým pozemkům nevyžaduje.
(6)Každý je povinen strpět provedení změny dokončené stavby podrobného odvodňovacího zařízení podle vodního zákona z důvodu zachování funkčnosti stavby k odvodnění zemědělských pozemků, je-li nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Vlastníku pozemku dotčeného touto změnou náleží náhrada ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vlastník pozemku s touto částkou, stanoví se náhrada podle zákona o oceňování majetku10), přičemž se použijí obdobně jeho ustanovení upravující oceňování věcných břemen.“. 22. Za § 2k se vkládají nové § 2l a 2m, které znějí:
§ 1
(1)V případě naléhavého veřejného zájmu může vláda do doby vydání územního rozvojového plánu závazného pro rozhodování v území na návrh Ministerstva dopravy rozhodnout o pořízení územního rozvojového plánu pro vybraný záměr dopravní infrastruktury celostátního nebo mezinárodního významu nebo přesahující svým významem území jednoho kraje (dále jen „dílčí územní rozvojový plán“). Dílčí územní rozvojový plán se považuje za územní rozvojový plán závazný pro rozhodování v území; ustanovení § 74 odst. 2 písm. c), § 76 odst. 1, § 87 odst. 2 a 4 a § 88, 90 a 99 stavebního zákona se nepoužijí. V rozhodnutí o pořízení dílčího územního rozvojového plánu vláda rozhodne o jeho obsahu bez projednání a schválení zadání.
(2)Pořizovatelem dílčího územního rozvojového plánu je Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy je ve vztahu k dílčímu územnímu rozvojovému plánu orgánem územního plánování a hradí náklady podle § 91 odst. 1 stavebního zákona.
(3)Návrh obsahu dílčího územního rozvojového plánu doručí pořizovatel Ministerstvu životního prostředí a orgánu ochrany přírody. Lhůty podle ustanovení § 89 odst. 2 a 3 stavebního zákona se zkracují na polovinu. Stanoviska zajistí pořizovatel před předložením návrhu obsahu vládě.
(4)Pořizovatel dílčího územního rozvojového plánu zajistí, že návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území budou zpracovány bez zbytečného odkladu od rozhodnutí vlády o jeho pořízení.
(5)Pořizovatel zveřejní návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání dotčeným orgánům, krajům a obcím v řešeném území jednotlivě a místo a dobu konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou; v oznámení uvede, kde je možné do návrhu dílčího územního rozvojového plánu a do vyhodnocení vlivů nahlédnout. Rozhodne-li tak vláda, lze společné jednání a veřejné projednání konat společně; veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky na společné jednání.
(6)Ministerstvo pro místní rozvoj uplatní stanovisko k návrhu dílčího územního rozvojového plánu z pohledu jeho souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem závazným pro rozhodování v území a cíli a úkoly územního plánování.
(7)Změna dílčího územního rozvojového plánu se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí postupem podle odstavců 1 až 6 obdobně. Ministerstvo životního prostředí stanoví, zda má být návrh jeho změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů změny dílčího územního rozvojového plánu na udržitelný rozvoj území se zpracovává pouze, pokud bylo stanoveno, že změna dílčího územního rozvojového plánu má být posuzována z hlediska vlivů na životní prostředí.
(8)Ministerstvo dopravy zajistí vyhotovení úplného znění dílčího územního rozvojového plánu po jeho změně a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti. Doručení úplného znění je podmínkou nabytí účinnosti změny dílčího územního rozvojového plánu.
§ 1
(1)Ministerstvo pro místní rozvoj vyhodnotí vydaný dílčí územní rozvojový plán a při nejbližší změně územního rozvojového plánu převezme dílčí územní rozvojový plán do této změny. K částem změny územního rozvojového plánu, které jsou přebírány z dílčího územního plánu, u kterých nedochází k věcné změně, nelze uplatnit připomínky a nejsou předmětem vyhodnocení vlivů na životní prostředí ani na udržitelný rozvoj území. Za věcnou změnu se nepovažuje jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat. Do doby nabytí účinnosti této změny je dílčí územní rozvojový plán považován za nadřazenou územně plánovací dokumentaci, a to i pro územní rozvojový plán pořízený Ministerstvem pro místní rozvoj.
(2)Nabytím účinnosti změny územního rozvojového plánu, kterou dojde k převzetí dílčího územního rozvojového plánu, dílčí územní rozvojový plán zaniká.
(3)Dílčí územní rozvojový plán může být vydán i před vydáním prvního územního rozvojového plánu.
(4)Proti částem územního rozvojového plánu, které jsou převzaty z dílčího územního rozvojového plánu, lze vést přezkumné řízení nebo podat žalobu pouze ve lhůtě určené od nabytí účinnosti dílčího územního rozvojového plánu.“. 23. Za § 2m se vkládá nový § 2n, který včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
§ 1
(1)Posuzování vlivů záměru strategické investiční stavby, terénní úpravy s ní související nebo s ní souvisejícího odstranění stavby na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.
(2)Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru strategické investiční stavby, žádosti o povolení terénní úpravy s ní související nebo žádosti o povolení s ní souvisejícího odstranění stavby.
(3)Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru strategické investiční stavby, k terénní úpravě s ní související ani k s ní souvisejícímu odstranění stavby; to neplatí, jde-li o jednotné environmentální stanovisko26).
(4)Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího odstranění stavby není přípustné. 26) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.“. 24. V § 3 odst. 1 se slova „a energetické infrastruktury a“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo“. 25. V § 3 odst. 6 se slova „nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“. 26. V § 3 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
(5)„(7) V řízení o vyvlastnění se nepřihlíží k námitce vyvlastňovaného požadující změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s územním rozhodnutím, společným povolením nebo rozhodnutím o povolení záměru.
(6)Pokud vyvlastňovací úřad doručuje v rámci vyvlastňovacího řízení vyvlastňovanému do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pokud nebylo doručeno dříve.
(7)Odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě, který se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného pro uskutečnění stavby energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, není přípustné. V případě, že vyvlastňovaný podá žalobu proti rozhodnutí o vyvlastnění a současně podá i odvolání proti výroku o náhradě za vyvlastnění, zaplatí vyvlastnitel vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši náhrady stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. Bude-li v důsledku odvolacího řízení stanovená náhrada za vyvlastnění vyšší než zaplacená záloha na náhradu, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví. V případě, že rozhodnutí stanoví náhradu za vyvlastnění nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví.“. 27. V § 3a větě první se slova „infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“. 28. V § 3a se věta druhá zrušuje. 29. V § 3b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je cena stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty.“. 30. V § 3b odst. 9 se slovo „infrastruktury“ nahrazuje slovy „nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“. 31. V § 3c větě první se slova „infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury“ nahrazují slovy „ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací“. 32. Za § 3d se vkládá nový § 3e, který zní:
§ 1
(1)Podléhá-li stavba dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání souhlasného závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo po vydání souhlasného jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku26), je-li jeho součástí závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
(2)Stanoví-li se v zjišťovacím řízení, že stavba dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání rozhodnutí o této skutečnosti.“. 33. V § 4a odstavec 1 zní:
(3)„(1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí15) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“), týká-li se vyvlastňovací řízení práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby 1. umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, a 2. uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo 1. umisťována v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územně plánovací dokumentaci, a 2. celá umístěna v rozvojové oblasti podle stavebního zákona vymezené politikou územního rozvoje a označené jako metropolitní rozvojová oblast.“. 34. V § 4a se odstavec 4 zrušuje.
- a)dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury
- b)místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy, je-li tato stavba
(4)Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 35. V § 4a odst. 7 se slova „5 a 7“ nahrazují slovy „4 a 6“. 36. § 4b zní:
§ 1
(1)Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to jak vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého se použije § 4a odst. 1 a 3 až 7 obdobně; pokud se jedná o stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 bar včetně souvisejících technologických objektů, uplatní se rovněž ustanovení § 4a odst. 2.“. 37. V § 4c odst. 1 a odst. 3 větě první se slova „uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b)“ zrušují. 38. V § 4c odst. 4 větách první, čtvrté a páté a v § 4d odst. 3 větách první a druhé se text „§ 4a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 4a odst. 4“. 39. V § 4d odst. 1 větě první se slova „podle § 1 odst. 4,“ nahrazují slovy „ , stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“ a slova „takové stavby energetické infrastruktury“ se nahrazují slovy „takové stavby energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého“. 40. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní: