lex.One
č. 181/2011 Sb.Účinnost od: 2011-07-01V platnosti
Synch.: 30. 7. 2026 15:48
Graf vazeb →
Verze: pouze aktuální znění (historické verze nejsou k dispozici)

Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

181 ZÁKON ze dne 8. června 2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
čl. 1
(1)zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zák. č. 57/1965 Sb., zák. č. 58/1969 Sb., zák. č. 149/1969 Sb., zák. č. 48/1973 Sb., zák. č. 29/1978 Sb., zák. č. 43/1980 Sb., zák. č. 159/1989 Sb., zák. č. 178/1990 Sb., zák. č. 303/1990 Sb., zák. č. 558/1991 Sb., zák. č. 25/1993 Sb., zák. č. 115/1993 Sb., zák. č. 292/1993 Sb., zák. č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zák. č. 152/1995 Sb., zák. č. 150/1997 Sb., zák. č. 209/1997 Sb., zák. č. 148/1998 Sb., zák. č. 166/1998 Sb., zák. č. 191/1999 Sb., zák. č. 29/2000 Sb., zák. č. 30/2000 Sb., zák. č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zák. č. 144/2001 Sb., zák. č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zák. č. 200/2002 Sb., zák. č. 226/2002 Sb., zák. č. 320/2002 Sb., zák. č. 218/2003 Sb., zák. č. 279/2003 Sb., zák. č. 237/2004 Sb., zák. č. 257/2004 Sb., zák. č. 283/2004 Sb., zák. č. 539/2004 Sb., zák. č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zák. č. 394/2005 Sb., zák. č. 413/2005 Sb., zák. č. 79/2006 Sb., zák. č. 112/2006 Sb., zák. č. 113/2006 Sb., zák. č. 115/2006 Sb., zák. č. 165/2006 Sb., zák. č. 253/2006 Sb., zák. č. 321/2006 Sb., zák. č. 170/2007 Sb., zák. č. 179/2007 Sb., zák. č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zák. č. 121/2008 Sb., zák. č. 129/2008 Sb., zák. č. 135/2008 Sb., zák. č. 177/2008 Sb., zák. č. 274/2008 Sb., zák. č. 301/2008 Sb., zák. č. 384/2008 Sb., zák. č. 457/2008 Sb., zák. č. 480/2008 Sb., zák. č. 7/2009 Sb., zák. č. 41/2009 Sb., zák. č. 52/2009 Sb., zák. č. 218/2009 Sb., zák. č. 272/2009 Sb., zák. č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zák. č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb. a zák. č. 150/2011 Sb., se mění takto:
(2)„(3) Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2 zák. č. 181/2011 Sb.). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení.“.
(3)„(1) Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného.“.
(4)„(1) Osvědčí-li poškozený, který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé s přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh předseda senátu soudu, který koná řízení v prvním stupni, a v přípravném řízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu; to neplatí, pokud vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo její výši nebo vzhledem k povaze a rozsahu bezdůvodného obohacení by zastoupení zmocněncem bylo zřejmě nadbytečné.“.
(5)„(7) Byla-li odsuzujícím rozsudkem obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v penězích a poškozený o to ve stanovené lhůtě požádá, peněžitá záruka se poté, co odsouzený splnil své povinnosti uvedené v odstavci 6, použije k úhradě pohledávky poškozeného. Nepostačují-li prostředky z peněžité záruky k uspokojení pohledávek všech poškozených, tyto pohledávky se uspokojí poměrně.
(6)Jakmile je možno peněžitou záruku použít k úhradě pohledávky poškozeného podle odstavce 7, soud o tom poškozeného vyrozumí. Nepožádá-li poškozený o využití peněžité záruky k úhradě své pohledávky do tří měsíců od tohoto vyrozumění, peněžitá záruka se vrátí odsouzenému nebo osobě, která peněžitou záruku složila. O tom je třeba poškozeného poučit.“.
(7)Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.
(8)„(1) Byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení uložena, povinen nahradit poškozenému též náklady potřebné k účelnému uplatnění tohoto nároku v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.“.
(9)„(1) Odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu nebo kterým se na úkor poškozeného bezdůvodně obohatil, uloží mu v rozsudku, aby poškozenému nahradil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v penězích nebo aby vydal bezdůvodné obohacení, jestliže byl nárok včas uplatněn (§ 43 odst. 3 zák. č. 181/2011 Sb.), nestanoví-li tento zákon jinak; nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení, jestliže je výše škody nebo rozsah bezdůvodného obohacení součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena nebo bezdůvodné obohacení nebylo dosud v tomto rozsahu vydáno.“.
(10)„(4) Odsuzuje-li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, poučí poškozeného o možnosti požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.“.
(11)„(1) Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.“.
  • d)„d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.“.
  • c)„c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání,“.
  • c)„c) vydá bezdůvodné obohacení získané přečinem nebo učiní jiná vhodná opatření k jeho vydání, a“.
(12)Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
§CZ Zákonv0.1.0